<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>otrava &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/otrava/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Thu, 24 Sep 2026 13:51:06 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>otrava &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Osm vajec stačilo na smrtelnou dávku rtuti. Na farmě u Dobříše se jed dostal do slepic přes obilí ošetřené rtuťovým fungicidem</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/osm-vajec-stacilo-na-smrtelnou-davku-rtuti-na-farme-u-dobrise-se-jed-dostal-do-slepic-pres-obili-osetrene-rtutovym-fungicidem/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 26 Sep 2026 03:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[československo]]></category>
		<category><![CDATA[otrava]]></category>
		<category><![CDATA[Smrt]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=218490</guid>

					<description><![CDATA[<p>V roce 1981 se na drůbeží farmě u Dobříše odehrál jeden z nejzávažnějších potravinových skandálů v dějinách Československa, a veřejnost se o něm dozvěděla až po desetiletích.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Velkochov nosnic v Trnové u Dobříše zásoboval trh konzumními vejci. Jednoho dne začala drůbež hynout. Veterináři hledali příčinu a narazili na děsivé zjištění: slepice dostávaly krmivo z obilí, které bylo ošetřeno organomerkurálním mořidlem, fungicidem na bázi organické rtuti, určeným výhradně k moření osiva před výsevem, rozhodně ne ke krmení zvířat. Rtuť se vstřebala do organismu nosnic a při tvorbě vajec přešla přímo do jejich obsahu. Kontaminované produkty (vejce, maso i mléko) se mezitím dostaly do distribuce po celé zemi. A stát mlčel.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak se jed z mořeného obilí dostal až na talíř</h2>



<p>Mechanismus přenosu je z toxikologického hlediska přímočarý. Organická rtuť obsažená v mořidle se po pozření zrna vstřebá přes trávicí trakt do krevního oběhu slepice. Při formování vaječného žloutku i bílku se toxický kov ukládá do samotného vejce. Odborná studie publikovaná v roce 1981 v časopise <em>Bulletin of Environmental Contamination and Toxicology</em> sledovala právě <a rel="nofollow noopener" href="https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/7236907/" target="_blank">distribuci rtuti a selenu ve vejcích slepic krmených kontaminovaným zrnem</a> a potvrdila, že rtuť se v obsahu vajec skutečně koncentruje.</p>



<p>Proč vůbec někdo krmil drůbež obilím určeným k setí? Přímý, archivně doložený motiv se dodnes nepodařilo jednoznačně objasnit. Pravděpodobná je kombinace provozního selhání, nedostatečného dohledu nad skladováním a podcenění nebezpečí. V centrálně řízené ekonomice roku 1981 neexistoval tlak na transparentní trasovatelnost krmiv, jaký dnes zajišťují unijní předpisy. Výsledek: toxická látka určená k ochraně osiva před houbovými chorobami skončila v potravním řetězci milionů lidí.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Utajení, které proměnilo havárii v systémový skandál</h2>



<p>Samotná kontaminace by byla vážnou průmyslovou havárií. To, co z ní udělalo skandál přesahující generace, bylo rozhodnutí tehdejšího režimu informace před občany zatajit. Podle <a rel="nofollow noopener" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/komuniste-tajili-otravu-rtuti-kontroly-potravin-jsou-dnes-prisne-375714" target="_blank">rekonstrukce ČT24</a> nedostala veřejnost žádné otevřené varování. Část kontaminovaných vajec, masa i mléka se už nacházela v obchodech a domácnostech. Spotřebitelé neměli šanci se chránit, protože nevěděli, že by měli.</p>



<p>Důsledky tohoto informačního bloku sahají daleko za rok 1981:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>Nikdy nebyl zveřejněn autoritativní soupis postižených ani nemocných.</li>



<li>Veřejně dohledatelný registr obětí neexistuje.</li>



<li>Rešerše nenašla doklad o systematickém odškodňovacím programu.</li>
</ul>



<p>Kauza tak nevstoupila do kolektivní paměti přes soudní spory ani přes oficiální bilanci. Zůstala ve stínu známějších ekologických katastrof, ačkoli její potenciální dosah byl celostátní.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kolik vajec mohlo zabít? Opatrně s tradovanými čísly</h2>



<p>V médiích i na internetu koluje tvrzení, že „jedno vejce z Trnové mohlo usmrtit kojence a osm vajec dospělého člověka&#8220;. Tento údaj se opakuje jako fakt, přestože jeho laboratorní podklad se ve veřejně přístupných primárních zdrojích nepodařilo dohledat. Americký <a rel="nofollow noopener" href="https://www.cdc.gov/niosh/idlh/merc-hg.html" target="_blank">NIOSH</a> uvádí pro methylrtuť odhad smrtelné dávky kolem 200 miligramů. Bez znalosti přesné koncentrace rtuti v jednom konkrétním vejci z Trnové ovšem nelze seriózně stanovit univerzální počet kusů, který by představoval letální dávku. S tradovaným číslem proto zacházíme jako se sekundárně citovaným údajem, nikoli jako s ověřeným laboratorním výsledkem.</p>



