trénink – VědaŽivě.cz

Paměťový trik Sherlocka Holmese funguje. V čem spočívá, skoro nikdo neví

Redakce VědaŽivě — Thu, 11 Sep 2025 03:47:00 +0000

Jeho slavná metoda spočívala v ukládání informací do „paláce paměti“, což je technika, jejíž počátek se dá sledovat až do antického Řecka. Dnešní vědci ovšem zjistili, že se nejedná o žádný mýtus, ale že tato technika skutečně pomáhá vytvářet dlouhodobé vzpomínky. Uživatelé této mnemotechnické pomůcky, často zvané „metoda loci“ neboli „místa“, napojují své vzpomínky do známého prostoru jako je cesta nebo Holmesův „palác“.

Známé místo, nový účel

Pro využití tohoto principu zkrátka „pustíte“ informace podél této známé cesty, takže později můžete projít touto cestou znova a zase takovou vzpomínku „sebrat“. Pokud znáte například velmi dobře Central Park v New Yorku, můžete si představit, že skrze něj jdete a u Loděnice pustíte slovo „kniha“. U vedlejší lavičky pak slovo „láhev s vodou“ a u fontány slovo „prostor“. Když si na ně budete chtít vzpomenout, prostě si cestu „projdete“ znovu.

Trénováním této techniky si nejlepší paměťoví šampioni na světě dovedou zapamatovat obrovské množství informací jako seznamy slov, série čísel nebo balíčky karet. Jenže Mistrovství v paměťových disciplínách testuje pouze krátkodobou paměť a touto metodou se jako nástrojem pro vylepšení paměti zabývalo jen velmi málo studií. Stejně nás ale fascinuje, jakých výkonů paměti je možné na mistrovstvích dosáhnout.

Jak to vlastně funguje a kdo to může použít

Metoda loci používá člověku dobře známá místa nebo struktury jakožto „lešení“ pro vložení nových a nijak nesouvisejících informací. Kombinace předchozí kvalitní znalosti – tedy známé cesty nebo místa – a nových informaci je pro mozek a tudíž i paměť velmi silnou vzpruhou. Vede taky k větší efektivitě vybavování si a mozek tak vynakládá menší námahu, zapamatování je přitom lepší. Navíc vylepšuje i další oblasti, když takto trénovaný mozek odpočívá.

Odborníci se shodují v tom, že tuto metodu se může naučit téměř kdokoli. Samozřejmě to vyžaduje čas a pravidelný cvik a nemusí to každému vyhovovat. Je ale bezpochyby možné takto „nakopnout“ vlastní paměť a dosáhnout velmi dobrého, případně dokonce špičkového výkonu. Vědci ovšem netestovali možnosti při ukládání něčeho jiného než slov. Stejně tak není jasný případný přínos během běžného stárnutí či zpomalování nemocí.

Zdroj: Livescience

Článek Paměťový trik Sherlocka Holmese funguje. V čem spočívá, skoro nikdo neví se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Legenda Emil Zátopek: Dokázal nemožné, a když už nemohl, přidal ještě více

Redakce VědaŽivě — Wed, 08 May 2024 02:31:00 +0000

Emil Zátopek byl a stále je považovaný za nejlepšího běžce světa. Na letní olympiádě v Helsinkách v roce 1952 získal hned tři zlaté medaile ve vytrvalostních bězích na pět a deset kilometrů a v maratonu. Tento podivuhodný výkon se do dnešního dne žádnému jinému sportovci nepodařilo zopakovat. Zátopek tak zůstává jediným sportovcem na světě, který tyto tři medaile kdy získal.

Rodák z Kopřivnice

Emil Zátopek se narodil 19. září 1922 v Kopřivnici jako sedmý z osmi sourozenců. Patřil do chudé rodiny a jeho osudem byla práce v místní Tatrovce po boku jeho otce i bratrů. Místo toho se stal světově uznávaným sportovcem, který pokořil několik rekordů. Ještě předtím však úspěšně složil přijímací zkoušky na Baťovu školu práce ve Zlíně, která byla známá svým tvrdým režimem.

Studenti od rána do pozdního odpoledne pracovali v továrně, aby si osvojili výrobní procesy, a následně se do večera učili ve škole. Právě zde se Emil účastní svého prvního běžeckého závodu. V té době nemá s během žádné reálné zkušenosti, a přesto skončí na druhém místě. V tu chvíli se začne psát příběh jeho nezdolného zápalu.

