<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>Lovci &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/lovci/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Wed, 22 Oct 2025 14:48:07 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>Lovci &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Kdo a jak porazil krvežíznivou Gévaudanskou bestii, se kterou si nedokázala poradit ani armáda?</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/pribeh-gevaudanske-bestie/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 17 Jun 2022 02:41:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Lovci]]></category>
		<category><![CDATA[záhada]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=95640</guid>

					<description><![CDATA[<p>Francouzský venkov terorizovala během 18. století několik let záhadná šelma. Za dobu svého řádění vzala stovky životů, hlavně se jednalo o ženy a mladé dívky.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Do vesnic přicházeli lovci z&nbsp;celé země, aby ji zabili nebo alespoň chytili. S&nbsp;řáděním si nicméně nedokázali poradit ani ti nejotrlejší a nejzkušenější. Vybavení nerozhodovalo, selhali i profesionální vojáci. <strong>Po tisíci dnech pak útoky ustaly stejně náhle, jako začaly</strong>. Zanechaly nesmazatelnou stopu v&nbsp;životech vesnic, historii i ve folklóru. Gévaudanská bestie se pak stala námětem příběhů, pověstí, legend i mnoha konspirací.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-prvn-ob-nezn-m-bestie">První oběť neznámé bestie</h2>



<p>Dne 30. června 1764 bestie napadla a zabila čtrnáctiletou Jeanne-Boulet poblíž její vesnice. Tato smrt byla zachycena matrikou a stala se prvním jménem v&nbsp;dlouhém seznamu obětí zuřivé bestie. <strong>Útoky už od počátku děsily vesničany svou brutalitou</strong>, netvor nezabíjel jen pro potravu. Své cíle trýznil tak, že v&nbsp;tom mohla být i touha po pomstě a prosté potěšení ze způsobené <a href="/tag/bolest/">bolesti</a>. Tehdejší svědci ji popsali nejčastěji jako vlka.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="707" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/bestie-rytina.jpg" alt="" class="wp-image-95643 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/bestie-rytina.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/bestie-rytina-320x226.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/bestie-rytina-768x543.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/bestie-rytina-287x203.jpg 287w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/bestie-rytina-720x509.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Ti byli ostatně v&nbsp;oblasti běžní a občas zabili ovci nebo jiný dobytek. U nich ovšem obyvatelé věděli, jak je zastrašit, což však na bestii neplatilo. Podle popisů šlo o tvora s&nbsp;červenou srstí, černým <strong>pruhem na zádech a dlouhým ohonem</strong>. Měl mít také zarudlé nebo hněvivé oči a mohl chodit i po zadních. Vydával zvuky, které se nepodobaly ničemu známému, a byl tak rychlý, že za jediný den dovedl uběhnout neuvěřitelných 40 kilometrů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-hororov-pod-van-a-selhav-arm-da">Hororová podívaná a selhavší armáda</h2>



<p>Své oběti často nechal částečně sežrané, rozkousané či rozsekané. Chybějící končetiny nebo hlava byly někdy nalezeny i desítky metrů od těla. Pro náhodné svědky tedy skutečný horor. Většinou šlo o rolníky, kteří žili v&nbsp;<strong>drsných podmínkách a daleko od krále či dvora</strong>. Šelma vybírala často <a href="/tag/zena/">ženy</a> a mladé dívky, takže lidé se záhy báli opouštět své domovy a stejně tak posílat děti na pole. Nikdo nevycházel v&nbsp;noci a řádění tak ohrožovalo chod vesnic.</p>



<p>Několik měsíců po prvních útocích se případem začali zabývat muži královské jízdní pěchoty v&nbsp;čele s&nbsp;kapitánem Duhamelem. S&nbsp;pomocí vesničanů pročesali celý les, tvora však nenašli. Dokonce se <strong>převlékli do</strong> <strong>šatů jako návnady, všechno bylo ale marné</strong>. Za 7 měsíců tak region opustili. Po 7leté válce ztratila Francie několik kolonií a král se stal velmi neoblíbeným. Příběh o bestii se tehdy stal námětem mnoha článků a panovník musel reagovat.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kr-l-vys-l-sv-ho-osobn-ho-lovce">Král vysílá svého osobního lovce</h2>



