Rovnováha při pravidelnosti

Jednoduše pomáhá udržovat špatné bakterie v mezích, takže nepřekročí kritickou hranici. Obecným doporučením je tak sprcha minimálně jednou za 2 dny. Pokud je horko, nebo se obecně více potíte, je potřeba se umýt alespoň jednou denně. Jakmile dojde k přerušení tohoto základního cyklu, musíte časem počítat s rozvojem mnoha zdravotních neduhů. Nejde přitom jen o drobné vyrážky, ale i základ pro dlouhodobé choroby všeho druhu.

Krom jiného se můžete setkat s kožními infekcemi, zanícenými pupínky či akné. Stranou nezůstane ani nepříjemné svědění, olupování kůže, případně abscesy. Se sprchováním to ale současně není třeba přehánět, protože ani druhý extrém vašemu tělu nijak neprospívá. Když už z nějakého důvodu více sprchování potřebujete, vyhněte se alespoň nadměrnému množství mýdla. Stejně tak vynechte další kosmetické produkty, pokud nejsou nezbytné.

Příliš dlouho je taky špatně

Stejně tak odborníci varují před příliš dlouhým sprchováním nebo koupáním. V první řadě totiž dlouhý pobyt pod vodou narušuje pH rovnováhu pokožky. Má-li to důvod – například náročnou fyzickou práci – sprchujte se dvakrát denně. Pokaždé ale pouze krátkodobě, tedy do maxima 5 minut. Ani v zimě by pak voda neměla být příliš horká, protože to povede k velmi suché pokožce. Ještě před koupelí vypijte velkou sklenici vody, pomáhá hydrataci.

Řeč je ovšem o pravidelných sprchách. Čas od času samozřejmě neuškodí se do vany natáhnout na delší dobu a nechat tělo pořádně uvolnit. Nemělo by se to ovšem týkat každé koupele. Delší doba totiž ničemu nepomáhá a naopak narušuje přirozené ochranné štíty pokožky. V první řadě se jedná o tělesnou mastnotu. Tu se rozhodně nesnažte odstranit, jde o základní funkci povrchu těla. A přílišné množství mýdla jí vůbec nesvědčí.

Teplotní extrémy a jak na ně

Teplotní extrémy vody jsou další důležitá okolnost. Jedná se o záležitost do jisté míry individuální. Ideální teplota vody je ovšem taková, při které neucuknete ani horkem, ani chladem. Horká voda vám může snadno způsobit zarudnutí. Když se ovšem budete dlouho „rochnit“ pod studenou, bude pro vás okolní prostředí výstupu ze sprchy zase příliš teplé. To vyústí v to, že se záhy po odchodu z lázně zpotíte. Jak tedy v otázce teploty najít rovnováhu?

Ke konci sprchování několikrát vystřídejte teplou a studenou. Dá se říct, že tento postup povede k vašemu pevnému zdraví. Prokrví vám tělo a dlouhodobě dojde ke zlepšení imunity organismu. Jestli chcete za každou cenu teplotní extrém, volte rozhodně studenou. Horká voda odvádí z pokožky vlhkost jako snad nic jiného. I na studenou vodu se adaptujte postupně, teplotní šok vás jen odradí. Přejeme příjemné otužování.

Článek Co se stane s tělem, když se člověk 2 dny nevysprchuje + chyby, které běžně děláme, aniž bychom tušili o následcích se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Hon na optimální čas pod vodou

Dle stanoviska expertů je ideální dobou pobytu ve sprše asi 8–10 minut. To kromě samotné očisty stačí i na dostatečnou hydrataci pokožky. Mnoho dalších odborníků definuje ideální sprchu na 5 minut, ovšem dermatologové se kloní k časovému rozsahu 5–10 minut. Délka 8 minut je tak celkem dobrým kompromisem tohoto úkonu. Dermatologové ovšem doporučují kratší sprchy. V případě ekzému nebo lupénky může horká voda pokožku dráždit.

Sprcha trvající „jen“ 5 minut ovšem neznamená stát čtyři minuty pod zapnutou hlavicí a pak se rychle namydlit. Správná hygiena znamená rovnováhu úkonů. Stojí také za zmínku, že vlažná voda je obecně mnohem přínosnější než horká. Kromě blahodárnějšího vlivu na tělo pomáhá také šetřit energií. Teď si nejspíš ťukají na čelo všichni majitelé i majitelky dlouhých vlasů. Jak se proboha dají solidně umýt vlasy za tak šibeniční čas?

