<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>pověra &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/povera/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Mon, 30 Mar 2026 14:27:03 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>pověra &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Jak vznikla pověra o černé kočce, která přeběhne přes cestu a přinese smůlu: Prý šlo o posla ďábla</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/cerna-kocka-prinasi-smulu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 15 Jul 2024 02:45:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[neštěstí]]></category>
		<category><![CDATA[pověra]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=191492</guid>

					<description><![CDATA[<p>Když přeběhne černá kočka přes cestu, bude mít člověk smůlu. Jak ale tato pověra vznikla? Stalo se tak už ve středověku, důvod je bizarní. Stačilo, aby se jich jeden papež bál.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Černá kočka je už od pradávna spojována se zlým znamením. Základ této pověrčivosti můžeme hledat už v raném středověku. S postupem let se na tuto pověru nabalovalo stále více a více negativních asociací. Dodnes jsou černé kočky vnímány jakou posluhovačky ďábla, společnice čarodějek a poslové smrti. Komu přes cestu přeběhne černá kočka, toho prý čeká velké neštěstí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ern-ko-ka-jako-slu-ebnice-bla">Černá kočka jako služebnice ďábla</h2>



<p>Kočky byly předmětem lidského zájmu v průběhu celé lidské historie. Starověcí Egypťané kočky uctívali a středověcí Evropané se jich báli. <strong>Černá kočka se dostala na listinu démonických bytostí za působení papeže Řehoře IX</strong>. Ten se černých koček bál tolik, že vydal papežskou bulu, která černé kočky označila za posly ďábla. Postupně se z nich staly posluhovačky čarodějnic, které s nimi údajně uctívaly temné síly. </p>



<p>Mezi běžné pomluvy patřilo, že <strong>čarodějnice během sabatů líbají zadky černých koček</strong>. Korespondující zranění mezi černou kočkou a ženou podezřelou z čarodějnictví představovalo důkaz, že se dotyčná za nocí mění v toto ďábelské zvíře. Ačkoliv byly tyto bajky a pověry s postupem let vyvráceny, jistou dávku pověrčivosti si s sebou černé kočky nesou dodnes.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/640px-black-cat-7983739954-1024x538.jpg" alt="černá kočka" class="wp-image-191497 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/640px-black-cat-7983739954-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/640px-black-cat-7983739954-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/640px-black-cat-7983739954-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/640px-black-cat-7983739954-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/640px-black-cat-7983739954.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Černé kočky jsou od středověku spojovány s čarodějnictvím a špatnými znameními.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dobr-nebo-patn-znamen">Dobré nebo špatné znamení</h2>



<p>Černá kočka však nepřinášela vždycky pouze špatná znamení. Některé kultury napříč historií vnímaly černé kočky také jako <a rel="nofollow noopener" href="https://www.discovermagazine.com/planet-earth/why-do-black-cats-have-a-reputation-for-evil" target="_blank">posly dobrých znamení.</a> Nejoblíbenější byly pravděpodobně <strong>ve starověkém Egyptě, kde byly považovány za posvátné a do domácností měly přinášet štěstí a ochranu</strong>. Oblíbené byly také u námořníků. Pokud se černá kočka rozhodla zůstat na palubě lodi, znamenalo to požehnání pro celou posádku. </p>



<p>Také Japonci věřili, že černé kočky přináší prosperitu, požehnání do manželství a zajišťují dobrou sklizeň. <strong>Naopak v Itálii 16. století byly černé kočky vnímány jako předzvěst smrti.</strong> Pokud si černá kočka lehla na postel nemocného, lidé věřili, že brzy zemře.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ko-ky-nelze-pln-ocho-it">Kočky nelze plně ochočit</h2>



