<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>Národní park &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/narodni-park/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Mon, 15 Jun 2026 19:59:01 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>Národní park &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Jen sto minut jízdy za hranice. Nádherný Ojcowský národní park láká na hluboká údolí a bílé vápencové skály</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/jen-sto-minut-jizdy-za-hranice-nadherny-ojcowsky-narodni-park-laka-na-hluboka-udoli-a-bile-vapencove-skaly/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lukáš Jírovec]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 17 Jun 2026 03:41:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[Národní park]]></category>
		<category><![CDATA[Polsko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=209431</guid>

					<description><![CDATA[<p>Nejmenší polský národní park leží necelé dvě hodiny autem z Ostravy, a na ploše, kterou obejdete za den, nabídne jeskyně, skalní brány, vyhlídky i středověké ruiny.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Představte si údolí tak úzké, že slunce se ke dnu dostane jen na pár hodin denně. Po obou stranách stoupají kolmé stěny z bílého jurského vápence, na jejich hranách trčí skalní jehly a ostaňce. Dole teče potok, nad ním se otevírá vstup do jeskyně, kde se podle legendy ukrýval budoucí polský král. A tohle všechno je 155 kilometrů od Ostravy, bez dálničního mýta, bez víza, bez nutnosti rezervovat hotel. Ojcowský národní park je typ výletu, který se vejde do jednoho volného dne, a přitom nechá dojem, jako byste strávili víkend v jiném světě.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Krajina, která se vešla do kaňonu</h2>



<p>Srdcem parku jsou dvě krasové rokle: Dolina Prądnika a Dolina Sąspowska. Obě vznikly tak, že voda po miliony let rozežírala měkčí vrstvy jurského vápence a zanechala za sebou jary s plochým dnem a téměř svislými stěnami. Převýšení mezi dnem údolí a horní hranou dosahuje místy kolem sta metrů, dost na to, aby člověk dole cítil chlad a vlhko, zatímco nahoře svítí slunce na suché skalní terasy.</p>



<p>Vápence mají charakteristickou bílou až světle žlutou barvu, která v ranním nebo podvečerním světle září proti tmavé zeleni lesa. Nejfotogeničtějším útvarem je <a href="https://opn.gov.pl/brama-krakowska" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Brama Krakowska</a>, skalní brána se dvěma sloupy vysokými asi patnáct metrů, kterou projdete přímo po turistické cestě. Není to monumentální oblouk typu Pravčická brána, spíš intimní průchod, kde si sáhnete na obě stěny najednou. Právě ta měřítkovost je pro Ojców typická: nic tu není obrovské, ale všechno je blízko a na dosah.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Dvě jeskyně, dvě úplně jiné příběhy</h2>



<p>Park eviduje přes 700 jeskyní, ale veřejnosti jsou zpřístupněné dvě. A každá stojí za návštěvu z jiného důvodu.</p>



<p><a href="https://opn.gov.pl/jaskinia-lokietka" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Łokietkova jeskyně</a> měří 320 metrů a nese jméno po Vladislavu Lokýtkovi, pozdějším polském králi, který se tu podle pověsti ukrýval před pronásledovateli na přelomu 13. a 14. století. Prohlídka s průvodcem trvá zhruba 40 minut, skupiny odcházejí každou půlhodinu. Uvnitř je stálých 7–8 °C, takže i v červencovém vedru se hodí mikina.</p>



<p>Jaskinia Ciemna je kratší (209 metrů), ale její hodnota leží jinde. Jde o jedno z nejcennějších archeologických nalezišť v Polsku: nálezy kamenných nástrojů a kostí tu byly datovány do období zhruba 120–115 tisíc let před naším letopočtem. Vstupujete do prostoru, kde prokazatelně žili neandertálci. Ke vchodu vede strmé stoupání asi 400 metrů, což je jediný fyzicky náročnější úsek v celém parku.</p>



<p>Pro sezonu 2026 platí: Łokietkova jeskyně je otevřená denně od 20. dubna do 11. listopadu, Ciemna od 20. dubna do 14. října. Vstupné do Łokietky stojí 30 zlotých za dospělého (zlevněné 21 zł), Ciemna vyjde na 20 zlotých (14 zł). Obě jeskyně dohromady tedy znamenají výdaj kolem 50 zlotých na osobu, v přepočtu zhruba 300 korun.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Hrady na skalách: Orlí hnízda</h2>



<p>Ojców není jen příroda. Na skalním ostrohu nad Dolinou Prądnika stojí ruiny středověkého hradu, jednoho z takzvaných Orlích hnízd, řetězu opevnění, která ve 14. století střežila jižní hranici Polska. Celá <a href="https://opn.gov.pl/szlaki-turystyczne/szlak-orlich-gniazd" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Stezka Orlích hnízd</a> měří 164 kilometrů z Krakova do Čenstochové a přímo přes park vede její jižní úsek.</p>



<p>Kdo má čas na delší okruh, dojde po červené značce k renesančnímu zámku Pieskowa Skała a cestou mine Maczugu Herkulesa, osamělý skalní ostaňec připomínající obří kyj. Trasa z Łokietkovy jeskyně do Pieskowej Skały měří 9,2 km a je značená jako vhodná pro začátečníky. S dětmi školního věku zvládnutelná, s kočárkem ne.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Praktický průvodce: co vědět před odjezdem</h2>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Dojezd z Ostravy:</strong>&nbsp;155 km, cca 1 hodina 51 minut autem přes Katovice. Veřejnou dopravou počítejte s více než čtyřmi hodinami a přestupem v Krakově.</li>



