Jak vyrobit „héliové“ balónky, aniž byste za ně museli utrácet? Potřebujete jen 2 ingredience, které máte doma

Balonky s heliem jsou oblíbeným prvkem lunaparků, nejrůznějších poutí či jen pořádných rodinných oslav. Nicméně za jejich efekt není třeba utrácet horentní sumy.

Zdroj fotografie: abcMedia (vlastní tvorba)

Hlavní důvody popularity helia jsou dva – tedy aspoň co se zábavy týče. V první řadě jde o plyn lehčí než vzduch, takže balonky jím naplněné se vznáší. Druhým efektem je to, že jeho vdechnutí způsobuje znatelné zvýšení tónu hlasu, i ten nejhlubší pak doslova píská. Toho kromě dětských oslav využívají i mnohá kabaretní vystoupení a další umělecké počiny. Existuje ale i další způsob, jak donutit balonky k dlouhému vzdušnému pobytu.

Jak dostat balonky ke stropu i bez hélia?

Budete potřebovat:

• Balonky
• Láhev o objemu 1–1,5 litru
• Prášek do pečiva (jedlou sodu)
• Ocet
• Jakýkoliv syntetický nátěr

Zdroj fotografie: Depositphotos

Láhev naplňte cca do 1/3 octem. Pak do ní – ideálně pomocí trychtýře – nasypte 2–3 lžičky jedlé sody. Chemickou reakcí uvnitř začne vznikat oxid uhličitý. Balonek navlékněte na hrdlo lahve a nechte hezky naplnit, pak už jen zavažte jeho hrdlo. Oxid uhličitý sice balonek ke stropu nevznese, ovšem jakmile ho potřete jakýmkoliv syntetickým materiálem, dostaví se kýžený výsledek. Na jedno takové nafouknutí vydrží u stropu klidně i 5 hodin.

Další role helia

Pro svou extrémně nízkou hustotu se helium stalo nejen oblíbeným plynem pro létající balonky, ale také náhradou hořlavého vodíku ve vzducholodích. Nevýhodou je ovšem jeho poměrně vysoká cena. Atomy plynu jsou navíc natolik malé, že nevyhnutelně unikají přes většinu materiálů. Směs kyslíku, dusíku a helia se používá také v dýchacích směsích, především při ponorech do velkých hloubek. Má totiž značnou výhodu.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Na rozdíl od dusíku nevyvolává ani pod velkým tlakem tzv. hloubkové opojení. K tomu dochází nejvíce v hloubkách pod 35 metrů a projevují se tu narkotické účinky dusíku. Jde o podobnou situaci jako u alkoholu – potápěč ztrácí koncentraci, pomaleji se pohybuje, ztrácí paměť a cítí silnou ospalost. Využití helia ve směsi tento efekt eliminuje a lze tak pracovat s jasnou hlavou i v hloubkách přesahujících 300 metrů.

Eliminace rizika otravy

Současně s tím předchází i riziku otravy kyslíkem a redukuje riziko kesonové nemoci. Ta vzniká při příliš rychlém výstupu potápěče. Změna hloubky musí probíhat postupně kvůli tzv. dekompresi, tedy změně poměrů plynu v krvi.

Co stojí za pisklavým hlasem?

Zvuk putuje heliem řádově 3krát rychleji než běžným vzduchem. Pokud se tedy člověk helia nadechne, změní se rezonanční frekvence dýchacích cest, což znatelně ovlivní zabarvení hlasu. Zcela totožně by se helium projevilo při hvízdání nebo hře na dechový hudební nástroj. Ve směsi s neonem jej pak využívají nejrůznější reklamní osvětlovače, doutnavky nebo obloukové lampy. Elektrický výboj má v heliu žluté zabarvení.

Jaký nejzajímavější zážitek s heliem máte?

Zdroj: ScienceNews