<p>Základ veškerých pověr, které se týkají černých koček, můžeme hledat v jejich povaze. Na rozdíl od psů není obecně příliš jednoduché kočky ochočit. <strong>V domácnostech se využívaly především k hubení hlodavců</strong>, což z nich dělá částečně divokou zvěř. Kočky dokáží žít po boku lidí, ve vzácných okamžicích se lidem schoulí do klína a předou, ale většinu času běhají neznámo kde a mnohdy se do svého obydlí nevrací i několik dní. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2021-07-02T07:05:00+02:00">
                    2 července, 2021                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/clovek/kocky-jsou-vice-nez-mazlicci/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Kočky jsou více než jen mazlíčci, svou přítomností umí léčit a mají na zdraví majitele blahodárné účinky            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/clovek/kocky-jsou-vice-nez-mazlicci/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/kocka-450x300.jpg" alt="Kočky jsou více než jen mazlíčci, svou přítomností umí léčit a mají na zdraví majitele blahodárné účinky" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/clovek/kocky-jsou-vice-nez-mazlicci/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<p>Toto chování bylo připodobňováno různým heretikům a čarodějnicím, kteří se vymykali dobovým standardům. <strong>Dodnes je černá kočka nejméně oblíbená barva u majitelů koček</strong> &#8211; a naopak mají největší zastoupení mezi toulavými kočkami. Proto je velmi pravděpodobné, že vám opravdu přes cestu přeběhne právě černá kočka. </p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/cerna-kocka-prinasi-smulu/">Jak vznikla pověra o černé kočce, která přeběhne přes cestu a přinese smůlu: Prý šlo o posla ďábla</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Císař posedlý ďáblem: Rudolf II. byl podivín, kterého se lidé báli</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/cisar-posedly-dablem-rudolf-ii-lide-se-ho-bali/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 25 Nov 2023 03:34:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[alchymie]]></category>
		<category><![CDATA[panovník]]></category>
		<category><![CDATA[pověra]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=180503</guid>

					<description><![CDATA[<p>Život i smrt císaře Rudolfa II. dodnes halí spousta tajemství a nevysvětlitelných záhad. Ani dnes není jasná příčina jeho smrti. Ve své době vzbuzoval v lidech strach.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Rudolf II. zůstává dodnes v paměti mnohých jako panovník, kterého se většina lidí bála. V ostatních vzbuzoval velmi nepříjemné pocity a strach o vlastní život. Zatímco někteří <strong>tyto skutečnosti připisovali jeho spolčení s temnými silami</strong>, podle webu <a href="https://www.stoplusjednicka.cz/besi-demoni-rudolfa-ii-cisar-tvrdil-ze-je-posedly-dablem-pokousel-se-o-sebevrazdu" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">StoPlusJednicka</a> stála za jeho náturou spíše vážná duševní porucha, která se nezřídka vyskytovala v celé rodině. Ještě že dnes už jsou přesnější způsoby, jak duševní poruchy odhalit.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-mocn-rod-pln-nemoc">Mocný rod plný nemocí</h2>



<p>Rod Habsburků se řadil k opravdu mocným, byli však také známi svým chatrným zdravím. Predispozice, které jim byly dány do vínku, <strong>ještě více umocňovaly časté sňatky mezi příbuznými</strong>. Zatímco rodiče Rudolfa II. si byli bratrancem a sestřenicí, jeho dědečci byli bratři a prababička coby španělská královna Jana I. Kastilská získala přízvisko Šílená. I dnes se objevují <a href="/historie-kultura/podivna-nepalska-tradice-polyandrie/">netradiční sňatky, jako v případě nepálské rodiny</a>, o níž jsme psali již dříve na VědaŽivě.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2021-07-07T07:05:00+02:00">
                    7 července, 2021                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/napoleonsky-komplex-neni-jen-o-vysce/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Napoleonský komplex není jen o osobním vzrůstu člověka. Dle historie tomu odpovídá i příběh o císařově údu            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/napoleonsky-komplex-neni-jen-o-vysce/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/napoleon-450x300.png" alt="Napoleonský komplex není jen o osobním vzrůstu člověka. Dle historie tomu odpovídá i příběh o císařově údu" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/napoleonsky-komplex-neni-jen-o-vysce/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<h2 class="wp-block-heading" id="h-sna-il-se-o-sebevra-du">Snažil se o sebevraždu</h2>



