<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>plyny &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/plyny/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Thu, 28 May 2026 12:08:58 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>plyny &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Každý 10. Čech dostane od dodavatele energií obrovské peníze. Nárok na ně máte možná i vy</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/od-dodavatele-energii-obrovske-penize/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 23 Feb 2024 03:31:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[Elektřina]]></category>
		<category><![CDATA[energie]]></category>
		<category><![CDATA[Peníze]]></category>
		<category><![CDATA[plyny]]></category>
		<category><![CDATA[poplatky]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=185300</guid>

					<description><![CDATA[<p>Češi se mohou těšit na nižší účty za energie, protože ceny budou v letošním roce mnohem nižší než bylo očekáváno, a mnozí lidé dokonce obdrží vrácení peněz za přeplatky.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p><em>Upozorňujeme čtenáře, že následující text a komentář je publicistickým článkem, který obsahuje soukromý názor autora.</em></p>



<p>Pro všechny Čechy, které děsí vysoké účty za energie máme skvělou zprávu. <strong>Ceny v&nbsp;letošním roce právě za energie budou mnohem nižší</strong>, než bylo původně očekáváno. Mnozí lidé se dočkají dokonce vrácení peněz za přeplatky. Na burzách výrazně klesají ceny.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-do-lo-ke-sn-en-cen">Jak došlo ke snížení cen?</h2>



<p>V&nbsp;posledních letech se neustále mluví pouze o zdražování energií a Čechy nové úpravy cen tak už jen děsí. <strong>Důvodem <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/technika/cena-elektriny-2024/">zdražování</a> cen bylo zvýšení cen regulovaných složek energií </strong>a také opětovné zavedení poplatku za obnovitelné zdroje. Nyní se ale blýská na lepší časy. Mnozí Češi se dočkají dokonce vrácení částek za přeplatky, které jim vznikly.</p>



<p>Původně vypadalo, že poplatek za regulované složky energií budou skutečně velmi vysoké, ale nyní se ukazuje, že ceny nebudou tak vysoce zatěžující. K&nbsp;tomuto faktu <strong>dochází díky poklesu cen elektřiny na burze</strong>, což napomáhá vyrovnat ceny za energie v&nbsp;celkovém důsledku. Češi tak nebudou za elektřinu platit tak vysoké ceny, a navíc aktivní klienti mohou dokonce ušetřit ještě výrazněji díky zřízení nové smlouvy s&nbsp;měsíční fixací.</p>



<p>To, že ceny energií na burzách klesají potvrzuje i Jiří Matoušek z&nbsp;pozice marketingového šéfa ve společnosti Centropol. Na webu <a rel="nofollow noopener" href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-elektrina-ted-zlevnuje-za-dva-roky-pujde-znovu-nahoru-odhaduje-centropol-243820" target="_blank">Seznam Zprávy</a> uvedl, že v&nbsp;lednu společnost nakoupila elektřinu pro své zákazníky o 40 % levněji, než tomu bylo před rokem. Díky tomu se zdá, že dopad na peněženky koncových klientů nebudou tak vysoký.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="750" height="500" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/02/depositphotos-606274554-xl.jpg" alt="Poplatky za energie" class="wp-image-185310 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/02/depositphotos-606274554-xl.jpg 750w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/02/depositphotos-606274554-xl-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/02/depositphotos-606274554-xl-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/02/depositphotos-606274554-xl-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 750px) 100vw, 750px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vr-cen-pen-z-zp-t-klient-m">Vrácení peněz zpět klientům</h2>



<p>Portál <a rel="nofollow noopener" href="https://cnn.iprima.cz/zlevneni-elektriny-se-netyka-vsech-zakazniku-experti-ocekavaji-na-konci-roku-preplatky-422808" target="_blank">CNN Prima News</a> uvádí, že více než milion klientů dostane od svých dodavatelů peníze dokonce zpět ve formě přeplatků. Nyní se tedy ukazuje, že pokles ceny elektřiny na burzách vyrovná cenu poplatku za regulované složky.</p>



