Pět litrů páry z jedné várky: odkud se ta vlhkost bere?

Číslo „zhruba pět litrů“ pochází z britských municipálních studií, které mapovaly zdroje domácí vlhkosti. Wandsworth Council uvádí 5,1 litru na jednu dávku prádla sušenou v interiéru, obdobně pracuje s hodnotou New-Builds. Důležité upřesnění: nejde o denní průměr celé domácnosti, ale o objem vody, který se uvolní z jednoho vyprání. Rodina, která pere ob den, tedy do bytu vypustí deset až patnáct litrů vodní páry týdně jen ze sušení.

Mechanika je přímočará. Voda z textilu přechází do plynné fáze, relativní vlhkost v místnosti stoupá. Jakmile nasycený vzduch narazí na chladnější povrch (okenní rám, vnější zeď, roh za pohovkou), kondenzuje. Kapky na skle jsou první viditelný signál. Ty neviditelné, vsáklé do omítky nebo tapety, bývají horší. Při opakování se na vlhkých místech usadí plísňové kolonie, barva se začne odlupovat a omítka měkne.

Proč zakrytý radiátor topí hůř a kotel běží déle

Radiátor předává teplo dvěma cestami: sáláním a konvekcí, tedy prouděním ohřátého vzduchu vzhůru podél žeber. Mokré prádlo přehozené přes topné těleso obě cesty zablokuje. Podle Viessmann zakrytí radiátoru snižuje jeho účinnost a zároveň mate termostatický ventil. Ten měří teplotu ve svém bezprostředním okolí, a pod vrstvou vlhké bavlny registruje přehřáté mikroprostředí. Ventil tedy přiškrtí průtok dřív, než se místnost skutečně prohřeje.

Výsledek? Byt zůstává chladnější, termostat na zdi volá po dalším teple, kotel nabíhá znovu. Platíte za vytápění vzduchu, který jste si sami nasytili vlhkostí. A právě vlhký vzduch se ohřívá obtížněji než suchý; jak upozorňuje Wandsworth Council, suchý chladný vzduch je levnější znovu prohřát než teplý vlhký.

Zdravotní rizika pro astmatiky, alergiky i zdravé dospělé

Světová zdravotnická organizace ve svých směrnicích pro kvalitu vnitřního ovzduší spojuje vlhké a plesnivé prostředí s vyšším výskytem respiračních obtíží, alergických reakcí a astmatických záchvatů. Americké CDC jde ještě dál: vdechování plísňových spor může vyvolat astmatický záchvat i u člověka, který na plísně alergii nemá. Doporučený strop domácí vlhkosti? Maximálně 50 %. Při dlouhodobém překročení 70 % se plísně podle britských hygienických materiálů začínají aktivně množit.

Pro citlivé skupiny (malé děti, seniory, chronicky nemocné) může být problém znatelný už po hodinách pobytu v zatuchlé místnosti. U zdravých dospělých se potíže kumulují pozvolněji, ale pravidelné sušení v ložnici nebo obývacím pokoji bez větrání vytváří podmínky, které Státní zdravotní ústav označuje za rizikové.

Panelákový byt jako ideální past na vlhkost

České panelové domy s plastovými okny a omezenou přirozenou výměnou vzduchu představují prostředí, kde se všechny zmíněné faktory násobí. Těsnější rámy drží teplo, ale současně brání úniku vlhkosti. Tepelné mosty v rozích a kolem oken nabízejí chladné plochy, na nichž pára ochotně kondenzuje. Nábytek přisunutý ke stěně omezuje proudění a vytváří skryté kapsy, kde se vlhkost drží týdny.

Energetická poradna EKIS při MPO doporučuje v takových bytech rychlé intenzivní větrání: otevřít protilehlá okna na pět až patnáct minut, ideálně několikrát denně. Trvalé pootevření ventilačky označuje za nevhodné, vzduch se vyměňuje pomalu a mezitím uniká drahé teplo. Krátký průvan naopak vymění vlhký vzduch za suchý venkovní a radiátor ho pak ohřeje efektivněji.