<p>Co je naopak doloženo spolehlivě: organická rtuť patří mezi nejnebezpečnější formy tohoto kovu. <a rel="nofollow noopener" href="https://www.who.int/teams/environment-climate-change-and-health/chemical-safety-and-health/health-impacts/chemicals/mercury" target="_blank">Světová zdravotnická organizace</a> řadí mezi její účinky poškození nervového systému, ledvin, trávicího traktu i imunity. Zvláště zranitelné jsou těhotné ženy a plod v nitroděložním vývoji, neurologické následky mohou přetrvávat celý život.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Trnová dnes a současný kontrolní rámec v Česku</h2>



<p>Farma v Trnové u Dobříše existuje dodnes. V oficiálním registru Ministerstva životního prostředí je na adrese Trnová 948, Dobříš, evidován „Závod na výrobu konzumních vajec Trnové u Dobříše&#8220;. Místo, kde se před více než čtyřiceti lety odehrála jedna z nejtemnějších potravinových kauz, nadále slouží svému původnímu účelu.</p>



<p>Kontrolní prostředí se ovšem zásadně proměnilo. Státní veterinární správa provádí systematický monitoring cizorodých látek v potravinovém řetězci, včetně pravidelného laboratorního vzorkování vajec a vaječných výrobků. Informační bulletin SVS z roku 2019 dokládá nízké záchyty rtuti v současných vzorcích. Unijní legislativa navíc zavedla trasovatelnost krmiv, systémy rychlého varování a povinnost okamžitě informovat veřejnost o zjištěném riziku, tedy přesný opak toho, co se stalo v roce 1981.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/osm-vajec-stacilo-na-smrtelnou-davku-rtuti-na-farme-u-dobrise-se-jed-dostal-do-slepic-pres-obili-osetrene-rtutovym-fungicidem/">Osm vajec stačilo na smrtelnou dávku rtuti. Na farmě u Dobříše se jed dostal do slepic přes obilí ošetřené rtuťovým fungicidem</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Lidé padali otrávení přímo na ulicích. Smogová katastrofa v Donoře odstartovala americký boj za čistší vzduch</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/lide-padali-otraveni-primo-na-ulicich-smogova-katastrofa-v-donore-odstartovala-americky-boj-za-cistsi-vzduch/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lukáš Jírovec]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 04 Jul 2026 12:05:38 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[otrava]]></category>
		<category><![CDATA[smog]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=211892</guid>

					<description><![CDATA[<p>Pět dnů jedovatého smogu, 20 mrtvých a téměř 6 000 zasažených obyvatel. Malé pensylvánské město Donora se na konci října 1948 proměnilo v plynovou komoru pod širým nebem.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Středa 27. října 1948, údolí řeky Monongahely. Nad Donorou, čtrnáctitisícovým městečkem ocelářů a hutníků, se zavřelo víčko teplotní inverze. Vzduch přestal proudit a komíny zinkovny, oceláren a dalších provozů chrlily oxid siřičitý, částice a oxid uhelnatý do nehybné mlhy, která houstla den za dnem. Viditelnost klesla na pár metrů. Ambulance nemohly projet ulicemi, záchranáři vedli pacienty pěšky. Lidé kašlali, dusili se, zvraceli, kolabovali s bolestí na hrudi. Nejhůř na tom byli starší a ti, kdo už předtím trpěli srdečními nebo plicními potížemi. Úleva přišla až 31. října, kdy se změnilo počasí a provoz tavírny byl omezen. Do té doby bylo dvacet lidí mrtvých a 5 910 dalších zasažených, tedy víc než dvě pětiny všech obyvatel.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Údolí jako past</h2>



<p>Donora nebyla náhodnou obětí přírodního úkazu. Město leží v úzkém údolí sevřeném strmými kopci, které za normálních podmínek zpomalují rozptyl emisí. Průmyslové závody, především zinková huť společnosti American Steel &amp; Wire a přilehlé ocelárny, tam produkovaly obrovské množství zplodin po celá desetiletí. Obyvatelé si nicméně na zápach a spad stěžovali roky – někteří dokonce psali přímo guvernérovi. Dopis místní obyvatelky Lois Bainbridgeové, dochovaný v&nbsp;<a href="https://www.phmc.state.pa.us/portal/communities/documents/1946-1979/donora-smog-disaster.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">pensylvánském státním archivu</a>, popisuje, že lidé dávno věděli, odkud znečištění pochází.</p>



<p>Inverze přitom byla meteorologickým spouštěčem, ne příčinou. Proměnila chronicky špatný vzduch v akutně smrtelný. Federální zdravotní šetření, které provedla americká Veřejná zdravotní služba (United States Public Health Service), nakonec konstatovalo, že nelze určit jedinou „smrtící látku&#8220;; šlo o kombinaci zplodin a jejich oxidačních produktů. Firmy se bránily tvrzením, že za vše může počasí, a mluvily o „zásahu vyšší moci&#8220;. Exemplární potrestání viníků se z veřejně dostupných pramenů nepotvrzuje.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Od výzkumu k regulaci: patnáct let čekání</h2>



