Tři týdny od hlavy k novému tělu

Oddělení neprobíhá žádným dramatickým trhnutím. Hlava se od těla uvolňuje v předem dané autotomické rýze v oblasti krku. V laboratoři vědci dokázali proces vyvolat lehkým zaškrcením tenkou nití a hlava se oddělila obvykle do jednoho dne. Rána se uzavřela během hodin.

Pak začala časová osa, která fascinuje biology dodnes:

• 1. den: Rána na hlavě se uzavírá, hlava se samostatně pohybuje.
• Do několika hodin: Mladší jedinci začínají znovu přijímat potravu.
• Kolem 7. dne: Začíná se formovat nové srdce.
• Kolem 20.–22. dne: Tělo je téměř kompletně obnovené, včetně srdce a vnitřních orgánů.

Podle tiskové zprávy Nara Women’s University ztracená část představovala přes 80 % hmotnosti živočicha. Hlava tedy regenerovala prakticky celé tělo. A co se starým trupem? Ten zůstal naživu překvapivě dlouho: srdce v něm bilo ještě dny až měsíce, reagoval na světlo i dotyk. Novou hlavu ale nikdy nevytvořil. Postupně bledl, zmenšoval se a rozložil.

Proč by plž zahazoval vlastní tělo

Nabízí se představa útěku před predátorem, jako když ještěrka odhodí ocas. Jenže oddělení hlavy trvá hodiny, ne zlomek sekundy. Autoři studie proto dávají přednost jiné hypotéze: zbavit se parazitů.

Data to podporují přesvědčivě. U druhu Elysia atroviridis se samovolná autotomie objevila výhradně u jedinců napadených parazitickými korýši; tři ze 82 parazitovaných plžů si hlavu oddělili sami. Z 64 neparazitovaných jedinců to neudělal ani jeden. Po oddělení zůstali paraziti uvězněni ve starém těle. Hlava odešla čistá.

Zásadní je ale i věk. Regeneraci zvládali pouze mladší jedinci. Starší hlavy nepřijímaly potravu a uhynuly do deseti dnů. Sayaka Mitoh v rozhovoru pro Live Science spekulovala, že pro starší jedince už autotomie nemá reprodukční smysl; investice do obnovy by se jim prostě nevyplatila.

Ukradená fotosyntéza jako záchranný plán

Jak vůbec přežije hlava bez srdce, bez trávicího traktu, bez většiny orgánů? Odpověď má tři části.

Za prvé, hlava je malá, dostatečně malá na to, aby výměna plynů probíhala přímo přes povrch těla. Za druhé, rána se rychle uzavře a mladí jedinci záhy začnou žrát. A za třetí, a to je biologicky nejzajímavější, tito plži kradou chloroplasty.

Sacoglossani požírají řasy, ale chloroplasty z jejich buněk zcela nestráví. Místo toho je ukládají do vlastních tkání, včetně hlavy. Tyto „ukradené“ chloroplasty pak při dostatku světla provádějí fotosyntézu a dodávají hostiteli energii i kyslík. Podle přehledového článku v PLOS Biology se produkty fotosyntézy mohou přesouvat i do tkání, které chloroplasty neobsahují. Mitoh nicméně upozornila, že u těchto dvou druhů vydrží chloroplasty funkční jen několik dnů; k dokončení regenerace tedy musí hlava znovu začít přijímat potravu z řas.

V roce 2025 navíc vyšla práce popisující specializované buněčné „depoty“ pro uchovávání chloroplastů u jiných sacoglossanů, což naznačuje, že evoluce tento systém dolaďuje mnohem sofistikovaněji, než se původně zdálo.

Kde stojí plž v žebříčku regenerace

Regenerace sama o sobě není v přírodě nic neobvyklého. Hydra se dokáže obnovit z malého fragmentu. Ploštěnky se rozříznou na kusy a z každého vyroste nový červ. Mloci dorůstají amputované končetiny. Ještěrky odhazují ocasy.