Praktické alternativy od sedmdesáti korun po tisíce

Kdo nechce nebo nemůže investovat do sušičky, má stále několik rozumných variant:

• Radiátorový závěsný sušák – kovová konstrukce zavěšená nad topením s mezerou pro proudění vzduchu.
• Sušák v oddělené místnosti – prádlo umístěte do koupelny, zavřete dveře, zapněte ventilátor a pootevřete okno. Vlhkost zůstane izolovaná od obytných prostor.
• Odvlhčovač vzduchu – kompaktní přístroj s kapacitou 10 litrů denně stojí na Alze kolem 3 600 Kč, výkonnější dvacetilitrový model vyjde na necelých 4 700 Kč. Modely s režimem sušení prádla se pohybují mezi 6 000 a 6 200 Kč.
• Sušička prádla – z hlediska vlhkosti v bytě jednoznačně nejúčinnější řešení. Tepelné čerpadlo nebo odvětrávací typ odvádí vlhkost pryč z interiéru; kondenzační sušička je kompromis, ale stále výrazně lepší než věšení na topení.

Odvlhčovač přitom funguje jako pomocník, nikoliv jako plná náhrada větrání. Kombinace obou metod, krátký průvan plus mechanické odvlhčení, přináší podle dostupných doporučení nejlepší výsledky.

Článek Mokré prádlo na radiátoru uvolní do vzduchu až 5 litrů vody do vzduchu. Vyhnout by se mu měli astmatici a alergici se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Teplo často uniká vstupními dveřmi 

Vstupní dveře čelí extrémním podmínkám. Z jedné strany teplo domova, z druhé mráz, vítr a vlhkost. Neustálé otevírání a zavírání navíc způsobuje opotřebení těsnění i samotného rámu. Časem se proto mohou lehce prohnout, špatně doléhat nebo se rozladí jejich seřízení. Výsledkem je poté nenápadná, ale vytrvalá ztráta tepla, která se projeví hlavně na vyúčtování za topení.

Ještě větší komplikací bývají dvířka pro domácí mazlíčky. U levnějších modelů často netěsní klapka, rám nedoléhá nebo jimi při větru profukuje. Pokud jsou vyrobená z tenkého materiálu, fungují v podstatě jako malý otvor, kterým uniká teplo neustále. I když si tedy toho na první pohled nevšimnete, v zimě mohou výrazně snížit tepelný komfort v předsíni nebo chodbě.

Otestujte, zda je problém právě tady

A jak poznat, že problém je právě tady? Typickým signálem je studený vzduch proudící u podlahy, rosení dveří nebo průvan kolem pantů a prahu. Pomoci může také jednoduchý „papírkový test“ – vložte proužek papíru mezi rám a zavřené dveře. Pokud ho bez odporu vytáhnete, těsnění neplní svou funkci. Podezřelá bývá rovněž studená podlaha v okolí dveří.

Řešení přitom nemusí být složité ani drahé. Často stačí vyměnit těsnění nebo namontovat kartáčovou lištu ke spodní hraně dveří. Pokud jsou však dveře špatně seřízené, pomůže spíš odborné nastavení. U dvířek pro mazlíčky se poté vyplatí investovat do kvalitnější varianty s dvojitou klapkou nebo magnetickým zavíráním. I když to může zabolet peněženku, ve finále díky tomu ušetříte mnohem více peněz. A hlavně nepřijdete o tolik tepla. 

Článek Teplo z domácnosti neutíká jen okny. Největší problém je v místě, kde to nikdo nečeká se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Kdy je studená spodní část normální a kdy je to problém

Nejprve je důležité si uvědomit jednu věc. Každý vodní radiátor je ze své podstaty nahoře teplejší než dole. Je to čistá fyzika, kterou jsme se učili už na základní škole. Koneckonců – teplo přece stoupá vzhůru, ne? Rozdíl až 10 °C je tak zcela normální. Problém nastává až ve chvíli, kdy je horní část horká jako pec a ta spodní zůstává ledová i po delším vytápění.

