Španělský admirál vyplul v červenci, aby předjel piráty. Monzuny přišly o týdny dřív a pět lodí s pokladem skončilo na útesech

Juan Esteban de Ubilla vyvedl 24. července 1715 z Havany konvoj se 14 miliony pesos. O týden později ležely jeho lodě roztříštěné na floridských mělčinách.

Zdroj fotografie: Creative commons / CC0 Public Domain

Havana, poslední červencové dny roku 1715. Kapitán-generál flotily Nového Španělska Juan Esteban de Ubilla dává rozkaz zvednout kotvy. Za jeho pěti loděmi se řadí šest plavidel flotily Tierra Firme pod velením Antonia de Echeverze y Zubizy a jedna francouzská loď, Griffon. Do podpalubí se vešlo bohatství, na které Madrid čekal přes dva roky. Podle výukového materiálu National Park Service šlo o 14 milionů pesos v drahých kovech a zboží. Ubilla věděl, že pluje do nebezpečných měsíců. Spoléhal na rychlost, utajení a mořský proud. Za šest dní z toho plánu zbyly trosky rozeseté podél pobřeží Floridy a víc než tisíc mrtvých, mezi nimi i samotný admirál. Část nákladu leží na dně dodnes.

Proč Ubilla vyplul v červenci: dva roky čekání a vyčerpaná královská pokladna

Rozhodnutí vyplout uprostřed léta působí zpětně jako hazard. Souvislosti jsou ale složitější. Španělsko vycházelo z války o španělské dědictví na pokraji bankrotu a král Filip V. nařídil dopravit z Ameriky tolik drahých kovů, kolik jen půjde. Koruna potřebovala platit dluhy, vojsko i dvůr.

Ubillova výprava se přitom vlekla neuvěřitelně dlouho. Ze Španělska vyrazil 16. září 1712 s osmi loděmi a do Veracruzu doplul v prosinci téhož roku. Následovaly bouře, opravy poškozených trupů a nekonečná nakládka. Do Havany se vydal až 4. května 1715. Dva a půl roku na cizí půdě, zatímco doma rostla netrpělivost.

Náklad za to čekání stál. Samotná Ubillova část flotily vezla přes 6 milionů pesos registrovaného pokladu a k tomu indigo, vanilku, čokoládu, měď, čínský porcelán a brazilské dřevo. Na jeho vlajkové lodi, takzvané capitaně, mělo být podle 1715 Fleet Society zhruba 1 300 truhel se třemi miliony stříbrných mincí. K tomu zlato, šperky, smaragdy, perly a jemný porcelán z doby císaře Kchang-si.

Tlačili i obchodníci. Zboží z Nového světa mělo hodnotu jen tehdy, když dorazilo na evropské trhy. Každý další týden v přístavu znamenal ztrátu. Podle nás proto Ubillův krok vypadá spíš jako chladná kalkulace pod drtivým tlakem než jako lehkovážnost. Admirál vážil riziko bouře proti jistotě, že král, kupci i věřitelé už déle čekat nebudou.

Jak předjet piráty: zadržený Griffon a přísně střežené datum odjezdu

Konvoj nabitý stříbrem byl nejlákavější kořistí celého Atlantiku. Karibik po válce zaplavili korzáři a bývalí námořníci bez práce, pro které byla zpráva o odjezdu flotily cennější než mapa. Španělé to dobře věděli.

Proto sáhli k opatření, které o jejich obavách mluví jasně. Podle National Park Service zadrželi v Havaně francouzskou loď Griffon a donutili ji plout s konvojem. Důvod? Aby nemohla vynést datum odjezdu soukromníkům. Historie, jak ji sepsala 1715 Fleet Society, doplňuje, že španělské velení se obávalo jakéhokoli úniku informací o bohatě naložených galeonách k nepřátelům a pirátům.

Strategie stála na třech pilířích:

• Utajení: nikdo mimo konvoj neměl znát den vyplutí, ani spřátelená francouzská posádka.
• Načasování: vyrazit co nejdřív po dlouhých průtazích, dřív než se zvěsti o hotové flotile rozkřiknou po ostrovech.
• Golfský proud: trasa vedla Floridským průlivem, kde silný proud žene lodě na sever podél pobřeží a umožňuje rychle se dostat do otevřeného Atlantiku.

Předjet piráty tedy znamenalo jediné: zmizet za obzorem dřív, než se lovci kořisti stihnou zorganizovat. Proti lidem ten plán fungoval. Ironií je, že korzáři na katastrofě nakonec stejně vydělali. V lednu 1716 přepadl pirát Henry Jennings španělský záchranný tábor u Palmar de Ays a odvezl asi 120 000 stříbrných osmireálových mincí a další cennosti. Co admirál uchránil na moři, ztratila koruna na pláži.

