Povodně v Praze

Neúprosná voda s sebou brala vše, co jí stálo při cestě. Velkou škodu napáchala především v Praze, kde zaplavila stanice metra, celé čtvrtě, památky i dokonce část zoologické zahrady. Jen v pražské zoo kvůli povodním zahynulo 134 zvířat. Nakonec muselo být evakuováno okolo 50 tisíc lidí a se škodami, které povodeň napáchala, se Praha potýká i po dlouhých 22 letech.

Neúprosná a krutá povodeň 

Nejhůře dopadly Metly a Zálezlice, které skončily téměř kompletně pod vodou. Evakuováno bylo celkem 225 tisíc lidí, nejvíce v Praze. Povodně měly obrovský dopad na celé hospodářství. Resorty byly zničení, doprava trpěla, špatně na tom bylo i zemědělství, potravinářství či lesní a vodní hospodářství. Velké drama zažívali i lidé v okolí neratovické chemičky Spolana. Celý areál se ocitl pod vodou a nakonec z něj uniklo přes 80 tun chloru. Velká voda pak nakonec napáchala škody za minimálně 73 miliard korun. O život nakonec připravila 92 lidí.

Může se letos vrátit? 

Totožný scénář by podle meteorologů mohl nastat i letos. Na Česko totiž míří extrémní srážky, které od 13. do 15. srpna budou zužovat celou Českou republiku. Meteorologové zde vidí podobnost s rokem 2002, kdy vznik podvodní tehdy umožnily dvě tlakové níže. V roce 2002 místy spadlo až 400 litrů vody na m2, v Krušných horách 12. srpna spadlo až 312mm srážek. Letos jsou podle ČHÚ očekávaný podobné srážky a to v okolí Jeseníků, kde mohou dosáhnout až hodnoty 300mm. Kvůli vydatným srážkám jsou poté předpokládány výrazné vzestupy hladin vodních toků.

Vážná hrozba

V Olomouckém kraji již byla svolána povodňová komise a v souladu s povodňovými plány již probíhají přípravy na možné povodně. Na území Moravy se očekávají srážky okolo 250mm. Kromě vody se očekává také silný vítr. Podmáčený terén v důsledku srážek by mohl větru pouze pomoci, proto je potřeba počítat i s tím, že se budeme potýkat i s vyvrácenými stromy.

Článek Povodně 2002: Před 22 lety napáchaly velké škody, letos by se mohly opakovat se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vzkaz psaný v oblacích

Výsledný snímek pak lidé z NOAA ještě přiblížili, a vedle obrovského „G“ se vyjevil ještě kruhový útvar. To by naznačovalo menší písmeno „O“, dohromady tedy anglické slovo „Go“, v překladu „Vpřed“ nebo „Vyrazit“. Znamená to něco? Vysílá k nám naše planeta tímto způsobem nějaké poselství, kterého si máme všimnout? Vzor tvořící písmena se samozřejmě ukázal jen jako vtipná náhoda a shoda okolností, fantazii ovšem nelze zabránit.

Mnoho lidí si tak rádo myslí, že planeta sama promlouvá a dokonce nás podporuje v našem směřování. V každém případě, pokud jste například s něčím váhali a čekali na nějaké znamení shůry, nic výmluvnějšího asi najít nemůžete. GOES-East je důležitý nástroj pro sledování počasí, sluneční aktivity i klimatických podmínek. A rozhodně se nejedná o první satelit ve vesmírné flotile NOAA. Jeho série navždy změnila monitoring životního prostředí.

Znaky jenom v naší hlavě

Pokud se stále snažíte přikládat onomu „Go“ nějaký význam, vězte, že významy všeho kolem nás, a hlavně znaků a symbolů, jsou jen v naší hlavě. Jsme živočišný druh, který velmi rád hledá ve všem významy a souvislosti. Náš mozek prostě nemá rád nahodilost a tzv. prázdná místa. Právě to je důvodem, proč vidíme například údajný ďáblův obličej v oblacích kouře, které se objevily během teroristických útoků v USA 11. září 2001.

Stále proměnlivé počasí a hlavně tvary na nebi jsou pak pro tento náš sklon přímo živnou půdou. A jakmile má mozek byť jen základy známých struktur, velmi ochotně si doplní zbytek a vyloží si celek jako něco, co mu dává smysl. Oblakům je ovšem zcela lhostejno, jak si kdo jejich tvary vyloží. Takže se klidně bavte nad hlavami lvů, oblačnými velrybami nebo čímkoli dalším. Není však třeba z těchto tvarů dělat něco víc, než reálně jsou.