Emil Zátopek běhá všude možně

Následuje tvrdá dřina, která nakonec Zátopkovi vyslouží jeho slavné zlaté medaile. Emil Zátopek si sám určuje tvrdé tréninky, při kterých střídá rychlý sprint s mírnějším během. Denně naběhá 15 až 20 kilometrů. Hned po válce se přihlásí na vojenské učiliště v Hranici na Moravě a zdejší kasárna se na několik let stanou jeho domovem i závodní dráhou.

Běhá většinou pozdě odpoledne nebo večer po setmění, v bagančatech, která mu zároveň slouží jako svalová zátěž. Při svém tréninku nebral ohled na počasí ani místo. Často běhával chodbami kasáren nebo prostorami místní jízdárny. Už v roce 1945 tak překonal národní rekordy v běhu na tři a pět kilometrů.

Olympijské hry

První olympijské hry, kterých se Emil Zátopek účastní, se konají v roce 1948 v Londýně. Jedná se o první olympiádu od vypuknutí první světové války. Zlatou medaili získává v běhu na deset kilometrů, ve kterém vítězí s neuvěřitelným náskokem 48 vteřin. V závodu na pět kilometrů však skončí druhý. Jeho nejslavnější moment ovšem nastává o čtyři roky později – během olympiády v Helsinkách.

Přitom byla jeho účast kvůli nařízením režimu značně ohrožena. Svým vítězstvím ve třech vytrvalostních bězích se následně zapíše do historie. Aktivně běhá ještě několik let, než v roce 1958 svou běžeckou kariéru definitivně ukončí. Dodnes však zůstává idolem a inspirací mnoha běžců.

Článek Legenda Emil Zátopek: Dokázal nemožné, a když už nemohl, přidal ještě více se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Optický rébus pro všímavé jedince! Všechna písmena „Q“ na obrázku zvládne najít jen 1 člověk z 10

Redakce VědaŽivě — Tue, 13 Jun 2023 02:55:00 +0000

V prvních letech života vytváří mozek každou vteřinu více jak milion neurálních propojení. V 6. roce života se pak jeho objem i struktura přibližuje 90 % toho, čím lidé disponují v dospělosti. V době mezi 30. a 40. rokem života se však začne pozvolna scvrkávat. Nejdřív pomalu, avšak kolem 60 let věku se to ještě zrychlí. Fyzické změny v mozku se samozřejmě odrážejí v jeho běžné výkonnosti. Je to zcela přirozené, i když velmi nepříjemné.

Degradace na více frontách

Celkový objem mozkové hmoty se postupně snižuje, hlavně části odpovědné za naše kognitivní funkce. Stejně tak dochází k řídnutí hmoty i postupnému úbytku jednotlivých propojení. Ačkoli je mozek schopen určité míry obnovy, výše uvedené okolnosti jeho možnosti postupně snižují. Řídnutí vede k méně propojením, takže nám trvá déle například vybavit si vzpomínky. Najdete za 10 vteřin všechna písmena Q na tomto obrázku?

Kvůli těmto i dalším změnám mívají starší lidé obvykle problémy například se vzpomínáním si na jména nebo slova, trpí sníženou pozorností či schopností dělat více věcí najednou. Ostatně tzv. multitasking je jen psychologický mýtus. Náš mozek nikdy nedělá více věcí najednou, pouze ho nutíme velmi rychle přepínat mezi jednotlivými úlohami. To se projevuje rychlejším vyčerpáním, současně také poklesem výkonnosti a větší chybovostí.

Mozek je třeba udržovat aktivní

Krom ztrácení již naučeného nebo zapamatovaného je s přibývajícím věkem také problém učení se novým věcem. Pro mozek je těžší zapisovat trvale informace a ztrácejí se rychleji. Kromě lékařských zákroků nebo léků existuje ale i řada přirozených prostředků, jak stárnutí mozku zpomalit. V zásadě je potřeba zapojovat neustále tělo jak do fyzických, tak i mentálních aktivit. Zamýšlení se nad různými hádankami a rébusy je jistě prospěšné. Jestli v předchozím úkolu stále tápete, tento obrázek vám nabízí řešení. Písmen Q je tam 6.

Někteří senioři mají tendenci se s přibývajícími roky stáhnout ze společenského života. To je ovšem velká chyba, protože právě kontakt s dalšími lidmi je jednou z metod, jak si udržet dlouho svěžest. Pomáhá také zdravá strava, tréninky zvládání stresu a kvalitní spánek. Hodně lidi aktivních v pokročilém věku se také často a rádo směje. Smích je jakýmsi univerzálním lékem na většinu lidských problémů. Mozku tím rozhodně prospějete.