<p>Donora otřásla americkou veřejností, ale politická reakce nepřišla přes noc. Už v květnu 1950 svolal prezident Truman první federální technickou konferenci o znečištění ovzduší a katastrofu v Donoře výslovně zmínil jako varování. Jenže tehdejší Washington neměl chuť vstupovat do kompetencí jednotlivých států. První federální zákon z roku 1955 proto hlavně financoval výzkum a technickou pomoc; regulace zůstávala na státech a obcích.</p>



<p>Teprve&nbsp;<a href="https://www.epa.gov/clean-air-act-overview/evolution-clean-air-act" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Clean Air Act z roku 1963</a>&nbsp;zavedl první federální program kontroly znečištění. Následovaly novely v letech 1967 a 1970, které přinesly závazné národní standardy kvality ovzduší a vznik Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA). Donora tedy „odstartovala boj za čistší vzduch&#8220; spíš jako politický spouštěč dlouhé institucionální změny než jako okamžitou reformu. Patnáct let mezi katastrofou a prvním kontrolním zákonem ukazuje, jak těžko se průmyslová lobby a federalismus překonávají i tváří v tvář dvaceti mrtvým.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Donora versus Londýn: dvě katastrofy, dvě reakce</h2>



<p>Čtyři roky po Donoře, v prosinci 1952, zažil Londýn vlastní smogovou apokalypsu. Velký londýnský smog zabil odhadem 4 000 lidí během jediného měsíce, hlavním zdrojem bylo domácí vytápění uhlím a městské elektrárny. Britská odpověď přišla rychleji: Clean Air Act z roku 1956 zakázal spalování některých paliv v městských zónách.</p>



<p>Srovnání obou katastrof odhaluje zajímavý kontrast. Donora byla menší, ale procentuálně devastující, zasáhla přes 40 % obyvatel jednoho města. Londýn byl masovější v absolutních číslech, ale rozložený do milionové metropole. Obě události sdílejí totéž poučení: bez měření, limitů a vymahatelnosti se průmyslová prosperita může během pár dnů proměnit ve zdravotní krizi.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co z toho plyne dnes, i pro Česko</h2>



<p>Donora v původní podobě je dnes výrazně méně pravděpodobná. USA mají&nbsp;<a href="https://www.epa.gov/criteria-air-pollutants/naaqs-table" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">závazné federální standardy</a>&nbsp;pro šest hlavních škodlivin, Evropská unie v roce 2024 přijala novou směrnici zpřísňující limity od roku 2030 a zavádějící právo občanů na kompenzaci při poškození zdraví z porušování pravidel. Členské státy EU, Česko nevyjímaje, mají směrnici transponovat do prosince 2026.</p>



<p>Jenže ochrana ovzduší není jednosměrná ulice. Trumpova EPA v březnu 2025 oznámila, že znovu otevře zpřísněný standard pro jemné prachové částice PM2,5 s odůvodněním „větší flexibility v povolování&#8220;. Americký roční limit pro PM2,5 je přitom 9 µg/m³, zatímco český aktuálně činí 20 µg/m³. Podle&nbsp;<a href="https://info.chmi.cz/rocenka/ko2024/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ročenky ČHMÚ</a>&nbsp;za rok 2024 sice žádná česká stanice nepřekročila roční limit PM2,5 ani denní limit PM10, ale lokální zátěže přetrvávají, zejména v ostravsko-karvinské průmyslové oblasti, kde ČHMÚ i v roce 2026 provozuje speciální hustý monitoring problémových míst.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="The Donora Death Smog | A Short Documentary | Fascinating Horror" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/KzNHnTxt6D4?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>Paralela s Donorou je zřejmá: úzké údolí, koncentrovaný průmysl, historie emisí. Rozdíl je v tom, že dnes existuje síť měření, varovný systém a dozorové orgány. Kdo se obává kvality ovzduší v okolí průmyslového závodu, může v Česku podat podnět České inspekci životního prostředí; u větších zdrojů je přímo kompetentní, u menších věc řeší obec s rozšířenou působností.</p>



<p>Donora zůstává připomínkou toho, že pravidla na papíře nestačí, musí za nimi stát politická vůle je udržet, zpřísňovat a hlavně vymáhat. Dvacet mrtvých v pensylvánském údolí změnilo americkou legislativu. Otázka, kterou si dnes klade Washington i Brusel, zní stejně jako v říjnu 1948: kolik stojí čistý vzduch a kolik stojí, když ho nemáme.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/lide-padali-otraveni-primo-na-ulicich-smogova-katastrofa-v-donore-odstartovala-americky-boj-za-cistsi-vzduch/">Lidé padali otrávení přímo na ulicích. Smogová katastrofa v Donoře odstartovala americký boj za čistší vzduch</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/KzNHnTxt6D4" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/KzNHnTxt6D4" />
			<media:title type="plain">The Donora Death Smog | A Short Documentary | Fascinating Horror</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[&quot;On the 27th of October, 1948, a thick smog descended on the town of Donora in Pennsylvania, plunging the community into a state of semi-darkness...&quot;As alway...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/07/the-donora-death-smog-a-short-do.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Správná první pomoc při uštknutí zmijí: Vyvarujte se rozšířených lidových rad, které způsobují trvalé následky</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/ustknuti-zmiji-prvni-pomoc/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 24 Sep 2025 04:29:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[otrava]]></category>
		<category><![CDATA[první pomoc]]></category>
		<category><![CDATA[uštknutí]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=71955</guid>