Bouře udeřila dřív, než admirál počítal: noc z 30. na 31. července

Prvních pět dní po vyplutí vypadalo jako potvrzení správné volby. Moře klidné, vítr příznivý, žádné varovné znamení. Konvoj proklouzl Bahamským průlivem a stáčel se k severu podél Floridy.

Pak se počasí obrátilo. Mezi 29. a 30. červencem zesílilo vzdouvání moře a obloha ztěžkla. V noci na 31. července přišel prudký hurikán. Vrchol podle 1715 Fleet Society nastal kolem čtvrté hodiny ranní. Vichřice tlačila těžké, přetížené lodě k pobřeží, kde je čekaly mělčiny s tvrdým skalnatým dnem. Během několika hodin bylo po všem. Jedenáct španělských plavidel zaniklo, mezi nimi celá Ubillova pětice. Unikl jen Griffon, který plul dál od pevniny.

Proč mluvit o bouři, která přišla předčasně? Jádro atlantické hurikánové sezony obvykle připadá na srpen a září. Podle nás Ubilla sázel právě na to, že konec července mu ještě nechá okno. Kdyby se konvoj dostal za Floridu o pár dní dřív, mohl uniknout do otevřeného oceánu. Živly ale dorazily o týdny dřív, než velitelé doufali.

Bilance byla strašlivá. Zahynulo přes tisíc lidí včetně admirála. Asi 1 500 mužů, žen a dětí se dostalo na břeh plaváním nebo na troskách. Rozptýlili se po zhruba 48 kilometrech liduprázdného pobřeží, kde je sužovaly žízeň, hlad a slunce. Přeživší si zřídili tábor poblíž místa, kde šla ke dnu vlajková loď, nedaleko dnešního Sebastianu.

Pět lodí s pokladem na floridských útesech: co se vytáhlo hned a co se hledá dnes

Záchrana začala okamžitě. Přeživší vyslali člun do Havany a záchranná plavidla dorazila přibližně po měsíci. Jako první vyprázdnili Urcu de Lima, jejíž vrak pak spálili až po čáru ponoru, aby jej neobjevili angličtí piráti. Do konce roku 1715 Španělé vyzvedli královský poklad a velkou část soukromého majetku, dohromady kolem 5 milionů pesos.

Víc než polovina bohatství přesto zůstala ztracena dalších dvě stě let. Zčásti proto, že nejméně tři lodě nenašli ani současníci. Patří k nim El Señor San Miguel a El Ciervo. Se San Miguelem se dodnes pojí největší naděje lovců pokladů.

Jména vraků ostatně zůstávají nejistá. Sama 1715 Fleet Society přiznává, že žádný známý vrak flotily není identifikován se stoprocentní jistotou. Hledači v minulosti přidělovali jména podle toho, kolik zlata a stříbra na místě našli, nikoli podle fyzického důkazu. Trosky se dnes nacházejí v pásu mezi mysem Canaveral a městem Stuart.

Mořské dno přitom dál vydává cennosti:

Rok	Událost
1928	Pátrání financované městem Fort Pierce našlo Urcu de Lima, první loď flotily znovuobjevenou v moderní době
1987	Urca de Lima se stala první floridskou podvodní archeologickou rezervací
2015	Nález zlatých mincí, z nichž část zmizela a neohlášená skončila v cizích rukou
2024	Floridská komise pro ochranu přírody oznámila navrácení 37 odcizených zlatých mincí
2024/2025	Podle agentury AP vytáhli hledači přes 1 000 zlatých a stříbrných mincí v hodnotě kolem 23 milionů Kč

Hledat může jen ten, kdo smí. Výhradní záchranná práva k vrakům flotily přiznal federální soud firmě 1715 Fleet-Queens Jewels LLC a stát si může ponechat zhruba pětinu archeologických nálezů pro výzkum a výstavy. Poklady opuštěné ve státních vodách patří Floridě a kopání bez povolení je trestné.

Turista se ale k historii dostane snadno. Urca de Lima leží u Fort Pierce v hloubce 3 až 4,5 metru, asi 180 metrů od břehu, a přístup je celoročně zdarma. Pravidlo zní: odnes si jen fotky, nech tu jen bublinky. Na suché zemi čeká McLarty Treasure Museum, postavené přímo na místě tábora přeživších. Českou veřejnou expozici předmětů z flotily jsme v dohledaných zdrojích nenašli. Nejbližší doložený kus mimo Floridu, zlatou minci z mexické mincovny, opatruje kanadská národní sbírka platidel.