Jenže u všech těchto příkladů jde buď o evolučně jednodušší organismy, nebo o obnovu jedné části těla. Sacoglossanní plži jsou měkkýši, živočichové s nervovým systémem, srdcem, trávicí soustavou. A přesto si z pouhé hlavy dorostou kompletní tělo. Jak shrnuje přehled v npj Regenerative Medicine z roku 2025, tento mód (autotomie hlavní části těla včetně srdce a obnova z hlavy) je u měkkýšů specifický a buněčná i molekulární data k němu zatím chybějí.

Výzkum nekončí a rozšiřuje se

Objev z roku 2021 nebyl tečkou, ale startovní čárou. Na Nara Women’s University běží od roku 2024 grant přímo zaměřený na otázku, proč sacoglossani autotomizují a regenerují. Tým profesora Jóičiho Jusy už hlásí odběry RNA z regenerujících tkání jako podklad pro identifikaci genů zapojených do obnovy. V listopadu 2025 proběhlo na univerzitě minisympozium o využití sacoglossanů jako modelových organismů.

A možná nejzajímavější posun: na sjezdu Ecological Society of Japan v březnu 2026 zazněla předběžná konferenční data naznačující, že velkorozsahová regenerace se neomezuje jen na rod Elysia. Předběžně byla pozorována i u rodů Thuridilla, Plakobranchus a Costasiella. Pokud se to potvrdí v recenzované publikaci, fenomén bude mnohem rozšířenější, než naznačovala původní studie.

Článek Mořští plži dokážou oddělit vlastní hlavu a během několika týdnů si vytvořit nové tělo se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Medúza, která stárne pozpátku

Na vrcholku nesmrtelných zvířat je malá medúza známá jako Turritopsis doohmii nebo jednodušeji nesmrtelná medúza. Smrt přelstila tak, že se podle National Geographic naučila otočit své stárnutí. Jakmile je nemocná nebo zraněná, vrátí se během 3 dnů do fáze polypu, čímž změní své buňky na mladší verze. Ty nakonec vyrostou opět do dospělého jedince.

Robustní želvy

Pomalý, ale stálý pohyb opravdu vyhrává závody. O želvách se ví, že žijí celá staletí. Badatelé navíc zjistili, že jejich orgány se časem nijak nerozpadají ani nepoškozují. Podle The New York Times mohou žít dokonce neomezeně dlouho, pokud se vyhnou chorobám a predátorům. Jinými slovy mají opravdu potenciál být nesmrtelnými zvířaty.

Humr, který roste stále dál

Vědci vedou dlouho debatu, zda jsou rudí obyvatelé oceánu biologicky nesmrtelní. Obvyklá příčina úmrtí je totiž nemoc, nikoli stáří. Rostou a množí se, dokud neumřou. Jeden humr zachycený u Newfoundlandu byl odhadnut na 140 let věku. Většina samců se dožije 30, samičky cca 54 let, alespoň podle Smithsonian. A čím větší humr, tím je také starší.

Regenerující ploštěnci

Ploštěnci se proslavili svou schopností regenerace. Pokud je totiž jedinec přeříznut podélně nebo napříč, mohou vzniknout dva samostatní červi. Tato zjevně neomezená regenerace se také vztahuje na jejich stárnutí či poškození tkání. Červi tak mohou smrt podvádět donekonečna, jak potvrzuje i studie z University of Nottingham.

Odolné velryby

Ačkoli nejsou technicky nesmrtelné, jsou velryby grónské nejstaršími živými savci. Podle Popular Science žije několik druhů těchto velryb déle než 70 let. V 90. letech na těchto masivních zvířatech našli vědci jizvy od zbraní používaných už po roce 1800. Nejstarší známá velryba grónská je stará 211 let. Kromě této úctyhodné délky života jde také o jedny z největších tvorů, kteří nám na Zemi dělají společnost.

Bakterie odolné vůči radiaci

Deinococcus radiodurans je polyextrémofilní bakterie adaptovaná na různé extrémní podmínky. Nejen, že je odolná vůči radiaci. Tito nesmrtelní tvorové dokonce dokáží zemřít a pak znovu ožít díky neuvěřitelné schopnosti opravy vlastní DNA. Podle Ira S. Pastora, CEO v Bioquark Inc. „mohou přežít chlad, dehydrataci, vakuum i kyselinu a byly označeny za nejodolnější bakterie na světě.“ Ještě lepší je zápis v Guinnessově knize rekordů.