					<description><![CDATA[<p>Zdravého člověka uštknutí ohrozit nemusí a přežije ho bez větších potíží. Ale dětem a lidem s nízkou hmotností je potřeba poskytnout okamžitou pomoc.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Podobně rizikovou skupinou jsou pak alergici. Vyskytuje-li se u vás alergie na bodnutí hmyzem (vosou či včelou), pak máte nejspíš stejnou reakci i na jed hadí. V&nbsp;případě zmijího uštknutí se projeví <strong>lokální příznaky, případně lehčí reakce celého organismu</strong>. Prvním projevem je výrazná bolest v&nbsp;místě samotného zranění. Během jednotek minut se přidá silný místní otok a také zduření regionálních lymfatických uzlin.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-se-projevuje-tzv-syst-mov-otrava">Jak se projevuje tzv. systémová otrava?</h2>



<p>Otok dosáhne maxima do 48 hodin od uštknutí, projevuje se bolestí a pocitem lokálního napětí. V&nbsp;některých případech dojde i k&nbsp;rozšíření z&nbsp;končetiny na trup. Ustupuje nejdříve za 3–4 dny. Enzymy obsažené ve zmijím jedu obecně <strong>nevyvolávají nekrózu, tedy odumírání buněk</strong> a následně tkání. U zdravého dospělého jedince se systémová otrava projevuje jen velmi vzácně. Tělo dostane jedu jen velmi málo, objem tedy nedosahuje smrtící hladiny.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zmije-evropska.jpg" alt="" class="wp-image-71958 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zmije-evropska.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zmije-evropska-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zmije-evropska-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zmije-evropska-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zmije-evropska-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Střední či závažnější otravu poznáte podle nevolnosti, bolesti břicha, průjmu či zvracení. Může se vyskytnout i lehká horečka, silné pocení nebo zimnice. Tyto projevy mohou trvat i 48 hodin po kousnutí. <strong>Nejnebezpečnějším symptomem otravy je vazomotorický kolaps</strong> a pokles systémového krevního tlaku. Ten provází poruchy <a href="/tag/vedomi/">vědomí</a>, studený pot a zmodrání kůže. Nejhoršími projevy jsou také šok a bezvědomí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-spr-vn-poskytnut-prvn-pomoci">Správné poskytnutí první pomoci</h2>



<p>V&nbsp;případě alergiků se objevují otoky rtů, tváře a jazyka, což způsobuje dýchací potíže. V&nbsp;první řadě vždy znehybněte postiženou končetinu a pacienta uklidněte. Následně se co nejrychleji dostaňte do nemocnice. <strong>Končetinu nikdy nezaškrcujte,</strong> <strong>postiženému tak jen ublížíte</strong> a šíření jedu to reálně neovlivní. Stejně tak zranění nerozřezávejte, jed nevysávejte ani nic nevyplachujte. Pokud nenastane celková otrava, lze podat nealkoholické nápoje.</p>



<p>V&nbsp;<a href="/tag/nemocnice/">nemocnici</a> je zahájena symptomatická terapie, zraněný je stabilizován infuzemi na tlak a dalšími léky. Kompletní uzdravení ovšem trvá 1–3 týdny. Končetina bolí i několik měsíců a otok se může vracet. <strong>Antisérum se podává jen ve vážnějších případech</strong> právě oné systémové otravy. Tedy pokud tělo nereaguje na léčbu symptomů. Řídí se totiž pečlivou indikací a právě antisérum může být někdy kontraproduktivní.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Na jaké nebezpečné hady jste v&nbsp;životě narazili a za jakých okolností?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="První pomoc pro děti - Hadí uštknutí" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/kKAIhHyHHvM?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencedirect">Zdroj: <a href="https://www.sciencedirect.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceDirect</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/ustknuti-zmiji-prvni-pomoc/">Správná první pomoc při uštknutí zmijí: Vyvarujte se rozšířených lidových rad, které způsobují trvalé následky</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/kKAIhHyHHvM" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/kKAIhHyHHvM" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma otrava - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zmije-na-kameni.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Záhadná otrava vesničanů: Postihla 250 lidí, mnozí z nich pak skončili v blázinci</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/zahadna-otrava-vesnicanu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 30 Jun 2024 02:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[otrava]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=191053</guid>

					<description><![CDATA[<p>Záhadná otrava vesničanů. Městečko s 250 obyvateli postihlo šílenství. Otrava si vyžádala 5 obětí. Způsobilo jí velké množství námelu nebo agenti CIA?</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pont-Saint-Esprit je malé městečko na jihu Francie. <strong>Na první pohled ospalé městečko má za sebou pohnutou historii.</strong> Během druhé světové války zde měli němečtí vojáci vybudovanou přísně střeženou věznici, kde drželi a mučili účastníky francouzského odboje. Při osvobozování Francie od německé okupace bylo městečko téměř celé zničené postupující americkou armádou. Největší záhada však nastala v roce 1951, kdy městečko postihla záhadná otrava vesničanů. Dodnes neexistuje jasné stanovisko o jejím původu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-z-hadn-otrava-vesni-an-v-pont-saint-esprit">Záhadná otrava vesničanů v Pont-Saint-Esprit</h2>