<li><strong>Vstup do parku:</strong>&nbsp;zdarma, bez povolení. Platí se pouze jeskyně a parkoviště.</li>



<li><strong>Parkování:</strong>&nbsp;oficiální parkoviště Złota Góra 8 zł/h, Pod Zamkiem 10 zł/h, Pieskowa Skała 10 zł/h. O víkendech se parkoviště Pod Zamkiem plní už dopoledne. V Czajowicích funguje soukromé parkování asi 300 metrů od vstupu do Łokietkovy jeskyně.</li>



<li><strong>Fronty:</strong>&nbsp;u Łokietkovy jeskyně za slunečných víkendů klidně hodina čekání. Kdo přijede v úterý nebo ve středu, ušetří nervy i čas.</li>



<li><strong>Časová náročnost:</strong>&nbsp;edukativní okruh přes Łokietkovu jeskyni zabere asi 4 hodiny, kratší zelená trasa ke Ciemné 2–3 hodiny. Na obě jeskyně plus vyhlídky a hrad počítejte s celodenním programem.</li>



<li><strong>Kdy jet:</strong>&nbsp;jeskyně otevírají 20. dubna. Podle nás je nejlepší okno konec dubna až červen a pak září; údolí mají plnou vegetaci nebo podzimní barvy a davy jsou snesitelnější než v červenci.</li>
</ul>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Ojcowski Park Narodowy i okolice - 18 ciekawych atrakcji - weekend niedaleko Krakowa" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/ovHqz4fGvSc?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Proč zrovna Ojców, a ne Moravský kras</h2>



<p>Srovnání se nabízí. Moravský kras je největší české krasové území, má Macochu, Punkevní jeskyně, propast hlubokou 138 metrů. V měřítku podzemních systémů Ojców nemůže konkurovat. Jenže Moravský kras je primárně o jeskyních, nadzemní krajina kolem je příjemná, ale ne dramatická. Ojców hraje na jinou kartu: kombinuje kras, skalní útvary, říční údolí a středověkou architekturu do jednoho kompaktního balíku. Nemusíte přejíždět mezi lokalitami, nemusíte řešit časové vstupenky na různé prohlídkové okruhy v různých vesnicích. Prostě jdete po jednom údolí a všechno potkáte cestou.</p>



<p>Park ročně projde asi 480 tisíc návštěvníků pěších tras, žije tu 21 druhů netopýrů a ornitologové napočítali 162 druhů ptáků. Na nejmenší národní park v Polsku, a jeden z nejmenších v Evropě, jsou to čísla, která mluví jasně.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/jen-sto-minut-jizdy-za-hranice-nadherny-ojcowsky-narodni-park-laka-na-hluboka-udoli-a-bile-vapencove-skaly/">Jen sto minut jízdy za hranice. Nádherný Ojcowský národní park láká na hluboká údolí a bílé vápencové skály</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/ovHqz4fGvSc" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/ovHqz4fGvSc" />
			<media:title type="plain">Ojcowski Park Narodowy i okolice - 18 ciekawych atrakcji - weekend niedaleko Krakowa</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Zainspiruj się! 😊 Zapraszamy do obejrzenia naszej wycieczki do Ojcowskiego Parku Narodowego, najmniejszego parku narodowego w Polsce, znajdującego się pół g...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/06/ojcowski-park-narodowy-i-okolice.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Podzemní zázrak v poušti Nového Mexika. Slavné jeskyně Carlsbad Caverns mají silné pouto k Česku</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/podzemni-zazrak-v-pousti-noveho-mexika-slavne-jeskyne-carlsbad-caverns-maji-silne-pouto-k-cesku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lukáš Jírovec]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 15 Jun 2026 14:18:28 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[jeskyně]]></category>
		<category><![CDATA[Národní park]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=208133</guid>

					<description><![CDATA[<p>Jméno jednoho z nejpůsobivějších jeskynních systémů planety vede přes novomexickou poušť až ke Karlovým Varům.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Carlsbad Caverns National Park leží v jihovýchodním Novém Mexiku, v nehostinných Guadalupských horách, a přesto sem každý rok zamíří přes 400 tisíc návštěvníků. Pod vyprahlým povrchem se skrývá 120 známých jeskyní, z nichž ta hlavní, Carlsbad Cavern, nabízí přes 48 kilometrů zmapovaných chodeb a jednu z největších snadno přístupných podzemních komor v Severní Americe. Od roku 1995 je park na seznamu UNESCO. A jeho jméno? To se odvíjí od nedalekého městečka, které si na konci 19. století vypůjčilo název po českých lázních.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Karlovy Vary v novomexické poušti</h2>



<p>Město, které dnes nese jméno Carlsbad, vzniklo v roce 1888 jako Town of Eddy, podle zakladatele Charlese B. Eddyho, podnikavého ranchera a investora. Jenže v okolí vyvěraly minerální prameny, jejichž složení místním připomnělo slavné evropské lázně. V roce 1899 bylo město přejmenováno na Carlsbad, anglickou podobu německého Karlsbad, tedy dnešních Karlových Varů. Když se o tři dekády později zřídil národní park kolem nedaleké jeskyně, převzal jméno automaticky.</p>