„Odolají 1,5 radům gamma radiace, tedy asi 3 000krát víc, než co by zabilo člověka.“ Jak je vidět, máme ještě co dohánět. Ale ruku na srdce, mnoho příběhů už ukázalo, že nesmrtelnost nemusí být rozhodně dar a požehnání, ale mnohem častěji prokletí.

Článek Tvorové, kteří dosáhli nesmrtelnosti: Medúzy stárnou pozpátku, humři obvykle zemřou na nemoc se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zdravotní dopady dlouhého bdění

Bez dostatku spánku si rychle zvyšujete riziko vysokého krevního tlaku, depresí, cukrovky, obezity a kardiovaskulárních chorob. Nemluvě o mnoha infekcích, které jen čekají na oslabenou imunitu. Ovšem v roce 1965 zůstal mladík ve věku 16 let vzhůru po celých 11 dní a neutrpěl žádné trvalé následky. V roce 2007 badatelé otestovali na primátech nový lék, který snižoval negativní dopady spánkové deprivace a současně navyšoval kognitivní výkon.

Nabízí se tedy obecná otázka, zda bychom jednou mohli potřebu spánku zcela odstranit. V tomto stavu trávíme v průměru třetinu života. Každý den bychom tak získali 8 hodin navíc. Trávili byste více času s rodinou a přáteli? Naučili byste se nové dovednosti, našli si nového koníčka nebo jinak rozvinuli svůj potenciál? Pravdou je, že ne všichni by to viděli jako „volný čas“. Protože čím více bdíte, tím více peněz vás to ve výsledku stojí a ty musíte vydělat.

Není to jen o výhodách

Velmi snadno by tak narostl váš nákupní seznam. Každý den sníme v průměru 3 jídla, spotřeba by tedy vzrostla na dvojnásobek, na celých 24 hodin je třeba mnoho energie. Vzrostla by i spotřeba paliv, což by mělo nevyhnutelný dopad na prostředí. A nejde jen o to, že by lidé více jezdili. Také bychom více svítili, protože bychom byli přeci neustále aktivní. Workoholici by mohli v práci zůstat prakticky neomezeně, stejně tak další, co si chtějí vydělat navíc.

Práci a dalším povinnostem už takhle vděčíme za slušnou hladinu stresu, absence spánku by tento problém jen prohloubila. Byla by tak poptávka po 24hodinových terapeutech, spolu s 24 hodin otevřenými restauracemi a 24 hodin pracujícími farmáři. Potřebné množství potravy by totiž radikálně vzrostlo. Nejen kvůli tomu, že bychom potřebovali víc jíst, ale protože i kdybychom nepracovali delší dobu, měli bychom tendenci být jednoduše produktivnější.

Tělo odpočívat prostě musí

Tady ale leží problém. Máme hodně způsobů, jak být produktivnější, odříkání si spánku mezi ně ale rozhodně nepatří. Lidé jsou skutečně produktivní zhruba 6 hodin za den. To ovšem za podmínky, že si dopřejí potřebný čas na dobití. Rozhodně tedy není zaručeno, že by právě absence spánku vedla k produktivnější společnosti. Snadno bychom tak dospěli do stádia, že budeme mít k dispozici pouze čas navíc bez jakékoli smysluplné náplně.

Došlo by k růstu popularity filmů, seriálů a videoher – společně s bary a samozřejmě kavárnami. Bez ohledu na pracovní režim vaše tělo prostě potřebuje přestávky. A ať děláte, co děláte, spánek ničím nenahradíte. Proč byste to vlastně dělali? Produktivita a splněné úkoly jsou fajn. Zábava je taky příjemná. Ale není obyčejný odpočinek taky nádherný pocit? Dopřejte si dnes pořádně vydatný spánek a uvidíte, jak budete zítra svěží a krásně čilí.

