Revize starého závěru?

Vědci jsou však nyní přesvědčeni, že opak je pravdou. Pro potvrzení hypotézy provedli opakované pokusy na myších. Zvířatům byla podávána voda a také různé objemy obou nápojů. Po 15 dnech byla testována krev, změřena a zvážena varlata. Myši konzumující sycené nápoje prokázaly jasný nárůst. „Výsledky jasně ukazují, že vysoké dávky Pepsi a Coca-Coly mohou podpořit vývoj a růst varlat. Stejně tak se zvýšila koncentrace testosteronu.“

„To platilo u všech myší, které nápoje pily. Ukazuje to tedy, že dostatek této limonády může u samců zlepšit sekreci tohoto hormonu,“ uvádí autoři. Badatelé se domnívají, že právě tento objev poskytuje základy pro lepší porozumění vlivu sycených nápojů na lidský organismus celkově. Jde hlavně o reprodukční funkce, a tedy i pozitiva jejich konzumace. S nimi je totiž spojena i prevence dysfunkce prostaty a rakoviny. Stejně tak další možné potíže.

Řešení, které přináší další problémy

Jenže co předchozí výzkumy? Třeba srovnání 2 500 mužů, kterým se snížil počet spermií o 30 %? Tedy v případě, že je pravidelně pit litr těchto nápojů denně? Tým z Minzu University o těchto projektech ví. Z jejich pohledu existuje ale „velmi málo dokumentace o jasné korelaci reprodukčních funkcí lidí nebo zvířat a spotřebou sycených nápojů“. Je tedy jistě zapotřebí se tomuto propojení věnovat více a provést další výzkumy.

Důvodem je hlavně to, že je potvrzena souvislost konzumace těchto nápojů a další zdravotní problémy. Patří sem hlavně obezita, kardiovaskulární onemocnění, cukrovka 2. typu a další. Jakmile by byl tedy tímto postupem „léčen“ testosteron, koledují si pacienti o další zdravotní potíže. Zdá se navíc, že i káva je zdravější alternativou. Tedy alespoň za předpokladu, že v sobě nemá přemíru smetany a cukru. Hodně kofeinu totiž testosteron zvyšuje rovněž.

Článek Pitím coly k mužnosti: Vědci zjistili, že oblíbený nápoj může zvýšit hladinu testosteronu a velikost varlat se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Podrobné složení bílého pulce

Jeden takový „pulec“ se skládá z hlavy, která obsahuje 23 chromozomů, dále krku a ocasu, které slouží k pohybu. Zajímavá je přitom skutečnost, že více jak 80 % vytvořených spermií je vadných. Jednou z příčin je obezita mužů, některé mají například dva bičíky nebo také žádný, jiné zase dvě hlavy. Takoví pulci nemají šanci na reprodukční úspěch, skupina rakouských biologů ale v roce 2002 uspořádala výstavu snímků těchto kuriozit.

Druhou složkou spermatu je pak tzv. semenná tekutina. Ta plní roli chemické ochrany před lokální poševní imunitou, kromě toho je pro sperma také zdrojem živin. Samotná spermie obsahuje 85–97 % vody a jen 3–15 % pevných látek. Suchý zbytek sestává z 90 % z proteinů a lipidů. Ve spermiích jsou také velmi bohatě zastoupeny biologicky aktivní látky jako enzymy, antagglutininy, prostaglandiny a hormony.

Zásoba minerálů a potřebné množství

Sušina semene obsahuje asi 1 % popela, a tato sekce obsahuje fosfor, vápník, hořčík, draslík, sodík, chlór, zinek, železo i měď a další prvky. K samotnému oplodnění stačí asi 10 milionů spermií, ačkoli každá ejakulace jich obsahuje mnohem více. Pokud byste seřadili do linie všechny spermie z jedné dávky, dostanete řetěz dlouhý 10 kilometrů. Pravdou je, že tento údaj bere v úvahu jak kvalitní, tak i ony zmíněné znetvořené, a tedy nefunkční spermie.