<p>Otevřené zdroje nedokládají, že by název prosadili přímo čeští osadníci. Bezpečně doložená je vazba přes minerální prameny a lázeňský vzor, jak uvádí <a href="https://www.britannica.com/place/Carlsbad-New-Mexico" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Britannica</a> i <a href="https://www.pbs.org/weekendexplorer/newmexico/carlsbad/carlsbad_city.htm" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">PBS</a>. Místní historický spolek přitom zakladatelský příběh stále aktivně připomíná; ještě v květnu 2026 odhalil Carlsbad novou expozici věnovanou Eddymu a počátkům města.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jeskyně, které vytvořila kyselina sírová</h2>



<p>Většina jeskyní na světě, včetně těch v Moravském krasu, vzniká rozpouštěním vápence slabou kyselinou uhličitou z dešťové vody. Carlsbad Caverns jsou jiné. Před čtyřmi až šesti miliony let pronikala puklinami v capitan limestone voda bohatá na sirovodík. Jakmile se smísila s okysličenou vodou blíž k povrchu, vznikla kyselina sírová, která vápenec rozleptala mnohem agresivněji. Výsledkem jsou monumentální podzemní prostory, jaké běžný krasový proces nevytváří.</p>



<p>Nejslavnější z nich je Big Room, komora o rozloze 3,3 hektaru, kterou <a href="https://home.nps.gov/cave/learn/news/interesting-facts-about-carlsbad-caverns.htm" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Národní parková služba</a> označuje za největší snadno přístupnou jeskynní síň v Severní Americe. Pro srovnání: celý systém Amatérské jeskyně v Moravském krasu měří přes 50 kilometrů chodeb, ale jeho charakter je spíš labyrintový. Carlsbad sází na ohromující jednotlivé prostory. Vedle hlavní jeskyně park ukrývá i Lechuguilla Cave, přes 225 kilometrů chodeb a hloubku 489 metrů, která je přístupná výhradně pro vědecký výzkum.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co čeká návštěvníka pod zemí</h2>



<p>Vstup do Carlsbad Cavern nabízí dvě varianty. Ta působivější vede přírodním vchodem: prudký sestup o převýšení 229 metrů po trase dlouhé dva kilometry, kde se teplota i v létě drží kolem 13 °C. Alternativou je výtah, který sjede přímo do Big Roomu. Okruh po samotné komoře měří další dva kilometry a vede kolem krápníků, stalagmitů a masivních skalních útvarů osvětlených tak, aby vynikla jejich struktura.</p>



<p>Od dubna do října park každý večer pořádá bezplatný Bat Flight Program, sledování statisíců brazilských netopýrů, kteří za soumraku vylétávají z jeskyně. Nejsilnější podívaná přichází v srpnu a září, kdy se ke stálé kolonii přidávají mláďata a tahové skupiny. Amfiteátr u přírodního vchodu funguje bez rezervace, místa se obsazují v pořadí příchodu. Elektronika je během programu zakázaná.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Praktické informace pro české cestovatele</h2>



<p>Nejrozumnější základnou je město Carlsbad, vzdálené 32 kilometrů od odbočky do parku. Z El Pasa, kde přistávají i přímé spoje z větších amerických hubů, je to po US 62/180 zhruba 233 kilometrů. Auto je prakticky nutnost.</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Vstupné:</strong>&nbsp;15 USD (asi 360 Kč) za osobu od 16 let, děti do 15 let zdarma.</li>



<li><strong>Rezervace:</strong>&nbsp;Povinná časová rezervace za 1 USD přes Recreation.gov; okno se otevírá 30 dní předem a zavírá v 5:00 ráno horského času v den návštěvy.</li>



<li><strong>Zvláštní příplatek pro cizince:</strong>&nbsp;Žádný, čeští turisté platí stejně jako Američané.</li>
</ul>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Carlsbad Caverns National Park in New Mexico: Exploring the Big Room &amp; Natural Entrance" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/qU9ljdAh-gQ?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>Kdo chce klid a nižší teploty, vyrazí v pozdní zimě nebo časném jaru mimo hlavní sezonu. Kdo chce netopýry, musí počítat s letním horkem nad 38 °C na povrchu, a s větším počtem lidí.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Dvojnásobek souseda</h2>



<p>Hned vedle Carlsbad Caverns leží Guadalupe Mountains National Park, který sdílí stejné pohoří i geologický základ. Přesto je návštěvnostní rozdíl propastný: v roce 2025 vykázal Carlsbad Caverns 410 778 návštěv, zatímco Guadalupe Mountains jen 206 423. Důvod je prostý. Carlsbad nabízí jeden jasný, časově ohraničený zážitek: výtah dolů, osvětlená jeskyně, dvoukilometrový okruh, výtah nahoru. Guadalupe Mountains jsou naopak parkem pro zkušené trekaře, bez pitné vody na trasách a bez jediné atrakce, kterou by šlo stihnout za odpoledne.</p>



