Jezdit rychle a porušovat zákon se nevyplácí 

Představte si trasu dlouhou 100 kilometrů. Při stovce ji ujedete za hodinu, při 130 km/h asi za 46 minut. A při 160 km/h? Zhruba za 37 a půl minuty. Rozdíl mezi povolenou dálniční rychlostí a výrazně svižnější jízdou tak dělá necelých devět minut. Devět minut, za které ale zaplatíte vyšší spotřebou paliva, větším napětím za volantem a mnohem menší rezervou na reakci v krizové situaci.

Navíc platí, že čím rychleji jedete, tím menší další „bonus“ získáváte. Zatímco zvýšení ze 100 na 110 km/h přinese úsporu šesti minut, posun ze 150 na 160 km/h už jen asi dvě a půl minuty. Každý další kilometr za hodinu tedy nejenže stojí víc nervů, ale přináší i čím dál méně času navíc. Matematika je v tomhle neúprosná.

Otázka psychiky a bezpečnosti 

Do hry vstupuje také lidská psychika. Dlouhá jízda vysokou rychlostí znamená větší zátěž na pozornost, rychlejší únavu a horší soustředění. Řidič totiž musí zpracovávat víc podnětů a reagovat ve zlomcích sekund. Mnozí pak po příjezdu stejně potřebují pauzu na „vydýchání“, takže část ušetřeného času se rozplyne. Rychlá jízda proto často jen přesune stres z dálnice na parkoviště.

A pak je tu bezpečnost. Vyšší rychlost znamená delší brzdnou dráhu a těžší následky případné nehody. Kvůli pár minutám tak člověk riskuje mnohem víc, než si připouští. Profesor Štefan to shrnul jednoduše: „Opravdu stojí pár minut za to, abychom jeli o desítky kilometrů rychleji?“ Každý si musí odpovědět sám – ale čísla mluví docela jasně.

Článek Řidiči spěchají zbytečně. Matematika odhalila nemilosrdnou pravdu o rychlosti se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Optické hádanky mají své výhody

Optické klamy a jiné vizuální výzvy jsou stále populárnější, protože kromě zábavy poskytují i například mentální stimulaci. Tento druh hádanek nutí lidi kriticky myslet a udržovat tak jasnou a funkční mysl. Různé rébusy také zlepšují paměť, protože je potřeba pamatovat si informace a naplno se soustředit. Optické hádanky vyžadují i kreativní myšlení, to může pomoci při řešení problémů v jakékoliv jiné oblasti života.

Redakce VědaŽivě

9 října, 2022

Vizuální hádanka, na kterou 65 % lidí odpoví špatně. Mezi knoflíky se skrývá jeden „vetřelec“, kdo ho vidí?

Další výhodou vizuálních hádanek je snížení stresu. Jsou oblíbenou relaxační činností, která odvádí pozornost od tlaku běžného života. Vyřešení těchto zábavných úkolů poskytuje uspokojení, které zlepšuje náladu, a navíc zvedá sebevědomí. Řešení optických hádanek může také zvýšit vaši produktivitu a nabízí řadu přínosů jak duševních, tak i emocionálních.

Skryté číslo mezi ostatními

Vizuální hádanky mohou být jednoduché, pokud při jejich řešení používáte různé strategie, jak dosáhnout rychlého výsledku. Zde je další z optických hádanek, ke které je zapotřebí zvýšená vnímavost, bystrost a schopnost mozku odlišit jedinečné číslo mezi všemi ostatními. Na obrázku je 252 čísel a tím hledaným číslem je 52.

Řešení této hádanky není nikterak obtížné, avšak najít v takovém množství jedno odlišné číslo vyžaduje velké soustředění. Pečlivě se proto zadívejte na obrázek a hledané číslo se vám jistě zjeví za několik málo vteřin. Po jeho nalezení se budete cítit, jako byste vyhráli velkou cenu. Pokud jste odlišné číslo nenašli ani po delším pozorování, na obrázku níže naleznete řešení. Vaše pozorovací schopnosti se budou zlepšovat, pokud budete pokračovat v řešení různých hádanek.

Článek Nastartujte zpět svůj mozek a najděte mezi řadou čísel 54 číslo 52. Vyřešením hádanky si zvýšíte IQ se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zatočte s pomalou Wi-Fi

Základem kvalitního připojení k internetu je výkonný a kvalitní router, který zaručí silný a rovnoměrný Wi-Fi signál. Stejně důležité však je i místo, kam svůj router umístíte. V každém bytě či domě je hned několik věcí, které mohou proudění Wi-Fi signálu rušit nebo zpomalovat. Mezi nejčastější překážky patří tlusté zdi nebo velké místnosti plné nábytku. Málo kdo ale ví, že pomalou Wi-Fi mnohdy způsobí běžné kuchyňské spotřebiče.