<p>Jako mladý muž byl Rudolf II. spíše ostýchavý a jeho povaha byla mírná. Vše se však změnilo, když se v roce 1576 ujal vlády. <strong>V té době začal trpět prvními příznaky apatie a zádumčivosti</strong>. V pozdějších letech vážně onemocněl infekční a horečnatou nemocí. Podle předpokladů se jednalo o syfilis. Podle zpovědníka nadále trpěl melancholií, která mohla vypovídat o rozvíjející se schizofrenii nebo maniodepresivní poruše.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="635" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/11/alchymie-symboly-lahvicky-sbirka.jpg" alt="alchymie" class="wp-image-180510 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/11/alchymie-symboly-lahvicky-sbirka.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/11/alchymie-symboly-lahvicky-sbirka-320x203.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/11/alchymie-symboly-lahvicky-sbirka-768x488.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/11/alchymie-symboly-lahvicky-sbirka-720x457.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /><figcaption>Mnoho lidí se Rudolfa II. bálo – podezřívali jej, že se spolčil s temnými silami</figcaption></figure>



<p>Koncem 16. st. byl jeho stav téměř neúnosný. Napadal své poddané a rádcům vyhrožoval smrtí. <strong>Trpěl nespavostí a ve spánku vydával podivné skřeky</strong>. Často mluvil z cesty a nechtěl jíst ze strachu z otravy. Několikrát se pokusil o sebevraždu, avšak služebnictvu se vždy podařilo jej zachránit.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-z-libu-na-el-v-alchymii-a-um-n">Zálibu našel v alchymii a umění</h2>



<p>Jeho vláda byla plná chaosu a zmatků. Nezřídka vydával rozhodnutí, která si protiřečila. Jedinou útěchu nacházel v umění a alchymii, čímž vzbuzoval dojem, <strong>že využívá černou magii, nebo že se spolčil s ďáblem</strong>. Těsně před smrtí jej podle webu <a href="https://www.novinky.cz/clanek/historie-rudolfa-ii-trapily-deprese-i-nasledky-syfilidy-40418548" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Novinky</a> začaly trápit vředy na nohou a neuhasitelná žízeň. Na konci roku 1611 se lékaři rozhodli přistoupit k operaci mozku. Zemřel v lednu následujícího roku a jako příčina smrti byla uvedena vodnatelnost.&nbsp;</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/cisar-posedly-dablem-rudolf-ii-lide-se-ho-bali/">Císař posedlý ďáblem: Rudolf II. byl podivín, kterého se lidé báli</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Proto vznikla pověra o tom, že přeběhnutí černé kočky přes cestu nosí smůlu. Má kořeny už ve středověku</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/spojeni-cerne-kocky-se-zlem/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 04 Nov 2022 03:33:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[kočka]]></category>
		<category><![CDATA[pověra]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=123156</guid>

					<description><![CDATA[<p>Černé kočky mají reputaci jako nositelky smůly už někdy od roku 1233. Dokonce i dnes jsou statisticky nejméně adoptovanými zvířaty.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Kočky se vyskytují ve folklóru i historii po celou svou existenci až ke starým Egypťanům. Ti byli notoričtí milovníci těchto šelem, dokonce je uctívali. Stejně tomu bylo ve starém Římě, Číně a na Středním východě. <strong>Během evropského středověku se ovšem situace obrátila</strong>, a to především v případě černých koček. V&nbsp;roce 1233 vydal papež <a href="https://www.britannica.com/biography/Gregory-IX" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Řehoř IX.</a> bulu Vox in Rama. Mířila proti satanským kultům, které měly bujet v&nbsp;částech Německa.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-posel-bla-nebo-prom-na-arod-jnice">Posel ďábla nebo proměna čarodějnice</h2>



<p>Dokument obsahoval podrobné a dosti nechutné popisy praktik těchto kultů. Papež tvrdil, že uctívači ďábla se spolčili s&nbsp;mistrem ve formě tvora, který byl napůl člověk, napůl černá kočka. <strong>Krom dalších bizarních obřadů</strong> měli líbat kočičí zadnici, jak uvádí medievalistka <a href="https://irinametzler.wordpress.com/publications/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Irina Metzler</a> v&nbsp;práci <em>„Heretic Cats: Animal Symbolism in Religious Discourse.“</em> Papež neměl rád ani další zvířata, například žáby. Myšlenka zla <a href="/tag/kocka/">koček</a>, hlavně černých, se uchytila.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/cerna-kocka-stul.jpg" alt="" class="wp-image-123160 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/cerna-kocka-stul.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/cerna-kocka-stul-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/cerna-kocka-stul-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/cerna-kocka-stul-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/cerna-kocka-stul-720x481.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Většina učenců pak vyloučila spojitost černých koček a zvýšené frekvence morů, reputaci zvířat to však nijak nepomohlo. Na seznam osob, které se spolčovaly s&nbsp;ďáblem, byly pak v&nbsp;15. století přidány čarodějnice. <strong>Ďábel měl mít opět podobu kočky</strong>. Papež Inocenc VII. <a href="https://saintjoachim.net/vatican-corner-11-05-17/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">oznámil</a>, že kočka <em>„je oblíbeným ďáblovým zvířetem, a tak symbolem všech čarodějnic“</em>. Všude pak najdeme příběhy o satanských <a href="/tag/ritual/">rituálech</a> a měnících se čarodějnicích.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ko-ka-jako-ide-ln-kac-proti-pravidl-m">Kočka jako ideální kacíř proti pravidlům</h2>



