Vakcínu ano, či ne? O to tu běží

Roznášení viru očkovanými může posloužit jako zdůvodnění postoje oběma stranám. Někdo neopustí svůj dům po celé tři měsíce, přestože má všechny tři dávky. A je to kvůli údajné totožné míře roznášení viru. V opačném spektru je pak ten, kdo o očkování nestojí, protože proč by se namáhal? Očkovaní ho přece roznáší úplně stejně, ne? Takže je čas podívat se tomu na zoubek, v čemž pomůže Craig Spencer z univerzity v New Yorku.

Je potřeba si nejdřív vyjasnit základní věc – očkovaní neroznáší virus „stejně“ jako ti neočkovaní. Dokonce i ve Spojených státech, kde je očkovaná víc jak polovina populace, jsou za valnou většinu přenosů odpovědní právě neočkovaní. Není přitom těžké odhadnout, odkud se vzalo to zmatení, protože uplynulý půlrok byl doslova tornádem matoucích zpráv a zpravodajských titulků, které si navzájem odporují.

Když věda bojuje s jazykem

Problém, který se tu objevuje, nemá tolik co dělat s vědou, ale spíš s jazykem, pojmy, a hlavně nešikovným vyjadřováním – a jeho ještě horším výkladem. Tvrzení o stejné míře přenosu může být pravdivé, pokud mluvíme o očkovaných lidech, kteří jsou nakažení koronavirem. Pokud ale mluvíme o očkovaných lidech jako celku (zdravých i nakažených), pak to není pravda v žádném úhlu pohledu. Rámec onoho sdělení postrádá totiž základní okolnost.

„Aby kdokoli mohl šířit koronavirus, musí ho v první řadě sám mít,“ uvádí Spencer. A očkovaní lidé mají mnohem nižší šanci, že ho vůbec dostanou. Tečka. Ohledně průlomových případů s nakaženými očkovanými – ano, mohou být stejně infekční jako neočkovaní. Jenže na rozdíl od nich jsou nakažliví kratší dobu a mohou v sobě mít mnohem menší virovou nálož. V obou případech jsou tedy proti neočkovaným ve výhodě.

Srovnání s řáděním ve městě

Rozdíl mezi očkovanými a neočkovanými se dá přirovnat k pohybu ve městě. V neočkované populaci se virus pohybuje po dálnici a mnoha odbočkami s dostatkem čerpacích stanic. V očkované se ztratí v bludišti slepých uliček a záhy mu dojde palivo. Může si samozřejmě najít únikovou cestu na dalšího člověka. Jenže v naprosté většině případů zjistí, že je odříznutý od všech možností, a jeho cesta záhy skončí.

Ještě jeden příklad s oslavou. Když se vloni v červenci sešlo 30 lidí a začala se mezi nimi šířit varianta delta, 6 očkovaných se jí vyhnulo. Zbývajících 24 mělo tudíž mnohem větší šanci nemoc dále roznášet, protože ji zkrátka chytli a ostatní ne. Jednoduše nemůžete nikdy šířit nemoc, kterou sami nemáte. Navzdory všem obavám z oslabené imunity je očkování nejlepší obranou proti této infekci – kdo ji nemá, nemůže ji poslat dál. Nehledejte v tom složitosti.

Do které skupiny se řadíte vy?

Zdroj: IFLScience

Článek Šíří očkovaní lidé covid-19 stejně jako ti neočkovaní? Pravda o vakcínách odhalena v plné kráse se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Přenosu nic nenasvědčuje

Tým vědců zabývající se otázkou, jak vlastně mohla vzniknout úvodní vlna šíření koronaviru na Huananském trhu s mořskými plody ve Wu-chanu, se snaží prověřit všechny možnosti. V posledních měsících kladla čínská státní média důraz na teorii, že se koronavirus prvně objevil někde jinde a na zmíněný trh byl dovezen právě v mraženém jídle. Čína také obviňuje dovozce mraženého zboží s tím, že několik těchto balení bylo na výskyt viru pozitivně testováno.

Jako pravděpodobnější se jeví verze, že vypuknutí nákazy na trhu je spojeno s přítomností živých zvířat, případně nakaženého prodejce nebo zákazníka. Ovšem WHO zatím zcela nevyloučila zmražené maso nebo mořské plody jako další možný zdroj infekce. Ačkoli tým WHO stále zvažuje jako teoretický způsob nákazy i tuto cestu, FDA přišla s prohlášením, že riziko nákazy člověka z kontaminovaného jídla je mimořádně nízké.

Hlavním šiřitelem viru jsou lidé

Hlavním zdrojem šíření viru je kontakt mezi lidmi, konkrétně tedy drobné kapénky dostávající se do okolí z nosu a úst. Je třeba si uvědomit, že covid-19 je primárně respirační onemocnění, nejde o virus pocházející z jídla či nějak související se zažívacím traktem. Data získaná z mnoha výzkumů provedených v různých zemích během celé pandemie dokládají, že šance na nákazu z jídla nebo mražených potravin je extrémně nízká.