Mytí vlasů a tisíce litrů za rok

Mytí vlasů je výjimečná situace, v tomto případě je doporučenou dobou 10–20 minut. Tento čas je potřeba k řádnému vymytí jak šamponu, tak následně i kondicionéru, případně dalších vlasových produktů, které používáte. Stejně tak je výjimkou depilace ve sprše, kterou lze ovšem provést s vypnutou vodou. Kombinace vhodné teploty vody a celkového času uvnitř vám může ušetřit náklady na energiích, což ovšem logicky závisí na aktuální situaci.

Skutečností je, že běžnou sprchovou hlavicí proteče za minutu cca 2,5 litru vody. V případě, že ze svého sprchování ukrojíte jen 1 minutu, stačí vám to na ušetření 3 600 litrů vody za rok. Navíc i výběrem samotné hlavice se dá značně ušetřit. Na trhu existuje mnoho druhů s různými nastaveními. Pro optimální výsledek tedy opatřete tento nástroj, snižte teplotu vody a udělejte si přehled o tom, jak dlouho vlastně ve sprše běžně pobýváte. Možná budete překvapeni.

Frekvence mytí hlavy a pohon byznysu

Průměrná délka sprchy v Americe je asi 13 minut. Američané se většinou sprchují téměř 7krát za týden, muži o něco častěji než ženy. Preferují také sprchování ráno. Mnoho lidí ve sprše plánuje, sní nebo přemýšlí nad vším možným. Dává to smysl, protože jde o místo, kde jsou lidé velmi uvolnění a mimo denní shon. Pro mnoho lidí také znamená sprcha téměř automaticky mytí vlasů – myjí si je cca 5krát za týden.

Jde však o dosti nesmyslné chování, pokud k němu tedy nejsou další důvody. V zásadě totiž platí, že čím častěji si vlasy myjete, tím více se budou mastit – a tím častěji bude jejich očista potřeba. Obecný zájem o vlasovou hygienu je hnacím motorem miliardového byznysu zdravotních produktů i přípravků pro krásu. Ve filmech je často k vidění sprcha velká jako celá místnost, reálně si ovšem mnoho lidí přeje mít doma větší sprchu.

Kolik času obvykle strávíte ve sprše?

Zdroj: Healthline

Článek Jaká je ideální délka sprchování a teplota vody? Z pohledu praktičnosti, působení na tělo i spotřeby zdrojů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Žádné horké rochnění

Doporučuje se nastavit si proud vlažné vody a strávit ve sprše maximálně 10–15 minut. Dlouhá a horká sprcha totiž vysušuje naši kůži. Samozřejmě pokud to ta vaše snáší dobře, pak není problém zůstat pod proudem vody trochu déle. Protože jsme každý v tomto ohledu trochu jiný, je i sprchová rutina odlišná. Například pokud se v práci zašpiníte nebo pravidelně cvičíte, takže jste hodně zpocení, potřebujete se opláchnout častěji.

Lidská kůže je bariérou mezi vnitřním prostředím a čímkoli vně těla. Z toho vyplývá, že právě kůže zachytává z okolí obrovské množství špíny včetně škodlivin. Absence hygieny se dá poznat už během jednoho dne, při náročných podmínkách ještě rychleji. Na povrchu pokožky zůstávají mrtvé kožní buňky, prach z městského prostředí a také přirozená mastnota, kterou tělo vylučuje. Tohle nevytvoří ochranný štít, ale podráždění, případně rovnou infekci.

Přílišné sprchování?

Sprcha naše tělo namočí, jenže vodu pak odstraníme. A jakkoli prapodivně to může znít, při tomto procesu zbavujeme kůži její vlhkosti. Takže pokud trpíte na suchou pokožku, častému sprchování se rozhodně vyhněte. Další role kůže je imunitní, krom mastnoty produkuje peptidy, které bojují s infekcemi. A všechny tyto kožní produkty spláchne každá ze sprch, kterou si lidé dopřejí. Ačkoli při sprše vlažnější vodou není tento zásah do přirozeného prostředí tak kritický.

Nakonec není zásadní sledovat přesný počet sprch za týden nebo se řídit tím, co dělají všichni ostatní. Klíčové je udržovat vhodný stupeň vlastní čistoty a vlhkosti pokožky. K tomu mohou pomoci krémy, zvlhčovače a další prostředky. Celé kouzlo je zkrátka v poznání, co potřebuje konkrétně vaše tělo, jak reaguje na různé frekvence sprchování, pak můžete najít ideální nastavení. Nezabývejte se rytmem ostatních, mějte starost o ten svůj.