<p>Byl horký letní den, 15. srpna roku 1951. Malé městečko Pont-Saint-Esprit se konečně vzpamatovalo z hrůz druhé světové války a místní obyvatelé se vrátili ke svému klidnému životu. <strong>Ten den však městečko čekala další traumatická událost.</strong> Od časného rána se začaly objevovat případy lidí, kteří z ničeho nic <a rel="nofollow noopener" href="https://www.mentalfloss.com/article/558020/pont-saint-esprit-france-1951-bread-poisoning-mass-hallucinations" target="_blank">trpěli silnými halucinacemi</a>. Mladí, staří, děti i zvířata. Téměř všichni obyvatelé města byli do večera v zajetí vlastních bludů a město se utápělo v chaosu. </p>



<p>Některým se točila hlava, měli studené ruce i nohy a vůbec v nich neměli cit. Jiní v zajetí svých halucinací rozbíjeli vše, co jim přišlo pod ruku, ubližovali sobě i jiným. Několik psů se na ulici snažilo <a rel="nofollow noopener" href="https://www.youtube.com/watch?v=juA_sYeC23Y" target="_blank">rozkousat tvrdé kameny</a>, dokud si na nich nevylámali všechny zuby. <strong>Šílenství propadlo celkem 250 lidí a trvalo celý týden, než se začaly symptomy pomalu vytrácet. </strong>Někteří lidé skončili na několik dní v kómatu, jiní byli na několik měsíců odvezeni do blázince. Mnozí se z této zkušenosti už nikdy nevzpamatovali a do konce života je trápily panické záchvaty. Záhadná otrava vesničanů si nakonec vyžádala minimálně pět mrtvých.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/claviceps-purpurea-sl-44775221832-1024x538.jpg" alt="otrava vesničanů" class="wp-image-191055 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/claviceps-purpurea-sl-44775221832-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/claviceps-purpurea-sl-44775221832-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/claviceps-purpurea-sl-44775221832-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/claviceps-purpurea-sl-44775221832-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/claviceps-purpurea-sl-44775221832.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Otravu vesničanů pravděpodobně způsobila vysoká koncentrace námelu, kterou způsobuje jedovatá houba paličkovice nachová.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-otrava-n-melem-nebo-lsd">Otrava námelem nebo LSD?</h2>



<p>Dodnes není úplně jasné, jak záhadná otrava vesničanů vlastně vznikla. Nejvíce názorů se kloní k teorii o otravě velkým množstvím námelu. <strong>Vysoký obsah námelu vzniká, když je obilí napadeno paličkovicí nachovou</strong>. Jedná se o jedovatou houbu, která u lidí způsobuje halucinogenní stavy, malátnost a ztrátu citu v končetinách. Tedy všechny symptomy, které byly pozorovány i u obětí masové otravy v Pont-Saint-Esprit. Mohlo se jednat o vadnou várku mouky do místního pekařství, ve kterém si celé městečko kupovalo pečivo. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2022-07-10T06:00:00+02:00">
                    10 července, 2022                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/clovek/riziko-konzumace-plisne/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Co se stane, když sníte plesnivé jídlo a proč u některých potravin stačí postižený kousek odkrojit a u jiných ne?            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/clovek/riziko-konzumace-plisne/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/plesnivy-syr-obal-450x253.jpg" alt="Co se stane, když sníte plesnivé jídlo a proč u některých potravin stačí postižený kousek odkrojit a u jiných ne?" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/clovek/riziko-konzumace-plisne/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<p>Celá událost však rozdmýchala několik konspiračních teorií. Ta nejrozšířenější z nich tvrdí, že bylo celé městečko záměrně otráveno agenty <a rel="nofollow noopener" href="https://www.bbc.com/news/world-10996838" target="_blank">CIA,</a> kteří na místních zkoušeli účinky LSD.<strong> Údajně měla být složka LSD také namíchána do mouky pro místní pekařství.</strong> Otázkou však zůstává, proč by si CIA pro podobný experiment zvolila malé městečko na jihu Francie, které bylo během války téměř kompletně zničené americkou armádou.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/zahadna-otrava-vesnicanu/">Záhadná otrava vesničanů: Postihla 250 lidí, mnozí z nich pak skončili v blázinci</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Zbraně hromadného ničení aneb Jak se tajné služby zbavovaly nepřátel pomocí ricinu: V roce 2020 se měl objevit i v Česku</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/pouziti-toxinu-ricin/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 16 Jan 2023 03:41:20 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[jed]]></category>
		<category><![CDATA[otrava]]></category>
		<category><![CDATA[příznaky]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=95683</guid>

					<description><![CDATA[<p>Silný toxin ricin se stal velmi populárním za 1. světové války. Krom jeho přímého použití ho velmi rádi používají také specialisté na využití bakteriologických zbraní.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ricin je velmi silný toxin, kterému je během posledních let věnována zvláštní pozornost. Lze jej totiž použít jako zbraň hromadného ničení i biologickou bojovou látku. <strong>Získává se z&nbsp;bobů rostliny skočce obecného</strong> a je vedlejším produktem tzv. „bílého pyré“. To zbývá po zpracování ricinových bobů na formu ricinového oleje. I velmi malé množství tohoto jedu může být zcela smrtelné. Oběť je zasažena požitím, injekcí nebo vdechnutím.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-maskov-n-otravou-j-dlem">Maskování otravou jídlem</h2>