Článek Optický rébus pro všímavé jedince! Všechna písmena „Q“ na obrázku zvládne najít jen 1 člověk z 10 se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dvě hádanky prověří vaší schopnost dedukce. Zvládne je vyluštit jen 39 % Čechů, troufnete si?

Redakce VědaŽivě — Tue, 12 Oct 2021 03:05:00 +0000

Základním účelem hádanek je totiž zostření přemýšlení a schopnosti donutit mysl, aby se vydala po nových cestách. Například ve formě atypického řešení a hledání toho, co není patrné. Znalosti o lidském mozku a jeho schopnostech se neustále rozšiřují. Vedlejším efektem je také vyvracení mnoha mýtů, které jsme si o mozku zafixovali. Jenže tyto nesmysly, kupříkladu o využívání pouhých 10 % mozkové kapacity, nás jen brzdí.

Znalosti neustále přibývají

Většina informací o našem mozku byla objevena hlavně v posledních 15 letech. Typický mozek člověka tvoří asi 2 % tělesné hmotnosti, spotřebovává ale 20 % veškeré energie a potřebného kyslíku. Přitom ho ze 73 % tvoří pouze voda. Z toho taky plyne důležitost hydratace pro celkový výkon. Už jen 2% dehydratace totiž ovlivňuje kognitivní schopnosti, pozornost a paměť. Přijdete na to, jaký znak patří místo otazníku na následující obrázek?

Řešení? Patří tam R, protože jde o rozložení řadicí páky ve voze. Poslední odhady ukazují, že mozek obsahuje zhruba 86 miliard buněk. Každý z neuronů dokáže za jednu vteřinu přenést 1000 impulsů a provést také desítky tisíc synaptických kontaktů s dalšími neurony. Ne všechny buňky jsou přitom stejné, v mozku jich existuje asi 10 000 druhů. Pro tento provoz potřebuje mozek skutečně neustálý přísun kyslíku, proto je jeho deprivace tak ničivá.

Pozdní dospělost

Miminka mají velké hlavy, aby udržely jejich velmi rychle rostoucí mozek. Jeho objem se v prvních letech života zvětší třikrát. Mozky teenagerů nejsou ještě zcela vyvinuté, plné dospělosti dosahuje tento orgán až v 25 letech. Mozek neustále generuje asi 20 wattů elektřiny, což stačí na rozsvícení slabé žárovky. Podle průzkumu univerzity v Jižní Kalifornii produkuje průměrný mozek 48,6 myšlenek za minutu. Najdete na obrázku odlišný symbol?

V součtu se tak jedná o 70 000 myšlenek denně. Každou minutu proteče mozkem až 1000 mililitrů krve, což je dost na naplnění lahve od vína. Mozek neandrtálců byl o 10 % větší než ten u Homo sapiens. Lidé mají v poměru ke zbytku těla největší mozek ze všech obratlovců. Moderní způsob života naše mozky prokazatelně mění a rozhodně to není vždy k lepšímu. Co podle vás nejvíc likviduje náš mozkový výkon?

Zdroj: BrightSide

Článek Dvě hádanky prověří vaší schopnost dedukce. Zvládne je vyluštit jen 39 % Čechů, troufnete si? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Hlavolamy, které zvládne jen 8 % vyvolených. Optické klamy prověří nejen vaše vnímání, ale i představivost

Redakce VědaŽivě — Sun, 03 Oct 2021 03:38:00 +0000

Následující hlavolamy a úlohy prověří vaši pozornost do detailů a také zlepší vaši mentální ostrost. Nejedná se totiž jen o hledání rozdílů a podobné záležitosti. Tyto úlohy jsou náročné na prostorové vnímání a představivost. Mimochodem operace mozku nejsou ničím novým, znaky o prvních takových zákrocích sahají až do doby kamenné. Pokud jste dospělák, váš mozek váží skoro 1,5 kilogramu. Největší mozek na světě má však vorvaň.

Co možná netušíte o svém mozku

Asi 75 % mozku je tvořeno vodou. To zaručuje bezpečné prostředí, které ovšem závisí na příjmu tekutin. Dokonce i velmi slabá dehydratace organismu může mít na vaše mozkové funkce velmi citelný vliv. Během prvního roku života naroste mozek do trojnásobku své původní velikosti. Tento proces pokračuje přibližně až do doby plnoletosti. Pokud vás bolí hlava, je to součin chemické reakce, svalů a nervů v krku a hlavě. Než se dostaneme k dalším zajímavostem, zkuste najít na obrázku správný stín.