<p>Ty pozdější často obsahovaly zraněnou kočku. Podezřelá čarodějnice pak druhý den vykazovala stejná zranění. Tyto zkazky jsou natolik časté, že je lze označit za vlastní žánr. Tohle všechno ukazuje na <strong>staletou spojitost mezi kočkou a zlem</strong>, tím pádem i okouzlující siluetu, která dnes inspiruje dekorace na Halloween. Proč ale právě kočky zachytily naši představivost, a ne třeba ropuchy? Podle Metzler jde o jejich domestikaci.</p>



<p>Respektive o to, že nejsou plně domestikované a mají v&nbsp;sobě stále něco divokého. Jednu nohu mají u nás, kdy s&nbsp;námi v&nbsp;poklidu spí a pak loví myši. Druhou jsou ale ve zcela jiném světě – a koho vlastně trápí, <strong>kam kočka čas od času zmizí</strong>? Tomuhle Metzler říká „konceptuální napětí“. Kočky jsou užitečné, protože loví hlodavce, respektive škůdce. Jejich celkové chování je ovšem udržuje minimálně napůl divoké. Jsou jakýmsi druhem kacířů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-i-dnes-st-le-jako-symbol-sm-ly">I dnes stále jako symbol smůly</h2>



<p>Ti nebyli nevěřící, ale zpochybňovali zajeté ortodoxní názory a víru si interpretovali podle svého, nikoli řádu nastaveného autoritou. Trvání na svobodě a odmítání toho být spoután pravidly? To zní velmi kočkovitě, ne? <em><strong>„Coby symbol jde o heretiky par excellence.“</strong></em> Nicméně ne všechny kultury je považují za zlé znamení – dokonce ani v&nbsp;Evropě. Například welšský autor Mark Rees <a href="https://www.amazon.com/Illustrated-Tales-Wales-Mark-Rees/dp/144569722X/ref=sr_1_1?crid=4BPL5RMMHBJE&amp;keywords=mark+rees&amp;qid=1666125867&amp;qu=eyJxc2MiOiIwLjAwIiwicXNhIjoiMC4wMCIsInFzcCI6IjAuMDAifQ==&amp;s=books&amp;sprefix=mark+rees,stripbooks,81&amp;sr=1-1" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">uvádí</a>, že <em>„Černá kočka, jak jsem slyšel, umí všechno zlé zahnat.“</em></p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="563" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/kocka-v-rukou.jpg" alt="" class="wp-image-77250 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/kocka-v-rukou.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/kocka-v-rukou-450x253.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/kocka-v-rukou-150x84.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/kocka-v-rukou-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/kocka-v-rukou-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/kocka-v-rukou-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/kocka-v-rukou-800x450.jpg 800w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p><em>„A dům, kde dlí, ochrání před vlivem každé horečky.“</em> I dnes je ovšem černá kočka většinou považována za smolnou. Jak <a href="https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0033294119844982" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">anekdoty, tak i statistiky</a> uvádí, že jde o nejméně adoptované zvíře. <strong>Bývá také uspáváno častěji než jedinci jiných</strong> <strong>barev</strong>. Letos si tedy užijte dekorace i pohádky a příběhy. Když ale uvidíte černou kočku, buďte k&nbsp;ní milí. Nelíbejte ji na zadek. Ale když vám zkříží cestu, nelekejte se. To zvíře prostě někam jde, asi vyřídit nějaké kočičí záležitosti.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/spojeni-cerne-kocky-se-zlem/">Proto vznikla pověra o tom, že přeběhnutí černé kočky přes cestu nosí smůlu. Má kořeny už ve středověku</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jak vypadala péče o nehty ve středověku? Věřilo se, že mohou být základem pro čarovné lektvary</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/stredoveka-pece-o-nehty/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 24 Mar 2022 03:03:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[nehty]]></category>
		<category><![CDATA[pověra]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=63470</guid>