<p>Dle aktuální situace to vypadá, že výrazně lepší časy zaregistrují ve svých peněženkách i odběratelé plynu. Letošní ceny plynu jsou totiž oproti loňsku na polovině. Pokud se <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/technika/energeticka-nadeje-vodik/">plyn</a> na velkoobchodním trhu udrží pod cenou 40 euro, klienti pocítí finanční úlevu za své platby.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/od-dodavatele-energii-obrovske-penize/">Každý 10. Čech dostane od dodavatele energií obrovské peníze. Nárok na ně máte možná i vy</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Díky vodíku by se Evropa mohla zbavit závislosti na plynu. Do roku 2024 chce postavit 1. infrastrukturu</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/energeticka-nadeje-vodik/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 31 Dec 2022 03:47:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[emise]]></category>
		<category><![CDATA[energie]]></category>
		<category><![CDATA[plyny]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=132161</guid>

					<description><![CDATA[<p>Válečná agrese ukázala naši závislost na plynu, která je velmi nestabilní energetickou strategií. Síla skrytá ve vodíku by mohla být jedním ze slibných nástrojů.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Koncem února zahájilo Rusko invazi na území Ukrajiny. Jen hodiny poté oznámil německý kancléř Scholz, že jeho země zastavuje Nord Stream 2. Tedy potrubí, které do Evropy každoročně <strong>dopravuje miliardy kubických metrů zemního plynu</strong>. Respektive je dopravuje do Německa a na související evropské trhy. Zastavení tohoto plynovodu nebylo rozhodně jednoduché politické rozhodnutí. Zemní plyn je druhým největším zdrojem energie.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-hled-n-cesty-z-n-hl-krize">Hledání cesty z&nbsp;náhlé krize</h2>



<p>Překonává ho jen ropa a její produkty. Kromě toho jen asi 10 % spotřeby plynu v&nbsp;EU je přímo v&nbsp;ní i vyrobeno. Rusko je tak pro nás největším zdrojem této suroviny, importujeme 41 % veškerého objemu. Následující <strong>sankce ale donutily kontinent hledat jiné suroviny </strong>a omezit závislost. Krom toho jde i o ekologii. Ačkoli má zemní plyn nižší emise, rozhodně není tak čistý jako obnovitelné zdroje. Jako jedna z&nbsp;možností se tak ukazuje i vodík.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="563" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/molekuly-vody.jpg" alt="" class="wp-image-132166 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/molekuly-vody.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/molekuly-vody-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/molekuly-vody-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/molekuly-vody-730x410.jpg 730w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/molekuly-vody-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/molekuly-vody-800x450.jpg 800w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p><em>„Myslím, že právě vodík se ukazuje jako možná budoucí náhrada zemního plynu,“</em> uvádí <a href="https://www.linkedin.com/in/kobadb/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Kobad Bhavnagri</a>, vedoucí strategie energetického výzkumu Bloomberg institutu. Dnes tvoří vodík <strong>méně než 2 % evropské energetické spotřeby</strong>. Toto číslo by se mělo v&nbsp;budoucnu výrazně zvýšit. Současně by vodík měl být kritickou surovinou pro nezávislosti Evropy na plynu z&nbsp;cizích zdrojů. <em>„Přechod k&nbsp;čisté energii má geopolotický význam.“</em></p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-podobnosti-a-v-ce-typ-vod-ku">Podobnosti a více typů vodíku</h2>



<p>Podobně jako zemní plyn je i vodík plynem, který uvolňuje zapálením energii. Na rozdíl od zemního plynu ho však vyrábí lidé, netěží ho přímo ze Země. Může být také vyráběn více způsoby. Existují tři hlavní, které se <strong>svou ekologickou šetrností velmi liší</strong>. První cestou je šedý vodík z&nbsp;uhlí, respektive metan zemního plynu. Reakce metanu a horké páry vytváří čistý vodík, ale také hodně oxidu uhličitého. Asi 98 % vodíku je momentálně tento typ.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="640" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/energie-bez-emisi.jpg" alt="" class="wp-image-132163 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/energie-bez-emisi.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/energie-bez-emisi-320x205.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/energie-bez-emisi-768x492.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/energie-bez-emisi-720x461.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Dalším druhem je modrý vodík. Vzniká stejným postupem, přidává ale krok navíc, tedy zachycení a uskladnění bočního oxidu uhličitého. Je tak čistší, zdaleka však ne perfektní. <strong>Zachycení oxidu totiž vyžaduje energii navíc</strong> a je prakticky nemožné zachytit ho všechen. Tento vodík přitáhl slušnou pozornost Anglie, Norska i Nizozemska, jak uvádí i <a href="https://www.oxfordenergy.org/authors/martin-lambert/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Martin Lambert</a>, vedoucí oxfordského Institutu pro <a href="/tag/energie/">energetická</a> studia.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-proces-nulov-ch-emis-a-lep-p-echoditelnost">Proces nulových emisí a lepší přechoditelnost</h2>