Kolik spánku si reálně v noci dopřejete?

Zdroj: TheScientist

Článek Co kdyby člověk vůbec nepotřeboval spát? Ačkoli to může znít jako utopie, pro celý svět by to mělo příšerné následky se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dají se plíce vyčistit od kouření?

Jakmile se zlozvykem přestanete, nejspíše budete mít touhu udělat pro zdraví svých plic co nejdříve co nejvíc. Plíce mají naštěstí velmi slušnou samočistící schopnost a po poslední cigaretě už jim nebude nic bránit. Rychlost tohoto procesu samozřejmě záleží na tom, jak dlouho a jak moc jste kouřili, protože cigarety způsobují dva základní typy trvalého poškození plic. Emfyzém, který je charakteristický úbytkem plicní tkáně, a chronickou bronchitidu.

Neexistuje žádný způsob, jak zvrátit trvalé poškození tkáně, které způsobily roky přísunu dehtu a nikotinu. Existují ale cesty, jak zabránit dalšímu poškození a stav a kondici plic postupně vylepšit aspoň v rámci možností. Tou první je kašlání, které zbavuje plíce nahromaděného hlenu, jenž se tam drží i po konci kouření. Jeho odstranění uvolňuje mnoho drobných cestiček a dovoluje tak plicím mnohem lépe dýchat. Je potřeba zkrátka vyčistit prostor.

Cvičení a pobyt ve zdravém prostředí

Zcela zásadní součástí obnovy plic je fyzická aktivita. Nemusí jít přitom o nic extrémního, ideální je dlouhá chůze, jízda na kole nebo běh. Plíce potřebují zdravé zatížení a dostatek čerstvého vzduchu. Půlhodina venkovní chůze denně s nimi udělá skutečné divy. Současně se vyhněte zdrojům znečištění jako prachu, plísním a chemikáliím. Samozřejmě se vyhněte prostředí, kde se kouří, ale to by měla být základní okolnost následné péče o plíce.

Pro zdraví plic je klíčová také správná hydratace, ideálně teplé nápoje jako čaj nebo vývary. Ztenčuje to totiž ony vrstvy hlenu, které se pak mnohem snadněji dostávají pryč. Rozhodně zapojte zelený čaj, který má protiinfekční účinky a je prokázanou prevencí proti některým plicním chorobám. Výborným prostředkem pro uvolnění nánosů je také inhalace páry či pobyt v sauně. Ta poskytuje velmi rychlou úlevu, ale má spíše krátkodobý účinek.

Protiinfekční strava v jídelníčku

Jedním z důvodů, proč se vám i po skončení kouření tak špatně dýchá, je infekce v plicích. Neexistují sice důkazy toho, že by následující dieta zabránila infekci plic, může ale příznivě ovlivnit zbytek děla, což má na plíce také vliv. Jinak řečeno následující potraviny rozhodně neuškodí. Jedná se o borůvky, třešně, špenát, kapustu, olivy a mandle. Každá z těchto potravin má příznivý dopad na procesy v organismu a zdravé tělo je podporou i zdravých plic.

Při kouření vdechujete asi 600 různých sloučenin. Ty se rozdělí na několik tisíc chemikálií, z nichž většina způsobuje rakovinu. Kouř tak ovlivní každý systém v těle, například cévy se zužují a krev má problém rozvádět kyslík po těle. Nikotin působí na mozek, takže se špatně soustředíte a jste unavení. Po nějaké době ovlivňuje kouření také plodnost, tvorbu spermií obecně a podepíše se taky na celkové hladině libida, tedy sexuálního apetitu.

Výhled kondice plic do dalších let

Obecně platí, že v čím mladším věku s kouřením přestanete, tím více se plíce dovedou vrátit do dobrého stavu. Pravděpodobně už ale nikdy nebudou ve zcela totožné kondici, jako kdybyste si nikdy nepotáhli z cigarety. Asi po 15 letech se ovšem riziko infarktu i mrtvice sníží na úroveň rovnou člověku, který si nikdy nezapálil. Z toho je jasné, že obnova po letitém kouření je záležitostí trvající roky, nikoli měsíce, nebo dokonce týdny.