Usazeniny a kal – tichý zabiják tepla

Nejčastějším viníkem je nahromaděný kal, běžně nazývaný také bahno. Ale nejde samozřejmě o to z rybníka, ve skutečnosti se jedná o směs rzi, kamene a dalších nečistot, která po léta cirkuluje v systému a usazují se na dně radiátoru. A když se jich tu nahromadí dost, je rázem na problém zaděláno. Horká voda se totiž nemůže dostat do dolní části tělesa a ten potom de facto topí jen na polovinu výkonu. To je typické zejména u starších instalací, které během své životnosti nikdy nebyly propláchnuty.

Nejen nečistoty hrají prim, odhalují i další možné příčiny

Chladný spodek může být také důsledkem utvořené vzduchové bubliny. Radiátor pak často bublá, šplouchá nebo vydává jiné podivné zvuky, přičemž samotný vzduch také velmi neefektivně blokuje průtok vody. A do třetice mohou nastat i problémy s termostatickým ventilem – během letního období se totiž může zablokovat a následně omezit přívod tepla.

Co můžete udělat sami, než zavoláte odborníka

Než zvednete telefon, vyplatí se zkontrolovat několik základních věcí. Nejprve se zaměřte na termostatický ventil a hlavici. Nastavte ji na vyšší hodnotu a ujistěte se, že je ventil zcela otevřený. Poté najděte v horní části radiátoru ventil, otevřete ho a celou soustavu odvzdušněte. To dělejte až do chvíle, kdy z otvoru začne stříkat voda (nezapomeňte si tedy připravit i dostatek ručníků). Pokud ovšem nic z toho nepomůže, pak se návštěvě instalatéra nevyhnete. Jeho služby sice bývají dražší, ale nezapomínejte na to, že jde o jednorázový výdaj, který se často vrátí v podobě nižších účtů a lepšího tepelného komfortu. Váhat příliš dlouho se tedy rozhodně nevyplatí.

Článek Studený spodek radiátoru dokáže z domácnosti udělat ledárnu. Situace má ale jednoduché vysvětlení a řešení se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nerovnoměrné zahřívání

Alexander Fedorchenko z Akademie věd České republiky provedl spolu se svým kolegou několik experimentů. Testovali při nich běžnou nepřilnavou pánev pokrytou 1,5 milimetru silnou vrstvou slunečnicového oleje. Během provedených testů zahřívali olej nejrychleji právě ve středu pánve. Takto vzniklá nerovnoměrná distribuce tepla způsobila jev známý jako termokapilární proudění. Výsledkem bylo, že olej ze středu pánve byl tažen směrem k okrajům.

Povrchové napětí kapalin má tendenci poklesnout, pokud stoupá jejich teplota. Zahřívání pánve u středu způsobilo, že u okrajů bylo vyšší povrchové napětí oleje, které táhlo méně soudržnou tekutinu z centra, čímž se deformoval povrch vrstvy. V takovém momentě se v tenčích vrstvách oleje může objevit prasklina a nechat za sebou suché místo.

Kritická teplota a napětí

Tento určující teplotní bod se liší u každé konkrétní tekutiny. Je ovšem překonán ve chvíli, kdy je hladina tekutiny narušena tahem k okraji a povrchové napětí se ztratí. Jakákoli mezera se bude také rychle zvětšovat. Kraj suché skvrny byl během experimentu změřen – ustupoval z centra skvrny rychlostí 5,5 centimetrů za sekundu. Podle Fedorchenka je nyní důvod přichytávání jídla uprostřed pánve jasný.