<p>Právě ta přístupnost dělá z Carlsbad Caverns jednu z nejsilnějších „show cave&#8220; zkušeností v celých Spojených státech, místo, kde se pod pouštním sluncem otevře svět, který s povrchem nemá nic společného. A které svůj název nese po městě, jež si před 127 lety vypůjčilo jméno od českých lázní.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/podzemni-zazrak-v-pousti-noveho-mexika-slavne-jeskyne-carlsbad-caverns-maji-silne-pouto-k-cesku/">Podzemní zázrak v poušti Nového Mexika. Slavné jeskyně Carlsbad Caverns mají silné pouto k Česku</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/qU9ljdAh-gQ" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/qU9ljdAh-gQ" />
			<media:title type="plain">Carlsbad Caverns National Park in New Mexico: Exploring the Big Room &amp; Natural Entrance</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Carlsbad Caverns National Park is New Mexico&#039;s most popular national park and a personal favorite of mine. The caverns are massive and provide so much room f...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/06/carlsbad-caverns-national-park-i.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Na skok od Pravčické brány láká návštěvníky jedinečný ohnivec. Vznikl díky blesku a jeho umístění správci tají</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/na-skok-od-pravcicke-brany-laka-navstevniky-jedinecny-ohnivec-vznikl-diky-blesku-a-jeho-umisteni-spravci-taji/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jana Šrámčíková]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 07 Mar 2026 03:52:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[České Švýcarsko]]></category>
		<category><![CDATA[dovolená]]></category>
		<category><![CDATA[Národní park]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=201572</guid>

					<description><![CDATA[<p>Mezi skalami Českého Švýcarska se nachází nenápadný, ale mimořádně vzácný útvar. Takzvaný ohnivec – zvláštní obrazec vypálený do pískovce.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Stačil jediný zásah blesku a v pískovcové skále vznikl unikát světového významu – ano, přesně takto zdánlivě prostý příběh stojí za unikátem v Českém Švýcarsku. <strong>Říká se mu ohnivec, připomíná sluneční symbol </strong>a odborníci ho považují za výjimečný geologický jev. Žádný jiný totiž na světě nenajdete. Přesné místo nálezu proto ochránci přírody raději tají, aby tuto vzácnost uchránili před turisty. I tak si ho ale můžete prohlédnout.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-fulgurit-kdy-do-sk-ly-ude-blesk">Fulgurit: když do skály udeří blesk</h2>



<p>Tenhle zvláštní „otisk ohně“ má zhruba 130 na 50 centimetrů. Velikostí tedy nikoho neohromí, jenže na to ohnivec nehraje, jak se říká. Unikátní je totiž svým původem.</p>



<p>Za vznikem ohnivce stojí podle vědců jev, kterému se říká fulgurit. Ten vzniká ve chvíli, kdy blesk udeří do země, písku nebo skály a tu roztaví. Je to dané, protože teplota blesku může dosáhnout až neuvěřitelných 30 tisíc stupňů Celsia, což je několikanásobně víc než na povrchu Slunce. <strong>Zasažené místo se tedy roztaví, a poté rychle ochladí</strong> a na místě se vytvoří unikátní sklovitá struktura. V písku vznikají často duté trubičky, které vypadají jako zkamenělé blesky. V pískovcových skalách ale může vzniknout i prasklinový obrazec, který připomíná sluneční paprsky. A právě tak vznikl i slavný ohnivec.</p>



<p>Podobné fulgurity se občas najdou třeba na písčitých plážích nebo pouštích, kde po bouřce zůstávají skleněné „kořeny“ zapuštěné v písku (a mimochodem patří mezi velmi ceněné sběratelské unikáty). Jenže obrazec vypálený přímo do skály je opravdu rarita.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-skovcov-sk-ly-jako-ide-ln-ter">Pískovcové skály jako ideální terč</h2>



<p>České Švýcarsko je pro podobné jevy vlastně ideální místo. Zdejší krajinu tvoří pískovcové skály, které jsou poměrně měkké a opravdu snadno tak <strong>podléhají erozi i extrémním přírodním vlivům</strong>. A když do takové skály udeří blesk, může po sobě zanechat výraznou stopu. Vědci navíc připouštějí zajímavou teorii – mohlo by totiž jít o pozůstatek po tzv. kulovém blesku, což je velmi vzácný a dodnes ne úplně vysvětlený atmosférický jev.</p>



<p>Někdy se popisuje jako zářící koule o velikosti pomeranče nebo míče, která se pomalu pohybuje vzduchem. Vědci ho sice pozorovali už mnohokrát, ale jeho přesný vznik zůstává trochu záhadou.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/vaclav.cilek/posts/pfbid02WsgyQkbXRQQUNsAu8uSaxS6oyhD7thRhwqQnvXjaCTvaQTTUbmFeagxcMSuBq1Ryl" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/vaclav.cilek/posts/250784390373016" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow noopener" href="https://www.facebook.com/vaclav.cilek" target="_blank">Václav Cílek</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://www.facebook.com/vaclav.cilek/posts/250784390373016" target="_blank">Středa 1. prosince 2021</a></blockquote></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-b-n-turista-se-na-ohnivec-nepod-v">Běžný turista se na ohnivec nepodívá</h2>