V roce 2014 se badatelé zabývali potenciální souvislostí národnosti a kvality spermatu. Ano, je to tak – nejaktivnější spermie mají Skotové. Následují Turci a Finové, dále pak Francouzi a Dáni. Prokázala se také skutečnost, že mužská abstinence kvalitu spermií nezlepší a příznivý vliv na jejich stav má pravidelná ejakulace. Stejný proces přispívá k celkově dobré funkci mužské prostaty. S přínosem pro dámskou část populace je to ovšem zavádějící.

Pozitiva spermatu pro dámy a cestovní taktika

Aby žena pocítila z orálního přijetí spermií nějaký přínos pro organismus, musela by dávek pozřít alespoň 100. Denní dávka vitaminu C se nachází asi ve 2 litrech spermií. Externí aplikace je ovšem výnosný byznys, a sklenka krému na obličej s obsahem spermií dosahuje i ceny 1 000 dolarů. Rychlost spermií při ejakulaci je až 70 km/h, ale zdaleka se nepohybují stejně či jedním směrem. Některé putují k vajíčku, jiné se točí v kruhu a další stojí úplně na místě.

Jde spíše o vojenskou překážkovou dráhu než usměrněný maraton a motorickou práci konají více děložní svaly. Průměrná rychlost pohybu spermie je 1–4 milimetry za minutu, její velikost je však 0,055 mm. Potřebuje urazit 175 mm, takže i s pauzami by to měla zvládnout za méně než hodinu. Reálná doba je ale cca 4 dny. Střet s vajíčkem pak pro ženské tělo znamená jadernou explozi hormonu progesteronu.

Když dojde na osudové setkání

Samotný střet spermie povzbuzuje vrtěním ocáskem, což pomáhá překonat membránu vajíčka. Vstup více spermií, tedy polyspermie, je velmi špatný jev. Hrozí totiž vyšší počet mutací DNA a onemocnění mozku jako třeba Downův syndrom. Chuť spermatu se odvíjí od stravy muže a dalších návyků. Při smažené a slané stravě, pití a kouření je velmi pravděpodobná silně hořká chuť. Samotná tvorba je nekonečný proces, ale kvalita a pohyblivost klesá s věkem.

A spodní prádlo? Řada studií ukázala jen malé rozdíly v počtu aktivních spermií podle výběru spodního prádla. Optimální teplota pro spermie je 31–35 stupňů Celsia, a tvrdilo se, že těsnější prádlo přitlačuje šourek k tělu, a tedy spermie více zahřívá. Studie Harvardské univerzity z roku 2018 zase zjistila, že muži s boxerkami mají o 17 % více aktivních spermií. Nebyly ovšem vzaty v úvahu další faktory, jako třeba typ kalhot nebo materiál, či další okolnosti.

Napadají vás další zajímavosti spojené se spermatem?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Život spermie v kostce: Co vše ovlivňuje existenci mikro „pulce“, a jak to může ovlivnit přímo muž se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jak vlastně definovat lásku?

Porozumění lásce u zvířat vyžaduje solidní základní definici u lidí. Tedy jak popsat lásku člověka a jak ji případně můžeme změřit. „Existují různé teorie, jak rozpitvat a popsat tento fenomén,“ říká Bianca Acevedo, psycholožka z Kalifornské univerzity. „Široce přijímaným pohledem je rozdělení lásky na soucitnou a vášnivou či romantickou. Ta první zahrnuje způsob, jak vnímáme naše sourozence, děti, rodiče či například přátele.“

„Romantická láska je na druhé straně intenzivní touha po spojení s další konkrétní osobou. A nejde jen o fyzické spojení, ale i emoční a psychologické,“ vysvětluje Acevedo. Království zvířat je přitom plné blízkých emočních pout a například naši mazlíčci nás zajisté milují. Sloni zase zřetelně oplakávají své mrtvé. To jsou některé příklady jasného emočního zapojení zvířat, které je velmi podobné prožitkům u člověka.

