Zvířata se páří, mají spolu emoční pouto a vychovávají společně potomky. Zažívají ale zamilovanost?

Pokud je láska největší záhadou života, pak je možná druhou nejzapeklitější otázkou to, zda ji prožíváme jen my lidé. Vědci se proto zaměřují na zkoumání lásky u zvířecích druhů.

Zdroj fotografie: Pixabay

S oblibou mluvíme o zamilovaných hrdličkách a štěněcí lásce, biologové jsou ovšem v tomto ohledu zdrženlivější. Problémem je pro ně přílišná antropomorfizace zvířat a připisování lidských vlastnosti tam, kam nepatří. Místo toho badatelé skenují mozky, měří hladiny hormonů a provádí „rychloseznamku“ pro pandy. Všechny tyto aktivity nám mohou pomoct zodpovědět klíčovou otázku. Zamilovávají se zvířata? Jestli ano, jak a proč?

Jak vlastně definovat lásku?

Porozumění lásce u zvířat vyžaduje solidní základní definici u lidí. Tedy jak popsat lásku člověka a jak ji případně můžeme změřit. „Existují různé teorie, jak rozpitvat a popsat tento fenomén,“ říká Bianca Acevedo, psycholožka z Kalifornské univerzity. „Široce přijímaným pohledem je rozdělení lásky na soucitnou a vášnivou či romantickou. Ta první zahrnuje způsob, jak vnímáme naše sourozence, děti, rodiče či například přátele.“

Zdroj fotografie: Pixabay

„Romantická láska je na druhé straně intenzivní touha po spojení s další konkrétní osobou. A nejde jen o fyzické spojení, ale i emoční a psychologické,“ vysvětluje Acevedo. Království zvířat je přitom plné blízkých emočních pout a například naši mazlíčci nás zajisté milují. Sloni zase zřetelně oplakávají své mrtvé. To jsou některé příklady jasného emočního zapojení zvířat, které je velmi podobné prožitkům u člověka.

I romantická láska se najde

Existují ale i příklady romantické lásky v království zvířat. Například albatrosi navštěvují toho samého partnera po celý svůj život, někdy dokonce déle jak 60 let. „Celý rok létají nad oceánem. Pak, jednou za rok, se zastaví na ostrově, aby se viděli a pozdravili. Tento rituál se opravdu dá popsat jako láska,“ vysvětluje Claudia Vinke z Utrechtské univerzity. „Když takové postupy vidíte, je to víc než jen nějaké emoční pouto.“

Monogamie byla pozorována u mnoha zvířecích druhů od ptáků po brouky. Neexistuje však přesný vzorec, kdy budou, nebo nebudou zvířata monogamní. Obvykle to souvisí s metodou jejich reprodukce. Pokud například mláďata vyžadují hodně péče, je pro rodiče výhodné, když pomohou oba. Právě tato potřeba mláděte po obou rodičích nejspíš vedla k vytvoření monogamních vztahů. V jiných případech je ovšem cesta k ní trochu spletitější.

Možnosti měření lásky

Neuchopitelnost lásky komplikuje její studie u lidí, nota bene pak u zvířat. Lidé aspoň mohou psychologům poskytnout odpovědi na otázky nebo ohodnotit intenzitu svých pocitů. Krom toho mohou vědci také měřit aktivitu mozkových center. Stejně tak je možné měřit průtok krve a reakce na to, když člověk myslí na partnera a společné prožitky. To způsobuje obrovskou aktivitu v amygdale, stejně jako v oblasti vzpomínek.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Chemické projevy lásky zahrnují také vylučování konkrétních hormonů. Hlavně oxytocin bývá popisován jako „hormon lásky“, i když to není zcela přesné. Jde spíše o způsob odměny, kdy nás mozek odměňuje za to, že děláme věci, které přináší potěšení. Mozek tedy tento pocit posiluje ještě hormonem. Tím si zaručuje, že stejnou akci provedeme i příště, jde tedy o normální narkomanii.

Proč je tato otázka tak podstatná?

Je určitě velmi příjemné uvažovat o zvířecí zamilovanosti, výzkum má ovšem i dopad na možnosti záchrany ohrožených druhů. Při tvorbě programů na jejich ochranu a udržení potřebují totiž vědci zjistit metodiku, jak pomoci jedincům při námluvách. Což není evidentně jednoduché, potřebujeme však „rozluštit jejich specifický kód“. Jedním z projektů je například tzv. rychloseznamka pro pandy, kdy si samice vybírají potenciální partnery.

Obecným předpokladem je, že kdyby na Zemi zůstali poslední jedinci druhu, automaticky by se spolu spářili. Badatelé však už viděli druhy, které skoro vyhynuly při aplikaci klasických metod snahy o jejich spojení. Vědci se totiž pokoušeli dát dohromady dvojice, které o sebe naprosto neměly zájem. Zřetel na jejich emoční pouto a volbu tak nabírá stále více na důležitosti. Láska není jednoduchá pro člověka a je omyl se domnívat, že by pro zvíře byla jednodušší.

Jaká byla vaše první láska a jak na ni dnes vzpomínáte?

Zdroj: LiveScience