Existuje několik možností, jak se této situaci při smažení vyhnout. Silnější vrstva oleje napomůže tomu, aby tekutina nedosáhla kriticky tenké hladiny. Další možností je použít pánev s masivnějším dnem, což zajistí rovnoměrnější rozložení tepla. Zamezí se tak prudkým teplotním přechodům. Použití mírnějšího výkonu sporáku a pravidelného míchání jídla během vaření mohou být rovněž správným krokem.

Zdroj: New Scientist

Článek Proč se jídlo při smažení přichytává k pánvi? Stačí znát jednoduchý trik, se kterým už nikdy nic nepřipálíte se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Klimatizace je drahá a škodlivá

Klimatizace se začala do českých domácností vkrádat velmi nenápadně, ale nakonec si své místo mezi klasickým vybavením našla. Čím teplejší letní dny prožíváme, tím větší komfort klimatizace poskytuje. Zároveň však začali lidé zjišťovat, že se nejspíš nejedná o nejideálnější způsob chlazení domácností.

Redakce VědaŽivě

17 července, 2021

Jak se ochladit, když to vaše klimatizace už vzdala

Provoz klimatizací s sebou přináší několik nežádoucích vedlejších faktorů, které lidi v poslední době odrazují. Jedná se především o vyšší pořizovací náklady a také vysoké provozní náklady. Jejich provoz však přináší také spoustu zdravotních rizik, dochází k rozvoji alergií, vysušují vzduch a způsobují nepříjemné teplotní šoky, které vedou k častým onemocněním.

Alternativní ochlazení domácností

Lidé proto čím dál častěji pátrají po alternativních způsobech, jak své domovy během parných letních dní ochladit i bez klimatizace. Základem by v tomto ohledu mělo rozhodně být řádné a moderní zateplení domu nebo bytu, které v zimních měsících lépe udržuje vnitřní teplo a v létě naopak do interiéru propouští méně venkovního tepla. V tomto ohledu byli majitelé bytových jednotek dlouhou dobu znevýhodněni, protože kvalitní zateplení bylo dostupné pouze pro rodinné domy. Dnes je však naštěstí situace úplně jiná a kvalitní zateplení je již běžný standard.

Redakce VědaŽivě

23 srpna, 2021

Vědci vyrobili barvu natolik bílou, že odráží skoro všechno světlo. Dokáže chladit budovy během horkých slunných dní, lépe než klimatizace

Vsaďte na venkovní žaluzie

Jakmile máte svůj dům nebo byt řádně zateplen, pořiďte si na okna venkovní žaluzie. Na rozdíl od těch vnitřních poskytují lepší ochranu proti letním vedrům. Dokáží pohltit většinu slunečního tepla, které by normálně skrze okna ohřálo celý váš interiér. Zatažené venkovní žaluzie tak dokáží ve vašem domě udržet příjemný chládek. Kromě toho se jedná o ekonomicky výhodnější a zdravější alternativu klasické klimatizace. Zatímco pořizovací náklady jsou v obou případech téměř stejné, provoz žaluzií vás nestojí nic navíc.

Článek Češi přišli na to, jak nahradit klimatizaci: Stojí to jen pár korun, chladí však mnohem více a rychleji se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zaprášené topení a mýtus ideální teploty

Základem je kromě otočení termostatem také udržovat radiátory v čistotě. Oprašte je prachovkou a také vyluxujte. Ideální teplota skutečně neexistuje, záleží to na dispozicích domu nebo bytu. Existují ovšem doporučené hodnoty spojující příjemné prostředí a únosné náklady. Ve většině případů se tak doporučuje vytápět na 19–20 stupňů Celsia. V koupelně můžete dva stupně přidat, v ložnici zase neuškodí pár stupňů ubrat. Chladnější prostředí vám totiž přinese vydatnější spánek.

Odstranění bariér

Velmi častá chyba, která stojí jen na pozornosti a troše selského rozumu. Jakmile je totiž topení schované za nábytkem nebo těžkým závěsem, bude příjemně jen těsně u něj. Odstraňte z cesty teplého vzduchu všechny překážky a nechte ho pořádně „rozlít“ do místnosti. Dost možná zjistíte, že můžete samotný výkon i snížit a budete mít mnohem více tepla než předtím.