Zdroj: PopularScience

Článek Sprchovat, či nesprchovat se každý den? Téměř každý dělá celý život tuto jednoduchou chybu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Horší akné a jiný odstín kůže

Naše kůže se – stejně jako vlasy – přirozeně mastí. Pokud na kůži ovšem útočí příliš vnějších umělých vlivů, tyto přirozené složky mohou být snadno odstraněny. A právě horká voda takto působí, nota bene pokud je vaše kůže už tak vysušená. Máte-li například pupínky a ještě na takto narušenou kůži přidáte umělé zvlhčovače, v zásadě situaci jen zhoršujete. Zkuste jí dát naopak nějakou dobu „oddech“, aby si obnovila svou přirozenou rovnováhu.

Kromě zhoršených pupínků si můžete všimnout také lehce zarudlých místo, většinou na tvářích. Horká voda, která na kůži působí, totiž vede k roztažení podkožních cév. Ty pak tlačí na jemňoučké vlásečnice přímo ve tvářích a vzniká kuperóza či růžovka. Jedná se o velmi časté kožní onemocnění, kdy jsou zarudlé části také velmi citlivé na dotek. Z tváří se může neduh rozšířit i na oko a způsobit ječná zrna nebo zánět spojivek.

Obecná citlivost a dřívější vrásky

Když se zapomenete ve vaně, určitě jste si všimli tzv. varhánků na prstech. Kůže se zkroutí a vypadá jako vyfouknutá vodní matrace. Horká voda z kůže odstraňuje přirozenou vlhkost a poškozuje její ochrannou vrstvu. A ve sprše k tomu dochází právě na obličeji, což může vést i k předčasným vráskám, pokud je takové horké lázni obličej vystaven pravidelně. Zmíněná ochranná vrstva udržuje vlhkost přímo v kůži, a pokud chybí, naše pokožka stárne celkově mnohem rychleji.

I když máte normální kůži, která netrpí žádnými neduhy, přímý proud vody při sprše jí rozhodně neprospěje. Postupem času si můžete všimnout zvýšené citlivosti po celém obličeji, suchosti a také svědění. Pokud si pěstujete vousy, může být narušená pokožka také živnou půdou pro kvasinkové infekce. Ty vytváří například šupinky působící dojmem plísně. Někdy mohou zasahovat tak hluboko, že po jejich odstranění kůže lehce krvácí.

Zdroj: BrightSide

Článek 4 důvody, proč byste si neměli ve sprše mýt obličej. Proud vody může způsobit více škody než užitku a na staří přidat až 10 let se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Je opravdu nebezpečné močit ve sprše?

Krátká odpověď by byla, že je močení ve sprše naprosto normální a bezproblémové. Potvrzuje to i urolog Jamin Brahmbhatt, asistující profesor z univerzity na Floridě. Tenhle člověk ví o moči nejspíš víc než většina lidí. Pokud už se však k močení při koupání rozhodnete, je každopádně lepší provádět tuto činnost u sebe doma, ne ve veřejné sprše. To je, ruku na srdce, docela odporné. V základu jde totiž o sterilitu.

Obecně vzato je moč naprosto sterilní, protože v sobě nemá žádné živé organismy. Bohužel ne vždy to musí být pravda, protože někteří lidé mohou trpět infekcí měchýře a dalšími chorobami. Stejně tak může moč nachytat nějaké „breberky“ po cestě z našeho těla. Když už jsme se pustili do tohoto tématu, ponořme se do něj trochu víc a rozeberme si fundamentální otázku, co to vlastně moč je.

Od žluté po zcela čirou

Podle objemu přijatých tekutin je asi 90 % moči voda. Zbytek tvoří soli a sloučeniny, které tělo vyfiltruje. Tento zbytkový obsah je různý, ale obecně se skládá z toho, co člověk jí a pije. Vliv mají také léky nebo další látky, které se do těla dostanou. Protože jde z větší části o vodu, je velmi nepravděpodobné, že by běžná moč provedla v domácí sprše nějakou neplechu, pokud je tohle to, co vás trápí. Nejspíš je totiž čistší než špína, kterou si umýváte z povrchu těla.

Pokud vás děsí možnost, že se trefíte na vlastní nohy, snad vás uklidní fakt, že si je alespoň můžete okamžitě umýt. A pokud máte někde na těle otevřenou ránu, tak to taky není výrazný problém. Jsou i lidé, kteří vyzdvihují použití moči jako desinfekce, tedy pokud dostanete vlastní moč na ránu, vyhnete se infekci. Vědecké pozadí tohoto postupu ovšem není nijak přesvědčivé. Sečteno a podtrženo – pokud to „pustíte“ ve sprše, nemůže se ani vám, ani sprše nic stát.

Zdroj: Health

Článek Močit, či nemočit ve sprše? To je, oč tu běží. Urolog na to má jednoznačný názor se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.