					<description><![CDATA[<p><strong>V dřívějších dobách bylo stříhání nehtů docela nebezpečnou činností. A kdo nehty nepohřbil či nespálil, mohl se stát obětí škodolibého čaroděje.</strong></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V dnešní době se hygiena bere velmi vážně, někdy až moc, což je ale pořád lepší než situace ve středověku. Zvláště pokud ji srovnáme s Byzantskou říší, nebo <strong>dokonce s Římany, kteří měli koupání v oblibě</strong>. Výjimky se však našly. Zatímco prostý lid byl rád, že je rád, vyšší vrstvy se zabývaly i marnivějšími záležitostmi.&nbsp;</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-probl-my-s-dlouh-mi-nehty">Problémy s dlouhými nehty&nbsp;</h2>



<p>Protože se lidé moc nekoupali, neopouštěl je nepříjemný odér a bylo těžké se ho zbavit, takže si na něj raději zvykli. Normální člověk se soustředil na přežití a zaopatření rodiny. <strong>Ale s vyšším společenským postavením rostla touha </strong>vypadat dobře. Kromě koupele byla důležitá také <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/nasledky-poziti-ustni-vody/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">dentální hygiena</a>, úprava obličeje nebo i výměna šatníku. Ale co nehty?</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="900" height="675" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/verejny-zachod-atrapa.jpg" alt="" class="wp-image-63475 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/verejny-zachod-atrapa.jpg 900w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/verejny-zachod-atrapa-320x240.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/verejny-zachod-atrapa-768x576.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/verejny-zachod-atrapa-720x540.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 900px) 100vw, 900px" /></figure>



<p>Přerostlé nehty nevypadaly zrovna vznešeně, proto se lidé vyšších vrstev snažili přijít na vhodný způsob jejich zkrácení. Nůžky již sice existovaly, ale sloužily ke stříhání vlasů a zastřihování vousů. První <strong>možností bylo seříznutí nehtů malým nožíkem</strong>, což však bylo poměrně nebezpečné. Stačil jeden neopatrný pohyb, a kromě nehtu jste mohli mít zkrácený i prst. Další alternativou bylo lámání nehtů. Nechat je dostatečně vyrůst a pak je zlomit. Užitečné byly i materiály typu smirkového papíru, které plnily úlohu dnešního pilníku.&nbsp;</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pov-ry-spojen-s-nehty">Pověry spojené s nehty</h2>



<p>Ve středověké Evropě, kde byla rozšířená <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/z-konkubiny-cinskou-cisarovnou/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">víra v čarodějnictví</a>, se stala populární metoda věštění pomocí bílých skvrn na lidských nehtech. Pokud se nápadná bílá skvrna objevila na palci, mohli jste <strong>očekávat dar; na ukazováčku značila příchod přítele</strong>; na prostředníčku varovala před nepřítelem; na prsteníčku upozorňovala na milostný dopis nebo samotného milence; na malíčku značila klidnou cestu životem.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="900" height="653" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/carodej-prokleti-kletba.jpg" alt="" class="wp-image-63476 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/carodej-prokleti-kletba.jpg 900w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/carodej-prokleti-kletba-320x232.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/carodej-prokleti-kletba-768x557.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/carodej-prokleti-kletba-720x522.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 900px) 100vw, 900px" /></figure>



<p>Během 19. století se celosvětově rozšířila pověra ohledně likvidace nehtových odřezků. Věřilo se, že by měly být buď pohřbeny, nebo spáleny, jinak by je zlý čaroděj mohl použít v nějakém lektvaru. Na druhou stranu <strong>ti, kteří praktikovali bílou magii, doporučovali</strong>, aby se hodily ke vchodu do mraveniště. První chycený mravenec, jenž kousek nehtu nesl, pak přinesl tomu, kdo ho chytil, štěstí a zdraví.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Zvolili byste nůž, nebo lámání nehtů?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-livescience">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">LiveScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/stredoveka-pece-o-nehty/">Jak vypadala péče o nehty ve středověku? Věřilo se, že mohou být základem pro čarovné lektvary</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Proč má únor jen 28 dní, zatímco červenec se srpnem 31? Záhada rozluštěna, její řešení vás pobaví</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/proc-ma-unor-jen-28-dni/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 05 Sep 2021 03:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[kalendář]]></category>
		<category><![CDATA[pověra]]></category>
		<category><![CDATA[římané]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=26272</guid>