<p>A kde přesně tenhle přírodní unikát vlastně leží? Ochránci přírody jeho přesnou polohu záměrně nezveřejňují – ví se jen, že se ohnivec nachází na skále nad říčkou Křinicí, ale cesta k němu není vyznačená. Důvod je prostý – všichni mají obavu o jeho bezpečnost. <strong>Nebyl by totiž první raritou, kterou zničil neomalený turista</strong>. Pokud vás ale zajímá, jak vlastně vypadá, nemusíte zoufat. V Domě Českého Švýcarska v Krásné Lípě je vystaven jeho model v životní velikosti. A i ten stojí za to.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/na-skok-od-pravcicke-brany-laka-navstevniky-jedinecny-ohnivec-vznikl-diky-blesku-a-jeho-umisteni-spravci-taji/">Na skok od Pravčické brány láká návštěvníky jedinečný ohnivec. Vznikl díky blesku a jeho umístění správci tají</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Na obrázku je logická chyba, někteří ji ale vůbec nevidí. Dané nesrovnalosti si všimne jen člověk s ostřížím zrakem</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/rebus-z-mestskeho-parku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 07 Aug 2025 03:58:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Národní park]]></category>
		<category><![CDATA[test]]></category>
		<category><![CDATA[vnímání]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=126889</guid>

					<description><![CDATA[<p>Park je z definice veřejná zahrada nebo kus země určený pro relaxaci a odpočinek. Na tomto obrázku z parku je ovšem něco zvláštního.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Střed parku tak většinou tvoří pomníky, sochy, fontány nebo hřiště. Městské parky se taky často nachází mimo hlavní zástavbu, například u řeky. V&nbsp;mnoha z&nbsp;nich najdete kousek od laviček <strong>také pingpongové stoly, sedátka na piknik</strong> nebo další vybavení. Úplně první známé parky si nechali vybudovat perští králové. Šlo ovšem o mnoho hektarů, protože jejich hlavní náplní byl lov. Postupným vývojem byla tato území uměle tvarována.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-prvn-parky-poch-zej-z-d-ln-persie">První parky pocházejí z&nbsp;dálné Persie</h2>



<p>Hlavní vliv mělo v tomto případě vytváření jezdeckých cest a také úkrytů či dekorací. Tyto prvky se postupně staly klíčovou částí charakteru parků. Druhý typ se postupně vyvinul z&nbsp;otevřených míst, <strong>kde se lidé veřejně setkávali</strong>. To byla agora v&nbsp;Athénách, tedy místo pro veřejný život. Takový prostor kombinoval funkci cvičiště, společenského života a tréninkového místa pro atlety. <em>Teď se podívejte na tuto kresbu odpoledne v&nbsp;parku a najděte jeden nesmysl.</em></p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="1000" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/test-park-zadani.jpg" alt="" class="wp-image-126901 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/test-park-zadani.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/test-park-zadani-250x250.jpg 250w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/test-park-zadani-150x150.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/test-park-zadani-768x768.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/test-park-zadani-40x40.jpg 40w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/test-park-zadani-720x720.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Anglické jelení parky používala šlechta k&nbsp;lovu během <a href="/tag/stredovek/">středověku</a>. Šlo ale spíš o obory, protože byly ohrazeny vysokým a pevným živým plotem, aby zvířata neutekla a lidé nechodili dovnitř. <strong>Běžní obyvatelé měli vstup dovnitř</strong> – natož lov– přísně zakázán. První městské parky vznikly jak v&nbsp;Evropě, tak i USA ze středověké praxe zabezpečení pastvin v&nbsp;bezpečných hranicích měst a vesnic. Nejslavnějším příkladem je Boston Commons z&nbsp;roku 1634.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pro-oddech-stranou-bujn-m-stsk-z-stavby">Pro oddech stranou bujné městské zástavby</h2>



<p>Místo s&nbsp;jednoduchou zelení, zdravé a atraktivní prostředí s&nbsp;čistým vzduchem jako oddech od hustě osídleného města 19. století se postupně stalo velmi důležitým. Americký Yellowstone byl pak <strong>prvním národním parkem na světě</strong>. Oficiálního statusu se mu dostalo roku 1872 z&nbsp;rukou prezidenta Ulyssese S. Granta. Ten stanovil, že bude <em>„vždy věnován a oddělen jako veřejný park a místo pro přínos a radost lidu.“ </em>Jeho plocha zabírá 8&nbsp;980 hektarů.</p>



<p>Asi nejslavnějším veřejným parkem ve městě je Central Park v&nbsp;New Yorku. Jde o nejnavštěvovanější městský park ve Spojených státech. Ročně sem vstoupí kolem 42 milionů lidí a <strong>místo zůstává otevřené celoročně</strong>. Je dlouhý 4 kilometry a necelý kilometr široký. Prvně byl otevřen roku 1857. Hyde Park je jedním z&nbsp;největších v&nbsp;Londýně a jedním z&nbsp;královských parků tohoto města. Pro lov si ho nechal postavit Jindřich VII. v&nbsp;roce 1536.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-voj-lond-nsk-ho-hyde-parku">Vývoj londýnského Hyde Parku</h2>