<p>Posledním typem je zelený vodík vyráběný elektrolýzou. Jde o velké stroje, které v&nbsp;podstatě oddělují nádrže vodou na čistý kyslík a čistý vodík tím, že do nich pouští elektřinu. <strong>Aby byl vodík skutečně zelený</strong>, je i zdrojem elektrolýzy obnovitelná energie jako větrné elektrárny nebo solární panely. Celý proces se tak obejde naprosto bez uhlíkových emisí. Většina evropských iniciativ se soustředí právě na tento typ a hledají tudíž financování.</p>



<p>To zahrnuje <a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:52020DC0301" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">vodíkovou strategii EU</a> schválenou v&nbsp;roce 2020. Ta chce postavit infrastrukturu o kapacitě 6 gigawatt napříč Evropou do roku 2024 a 40 gigawatt do 2030. Pro spotřebitele má vodík <strong>jednu výhodu nad elektřinou</strong>. Není potřeba nahrazovat plynovou techniku elektrickou a vodík se skladuje mnohem lépe. Jde jen o kanystry, nikoli baterie. Nejvíce to ale mohou ocenit <a href="/tag/prumysl/">průmyslová</a> odvětví, která nejde snadno elektrifikovat, například kovovýroba.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/energeticka-nadeje-vodik/">Díky vodíku by se Evropa mohla zbavit závislosti na plynu. Do roku 2024 chce postavit 1. infrastrukturu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jak vyrobit „héliové“ balónky, aniž byste za ně museli utrácet? Potřebujete jen 2 ingredience, které máte doma</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/balonky-helium-alternativa/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 16 Jul 2022 02:37:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[plyny]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=100401</guid>

					<description><![CDATA[<p>Balonky s heliem jsou oblíbeným prvkem lunaparků, nejrůznějších poutí či jen pořádných rodinných oslav. Nicméně za jejich efekt není třeba utrácet horentní sumy.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Hlavní důvody popularity helia jsou dva – tedy aspoň co se zábavy týče. V&nbsp;první řadě jde o plyn lehčí než vzduch, takže balonky jím naplněné se vznáší. Druhým efektem je to, že jeho vdechnutí <strong>způsobuje znatelné zvýšení tónu hlasu</strong>, i ten nejhlubší pak doslova píská. Toho kromě dětských oslav využívají i mnohá kabaretní vystoupení a další umělecké počiny. Existuje ale i další způsob, jak donutit balonky k&nbsp;dlouhému vzdušnému pobytu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-dostat-balonky-ke-stropu-i-bez-h-lia">Jak dostat balonky ke stropu i bez hélia?</h2>



<p>Budete potřebovat:</p>



<ul class="wp-block-list"><li>Balonky</li><li>Láhev o objemu 1–1,5 litru</li><li>Prášek do pečiva (jedlou sodu)</li><li>Ocet</li><li>Jakýkoliv syntetický nátěr</li></ul>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="666" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/mraky-vzducholod.jpg" alt="" class="wp-image-100407 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/mraky-vzducholod.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/mraky-vzducholod-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/mraky-vzducholod-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/mraky-vzducholod-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/mraky-vzducholod-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Láhev naplňte cca do 1/3 octem. Pak do ní – ideálně pomocí trychtýře – nasypte 2–3 lžičky jedlé sody. Chemickou reakcí uvnitř začne vznikat oxid uhličitý. <strong>Balonek navlékněte na hrdlo lahve a nechte hezky naplnit</strong>, pak už jen zavažte jeho hrdlo. Oxid uhličitý sice balonek ke stropu nevznese, ovšem jakmile ho potřete jakýmkoliv syntetickým materiálem, dostaví se kýžený výsledek. Na jedno takové nafouknutí vydrží u stropu klidně i 5 hodin.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dal-role-helia">Další role helia</h2>