<p>Vypsal proto odměnu na její hlavu, což přilákalo mnoho lovců. Ti se řídili sadou pravidel a museli přinést hlavu zvířete, s&nbsp;bestií to však nebylo tak jednoduché. Zasáhl tedy král, jako <strong>zkušený lovec poslal do regionu svého přítele</strong>. Selhání bylo tedy nemožné, v&nbsp;sázce byla pověst koruny. Kolem poloviny září se se svými muži vypravil do lesa kolem opatství des Chazes, kde ulovili obrovského šedého vlka, kterého místní ihned poznali jako bestii.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="707" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/gevaudanska-bestie.jpg" alt="" class="wp-image-95648 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/gevaudanska-bestie.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/gevaudanska-bestie-320x226.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/gevaudanska-bestie-768x543.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/gevaudanska-bestie-287x203.jpg 287w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/gevaudanska-bestie-720x509.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>O několik týdnů později ovšem přišly další útoky, pro krále však šlo o uzavřený případ. Vesničané se tedy museli spolehnout sami na sebe. Teprve během léta roku 1767 <strong>ukončil život bestie mladý farmář Jean Chastel</strong>. Po jednom z&nbsp;útoků spolu s&nbsp;dalšími sledoval zvíře do lesa, kde ho pak zastřelil. Ostatky byly sotva prozkoumány a pohřbeny na neznámém místě. Budoucí vědci ji tak nemohli studovat a dále osvětlit celou záhadu.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaké podobné tajemné zvíře vás napadá?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-science">Zdroj: <a href="https://www.science.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Science</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/pribeh-gevaudanske-bestie/">Kdo a jak porazil krvežíznivou Gévaudanskou bestii, se kterou si nedokázala poradit ani armáda?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Zahubili evropskou megafaunu lovci nebo klima? Nálezy kostí z Izraele vrhají na viníka nové světlo</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/vyhubeni-megafauny-lovem/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 24 Jan 2022 04:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[Izrael]]></category>
		<category><![CDATA[Lovci]]></category>
		<category><![CDATA[Vývoj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=61008</guid>

					<description><![CDATA[<p><span style="font-weight: 400;"><strong>Archeologické nálezy z Izraele naznačují, že za úbytek velkých druhů může lov. Orientace na přeživší, ale menší zvířata mohla motivovat lovce k novým technologiím.</strong> </span></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jeskynní medvěd, šavlozubý tygr, stepní bizon, lesní slon a nosorožec patřili ke zvířatům, která kdysi žila v Evropě. Mnoho velkých zvířat zmizelo i na jiných kontinentech. O tom, co způsobilo jejich úbytek, se diskutuje již dlouho. <strong>Jedna strana tvrdí, že hlavní roli sehrála změna klimatu</strong>. Druhá strana, k níž se připojuje i <a href="https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0277379121005230?via%3Dihub#!" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">studie Jacoba Dembitzera</a>, prohlašuje za hlavního viníka člověka. Vědci zkoumali archeologické vykopávky v jižní Levantě, hlavně na území Izraele.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-rozbor-nalezen-ch-kost">Rozbor nalezených kostí</h2>



<p>Vědci použili data z 53 archeologických nalezišť a 133 půdních vrstev. Byly nalezeny tisíce kostí 83 živočišných druhů. Asi před milionem let byla třetina kostí na nalezištích ze slonů o hmotnosti až 13 tun. Ukázalo se, že průměrná <strong>tělesná hmotnost kořisti v průběhu času neustále klesala</strong>. Tvořili tedy více než 90 procent potravy zástupců Homo erectus. Diskutuje se však o tom, zda <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/toto-by-mohl-byt-jedinecny-objev-praveci-lide-cilene-se-plavici-na-japonske-ostrovy-vrhaji-nove-svetlo-na-schopnosti-a-technologie-lidi-z-doby-kamenne/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Homo erectus</a> lovil velká zvířata sám, nebo jedl zbytky predátorů.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="900" height="440" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/nosorozec-mamut-kun.jpg" alt="" class="wp-image-61013 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/nosorozec-mamut-kun.jpg 900w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/nosorozec-mamut-kun-320x156.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/nosorozec-mamut-kun-768x375.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/nosorozec-mamut-kun-720x352.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 900px) 100vw, 900px" /></figure>