<p>Konkrétní příznaky otravy toxinem se odvíjí v&nbsp;první řadě od použitého množství a cestě intoxikace. Obecně se většinou jedná o zimnici, průjem, zvracení, silný kašel a také dehydrataci. <strong>Celý výčet se přitom velmi podobá otravě jídlem</strong>, jde o vynikající kamufláž. Veškeré <a href="/tag/projevy/">projevy</a> začínají během 4–6 hodin od vystavení jedu a smrt může nastat v&nbsp;době 36–72 hodin od otravy. Původně byl plánován jako hromadná zbraň pro 1. světovou válku.</p>



<p>Kvůli některým nedostatkům však nakonec k&nbsp;jeho nasazení nedošlo. Nebyl ovšem zatracen a svoje četné využití si našel jinde. Vysoce sledovaný případ se objevil v&nbsp;roce 1978, kdy se do Velké Británie <strong>pokusil uprchnout bulharský disident</strong> <strong>Georgi Markov</strong>. Dostal totiž injekci s&nbsp;mikrokapslí ricinu, a po nějaké době se u něj začalo projevovat zvracení a vysoká horečka. Na následky zemřel a ampule s&nbsp;látkou byla odhalena až během pitvy</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jedna-smrt-a-jedno-p-e-it">Jedna smrt a jedno přežití</h2>



<p>K&nbsp;dalšímu uprchlíkovi, tedy Vladimiru Kostovi, byl jed určitým způsobem shovívavý. Kostov sice dostal stejnou dávku jako Markov, kapsle však selhala. Kvůli tlustému svetru nepronikla jehla dostatečně hluboko. <strong>Ricin je bílkovinný toxin, jinými slovy buněčný jed</strong>. Prochází tedy skrze buněčné membrány a snižuje produkci základních bílkovin. Důsledkem tohoto zásahu do organismu je odumírání buněk. Smrtelná dávka je asi 70–500 mikrogramů.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/kvetouci-skocec-obecny.jpg" alt="" class="wp-image-95688 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/kvetouci-skocec-obecny.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/kvetouci-skocec-obecny-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/kvetouci-skocec-obecny-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/kvetouci-skocec-obecny-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/kvetouci-skocec-obecny-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Opět však záleží na způsobu aplikace. Teprve v&nbsp;nedávné době vzniklo antidotum i <a href="/tag/vakcina/">vakcína</a>. Prvotní symptomy mohou kromě otravy jídlem připomínat i chřipku, <strong>smrt nastává v&nbsp;důsledku poškození jater, sleziny a ledvin</strong>. Podle tuzemských médií do Česka v&nbsp;roce 2020 údajně přicestoval muž s&nbsp;ruským pasem, jehož cílem bylo otrávit dva české politiky. Tři lidé následně dostali policejní ochranu, informace se však prokázala jako smyšlená.</p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/pouziti-toxinu-ricin/">Zbraně hromadného ničení aneb Jak se tajné služby zbavovaly nepřátel pomocí ricinu: V roce 2020 se měl objevit i v Česku</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Hereckou hvězdu označovali za nejkrásnější ženu světa. Pak zemřela na záhadnou otravu</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/tragicky-osud-krasky/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 03 Jan 2023 03:28:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[manželství]]></category>
		<category><![CDATA[otrava]]></category>
		<category><![CDATA[umění]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=130993</guid>

					<description><![CDATA[<p>Koketní hvězda němých filmů skonala za dodnes nejasných okolností. Otřásla celým světem a rozpoutala skandál. Je otázkou, zda to byla nehoda, sebevražda, nebo cíl.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Kráska Olicie Thomasová nesla ve své době označení nejkrásnější ženy na světě. Vlastním jménem Olive Elaine Duffy se narodila v&nbsp;Charleroi v&nbsp;Pensylvánii roku 1894. Byla nejstarším dítětem a <strong>jedinou dcerou irského oceláře</strong>. Když jí bylo 12, otec zemřel při práci a od té doby se musela starat o rodinu. V&nbsp;15 definitivně opustila školu a provdala se za Bernarda Kruga Thomase, s&nbsp;nímž měla dceru. Vztah nevydržel a Olive se odstěhovala do New Yorku.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-cesta-od-pultu-k-p-zov-n">Cesta od pultu k&nbsp;pózování</h2>