I romantická láska se najde

Existují ale i příklady romantické lásky v království zvířat. Například albatrosi navštěvují toho samého partnera po celý svůj život, někdy dokonce déle jak 60 let. „Celý rok létají nad oceánem. Pak, jednou za rok, se zastaví na ostrově, aby se viděli a pozdravili. Tento rituál se opravdu dá popsat jako láska,“ vysvětluje Claudia Vinke z Utrechtské univerzity. „Když takové postupy vidíte, je to víc než jen nějaké emoční pouto.“

Monogamie byla pozorována u mnoha zvířecích druhů od ptáků po brouky. Neexistuje však přesný vzorec, kdy budou, nebo nebudou zvířata monogamní. Obvykle to souvisí s metodou jejich reprodukce. Pokud například mláďata vyžadují hodně péče, je pro rodiče výhodné, když pomohou oba. Právě tato potřeba mláděte po obou rodičích nejspíš vedla k vytvoření monogamních vztahů. V jiných případech je ovšem cesta k ní trochu spletitější.

Možnosti měření lásky

Neuchopitelnost lásky komplikuje její studie u lidí, nota bene pak u zvířat. Lidé aspoň mohou psychologům poskytnout odpovědi na otázky nebo ohodnotit intenzitu svých pocitů. Krom toho mohou vědci také měřit aktivitu mozkových center. Stejně tak je možné měřit průtok krve a reakce na to, když člověk myslí na partnera a společné prožitky. To způsobuje obrovskou aktivitu v amygdale, stejně jako v oblasti vzpomínek.

Chemické projevy lásky zahrnují také vylučování konkrétních hormonů. Hlavně oxytocin bývá popisován jako „hormon lásky“, i když to není zcela přesné. Jde spíše o způsob odměny, kdy nás mozek odměňuje za to, že děláme věci, které přináší potěšení. Mozek tedy tento pocit posiluje ještě hormonem. Tím si zaručuje, že stejnou akci provedeme i příště, jde tedy o normální narkomanii.

Proč je tato otázka tak podstatná?

Je určitě velmi příjemné uvažovat o zvířecí zamilovanosti, výzkum má ovšem i dopad na možnosti záchrany ohrožených druhů. Při tvorbě programů na jejich ochranu a udržení potřebují totiž vědci zjistit metodiku, jak pomoci jedincům při námluvách. Což není evidentně jednoduché, potřebujeme však „rozluštit jejich specifický kód“. Jedním z projektů je například tzv. rychloseznamka pro pandy, kdy si samice vybírají potenciální partnery.

Obecným předpokladem je, že kdyby na Zemi zůstali poslední jedinci druhu, automaticky by se spolu spářili. Badatelé však už viděli druhy, které skoro vyhynuly při aplikaci klasických metod snahy o jejich spojení. Vědci se totiž pokoušeli dát dohromady dvojice, které o sebe naprosto neměly zájem. Zřetel na jejich emoční pouto a volbu tak nabírá stále více na důležitosti. Láska není jednoduchá pro člověka a je omyl se domnívat, že by pro zvíře byla jednodušší.

Jaká byla vaše první láska a jak na ni dnes vzpomínáte?

Zdroj: LiveScience

Článek Zvířata se páří, mají spolu emoční pouto a vychovávají společně potomky. Zažívají ale zamilovanost? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Králíci, fretky nebo kočky

Dříve totiž mohl orgasmus během sexu způsobit u ženy okamžitou ovulaci. Během styku se tak z vaječníku uvolnilo zralé vajíčko. Mnoho druhů zvířat, jako třeba fretky, velbloudi, králíci nebo kočky, to tak dělá stále. Proces ovulace u nich nastává přímo během styku. Lidi a primáti mají odlišný režim. K samotné ovulaci u nich dochází během pravidelného cyklu, který trvá zhruba 28 dní podle konkrétního druhu.

Samice orangutanů mají cyklus dlouhý 29 dní, ty šimpanzí dokonce 37. Podle tvrzení vědců byla v dřívějších stádiích evoluce lidského druhu ovulace vyvolána právě vyvrcholením. Dnes je jeho úloha diskutabilní. Na jedné straně totiž není orgasmus ženy nezbytný pro úspěšnou reprodukci (otěhotní i bez něj), na druhé straně stojí jeho komplexnost. Jde totiž o příliš složitý neuroendokrinní reflex na to, aby vznikl pouhou náhodou.