<p>Pro svou extrémně nízkou hustotu se helium stalo nejen oblíbeným plynem pro létající balonky, ale také náhradou hořlavého vodíku ve vzducholodích. Nevýhodou je ovšem jeho poměrně vysoká cena. <strong>Atomy plynu jsou navíc natolik malé, že nevyhnutelně</strong> unikají přes většinu materiálů. Směs <a href="/tag/kyslik/">kyslíku</a>, dusíku a helia se používá také v&nbsp;dýchacích směsích, především při ponorech do velkých hloubek. Má totiž značnou výhodu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="521" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/more-potapeni-ryby.jpg" alt="" class="wp-image-100406 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/more-potapeni-ryby.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/more-potapeni-ryby-320x167.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/more-potapeni-ryby-768x400.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/more-potapeni-ryby-720x375.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Na rozdíl od dusíku nevyvolává ani pod velkým tlakem tzv. hloubkové opojení. K&nbsp;tomu dochází nejvíce v&nbsp;hloubkách pod 35 metrů a projevují se tu narkotické účinky dusíku. Jde o podobnou situaci jako u alkoholu – <strong>potápěč ztrácí koncentraci, pomaleji se pohybuje</strong>, ztrácí paměť a cítí silnou ospalost. Využití helia ve směsi tento efekt eliminuje a lze tak pracovat s&nbsp;jasnou hlavou i v&nbsp;hloubkách přesahujících 300 metrů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-eliminace-rizika-otravy">Eliminace rizika otravy</h2>



<p>Současně s&nbsp;tím předchází i riziku otravy kyslíkem a redukuje riziko kesonové nemoci. Ta vzniká při příliš rychlém výstupu potápěče. Změna hloubky musí probíhat postupně kvůli tzv. dekompresi, tedy změně poměrů plynu v&nbsp;krvi.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-co-stoj-za-pisklav-m-hlasem">Co stojí za pisklavým hlasem?</h2>



<p>Zvuk putuje heliem řádově 3krát rychleji než běžným vzduchem. Pokud se tedy člověk helia nadechne, změní se rezonanční frekvence <a href="/tag/dychani/">dýchacích</a> cest, což znatelně ovlivní zabarvení hlasu. Zcela <strong>totožně by se helium projevilo při hvízdání nebo hře </strong>na dechový hudební nástroj. Ve směsi s&nbsp;neonem jej pak využívají nejrůznější reklamní osvětlovače, doutnavky nebo obloukové lampy. Elektrický výboj má v&nbsp;heliu žluté zabarvení.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaký nejzajímavější zážitek s&nbsp;heliem máte?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencenews">Zdroj: <a href="https://www.sciencenews.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceNews</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/balonky-helium-alternativa/">Jak vyrobit „héliové“ balónky, aniž byste za ně museli utrácet? Potřebujete jen 2 ingredience, které máte doma</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Prezident Turkmenistánu nařídil uzavření „Brány do pekla“. Hořící kráter je široký 60 metrů</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/uzavreni-brany-pekel/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 21 Jun 2022 02:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[kráter]]></category>
		<category><![CDATA[oheň]]></category>
		<category><![CDATA[plyny]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=89722</guid>

					<description><![CDATA[<p>The Gates of Hell neboli Brána do pekla je jedinečný fenomén. Jde o nekonečný oheň v kráteru na území Turkmenistánu, kde od roku 1971 hoří unikající zemní plyn.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Kráter hoří už 50 let, je 60 metrů široký a 20 metrů hluboký. Nachází se v&nbsp;poušti Karakum a oficinální název zní „The Shining of the Karakums“. Místní mu však přezdívají „Brána do pekla“, a právě <strong>pod tímto jménem si získal popularitu i na internetu</strong>. Turkmenské úřady se však rozhodly, že jde jen o pálení peněz. Pravda, snaha o jeho uzavření není nová, k&nbsp;původnímu příkazu došlo už v&nbsp;roce 2010. Veškeré snahy ale zatím selhaly.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-se-br-na-do-pekla-otev-ela">Jak se Brána do pekla otevřela</h2>