Do zimy nepatří tropické teploty

I když máte rádi léto, není důvod si ho vytvářet i doma. Maximem pro teplotu obytných místností je 22 stupňů Celsia a vztahuje se to hlavně na koupelnu. Kromě toho, že vás to bude stát víc peněz, vysoká teplota neprospívá ani vašemu organismu. Vede totiž k průběžné únavě a také výraznějším teplotním šokům. Venku je zima, a vy tak přecházíte z extrému do extrému. Je to stejné jako naplno jedoucí klimatizace ve vedrech, z čehož mohou lidé i omdlít.

Čerstvý vzduch jen chvíli, zato prudce

Představa o dlouhodobém lehkém větrání je tragickým omylem. Pro výměnu vzduchu je potřeba otevřít okna naplno a nechat je tak jen několik minut. Ideálně proti sobě, aby opravdu vznikl průvan. V čem je tajemství? Tento způsob vám vymění vydýchaný vzduch za čerstvý, zároveň ale nepřijdete o teplo, které se nahromadilo ve zdech a vybavení místnosti. Při mírném větrání po celý den jen přicházíte o teplo, ale výměna nenastane.

Vrstvení oblečení

Na politické scéně se objevilo několik výroků o svetru navíc, které sklidily vlnu kritiky. Ačkoli tato metoda sama není moc šikovná, v základu jde o dobrý princip. Klíčem ovšem není jedna silná vrstva, ale několik slabších. Zkuste oživit nátělníky a opatřit si tričko s dlouhým rukávem. Dvě tři vrstvy slabšího oblečení totiž izolují vzduch a krásně vás zahřejí. Stejně tak poslouží vlněné ponožky – jen pozor na umělá vlákna, v nich se noha spíše zpotí.

Vlněné pletené ponožky si dejte přes normální a rozdíl poznáte záhy. Protože jakmile si zahřejete nohy, respektive uchováte v nich teplo, je na tom zbytek těla mnohem lépe. Ostatně i nastuzení chodí „od nohou“ a s teplem to není jiné. Vytápějte také jen místa, kde se skutečně pohybujete. Na chodbě vám tak stačí jen 17–19 stupňů, nemusí z ní být sauna jako v koupelně, kde se pohybujete nazí.

Článek Jak reálně ušetřit na vytápění: Je lepší radiátory zapínat a vypínat, nebo mají běžet celý den? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Správná funkce termostatu je klíčová

V první řadě dbejte na správnou funkci radiátorového termostatu. Ten vyžaduje volný prostor, takže ho rozhodně nezakrývejte nábytkem, závěsy, mokrým prádlem atp. Často se setkáváte při nastavování s ikonami, jako je hvězda či sněhová vločka. Lidé se někdy domnívají, že je v této fázi topení vypnuté, což není pravda. Tento režim nastavte, pokud se chcete chránit před zamrznutím. V praxi to znamená, že ohřívač bude fungovat tak, že teplota v místnosti neklesne pod 5 °C. Dále se běžně setkáte s čárkami namalovanými mezi čísly. Ty usnadňují nastavení střední teploty.

Po dlouhém dni v chladném bytě

Nejčastější chybou, kterou lidé dělají, je nastavování na maximální výkon. Místo toho stačí nastavit hlavici na stupeň střední teploty a počkat, až se místnost zahřeje na přibližně 21 stupňů. Pak budete mít komfortní úroveň tepla, protože při dosažení této teploty se topení vypne. Jinak při otočení hlavice na úroveň 5, což je maximum, vytopí místnost až na 30 stupňů, což způsobí přehřívání.

Proč termostat nefunguje, jak má?