Potlačení orgasmu u králíků

Aby badatelé svůj závěr prokázali, byl samici králíka vstříknut lék fluoxetin. U králíků ovulace během sexu stále funguje, tento preparát však orgasmus potlačuje. Studie uvádí, že následkem tohoto zákroku se králíkům šance na ovulaci snížila o 30 % ve srovnání se samicemi, které zasaženy nebyly. Problém je, že přesný mechanismus indikace ovulace u králíků není dosud znám. Vědci však tvrdí, že u nich orgasmus hraje silnou roli.

Ovulace při sexuálním vyvrcholení tedy funguje u mnoha zvířecích druhů, u lidí však svou roli ztratila. Ostatně nejde o jediný relikt evoluce, který v nás nebo v jiném druhu zůstal, přestože už ničemu neslouží. Takových vlastností nebo útvarů už našli badatelé pěknou řádku. Například jeden nerv v těle žirafy je natažen po celé délce jejího krku, přestože spojuje oblasti, které k sobě mají mnohem blíž. Designér by to nikdy nedopustil.

Jaké pocity nebo pnutí vás během orgasmu provází?

Zdroj: PNAS

Článek Jakou úlohu plnil dříve ženský orgasmus? Vlivem evoluce se značně změnil se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Svádění příčin jinam

Lidé pomalu zjišťují, že existuje určitá krize zdraví týkající se hlavně schopnosti reprodukce. Ovšem tyto problémy jsou sváděny na tendenci mít dítě v pozdějším věku nebo na životní styl. Nikdo nepřiznává, že by příčina mohla ležet v chemii. Neznamená to, že by další faktory neměly vliv, jenže chemikálie v prostředí hrají zcela zásadní roli. Jde hlavně o ty, které mají vliv na hladiny pohlavních hormonů, v první řadě testosteronu.

Tyto chemikálie totiž tělo přesvědčí, že má dostatek konkrétního hormonu, i když to není pravda, takže produkce ustane. Tohle dělají ftaláty používané při výrobě plastových lahví. Nejvíce jsme jim vystaveni kvůli měkkému plastu v obalech na jídlo. Snižují hladinu testosteronu, mají tak největší vliv na mužskou část populace. Bisfenoly se používají zase k tvrzení plastu a napodobují estrogen, čímž ovlivňují naopak nejvíce ženy.

Rozměr reprodukční krize

Jde o skutečně závažný problém. Při pohledu na křivku poklesu je patrné, že někdy do roku 2045 dorazí průměrný počet spermií k nule. Jde do určité míry o spekulaci, neexistuje ovšem důkaz, který by tento závěr vyvracel. To znamená, že většina párů bude muset použít asistovanou reprodukci. Průmysl tak bude muset najít chemikálie, které se dají použít stejným způsobem, jen nemají vliv na hormonální hladiny u člověka.

K nějakým změnám v použitých látkách už došlo, jenže po čase se objevují zase jiné problémy. Je také potřeba otestovat chemikálie, se kterými běžně přicházíme do styku, i když ne v takové míře. Pokud se pár chystá založit rodinu, případně je už žena těhotná, je třeba mít na paměti, že prakticky všechny plasty, se kterými přijde do kontaktu, mohou obsahovat právě tyto složky. Kolik plastu máte ve svém životě vy?

Zdroj: TheGuardian

Článek Děsivá budoucnost, většina mužů nebude mít do roku 2045 žádné spermie. Důvodem jsou chemikálie, kterým se denně vystavujeme se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zrádné spermie zákeřně útočí

Vědci z tohoto ústavu studovali spermie pod mikroskopem, aby lépe porozuměli chování konkrétní sekvence DNA známé jako haplotyp. Z předchozích výzkumů bylo známo, že buňky spermií, které nesou tuto sekvenci, mají sklon plavat přímější cestou (a ne v mrtvých kruzích) a navíc rychleji než běžná závodící spermie bez této informace. Postupně ale zjistili, že taktiky těchto rychlíků nejsou zrovna sportovní.