Rozhodnutí přestat kouřit a samotné provedení tohoto kroku je jednou z nejlepších věcí v životě. Jde o velmi náročný boj, nota bene pokud jste se snažili už několikrát, ale bez úspěchu. Zvlášť v pozdějším věku už plíce nejspíš do původní podoby nikdy neobnovíte, což ovšem zdaleka neznamená, že by odložení cigaret v jakémkoli věku postrádalo smysl. I když se nedočkáte úplné regenerace, zastavení dalších škod je také velmi pozitivní. Tak se držte.

Po jaké době se vám podařilo přestat s kouřením?

Zdroj: Healthline

Článek Detoxikace zanesených plic po dlouholetém kouření. Jejich funkčnost a čistota se dá obnovit, ale jenom přestat kouřit nestačí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Non-REM a REM spánek

Non-REM je fáze, která celý spánkový cyklus zahajuje a celkově tvoří jeho většinu. Začíná lehkým spánkem, tzv. N1, a postupuje až do tvrdého spánku N3. Během tohoto procesu se váš mozek stává méně a méně vnímavým k vnějším podnětům, tudíž je postupně těžší se probudit. Myšlenky zpomalí, stejně jako většina tělesných funkcí, přičemž ve fázi N2 strávíte polovinu nočního času. Podle vědců právě během této doby mozek zařazuje dlouhodobé vzpomínky.

REM fáze se jmenuje podle toho, že se vám během ní oči pod víčky velmi rychle pohybují. Právě tady se odehrává naprostá většina snů, puls, dech i teplota se blíží k hodnotám během bdělého stavu. Je také velmi aktivní ta část autonomního nervového systému, který má na svědomí módy jako „bojuj či uteč“. Přes všechny tyto okolnosti je vaše tělo stále prakticky nehybné. Všemi fázemi většinou projdete asi třikrát až pětkrát za noc, první REM fáze má pár minut a s každým cyklem se prodlužuje.

Tělo žhavé nebo chladné

Tělesná teplota klesá během vašeho usínání a je nejnižší asi 2 hodiny před probuzením. Během REM fáze pak mozek dokonce vypíná tělesný termostat, takže teplota okolí vás ovlivňuje o to víc. Obecně platí, že nižší teplota v místnosti vede k lepšímu spánku. Ranní jóga nebo rozcvička pak rozproudí krev, tělo ohřeje a svižně vás nabudí. Váš dech se ve spánku také mění, s hlubším spánkem je pomalejší a pravidelnější, s REM fází se zrychluje.

V nejhlubší fázi spánku je také nejnižší puls a krevní tlak. Cévy mají možnost si odpočinout a zotavit se ze škodlivých vlivů, z čehož je ovšem opět vyruší REM fáze. Jakmile zavřete oči a začnete se posouvat k non-REM spánku, mozek se uklidní a přejde do klidnějšího režimu s jasným vzorem. Ovšem při snění se mozek chová prakticky totožně jako během bdění. Nejhlubší spánek je dobou pro opravy, čím jste starší, tím je ho méně.

Co zajímavého se vám naposledy zdálo a pamatujete si své sny?

Zdroj: WebMD

Článek Co všechno se děje během spánku s naším tělem a mozkem? Zažíváme toho více, než se zdá se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vliv doby kouření

Doba, po kterou jste kouřili, hraje samozřejmě významnou roli. Existuje ale několik proměnných, které je tu třeba vzít v úvahu. Obecně čím delší období kouření, tím vyšší riziko rakoviny. Dalším faktorem je věk, tedy kdy jste si zapálili první cigaretu. Plíce se totiž vyvíjejí přibližně do věku 25 let. Pokud saháte po cigaretách před tímto datem, narušujete si plicní vývoj a ony tak nejspíš nikdy nedosáhnou plného výkonu. Doba ukončení tohoto zlozvyku je samozřejmě další podstatná okolnost.