<p>Kráter vznikl v&nbsp;roce 1971, když došlo ke zřícení průzkumného dolu. Geologové zde totiž našli mimořádně slibné naleziště zemního plynu a začali ho podrobně zkoumat. Narazili však na dutinu, <strong>do které spadla jejich vrtací technika i další vybavení</strong>. Vznikla tak trhlina, ze které začal vycházet plyn. Aby se dále nešířil a nepředstavoval nekontrolovatelnou hrozbu, rozhodly se úřady unikající plyn zapálit. Počítaly totiž s&nbsp;jeho rychlým vyhořením.</p>



<p>Ukázalo se však, že ložisko je natolik velké, že stále hoří – k&nbsp;vyhasnutí se nemá už 50 let. Pekelná brána je tak oblíbeným cílem <a href="/tag/turistika/">turistů</a>, ačkoli je velmi náročné se sem dostat. Okruh 100 kilometrů <strong>kolem kráteru je navíc naprosto bez života</strong>, nejbližší vesnice jsou ještě dál. Turisté se tam proto dostávají jen s&nbsp;velkými obtížemi. Samozřejmě jde také o politické a hospodářské hledisko celé dlouhodobé situace.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-unikaj-c-export-a-blahobyt">Unikající export a blahobyt</h2>



<p>&nbsp;<em>„Ztrácejí se suroviny, z&nbsp;jejichž exportu můžeme mít značný zisk použitelný ke zlepšení blahobytu našich lidí,“</em> řekl prezident Turkmenistánu Gurbanguly Berdimuhamedov. Vysvětlil také, že <strong>kráter velmi poškozuje životní prostředí a zdraví občanů jeho země</strong>. Je ovšem zvláštní, že na všechny tyto stránky lidé myslí až po 50 letech, kdy už obrovské množství plynu vyhořelo do ztracena. Nicméně „obrovské množství“ může být relativní pojem.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="594" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/brana-pekla-krater.jpg" alt="" class="wp-image-89723 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/brana-pekla-krater.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/brana-pekla-krater-320x190.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/brana-pekla-krater-768x457.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/brana-pekla-krater-720x428.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Kolik plynu bylo za celou tu dobu vlastně spáleno? V&nbsp;celostátním měřítku se ukazuje, že jde o relativně malé množství. Odhadovaný objem ukazuje na několik miliard metrů krychlových, což je víc jak 1000krát méně, <strong>než jaké jsou celkové zásoby plynu v&nbsp;Turkmenistánu</strong>. Pokud jde o celosvětové zásoby zemního plynu, je tato země na čtvrtém místě na planetě. Prokázané zásoby jsou 13,6 bilionu krychlových metrů, tedy asi 7,2 % celosvětových zásob suroviny.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pl-n-se-zahrani-n-ast">Plán se zahraniční účastí</h2>



<p>K&nbsp;uzavření Brány do pekla plánuje stát povolat a přilákat také zahraniční vědce. V&nbsp;roce 2013 sestoupil do kráteru kanadský cestovatel George Koronis, aby odebral vzorek půdy.<strong> Chtěl zjistit, zda tu přežívají nějaké organismy</strong>. Obklopen obřími plameny si v&nbsp;ohnivzdorném kevlarovém obleku připadal jako na jiné planetě. Skutečně však objevil bakterie, které jsou dle všeho schopny žít i v&nbsp;takto extrémních <a href="/tag/podminky/">podmínkách</a>.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak se bude podle vás situace vyvíjet?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-science">Zdroj: <a href="https://www.science.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Science</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/uzavreni-brany-pekel/">Prezident Turkmenistánu nařídil uzavření „Brány do pekla“. Hořící kráter je široký 60 metrů</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Prdíte před svojí polovičkou? Pokud ne, tak byste měli. Důvod vás překvapí</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/role-vetru-ve-vztahu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 16 Sep 2021 03:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[plyny]]></category>
		<category><![CDATA[vztah]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=28982</guid>