					<description><![CDATA[<p>Podle populární legendy souvisí počty dnů v měsíci s Juliem Caesarem a později Augustem. Jenže historici nesouhlasí.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Červenec byl prý kdysi pojmenován July podle Julia Caesara, a tudíž měl 31 dní. Jenže když později převzal Řím císař Augustus, chtěl, aby srpen – August – měl také 31 dní. <strong>Tyto dny byly uzmuty z&nbsp;února, kterému tak zůstalo pouhých 28 dní.</strong> Jenže badatelé s&nbsp;touto historickou anekdotou nesouhlasí a dny mají odpovídat lunárním cyklům. Problém byl, že celková délka roku pak nedovolovala rovnoměrný počet dní v&nbsp;měsících.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-sou-asn-gregori-nsk-kalend">Současný gregoriánský kalendář</h2>



<p>V&nbsp;moderním gregoriánském kalendáři má každý měsíc minimálně 28 dní. A pokud bychom neměli únor, bylo by to číslo krásných 30. Jenže zatímco zbytek má aspoň těch 30, únor má o dva míň, při přestupném roku jen o jeden méně.<strong> Ale proč je tedy nejčastěji užívaný kalendář na světě takto nestejnorodý? </strong>A proč to odskákal právě chudák únor? Za vším vězí římská pověra, protože předchůdce nynějšího kalendáře měl jednu odlišnost.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="581" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/julius-caesar-1024x581.jpg" alt="" class="wp-image-26290 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>První římský kalendář sestával jen z&nbsp;10 měsíců namísto dnešních 12. Aby byl kalendář v&nbsp;kompletním souladu s&nbsp;lunárním cyklem,<strong> přidal král Numa Pompilius k&nbsp;původní desítce ještě leden a únor. </strong>Předchozí verze měla 6 měsíců po 30 dnech a 4 po 31, což dávalo dohromady 304 dnů. Jenže Římané se báli sudých čísel v&nbsp;kalendáři, protože to mělo nosit smůlu. A právě této pověře se Numa Pompilius chtěl vyhnout.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-odebr-n-st-vaj-c-ch-dn">Odebrání stávajících dnů</h2>



<p>Král proto každému měsíci s&nbsp;30 dny jeden odebral a nechal jim jen 29. Lunární rok tvoří 355, tedy přesněji 354,367 dní, jenže to bychom byli zase u těch smolných sudých čísel.<strong> Králi tedy zůstalo „v ruce“ 56 dní, se kterými musel něco udělat. </strong>Po dlouhém rozvažování musel mít aspoň jeden měsíc sudý počet, aby bylo zbývající dny kde uplatnit. Nakonec si tedy Numa vybral únor, kdy se odehrávaly římské rituály k&nbsp;uctění mrtvých.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/diar-na-stole-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-26287 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Únor se tak stal nešťastným měsícem s&nbsp;celkovým počtem 28 dní. Součet sudého počtu – tedy 12 měsíců – lichých čísel bude totiž vždycky sudé číslo a Numa chtěl, aby tento součet byl lichý. Na tomto případu je krásně vidět, jaký měly <strong>dávné postoje k&nbsp;číslům masivní vliv na to,</strong> co dneska vnímáme jako konstantu našeho měření času. Ostatně symbolika čísel je něco, co nás provází po celou naši historii, a kalendář není rozhodně jediným případem.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-thetimesofindia">Zdroj: <a href="https://timesofindia.indiatimes.com/why-does-february-have-28-days-and-july-and-august-31-days/articleshow/2677672.cms" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TheTimesOfIndia</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/proc-ma-unor-jen-28-dni/">Proč má únor jen 28 dní, zatímco červenec se srpnem 31? Záhada rozluštěna, její řešení vás pobaví</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