Spermie s haplotypem T dovedli vypnout ostatní spermie. Trik je v tom, že právě tato sekvence otráví všechny spermie, jenže současně vytvoří protilátku, která je ovšem funkční jen na spermiích s touto sekvencí a tudíž je ochrání. Výsledek pak vypadá jako maratonský běh, na kterém se všichni běžci otráví vodou, ale někteří z běžců mají přístup k protilátce. Z toho také plyne, že poctivé a ohleduplné spermie dorazí poslední.

Přímá cesta bez odboček

Haplotyp T je série propojených  genů, které jsou přítomny v chromozomu 17 domácích myší po celém světě. Na rozdíl od lidí, kteří mají chromozomů 23 párů, myši mají jen 20. Vědci to nazvali „sobecký gen“ – genetický materiál s jednoduchým posláním: kopírovat sebe sama. Protože je tento haplotyp bezohledně efektivní v přenosu na další generace, dosahuje míra jeho kopírování v generacích myší až 99% úspěšnosti.

Po prozkoumání více než stoky vzorků myších spermií toho vědci o taktikách tohoto genu zjistili více. Tento haplotyp otráví při počátečních fázích produkce všechny spermie a do každé vpraví konkrétní geny ovlivňující schopnost regulovat vlastní pohyb. To se pak projeví v konečné fázi, která spermie rozděluje. Polovina buněk zdědí geny haplotypu, šťastlivci získají novou variantu, která zvrátí předchozí ochromení, které měly předtím všechny buňky.

Zdroj: Live Science

Článek Některé spermie umí zneškodnit ostatní, a doplavat tak do cíle jako první. Je to doslova boj o život se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Podivné kulaté líhně olihní?

Byla to prostě, řešeno jednoduše, perfektně záhadná kulička. V oblasti se pak našlo ještě asi 100 naprosto stejných koulí i dále kolem Norska už od roku 1985, ale tyhle želatinové masy se vždycky vyhnuly pokusům o klasifikaci. Teď, díky nové metodě analýzy DNA a roční kampani obyvatel, je vědci konečně zpracovali a určili jako vzácné vaky vajec poměrně běžných olihní zvaných Illex coindetti a zmínili je v nové studii z konce března.

Podle té koule obsahují stovky tisíc olihních vajíček uzavřených v bublinách pozvolna se rozpouštějícího slizu. O tomto druhu olihní přitom vědci věděli, že existuje už asi 180 let a druh byl pozorován na obou stranách Atlantiku. Tohle je ale první případ výskytu vaků s jeho vejci v divokém prostředí, uvedli badatelé. Také konečně spatřili vnitřek těchto vaků, který ukazuje embrya olihní ve čtyřech různých stádiích.

Nová perspektiva pro podrobné zkoumání

Díky tomu lze pozorovat reálnou změnu prostředí a stavu vaků od pevné látky po rozpadající se průhledný sliz, a tedy postupný vývoj embryí. Podobné vaky našli vědci také u pobřeží Švédska nebo Anglie, nejde tedy jen o Norskou zvláštnost. Coindetti patří do běžné skupiny olihní a během reprodukce klade samička opravdu hodně vajíček nebo vaječných mas, tedy útvarů, které volně plavou a chrání vajíčka před predátory.

Ovšem zachytit takovou kouli je docela vzácné a vaky některých druhů nebyly dosud viděny vůbec. Některá dřívější pozorování sázela na stejný druh, jako nyní, ale bez podrobné analýzy DNA nebylo možné druh přesně určit. Vědci proto zahájili kampaň mezi obyvateli, která apelovala na potápěče, aby sbírali vzorky, pokud se při svých výpravách s něčím podobným setkají ve vodách poblíž pobřeží.

Zdroj: 9News

Článek Záhadné kapky poblíž Norska jsou plné slizu a zárodků se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.