<p>Ve stejném roce zabavil panovník Hyde Park mnichům z&nbsp;Westminsteru. Místo bylo používáno především k&nbsp;lovu. O otevření pro veřejnost rozhodl v&nbsp;roce 1637 král Karel III. Momentální <strong>tvar byl navržen architektem</strong> Decimem Burtonem v&nbsp;roce 1825. Hyde Park pokrývá 142 hektarů a je v&nbsp;něm více jak 4&nbsp;000 stromů, velké jezero, louka a ornamentální zahrada. <em>Není vám divné, jakým způsobem si <a href="/tag/zena/">žena</a> na lavičce čte časopis?</em></p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="880" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/test-park-reseni.jpg" alt="" class="wp-image-126899 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/test-park-reseni.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/test-park-reseni-284x250.jpg 284w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/test-park-reseni-768x676.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/test-park-reseni-720x634.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/test-park-reseni-110x98.jpg 110w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Nejmenším parkem na světě je Mill Ends Park v&nbsp;americkém Oregonu. Jde o kruh o průměru jen 61 metrů. Jako městský park byl navržen 17. března 1948 na příkaz novináře Dicka Fagana. Měl sloužit jako kolonie leprikónů a <strong>být místem pro pořádání šnečích závodů</strong>. Není sporu o tom, že tato místa zlepšují celkovou úroveň měst a také život obyvatel i návštěvníků. V&nbsp;mnoha velkých parcích je s&nbsp;povolenkou dovoleno i stanování.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/rebus-z-mestskeho-parku/">Na obrázku je logická chyba, někteří ji ale vůbec nevidí. Dané nesrovnalosti si všimne jen člověk s ostřížím zrakem</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>V Yellowstonu se v životu probudil po dlouhé době velký gejzír</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/v-yellowstonu-se-v-zivotu-probudil-po-dlouhe-dobe-velky-gejzir/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 06 Feb 2021 16:17:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[gejzír]]></category>
		<category><![CDATA[Národní park]]></category>
		<category><![CDATA[Yellowstone]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=2356</guid>

					<description><![CDATA[<p>Jako obvykle to nikdo nečekal. Gejzír, který celé 3 roky byl nečinný, se náhle probudil k životu. Vroucí voda z něho tryská do výšky až 100 m. to je skoro 3x výš, než z dalších gejzírů.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Vědci začali obnovenou aktivitu gejzíru zkoumat, zda není předzvěstí jiné vulkanické činnosti. A v neposlední řadě jde o bezpečnost návštěvníků parku. Výtrysky horké vody se opakují pravidelně, jako u jiných gejzírů. Pokud magma uzavřené v magmatické komoře dostatečně ohřeje vodu, přemění ji v páru, a ta puklinou pod velkým tlakem uniká ven. Čím hlouběji magma je, tím je teplejší. A tím vyšší je výška, do které horká voda stříká.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="683" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/01/grand-prismatic-1591118_1920-1024x683.jpg" alt="" class="wp-image-2363 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/01/grand-prismatic-1591118_1920-1024x683.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/01/grand-prismatic-1591118_1920-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/01/grand-prismatic-1591118_1920-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/01/grand-prismatic-1591118_1920-1536x1024.jpg 1536w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/01/grand-prismatic-1591118_1920-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/01/grand-prismatic-1591118_1920-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/01/grand-prismatic-1591118_1920-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/01/grand-prismatic-1591118_1920-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/01/grand-prismatic-1591118_1920-450x300.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/01/grand-prismatic-1591118_1920.jpg 1920w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Jeden z gejzírů je opět aktivní</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading">Vědci se snaží celé věci přijít na kloub</h2>



<p>Protože celá oblast Yellowstonského parku je neustálým monitoringem seismologů, začali vědci řešit, co mohlo obnovení činnosti gejzíru způsobit, a zda v&nbsp;blízké době nehrozí erupce. Vyhodnocení dat z&nbsp;čidel teploty, změny tlaku, slabých otřesů půdy, a změny výšky a tvaru povrchu země, nepřineslo žádné znepokojující údaje. Pouze před prvním výtryskem došlo ke slabým otřesům půdy. Ty mohly způsobit vytvoření nové trhliny, a tak si horká voda našla cestu na povrch. Návštěvníci, i obyvatelé v&nbsp;okolí surepvulkánu, tak mohou zůstat v&nbsp;klidu. Vědci také zjistili, že více výtrysků je v&nbsp;létě. Může to být způsobeno tím, že po jarních táních sněhu je v&nbsp;řekách více vody, a více jí tudíž proniká do zemského nitra. Jediné nebezpečí pro návštěvníky tak představuje hydrotermální exploze, která by mohla i zabíjet. Jako se to stalo na Novém Zélandu, kde taková exploze zabila 22 lidí.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="768" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/01/geyser-3242005_1920-1024x768.jpg" alt="" class="wp-image-2361 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/01/geyser-3242005_1920-1024x768.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/01/geyser-3242005_1920-300x225.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/01/geyser-3242005_1920-768x576.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/01/geyser-3242005_1920-1536x1152.jpg 1536w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/01/geyser-3242005_1920-720x540.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/01/geyser-3242005_1920-450x338.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/01/geyser-3242005_1920.jpg 1920w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Gejzíry jsou jedno z turistických lákadel</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading">Příčina? Neznámá</h2>