Jaký nejhezčí tvar jste v mracích kdy našli?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Satelit v oblacích zaznamenal „zprávu lidstvu“. Co má tajemný vzkaz znamenat? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Za tmavých chladných nocí

Světelné sloupy se řadí mezi tzv. halové jevy. Jde o fotometeory (optické úkazy), které vznikají při průchodu světla kapičkami vody či krystalky ledu. Jedním z příkladů je notoricky známá duha, patří sem ale i boční slunce nebo halový oblouk. Světelné sloupy je možné vidět nejčastěji za mrazivých nocí nebo pod světelnými zdroji, tedy například pouličními lampami. Projevují se vždycky vertikálně a mají je na svědomí právě ledové krystalky rozptýlené ve vzduchu.

Za vhodných podmínek se v místě sejde dostatek krystalků ledu ve tvaru šestiboké destičky nebo hranolu. Ty se pak působením gravitace a atmosférického vztlaku zcela přirozeně zorientují horizontálně. Pro vnějšího pozorovatele se stávají houfem droboučkých zrcátek, která odráží světelné paprsky z nejrůznějších okolních zdrojů. Jsou-li tyto krystalky ve větším uskupení a ve větší výšce, efekt se sčítá. Pak vytváří jedno velké zrcadlo.

Sloup vedoucí od slunce či měsíce

Sloupy jdou vždy vertikálně od slunce nebo měsíce a na obloze jich podle podmínek může být hned několik. Obvykle se jeví jako bílé, růžové nebo žluté, v závislosti na přítomných světelných zdrojích. Při červeném západu slunce bude tedy sloup také červený. Nejspíš na ně nenarazíte v nižších zeměpisných šířkách, protože se projevují jen při velmi nízkých teplotách. Jsou proto k vidění například v Norsku, na Aljašce nebo v Kanadě.

Objevují se ale i jižněji, například v Rusku, Bělorusku (jen v zimě) a obyvatelé USA je zachytili v Arizoně, San Franciscu a také Západní Virginii. Šlo o následek nízkých teplot vyskytujících se současně s vysokou vlhkostí vzduchu. Pokud na ně tedy narazíte, užijte si vzácnou světelnou show, která skutečně nemá nadpřirozený původ. Příroda umí zkrátka jen vytvářet neuvěřitelně okouzlující jevy, které člověka dovedou zcela omráčit. A to je jen dobře.

Jakou nejpodivnější věc jste kdy na obloze spatřili?

Zdroj: TheScientist

Článek Kdy, kde a proč se na obloze formují světelné sloupy? Vzácný optický jev, který děsí pozorovatele svým nadpřirozenem se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vzácná událost v Severním Pacifiku

Jedním z prvních případů bylo spojení tajfunů Ruth a Susan během druhé světové války, což zdrželo plány generála McArthura. Dnes je Fujiwharův efekt vzácností a dochází k němu jen asi jednou nebo dvakrát do roka ve vodách Severního Pacifiku. Ještě vzácněji – asi jednou za tři roky – se objevuje ve vodách Severního Atlantiku. Jeden z nedávných případů byl pozorován v dubnu 2021, když cyklóna Seroja plně pohltila Odettu.

Ke spojení větrů došlo kousek od pobřeží Západní Austrálie a dochází k němu při výskytu velmi náhodných okolností. Když je voda obzvláště aktivní, mohou cyklóny obsadit konkrétní region oceánu. Hřebeny a koryta v horní atmosféře, které fungují jako bariéry trasy hurikánu, mohou do jeho cesty přihrát další bouře, což zvyšuje šanci na srážku. Stejným faktorem je pak rychlost pohybu jednotlivých bouří.

Hurikán v čele dřívějších bouří

Tropické cyklóny se většinou pohybují velmi rychle a mohou tak za sebou „táhnout“ bouřky, které se v oblasti zformovaly dříve. Všechny tyto okolnosti nahrávají společné cestě hurikánů, jenže o samotném spojení rozhoduje jen jejich fyzická vzdálenost. Aby k Fujiwharově efektu došlo, musí od sebe obě bouře být nejvýše 1 450 kilometrů. Pro představu jde o celou délku státu Kalifornie. Jakmile jsou blízko, může nastat jedna z následujících situací.