V čím nižším věku cigarety natrvalo odložíte, tím více vám bude tělo vděčné. Výzkumy dokonce ukazují, že odložení cigaret před 35. rokem života může vést k srovnání rizika úmrtí s lidmi, kteří se cigaret nikdy nedotkli. Před čtyřicítkou je zkrátka organismus ještě dosti adaptabilní, takže pokud si kouření musíte vyzkoušet, udělejte to brzo. Samozřejmě nejlepší cestou je nikdy nezačínat, ať nemusíte následně řešit, jak moc poškozené zdraví budete mít.

I pozdější konec má cenu

Nezoufejte ovšem, pokud jste kuřák ve středním věku. Zdravotní benefity odložení cigaret se rozhodně nevztahují jen na mladší ročníky. Nakonec taky hraje roli počet vykouřených cigaret – samozřejmě čím víc, tím více poškození. Jakmile se totiž z kouření stane návyk, bráníte tělu v tom, aby se mohlo samo uzdravit. Cigarety dostanou do plic plno chemikálií, které komplikují jakékoli čištění tohoto orgánu. Stačí sedm dní kouření a vaše plíce jsou jak roky staré skladiště.

Častou otázkou je, zda lze kondici zlepšit cvičením. Jenže hodiny v posilovně nebo strávené běháním nejsou magií, která by opravila poškozené tkáně. Ale i když cvičení neodstraní už vzniklou škodu, rozhodně pomůže vaší srdeční a plicní kondici. Riziko rakoviny stále existuje a není možné škodu na plicích kompletně zvrátit. Ovšem už tři měsíce po ukončení kouření se plíce začnou zlepšovat, po deseti letech máte riziko na rakovinu poloviční. Jak dlouho jste kouřili vy?

Zdroj: Thrillist

Článek Jak dlouho trvá plicím kuřáka, než se vyčistí a vrátí do normálu? Rozhodujícím faktorem je věk se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Některé záhady kolem spánku

Jedna věc je naprosto jasná. Stačí vynechat jen jeden spánek a naše schopnost řešit i ty nejjednodušší denní věci razantně utrpí. Dokonce i zvířata, která se pohybují téměř bez ustání, mají nějaký mechanismus na zvládnutí spánku. To bylo ověřeno senzory na tělech ptáků, kteří létají bez ustání po dobu téměř dvou měsíců. Dávali si „šlofíka“, který trval asi 21 sekund, což za den složilo cca 41 minut spánku, a deaktivovali přitom jednu polovinu mozku.

Lidský mozek tohle umí taky, například pokud spíme na neznámém místě. Levá strana mozku pak nespí tak hluboce jako pravá, nejspíš jako stráž při potenciálním ohrožení. Což vysvětluje, proč se první noc mimo domov moc nevyspíte. V zásadě ale každý organismus, včetně těch bez mozku, potřebuje nějakou formu spánku – například medúza. I její nervový systém na noc přechází do odpočinkového režimu.

Spánek jako údržba mozku

Zatímco jsme vzhůru, vypotřebujeme zásoby molekul, které jsou potřeba pro základní mozkové operace, takže spánek slouží pro obnovu tohoto paliva mozkové tkáně. U zvířat bylo zjištěno, že během spánku se produkce těchto látek zvyšuje. Dalším aspektem je, že spánek není jen o odpočinku, že musí mít i další, jedinečnou funkci. Asi nejlepší vysvětlení je, že spánek pomáhá mozku roztřídit vzpomínky a důležité informace do dlouhodobé paměti.

Mnoho výzkumů už prokázalo, že vzpomínky jsou jasnější v momentě, kdy mezi jejich zapamatováním a vyvoláním proběhne spánek, což je důležité i pro studium. Každá fáze spánku má odlišnou funkci. Hluboký spánek je určen pro skutečnou údržbu mozku, REM fáze pro třídění informací. Dostatek spánku je také podstatný pro snížení rizika chorob a pro udržení tělesné imunity obecně.

Zdroj: Newscientist

Článek Proč nemůžeme být vzhůru neomezeně dlouho? Dopady na lidský organismus bez spánku jsou fatální se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.