Pokud je poloha termostatické hlavice svislá, okamžitě zavolejte odborníka, který jej opraví. Toto špatné nastavení totiž narušuje správnou funkci. Správná instalace hlavice vyžaduje, aby byla v rovině. Dalšími problémy jsou větší místnosti, kde je daleko lepší instalovat několik malých radiátorů než jeden velký. Usnadní to správné měření teploty a rovnoměrné vytápění. Při špatném vytápění je také doporučeno nainstalovat dálkové teplotní čidlo připojené k hlavnímu termostatu.

Článek Vrátíte se do chladného bytu a zapnete radiátor na 5? To je chyba. Je lepší pustit ho na střední stupeň a vyčkat se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Rizika příliš teplého okolí při spánku

Vysoká teplota místnosti snižuje čas odpočinku strávený v NREM fázi. Nejen, že tak budete následující den bez energie, ale také omezujete tělu možnost vnitřní regenerace. To se týká hlavně mozku, ukládání informací a možnosti učení. Pokud je vám v noci zima, raději si přidejte jednu deku a nezapínejte topení. Možná si řeknete, co je tak škodlivého na troše tepla. Jenže teplo zvyšuje ve vzduchu úroveň oxidu uhelnatého.

To je bezbarvý jedovatý plyn, jehož množství může v závislosti na teplotě prostředí překročit bezpečnou hranici. Právě dlouhodobé přitápění tak může vést až k bolestem na prsou a spustit další zdravotní problémy. To se projevuje hlavně u lidi trpících například srdečními chorobami nebo u astmatiků. Ti by při používání přímotopů a teplometů měli být zvlášť opatrní. A pro pány obecně platí, že přílišné teplo v místnosti rozhodně neprospívá plodnosti.

Nikdy není pozdě vytápění ztlumit

Dobrou zprávou je, že negativní efekty přílišného tepla je možné zvrátit. Zkrátka začnete spát v chladnějším prostředí a změnu režimu nepochybně poznáte. Další oblastí, na které se přílišné teplo může podepsat, je vaše kůže. Kvůli nedostatku vlhkosti bude podrážděná, svědivá a může se i loupat. A jestli si necháváte přitápění poblíž po většinu dne, pak jste nejvíc na ráně stran všech výše zmíněných symptomů. Toxický vzduch v pokoji je dalším faktorem.

Součástí běžného denního provozu by mělo být časté větrání. Ne na dlouho, stačí pár minut. Jenže je potřeba, aby se za tu dobu skutečně vyměnil vnitřní vzduch místnosti za ten venkovní. Vydýchaný, suchý a teplý vzduch je pro vaši imunitu tím nejhorším prostředím. A pokud nemáte astma nebo další respirační potíže, pobytem v něm si o ně dlouhodobě koledujete. Dost možná z toho pochází značná část zdravotních potíží, které vás sužují po celý rok.

Život bakterií a citlivost dětí

Bakterie a viry obecně přežívají mnohem lépe v suchém a teplém prostředí. Ve vlhkém rychleji těžknou a padají k zemi. Proto právě přitápění vytváří atraktivní podmínky, ve kterých zvenku zanesené bakterie a cokoli dalšího prospívá po dlouhou dobu. Ostatně právě to je důvod, proč většinu nachlazení a chřipek chytáme v zimě. Místnosti domu jsou totiž znatelně teplejší než venkovní prostředí, kde se viry neudrží.

Na přetopené prostředí jsou velmi citlivé malé děti, hlavně miminka, jejichž pokožka se vysuší mnohem rychleji než u dospělých. Stejně tak vysychá i přirozený hlen v nose, který za běžných podmínek filtruje vzduch a zachytává bakterie. Když se odpaří, cokoli zvenku se do našeho těla dostane mnohem snáze. I když je náš organismus dost silný na to, aby si s nákazou poradil, netýká se to dětí. Jejich imunita tak dostává zabrat mnohem víc i při běžných infekcích.

Zapínáte si na zimu přímotopy nebo teplomety?

Zdroj: BrightSide

Článek Ihned přestaňte spát ve vytopeném pokoji. Topení spuštěné přes noc stojí za zdravotními neduhy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.