					<description><![CDATA[<p>Větry jsou kromě jiného nevyhnutelnou součástí našeho života. Společensky mohou být hrubé, ale vědci souhlasí, že jde o projev naprosto neškodný.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Proč vlastně vypouštíme větry? Někdy je to vtipné, celkově jsou však větry považovány za ne příliš příjemnou součást života. Dokonce ani partnerské nebo manželské páry by tuto skutečnost neměly vzájemné zakrývat. <strong>Snaha je potlačit je naprosto pošetilá. </strong>Nakonec se stejně objeví, jenže ve formě zapáchajícího dechu. Plyny, které je způsobují, se totiž vždycky nakonec nějak z&nbsp;našeho vlastního těla dostanou. Nic jim nezabrání.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-lep-jeden-p-ouk">Lepší jeden pšouk</h2>



<p>Pokud vás někdy napadlo, zda je zadržování větrů škodlivé, vědecká odpověď je docela jednoduchá. Tato snaha vás nepošle do nemocnice, plyny se ovšem dostanou ven opačnou stranou. Jejich zadržení je totiž po čase postupně<strong> pošle do krevního oběhu a vyjdou ven ústy v&nbsp;podobě příšerného dechu</strong>. Vypouštění normální cestou je tak nejspíš mnohem menší zlo v&nbsp;porovnání s&nbsp;tím, co hrozného vám vyjde z&nbsp;úst během například během konverzace.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/zena-zacpany-nos.jpg" alt="" class="wp-image-28998 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/zena-zacpany-nos.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/zena-zacpany-nos-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/zena-zacpany-nos-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/zena-zacpany-nos-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/zena-zacpany-nos-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/zena-zacpany-nos-720x481.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/zena-zacpany-nos-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/zena-zacpany-nos-450x300.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Stejně jako je ukazatelem zdraví moč a stolice, plní větry naprosto totožnou úlohu. Nemusí ukazovat na dobré vychování, jsou ale ukázkou správného fungování střevních bakterií. Ostatně rčení <em>„Kdo hodně prdí, zdraví si tvrdí,“ </em>případně<strong> <em>„Lepší jeden prd než deset doktorů,“</em></strong><em> </em>jasně vycházejí z&nbsp;životní zkušenosti lidstva. Vaši blízcí nemusí mít rádi zvuk nebo následný zápach. Ale mohlo by je potěšit, že jste v&nbsp;dobré kondici a váš organismus funguje.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ensk-p-chnou-v-ce">Ženské páchnou více</h2>



<p>Tohle asi něžné pohlaví nepotěší, jenže je to vědecky dokázáno. Větry žen mají silnější zápach kvůli vyšší koncentraci sirovodíku. A opět, je to ukázka správného stravování a funkce zažívacího traktu. Znamená to pozření dostatku zeleniny. <strong>Pokud člověk nepouští plyny a přitom je nezadržuje</strong>, ukazuje to na masivní přítomnost rafinovaného cukru, což rozhodně není zdravá strava. Jedince budou nejspíš provázet ještě další problémy.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="574" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/partneri-strom-1024x574.jpg" alt="" class="wp-image-28993 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Nejlepší řešení je vzít větry zkrátka na milost, protože vám stejně nic jiného nezbyde. Větry dokonce naplňují několik teorií ohledně humoru, jsou tedy zcela objektivně vtipné. Jedna z&nbsp;nich uvádí, <strong>že vtipné je to, co je nevhodné</strong>, což je u větrů bez diskuse. Teorie uvolnění pak říká, že humor je nástrojem, který zbavuje lidi či situace napětí. A asi nenajdete lepší definici uvolnění než pořádný pšouk. Takže poslechněte vědu a pořádně se tomu zasmějte.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-fatherly">Zdroj: <a href="https://www.fatherly.com/health-science/fart-in-front-of-husband-wife/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Fatherly</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/role-vetru-ve-vztahu/">Prdíte před svojí polovičkou? Pokud ne, tak byste měli. Důvod vás překvapí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