Kuchyně jako nepřítel signálu

Mezi největší rušičky signálu, které doma máme, patří mikrovlnná trouba. Samotná její kovová konstrukce velké množství Wi-Fi signálu pohlcuje nebo jej naopak odráží. Větší škodu však páchá ve chvíli, kdy je mikrovlnka v provozu. V tu chvíli vytváří silné elektromagnetické záření, které může působit na stejné frekvenci jako váš Wi-Fi signál. Tím může kvalitu signálu rušit a vaše připojení se může citelně zpomalit nebo úplně vypadnout.

Dalším škůdcem, kterého máme v kuchyni úplně všichni, je klasická trouba. Ať už se jedná o troubu elektrickou, plynovou či parní, všechny do jedné způsobují pomalou Wi-Fi. Vliv klasické trouby je však znatelně menší než u mikrovlnky, protože neprodukuje žádné záření. Jeho rušení tak spočívá výhradně v kovové konstrukci, která signály opět pohlcuje.

Redakce VědaŽivě

8 srpna, 2025

Konec pomalému internetu: Lidové vychytávky, které až 10krát zesílí signál WiFi

Pomůže změna umístění

Aby toho nebylo málo, vědci zjistili, že i obyčejná voda může mít negativní vliv na Wi-Fi signál. Voda, stejně jako kov, pohlcuje rádiové vlny na určitých frekvencích. Všechny tyhle rušičky však mají reálný dopad na provoz vaší Wi-Fi pouze v případě, že se váš router nachází přímo v kuchyni. Pokud tedy chcete svou pomalou Wi-Fi až dvojnásobně zrychlit, umístěte router nejlépe doprostřed svého bytu či domu, odkud zaručíte rovnoměrnou distribuci Wi-Fi signálu.

Článek Máte pomalou Wi-Fi? Nový tarif nebude vůbec potřeba. Poradíme vám jednoduchý trik, který ji zrychlí dvojnásobně se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

S tím, jak člověk stárne, plyne čas rychleji

Čas je základní fyzikální veličinou, která se exaktně měří v sekundách pomocí hodin, a jež vyjadřuje dobu, která uplynula mezi dvěma jasně definovanými okamžiky. Ačkoliv plyne stále stejným tempem, každý člověk jej vnímá jinak. Pro někoho čas takříkajíc letí, pro dalšího ubíhá jen velmi pomalu. Svoji roli v jeho vnímání hraje mj. věk jedince, kdy děti a dospívající vnímají jeho plynutí jako pomalejší, na rozdíl od starších lidí, kterým čas ubíhá rychleji. Za tímto jevem stojí počet nových vjemů, které obě věkové skupiny přijímají.

Zatímco děti a dospívající musí denně zpracovat stovky podnětů, s nimiž se setkávají poprvé, starší lidé mají nových či jinak zajímavých vjemů výrazně méně. Podle studie z roku 2019 ti jedinci, kteří zapojují více přechodné pozornosti nebo se setkávají s méně předvídatelnou situací, vnímají takové okamžiky jako delší. Vliv na vnímání času má ovšem i celková odpočatost organismu – jestliže máte odpočaté tělo i mysl, jste schopni vnímat více vjemů a zároveň vykonat více činností, což vede k subjektivnímu pocitu delšího dne a pomalejšího plynutí času.

Obecně řečeno, lidé vnímají čas skrze vizuální vjemy, které dorazí do mozku. S tím, jak se tyto vjemy mění, se proměňuje i lidské vnímání času (jeho délka a charakter – tedy zdali se jedná o přítomnost, minulost nebo budoucnost). Na subjektivní rychlost jeho plynutí má poté vliv nejen množství nových podnětů, které je nejvyšší v mládí, ale také velikost mozku a komplexita mozkových drah. Čím je mozek větší a složitější, tím déle mu trvá přijímané podněty zpracovat, a tím kratší mu analogicky k tomu připadá určitý časový interval.  

Na vnímání času mají vliv i emoce

Pravdivost závěrů studie potvrdily i další výzkumy. Ty mj. přidaly k podmínkám, které ovlivňují subjektivní vnímání času, působení emocí na vnitřní hodiny jedince. Zjednodušeně řečeno lidé, kteří mají svoji pozornost nasměrovanou na jednu věc (vnímají jen malé množství nových podnětů), prožívají dané okamžiky jako rychlejší. Zatímco ti, kdo svoji pozornost rozprostřou, obsáhnou více podnětů, a čas jim tedy ubíhá pomaleji.  