<p>Pracovala v&nbsp;obchodě, snila však o tom, že se objeví na jevišti a dobude svět filmu. V&nbsp;roce 1914 vyhrála soutěž krásy o „nejkrásnější ženu New Yorku“. Okamžitě se stala <strong>vyhledávanou modelkou fotografů a kreslířů</strong>. Chyběl už jen krůček k&nbsp;účasti největšího seriálu Broadwaye, <em>Ziegfried Follies</em>. Thomas – která měla mít s&nbsp;impresáriem také vztah – dostala hlavní roli. Show měla být koketní a sexy, takže se o ni zanedlouho začal zajímat především bulvár.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="450" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/divadelni-sal.jpg" alt="" class="wp-image-130997 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/divadelni-sal.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/divadelni-sal-320x144.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/divadelni-sal-768x346.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/divadelni-sal-720x324.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Média nazvala Olive bez okolků „nejkrásnější ženou světa“ a měla hejno fanoušků a obdivovatelů. Dostávala také drahé <strong>dárky, například perly od německého velvyslance</strong> v&nbsp;hodnotě 10&nbsp;000 dolarů. Redaktor <em>New York Tribune</em> k&nbsp;tomu napsal, že: <em>„Znát Olive Thomas osobně je jako přátelit se velmi dobře s&nbsp;andělem.“</em> Hvězda zaujala i Hollywood, který se tehdy stával centrem světové kinematografie. A nenechal na sebe dlouho čekat.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-osl-uj-c-sl-va-a-bou-liv-man-elstv">Oslňující sláva a bouřlivé manželství</h2>



<p>V&nbsp;roce 1016 dostala hlavní roli v&nbsp;desetidílném projektu <em><a href="https://www.imdb.com/title/tt0006409/?ref_=nmbio_mbio" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Beatrixe Fairfax</a></em> a pak debutovala v&nbsp;celovečerním snímku. Na filmovém plátně byla stejně úspěšná jako na divadle a točila i 8 filmů za rok. <strong>Hrála nezávislé a koketní ženy</strong> a šla tak i proti tehdejším americkým konvencím. Nenechala na sebe čekat ani láska a Olive se na seznámila s&nbsp;kolegou Jackem Pickfordem. Populární herec měl také v&nbsp;Hollywoodu velký vliv.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/otrava-lahvicka.jpg" alt="" class="wp-image-131000 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/otrava-lahvicka.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/otrava-lahvicka-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/otrava-lahvicka-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/otrava-lahvicka-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/otrava-lahvicka-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Vzali se po několika měsících, <a href="/tag/vztah/">vztah</a> byl však mimořádně bouřlivý. Mnohokrát se hádali, pak velkolepě usmiřovali a mezitím měli každý své vlastní milence a milenky. Koncem<strong> roku 1920 vzal Jack svou ženu na líbánky </strong>do Paříže, aby mezi nimi znovu vzplanula původní láska. Trávili čaj bujnou zábavou a nejinak tomu bylo i 5. září. V&nbsp;noci se vrátili do hotelu, oba silně opilí. Jack šel rovnou do postele, Olive odešla do koupelny a krátce nato zazněl výkřik.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-otrava-man-elov-m-l-kem-na-syfilis">Otrava manželovým lékem na syfilis</h2>



<p>V&nbsp;koupelně zachytil omdlévající herečku a všiml si lahvičky v&nbsp;její ruce. Olive náhodou vypila 12 gramů roztoku rtuti a chlorovodíku, který byl určen jen pro vnější použití.<strong> V&nbsp;opilosti si spletla název, který byl jen francouzsky</strong>. Byl to lék na syfilis, který si Jack přinesl z&nbsp;jednoho vztahu jako „suvenýr“. Olive putovala s&nbsp;těžkou otravou do nemocnice, kde lékaři 5 dní bojovali o její život. Její tělo takové poškození nevydrželo, bylo jí jen 25 let.</p>



<p>Bulvár sledoval každý krok páru a z&nbsp;tohohle byl skandál. Brzy i spekulace, že nešlo nehodu. Olive se měla otrávit na základě manželovy nevěry a nákazy. Další spekulovali o <a href="/tag/vrazda/">vraždě</a> kvůli pojistnému. <strong>Policejní pitva ovšem jasně prokázala</strong> nehodu, obvinění byla stažena. Případ zůstal ale dlouho v&nbsp;povědomí a šlo vlastně o první velký skandál Hollywoodu. Jack sám zemřel na chronický zánět nervů v&nbsp;roce 1933.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/tragicky-osud-krasky/">Hereckou hvězdu označovali za nejkrásnější ženu světa. Pak zemřela na záhadnou otravu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Etiketa ústní vody hovoří jasně, nikdy nepolykat. Co by se vám stalo, kdybyste tak učinili?</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/nasledky-poziti-ustni-vody/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 15 Dec 2021 04:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[otrava]]></category>
		<category><![CDATA[požití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=50248</guid>

					<description><![CDATA[<p>Osvěžuje spolehlivě váš dech, pomáhá proti onemocnění dásní a dezinfikuje ústní dutinu. Ústní voda je dnes zcela běžnou součástí ranní i večerní dentální hygieny.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Etiketa tohoto přípravku ovšem důrazně varuje před polykáním, po vypláchnutí máme ústní vodu vždycky vyplivnout. Co by se ovšem stalo, kdybychom to udělali právě naopak? Kolik ústní vody se dá bezpečně vypít? <strong>Jaké množství může člověka zabít a proč může způsobit opilost?</strong> Během historie se lidé sice o ústní hygienu snažili, ne vždy to však dopadlo slavně. Některé staré kultury používaly dřevěné uhlí, ovoce nebo bylinky.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-historie-p-e-o-dutinu-stn">Historie péče o dutinu ústní</h2>