Mozek dospělého člověka obsahuje v průměru jednu stovku miliard neuronů. Takže trocha cvičení by pro něj neměla být problém. Je ovšem mýtus, že bychom používali jen 10 % mozkové kapacity, používáme ji samozřejmě všechnu. Mozek neustává v činnosti ani během spánku, leckdy je dokonce aktivnější než ve dne. Klíčem k učení a paměti je cholesterol, ovšem jeho vysoká hladina může mít i jiné efekty v závislosti na věku. Teď zkuste odhalit další siluetu.

Neustálý přesun informací

Mozek je velice rušnou křižovatkou informací a podnětů. Veškeré signály putují mezi neurony, když přemýšlíme, něco konáme nebo se jen díváme. Různé cesty je přitom přenášejí různě rychle. Nejvyšší dosažená rychlost toku informace v mozku je asi 400 kilometrů v hodině. Neuvěřitelné, že? Sny jsou podle dosavadních závěrů kombinací představivosti, psychologických faktorů a čistě neurologických podmínek. A nyní poslední siluetová hra, tentokrát jeden luční koník.

Pokud se ještě vrátíme ke snění, jde vlastně o důkaz, že mozek operuje i během spánku. Mozek sám nedokáže cítit žádnou bolest. Dovede si přeložit signály znamenající bolest, ale není schopen ji cítit. Přibližně před 30. rokem života ztratí mozek některé okruhy paměti a také pár kognitivních schopností. Postupně se během stárnutí stává také menším a menším. Obvykle k tomu dochází až po uplynutí středního věku člověka. Tak v jaké mozkové kondici jste?

Zdroj: BrightSide

Článek Hlavolamy, které zvládne jen 8 % vyvolených. Optické klamy prověří nejen vaše vnímání, ale i představivost se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Lávové tunely na Havaji mohou být inspirace pro kolonii na Marsu

Redakce VědaŽivě — Sat, 17 Apr 2021 10:01:36 +0000

Až lidé postavy první domovy a základny na jiných světech, setkají se nepochybně s překážkami a nástrahami, které nepotkaly nikoho před nimi. Aby se na takové situace připravili, noří se vědci hluboko do podzemních lávových tunelů na Havaji, které velmi dobře simulují podmínky na skalnatých mimozemských světech. Ostatně budoucí základny budou mít nejspíše podobný tvar a uspořádání.

Pozemská příprava na mimozemské výpravy

Během těchto misí se členové budoucích posádek učí navigovat v nepravidelném vulkanickém terénu a vydržet fyzikální omezení při provádění výzkumu v nepříznivém prostředí. Zatímco na sobě mají objemné skafandry potřebné pro mimozemský průzkum, studují vědci geologii a organismy, které se vyskytují v lávových tunelech a jeskyních Havajského vulkánu Mauna Loa. Unikátní stanice na této hoře je vedena Mezinárodní aliancí pro Měsíční základnu.

Jedná se o asociaci s cílem vybudovat první měsíční mezinárodní základnu. Je to část Havajské instituce pro vesmírný výzkum a simulace, která organizuje „analogové“ mise, které vědcům simulují prostředí na Marsu nebo Měsíci. Ředitel této instituce nabídl několik detailů těchto misí během výroční Lunární a planetární konference, která se kvůli covidu 19 konala jen virtuálně a dovolila nahlédnout do procesu tohoto cvičného prostředí.

Dlouhodobý pobyt v nehostinných podmínkách

Během misí žijí týmy s ne více než šesti členy v lávovém obydlí několik týdnů nebo měsíců. Ačkoli má každý určenou roli – velitel, operativec, inženýr nebo vedoucí komunikace – na úkolech obvykle spolupracují, jak je potřeba. Obvykle jsou v týmu lidé s více dovednostmi, kteří zvládnou podobné úkoly, takže pokud je někdo unavený nebo zraněný, vždycky je někdo může při konkrétní činnosti nahradit.

Zdroje jako jídlo, voda nebo energie jsou velmi omezené a tudíž přísně monitorované – přesně jak by to bylo skutečně na Marsu nebo Měsíci – a členové posádky vycházejí ven pouze po navléknutí ochranných obleků, přileb a podpůrných systémů. Tyto analogové mise nejsou přínosné jen pro výzkum ve vesmíru, ale pro výzkum jakékoli práce v extrémních podmínkách s omezenými zdroji, které se mohou objevit prakticky kdekoli na Zemi.

Zdroj: Livescience

Článek Lávové tunely na Havaji mohou být inspirace pro kolonii na Marsu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.