<p>Po prozkoumání a vyhodnocení všech zaznamenaných údajů, došli vědci k&nbsp;závěru, že příčina opětovného probuzení vulkánu je jim neznámá. To nic nemění na tom, že shromážděná data poslouží jako podklad pro další pozorování, či případné změny v&nbsp;chování jak gejzírů, tak celého vulkánu. Stále bychom měli mít na paměti, že síly, které ovládají naši planetu se nám ještě dlouho nepodaří pochopit a spoutat. Pokud by vulkán vybuchl, následky pro celý svět by mohly být katastrofální. Otázkou zůstává, ne zda vybuchne, ale kdy. Protože se to v&nbsp;minulosti už stalo, stane to znovu. A na to zřejmě nemůžeme být nikdy dostatečně připraveni. Můžeme si jen přát, aby se to stalo za hodně dlouho.&nbsp;</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/v-yellowstonu-se-v-zivotu-probudil-po-dlouhe-dobe-velky-gejzir/">V Yellowstonu se v životu probudil po dlouhé době velký gejzír</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Nově objevená erupce Yellowstone je jednou z největších za posledních 5 let</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/nove-objevena-erupce-yellowstone-je-jednou-z-nejvetsich-za-poslednich-5-let/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 20 Aug 2020 16:10:40 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[Erupce]]></category>
		<category><![CDATA[Národní park]]></category>
		<category><![CDATA[Yellowstone]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=94</guid>

					<description><![CDATA[<p>Planeta Země nás zřejmě nikdy nepřestane udivovat svými záhadami a tajemství, jež ve svém nitru ukrývá. Každou chvíli můžeme být svědky nejrůznějších zážitků a událostí, které mohou mít velké vlivy na naše lidské životy. Planeta Země je jednou z mnoha planet a zřejmě nikdy nepoznáme úplně všechno, čeho je schopna. </p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Můžeme ovšem sledovat jevy, kterými nám planeta dává jasně najevo, že je živá. O sopečných erupcích jste určitě už slyšeli, ale slyšeli jste, že v parku Yellowstone byla zaznamenána erupce, která je podle statistik největší za posledních 5 let?</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/yellowstone-national-park-1760573_1280-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-114 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/yellowstone-national-park-1760573_1280-1024x682.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/yellowstone-national-park-1760573_1280-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/yellowstone-national-park-1760573_1280-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/yellowstone-national-park-1760573_1280-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/yellowstone-national-park-1760573_1280-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/yellowstone-national-park-1760573_1280-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/yellowstone-national-park-1760573_1280-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/yellowstone-national-park-1760573_1280-1200x800.jpg 1200w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/yellowstone-national-park-1760573_1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Yellowstone nabídne nádherné přírodní krásy</figcaption></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Rozpohybovala Severní Ameriku</h2>



<p>Tato velká erupce je podle vědců a odborníků jednou ze dvou nově zjištěných supererupcí, které rozpohybovaly kontinent Severní Ameriky a svět obecně. Došlo k&nbsp;tomu před 9 miliony let, což je v&nbsp;rámci celého vývoje planety nepatrné číslo. Národní park Yellowstone je k&nbsp;těmto jevům přímo stvořený a každým rokem zde můžeme zaznamenat menší erupce, kterými se naše planeta ohlašuje.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Skrytá síla Yellowstone</h2>



<p>Yellowstone, jeden z&nbsp;mnoha národních parků USA, ročně navštíví tisíce turistů z&nbsp;celého světa. Pod malebnými gejzíry a duhovými horkými prameny tohoto parku se ukrývá jedna z&nbsp;nejničivějších sopek na planetě Zemi. Její název je Gargantuan Yellowstone hotspot neboli Yellowstonský supervulkán. Za posledních 16 milionů let vybouchnul nejméně 10krát. Díky těmto výbuchů permanentně změnil geografii Severní Ameriky.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/nature-3777605_1280-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-107 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/nature-3777605_1280-1024x682.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/nature-3777605_1280-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/nature-3777605_1280-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/nature-3777605_1280-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/nature-3777605_1280-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/nature-3777605_1280-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/nature-3777605_1280-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/nature-3777605_1280-1200x800.jpg 1200w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/nature-3777605_1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Yellowstone dokáže ovlivnit nejenom okolí</figcaption></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Klesání sopečné aktivity</h2>



<p>Tento super vulkán pravidelně deformoval zemské klima a házel vločky vzdušného popela do všech koutů světa. Je to tedy jeden z&nbsp;opravdu velkých a hrozivých vulkánů, před kterým bychom měli mít stále respekt. Objev dvou starověkých super erupcí odhaluje v&nbsp;současné době neočekávaný trend. Podle posledních výzkumů může aktivita této hrozivé sopky konečně začít klesat. Vědci provedli nový objev, který publikovali 1.června v&nbsp;časopise Geology. Jednalo se o analýzu širokého traktu sopečného kamene vyhořeného sopkou Yellowstone napříč rozsáhlými záběry západního pobřeží Spojených států.</p>



<p>Podle hlavní studie vulkanologa Thomase Knotta, jež působí na Univerzitě Leicester v&nbsp;Anglii, se zdá, že sopka Yellowstone zažila trojnásobné snížení schopnosti produkce erupcí. Jde o velmi významný pokles, který může ovlivnit chod celé planety.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Ovlivňuje státy USA</h2>