Jak uvádí FDA, epidemiologové ani při více než 100 milionech případů covidu-19 neodhalili potraviny jako zdroj nákazy. Čínští vědci opírají své tvrzení o nález virových částic na balení mražených rybích produktů. To ovšem neposkytuje žádný důkaz o tom, že by na základě kontaktu s kontaminovanou potravinou mohlo dojít k přenosu dostatečného množství živého viru nutného k vyvolání onemocnění covid-19.

Zdroj: Live Science

Článek Přenos koronaviru mraženým jídlem, rybami a mořskými plody? Úřad pro kontrolu potravin a léčiv nenašel přesvědčivé důkazy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

9 ohnisek nákazy na šesti místech

Během této doby odhalili vědci 9 ohnisek nákazy covidem-19, což zahrnovalo 13 učitelů a 32 studentů ve všech šesti školách. Ohnisko je bráno jako případ alespoň tří případů spojených s nákazou koronavirem. Ve čtyřech případech byl vyučující původcem, zatímco student měl stejnou pozici jen v jednom z případů. U dalších zkoumání se však původního pacienta nepodařilo určit. Osm z devíti ohnisek pravděpodobně zahrnovalo přenos z vyučujících na studenty.

Dvě největší ohniska covidu zahrnovala přenos mezi učiteli, který se nejspíš odehrál během osobních setkání nebo přestávek na jídlo. Nakažení učitelé pak nemoc dále přenesli na více studentů. Celkově byla tato dvě ohniska zodpovědná za polovinu (15 z 31) případů spojených se školou, ve které se studie Centra pro kontrolu nemocí odehrávala.

Učitelé v centru nákazy Covidu

Závěry a nálezy naznačují, že vyučující byli „centrem“ pavučiny přenosu covidu-19 ve školních prostorách. Počáteční infekce mezi vyučujícími hrála podstatnou roli v přenosech na území školy a navazujících řetězcích přenosu infekce. Důraz je kladen na důležitost prevence nakažení vyučujících obecně. Nálezy centra přišly jen něco málo o týden poté, co agentura vydala detailní metodiku na bezpečné znovuotevření amerických škol.

Nálezy také souhlasí v předchozími studiemi provedenými v Evropě. Například ta britská shledala, že přenos mezi učiteli byl na školách běžnější než přenos mezi studenty. Německá studie zase zjistila, že přenosy ve škole byly třikrát častější, pokud byl původním nakaženým učitel, než když se jednalo o studenta. Nepřekvapí skutečnost, že většina přenosů se odehrála při nedodržení fyzického odstupu a současně špatným nošením roušek a respirátorů.

Zdroj: Live Science

Článek V šíření Koronaviru mohou sehrát ústřední roli učitelé, ukázalo šetření na základních školách se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Sociální distanc je nejúčinnější

Profesoři Paul Tupper a Caroline Colijn se zaměřili na prostředky, které mohou účinně zabránit šíření koronaviru v různých prostředích. Zatímco u skupin a ochrany úst záleží na prostředí, ve kterém se skupina nebo ústenka používá, sociální distancování funguje vždy. Vědci vyvinuli model pro testování, do kterého zanesli údaje o počtu lidí nakažených COVID-19 od jedné osoby na dané akci. V rámci modelového testování zahrnuli vědci všechny faktory, jako jsou druh akce, blízkost účastníků, míra míšení, intenzita přenosu nebo doba expozice viru. 

Bary i přeplněná pracoviště jsou rizikové

Odborníci z Univerzity Simona Frasera zařadili do metodiky také zprávy z ohnisek nákazy a zařadili do testování akce, jako jsou večírky, pracoviště, stravování v restauracích, veřejná doprava, noční kluby. Podle lékařů pak záleží na přenosové rychlosti a množství času stráveného v daném prostředí. Jednoznačně rizikové byly vyhodnocené lokality jako bary, noční kluby a přeplněná pracoviště. 

Rouška nefunguje jako ochrana při koncentraci mnoha lidí

Závěr testování jednoznačně potvrdil, že nezáleží jen na použití ochrany úst a nosu, ale také na místě a okolnosti, za jaké se rouška používá. Zatímco lineární, tedy nízká pravděpodobnost přenosu viru, hrozí ve veřejné dopravě při použití masek, při rozestupech v restauraci nebo venkovních aktivitách, vysoké riziko přenosu hrozí v barech, nočních podnicích nebo na pracovištích s mnoha zaměstnanci. 

V přeplněné kanceláři rouška nepomůže

V těchto místech totiž obličejové masky nebo jiné fyzické bariéry nejsou natolik účinné, přestože snižují přenosovou rychlost na polovinu, což při vysokém nasycení nestačí na snížení rizika nákazy. Obdobně nefungují sociální bubliny, kde dochází k míchání účastníků. Jedinou účinnou metodou, jak zastavit šíření viru je podle vědců fyzické distancování jako takové. 

Článek Co je podle vědců nejúčinnější pro snížení výskytu koronaviru? Jednoznačně fyzické distancování! se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.