Kupříkladu neurovědec David Eagleman zkoumal subjektivní vnímání času ve stresových a životu nebezpečných situacích. Účastníci výzkumu vypověděli, že když byli vystaveni ohrožujícím stimulům, čas pro ně plynul pomaleji. Je to pravděpodobně tím, že v takových situacích vnímáte maximum podnětů, abyste byli schopni rychle jednat a zajistit si bezpečí. Další výzkum provedl tým vědců ze Stanfordské a Minnesotské univerzity. Ti zjistili, že když jsou lidé spokojení a celkově se cítí dobře, čas pro ně plyne (rovněž) pomaleji.

Plyne pro vás čas zpravidla rychle, nebo naopak pomalu?

Zdroj: EuropeanReview

Článek Není jen váš pocit, že čas někdy letí a jindy se vleče. Na rychlost jeho plynutí má vliv váš věk i emoční rozpoložení se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

I rychle letící zápalka udělá divy

Objekty typu ISS se nacházejí ve výšce kolem 400 kilometrů. Kolem naší planety musí obíhat rychlostí více jak 25 200 kilometrů v hodině, jinak by spadly, tudíž ji oběhnou jednou za 90 minut. Tato rychlost odpovídá desetinásobku rychlosti průměrného vystřeleného náboje na Zemi (za normálních podmínek). Energie dopadu se také nevztahuje jen k velikosti objektu. Rychlost a směr jsou stejně podstatné. Ostatně proto může i malá vystřelená kulka napáchat tolik škody.

Nejenže poškodí lidské tělo, ale ještě může předtím proletět několika vrstvami materiálu. Při dostatečné rychlosti je nebezpečný skutečně každý objekt. Rychlost se navíc sčítá, takže srážka dvou rychle se pohybujících předmětů je ještě více umocněna. Je to podobné jako při srážce dvou rychle jedoucích aut na dálnici, která o sebe třeba jen škrtnou, nemusí se nutně srazit čelně. Jenže i pouhé ťuknutí je ve vysoké rychlostí obvykle katastrofální.

Na Zemi rychle, ve vesmíru mnohem rychleji

Stejně tak ve volném vesmíru může i pouhá rychle letící vločka barvy způsobit poměrně velký otisk. V kosmu všechny satelity, zařízení a další útvary obíhají po mnoha různých drahách, takže zatímco jeden se posouvá horizontálně podél rovníku, jiný si to může šinout od pólu k pólu kolmo k němu. Další dokonce obíhají proti směru oběhu planety. A samozřejmě do této již zajeté sítě průběžně přibývají objekty další.

Z původně poměrně čistého a prázdného místa se stala postupem času a technologie neustálá dopravní tepna ve špičce. Což samozřejmě přináší riziko mnoha obdobných nehod a střetů. Astronauti na palubě ISS tak měli velké štěstí, že se jim do okna netrefil větší kus odpadu. Mikrosmetí zanechalo jen důlek, cokoli většího mohlo kriticky poškodit i letové systémy. A objekt velikosti tenisáku? To raději ani nedomýšlet.

Zdroj: Live Science

Článek Astronauti na palubě ISS měli velké štěstí aneb Jak můžou malé kousky z vesmíru o velikosti tisíciny milimetru nadělat takové škody? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Mach 6

Americká firma Stratolaunch se nyní chystá nadzvukové civilní lety vrátit do hry, a to ve velkém stylu. Nový letoun, jehož konstrukce už započala, se jmenuje Talon-A a zvukovou bariéru má překonat hned šestinásobně. To v praxi znamená, že cestovní rychlost tohoto stroje bude nejméně 7 400 km/h. Takové letadlo bude primárně určené pro mezikontinentální lety, na krátkých linkách v rámci Evropy nebo Severní Ameriky nestihne svůj potenciál řádně využít.

Talon-A

První plány na letadlo nazvané Hyper-A, které bylo později překřtěno na Talon-A, se objevily už na konci roku 2018. Prototyp, který nyní firma staví, by měl podstoupit první zkušební let 3. března 2021. Prototyp má tyto základní parametry:

• délka: 8,5 m
• hmotnost: 2 700 kg
• cestovní rychlost: 7 400 km/h

Bližší podrobnosti zatím Stratolaunch nezveřejnil, v nedávné minulosti však proběhly úspěšné zkoušky raketových motorů, které by měl Talon-A využívat. Vzhledem k velmi kompaktním rozměrům pak lze očekávat, že stroj by měl sloužit spíše jako privátní dopravní prostředek pro nejbohatší společenskou smetánku.

Rozměry letadla odpovídají velikosti dnešních soukromých letadel. Stratolaunch očekává, že mezi typickými zájemci o Talon-A budou vlády, americké ministerstvo obrany, bohatá soukromá klientela a akademická sféra, která bude moci stroj využívat k vědeckým výzkumům a experimentům ve vysoké letové hladině či za extrémně vysoké rychlosti.

Článek Stratolaunch staví superrychlý letoun, rychlost zvuku překoná šestinásobně se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.