<p>I přesto, že aktivní činnost této sopky začala klesat, stále je nutné na ni pohlížet jako na spícího obra. Stále se jedná o tajemnou horkou skálu, která má základy v&nbsp;zemském plášti. V&nbsp;současné době má rozlohu 1 tisíce čtverečních metrů na území národního parku Yellowstone. Zatímco obrovský zdroj tepla podporuje nejznámější prvky parku (gejzíry, jezera atd.), je nutné zmínit, že tam sopka nebyla vždy. V&nbsp;každém případě ovlivňuje v&nbsp;současné době státy jako Nevada, Montana, Oregon či Wyoming.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/nove-objevena-erupce-yellowstone-je-jednou-z-nejvetsich-za-poslednich-5-let/">Nově objevená erupce Yellowstone je jednou z největších za posledních 5 let</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Objevené starodávné erupce naznačují, že Yellowstonský hotspot může začít slábnout</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/objevene-starodavne-erupce-naznacuji-ze-yellowstonsky-hotspot-muze-zacit-slabnout/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 26 Jul 2020 16:04:10 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[Erupce]]></category>
		<category><![CDATA[Národní park]]></category>
		<category><![CDATA[Yellowstone]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=154</guid>

					<description><![CDATA[<p>Planeta Země nás neustále překvapuje svými tajemstvími a záhadami, které jsou mnohdy velmi těžké pochopit. Neustále se na ní věci vyvíjejí nebo zanikají. Příroda je v plném proudu a každou chvíli můžeme být svědky něčeho úžasného. </p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Například nedávno objevené starodávné erupce z národního parku Yellowstone naznačují, že tamější hotspot začíná slábnou.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Dvě mega velké erupce</h2>



<p>Vědci hlásí dvě nově identifikované super erupce, které jsou spojené na trase Yellowstonského hotspotu, včetně toho, který považují za největší a nejkataklyzmatičtější událost této sopečné provincie. Výsledky naznačují, že hotspot, který dnes podporuje slavné gejzíry, bláta, fumaroly a další jevy v&nbsp;tomto národním parku, může ztrácet na své intenzitě.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/valley-3567606_1280-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-174 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/valley-3567606_1280-1024x682.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/valley-3567606_1280-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/valley-3567606_1280-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/valley-3567606_1280-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/valley-3567606_1280-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/valley-3567606_1280-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/valley-3567606_1280-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/valley-3567606_1280-1200x800.jpg 1200w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/valley-3567606_1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Yellowstonský národní park je spjatý s mnoha erupcemi</figcaption></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Ztráta erupcí na intenzitě</h2>



<p>V&nbsp;celé dlouhé historii planety Země byly sopečné super erupce jedny z&nbsp;nejextrémnějších událostí, které kdy ovlivnily drsný povrch naší planety. Překvapivé je, že i když tyto velké exploze vychrlily obrovské množství materiálu, nejméně 1000krát více, než erupce hory svatá Helena v&nbsp;roce 1980 a mají tak potenciál změny klima naší planety, podle geologických záznamů bylo materiálů poměrně málo. V&nbsp;současné studii, kterou vědci uveřejnili v&nbsp;časopise Geology, je uvedeno, že právě tyto erupce mohou ztrácet na své intenzitě.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Náročný výzkum</h2>



<p>Tým vědců použil kombinaci technik, včetně hromadné chemie, magnetických dat a radioizotopických dat ke korelaci sopečných depozit, které jsou rozptýlené po desítkách tisíců čtverečných kilometrů. Vědci zjistili, že vklady, o kterých se dříve domnívali, že patří do více menších erupcí, byly ve skutečnosti kolosální archy sopečného materiálu ze dvou dříve neznámých super erupcí. K&nbsp;těmto super erupcím došlo asi před 9 a 8,7 miliony let.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Mladší erupce by zničila město</h2>



<p>Mladší z&nbsp;těchto dvou erupcí je nyní největší zaznamenanou událostí celé vulkanické provincie Snake-River v&nbsp;parku Yellowstone. Na základně nejnovějších seskupení super erupčních velikostí se dodává, že se jedná o jednu z&nbsp;pěti největších erupcí všech dob. Tým, který zahrnuje vědce z&nbsp;Británie a Kalifornie, odhaduje, že tato mladší erupce byla o 30 % větší než její předchůdkyně. Měla devastující lokální i globální následky. Tato erupce, která dostala název Grey´s Landing, smaltovala oblast velikosti New Jersey horkým sopečným sklem. Toto horké sopečné sklo okamžitě sterilizovalo povrch země.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/canyon-1251491_1280-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-160 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/canyon-1251491_1280-1024x682.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/canyon-1251491_1280-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/canyon-1251491_1280-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/canyon-1251491_1280-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/canyon-1251491_1280-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/canyon-1251491_1280-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/canyon-1251491_1280-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/canyon-1251491_1280-1200x800.jpg 1200w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/canyon-1251491_1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Yellowstonský národní park láká turisty z celého světa</figcaption></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Základem studie byl dlouholetý projekt</h2>



<p>Obě nově objevené erupce nastaly během období Miocénu, což je období před 23 až 5,3 miliony let. Studie, díky které byly erupce objeveny a díky které se došlo na to, že hotspot začíná slábnout, navazuje na desetileté příspěvky mnoha vědců. Studie vyrostla z&nbsp;rozsáhlého projektu, který zkoumá produktivitu hlavních kontinentálních vulkanických provincií.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/objevene-starodavne-erupce-naznacuji-ze-yellowstonsky-hotspot-muze-zacit-slabnout/">Objevené starodávné erupce naznačují, že Yellowstonský hotspot může začít slábnout</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