Dojde-li ke střetu dvou stejně velkých bouří, pravděpodobně budou rotovat kolem určité části oceánu. Nakonec se buď rozpojí a každá bude pokračovat svou cestou, nebo se spojí do jednoho hurikánu. Pokud se setká bouře slabší a silnější, dojde také k určitému tanci, ovšem slabší bude pravděpodobně rotovat kolem silnější. Větší utrhne část svého slabšího souseda a oslabí ho ještě více – k tomu došlo v roce 2010 při kontaktu Julie a Igora.

Možné dopady spojování bouří

Ačkoli dvojitá tropická cyklóna zní nadmíru znepokojivě, podle meteorologů není důvod očekávat scénář megabouře. Alespoň tedy ne megabouře z filmů „Geostorm“ nebo „Den poté“ a podobných. Velmi malá část interakcí hurikánů vede ke spojení dvou těchto jevů. A i když k němu dojde, výsledkem je málokdy nabrání další síly. Hurikány kategorie 2 a 3 se tedy nezkombinují do kategorie 5.

V případě obyvatel pobřežních států ale hrozí jiné nebezpečí. Konkrétně možnost, že Fujiwharův efekt může pomocí bouří na poslední chvíli vychýlit některý hurikán z jeho původní cesty. Každé setkání bouří totiž ovlivňuje jejich trasu. A tohle by znamenalo prakticky nulovou možnost se na takovou změnu počasí připravit. Cyklóna by se tak dostala na pevninu v místě, kde ji opravdu, ale opravdu nikdo nebude čekat.

Kdy jste se naposled dostali do pořádné bouře a jaké napáchala škody?

Zdroj: TreeHugger

Článek Megabouře aneb Kolize 2 hurikánů: Z vesmíru krásná podívaná, na Zemi apokalypsa se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Ďábelský trojúhelník v Karibiku

Tým vědců z univerzity v Coloradu pečlivě prozkoumal satelitní snímky počasí v této notoricky známé oblasti. Badatelé si v nich všimli série zvláštních šestiúhelníkových oblaků. Podle meteorologů mohou tyto mraky fungovat jako reálné „vzdušné bomby“. Podle odhadů jsou právě ony hlavní příčinou smrtících výbuchů vzduchu, při nichž může rychlost větrného proudění dosáhnout až neuvěřitelných 273 kilometrů v hodině.

Právě tyto proudy mohou způsobit vodní vlny vysoké přes 13 metrů. Takovou bouři nedokáže přežít žádná loď, stejně tak žádné letadlo nedokáže za letu vydržet tak silné vzdušné proudění. Mraky nemívají obvykle příliš jasné hranice a kraje. Nicméně to vypadá, že právě bermudský trojúhelník je výjimkou z tohoto pravidla, což potvrzuje právě satelitní analýza. Tato teorie podnítila mnoho dalších výzkumů, protože fenomény této oblasti se zabývá celá řada vědeckých kapacit.

Vysvětlení přirozená i ta další

Zmizení lodí a další jevy typické pro tuto oblast se snaží vědci objasnit už desítky let. Podle některých skupin jsou havárie a ztroskotání normálním jevem v oblasti, která je tak dopravně frekventovaná. Anomální jevy pak vysvětlují kontaktem vzduchu s vodními plochami o různých teplotách. To vede přirozeně k vzdušným turbulencím, hustým mlhám i problémům s komunikací. Podle skeptiků také pověst místa přiživují senzacechtiví novináři nebo spisovatelé.

Podle záhadologů se tu lze setkat s mimozemskou civilizací, která má svoje základny i pod vodou. Pravdou je, že výskyt UFO je tu vyšší než jinde v USA. Oblíbenou verzí je také přítomnost okna do jiné verze časoprostoru, kam mohou lodě i letadla snadno zmizet. Tím jsou vysvětlena i opakovaná hlášení o ztraceném čase či jeho posunu, což pozorují posádky i jednotlivci. Objekty také mizí z radarů a objevují se mnohem později zcela jinde.

Zdroj: BrightSide

Článek Záhada bermudského trojúhelníku možná bude brzy rozluštěna. Vlády nadpřirozené síly popírají, vědci na to mají jiný názor se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.