<p>Podle Římanů byla například na dezinfekci nejen úst nejlepší lidská moč, kterou si také bělili <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/problemy-zpusobene-zuby-moudrosti/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">zuby</a>. Existují důkazy, že v&nbsp;ještě dřívějších dobách si někteří jedinci ústa vyplachovali želví krví, <strong>která měla pomáhat proti bolestem zubů</strong>. Ve srovnání s&nbsp;těmito metodami se vývoj výrazně posunul během středověku. Toto období přineslo do péče o ústa vyplachování roztokem mentolu a octa. Nic z&nbsp;toho – především tu římskou moč – by člověk asi nechtěl spolknout.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/ustni-hygiena-potreby.jpg" alt="" class="wp-image-50255 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/ustni-hygiena-potreby.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/ustni-hygiena-potreby-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/ustni-hygiena-potreby-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/ustni-hygiena-potreby-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/ustni-hygiena-potreby-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Ovšem dnešní mátové nebo jinak navoněné ústní vody nejspíš zkusila se zvědavostí člověku vlastní spolknout slušná řádka z nás. Co nejhoršího by se vlastně mohlo stát? Ústní voda v&nbsp;podobě, v&nbsp;<strong>jaké ji dnes známe, spatřila světlo světa po roce 1800</strong>. Místo želví krve a moči jde o směs chemikálií, které osvěží dech, vybělí zuby a dezinfikují ústní dutinu. Mezi hlavní složky patří chlorhexidin, peroxid vodíku a methylsalicylát.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-stejn-to-nezn-moc-l-kav">Stejně to nezní moc lákavě</h2>



<p>Řekněme, že se vám ji podaří spolknout nedopatřením. Při jednom loku je nejhorším scénářem podráždění žaludku. To mají na svědomí fluoridy, chemikálie, které vás mohou <strong>prohnat na toaletu, což není nijak drastický výsledek</strong>. Takže se zkusíme napít trochu víc. Vypití celé lahve ústní vody vám pravděpodobně způsobí záchvaty a také poměrně solidní stupeň opilosti. Tato tekutina totiž obsahuje 27 % alkoholu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/ustni-voda-zena-kelimek.jpg" alt="" class="wp-image-50264 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/ustni-voda-zena-kelimek.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/ustni-voda-zena-kelimek-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/ustni-voda-zena-kelimek-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/ustni-voda-zena-kelimek-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/ustni-voda-zena-kelimek-720x481.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>To je více než fortifikované víno, například portské, které má obvykle mezi 17–20 %. Pokud byste měli ještě k&nbsp;ruce dezinfekci a s&nbsp;ústní vodou ji smíchali, bylo by to jako vypít pět panáků tvrdého <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/dopad-pravidelne-konzumace-alkoholu-na-zdravi/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">alkoholu</a>. Kroťte ovšem svoje nadšení, <strong>protože opíjet se ústní vodou je opravdu pitomý nápad</strong>. Obsažený etanol vám totiž může způsobit vředy a vážné problémy s&nbsp;játry. A metanol, který je také součástí směsi, je jedovatý, pro člověka až smrtelně.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-voda-kter-m-e-zab-t">Voda, která může zabít</h2>



<p>Metylalkohol vás může oslepit, způsobit selhání orgánů a následnou smrt. Pokud byste vypili na zátah takové 3 litry ústní vody, neměli byste jakoukoli šanci na přežití. Byla by to konečná. Jestli se dostanete do situace, že <strong>skutečně nedopatřením spolknete tolik ústní vody</strong>, aby vám bylo zle, nevyvolávejte zvracení. Stejně jako s&nbsp;dalšími jedy to věci jen zhoršuje, protože se chemikálie dostávají opět do kontaktu s&nbsp;jícnem a hrdlem.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/ustni-voda-policka.jpg" alt="" class="wp-image-50258 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/ustni-voda-policka.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/ustni-voda-policka-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/ustni-voda-policka-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/ustni-voda-policka-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/ustni-voda-policka-720x481.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Místo toho si zavolejte záchranku a snažte se co nejdříve dostat do nemocnice. Opravdu, pokud se vám to zrovna teď přihodilo, zastavte to video a okamžitě volejte doktora. Neplýtvejte časem na to, že <strong>budete hledat informace od nějakých neznámých vědátorů</strong> na internetu. Dobře, teď vážně. Používejte ústní vodu k&nbsp;hygieně, jako jste to dělali doteď. Pít ji nezkoušejte, a když spolknete jeden doušek, nic tak hrozného se neděje.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Podařilo se vám někdy spolknout ústní vodu?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
https://www.youtube.com/watch?v=EVFS9NBn5mk
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-whatifshow">Zdroj: <a href="https://whatifshow.com/what-if-you-swallowed-mouthwash/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">WhatIfShow</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/nasledky-poziti-ustni-vody/">Etiketa ústní vody hovoří jasně, nikdy nepolykat. Co by se vám stalo, kdybyste tak učinili?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/EVFS9NBn5mk" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/EVFS9NBn5mk" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma otrava - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/ustni-voda.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
	</channel>
</rss>