<p>Kosti slonů se až do doby před 500 000 lety nacházely téměř na všech místech. Asi před 400 000 lety lidé přešli na lov jelenů. Jedli také dobytek a koně. Později se zdálo, že i tato dosti velká zvířata se stávají vzácnějšími. Před 100 000 až 50 000 lety <strong>žili v této oblasti moderní lidé</strong>. V té době bylo 70 procent kostí na nalezištích z gazel. Ostatní zvířecí pozůstatky byly většinou od daňků a některé pocházely od menších zvířat, jako jsou zajíci a želvy.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-voj-lep-ch-zbran">Vývoj lepších zbraní</h2>



<p>Vědci zjišťovali, zda za zmenšení velikosti kořisti může také klima. Použili data o teplotě, srážkách a vegetaci na základě izotopových analýz. Během posledního 1,5 milionu let proběhlo <strong>asi 12 cyklů glaciálů a interglaciálů</strong>. Vědci však žádnou souvislost nenašli. Došli tak k závěru, že pravděpodobně byli příčinou poklesu populace a <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/nejpravdepodobnejsi-duvody-vyhynu-lidstva/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">vyhynutí</a> velkých zvířat v regionu lidé. Nejspíše ale v úbytku velkých druhů hrálo roli více faktorů.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="900" height="600" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/kosti-doba-ledova.jpg" alt="" class="wp-image-61016 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/kosti-doba-ledova.jpg 900w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/kosti-doba-ledova-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/kosti-doba-ledova-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/kosti-doba-ledova-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/kosti-doba-ledova-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 900px) 100vw, 900px" /></figure>



<p>Navíc přicházejí s myšlenkou, že zmenšování lovných zvířat mohlo být hnacím motorem pokroku. Lidé museli vynalézt nové metody lovu a pokročilejší nástroje, <strong>jako jsou luky a šípy, aby ulovili menší zvířata</strong>. Nakonec byla zbylá zvěř tak malá, že nedokázala lidem poskytnout adekvátní potravu. To mohlo souviset se vznikem zemědělství.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak moc se shodujete se závěrem vědců?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-forskning-jacob-dembitzer-levantine-overkill-1-5-million-years-of-hunting-down-the-body-size-distribution-2022">Zdroj: <a href="https://forskning.no/arkeologi-dyreverden-paleontologi/tidlige-mennesker-jaktet-pa-de-storste-dyra-forst/1962365" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Forskning</a>, <a href="https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0277379121005230?via%3Dihub#!" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Jacob Dembitzer, Levantine overkill: 1.5 million years of hunting down the body size distribution, 2022</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/vyhubeni-megafauny-lovem/">Zahubili evropskou megafaunu lovci nebo klima? Nálezy kostí z Izraele vrhají na viníka nové světlo</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Vorvani, inteligentní a učenlivý tvorové, kteří již v devatenáctém století dokázali přechytračit i samotné lovce velryb</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/vorvani-dokazali-prechytracit-i-samotne-lovce-velryb/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 12 Jun 2021 03:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[Lovci]]></category>
		<category><![CDATA[taktika]]></category>
		<category><![CDATA[velryba]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=6725</guid>

					<description><![CDATA[<p>V 19. století dokázali vorvani uniknout velrybářům tím, že mezi sebou sdíleli taktiky, jak uniknout jejich nástrahám.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Průzkum velrybářských deníků ukazuje, jak inteligentní a učenliví tvorové jsou vorvani. V 19. století byli tito mořští savci hojně loveni, ovšem nyní se ukazuje, že to byl lov mnohem těžší, než jak ho prezentuje slavný román Bílá velryba. Není to jenom proto, že <strong>se samotní vorvani naučili, jak se vyhnout harpunám lovců</strong>, ale hlavně proto, že si tento poznatek pak předali mezi sebou.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-se-vyhnout-ost-snadno-a-rychle">Jak se vyhnout ostří snadno a rychle</h2>



<p>Staré deníky velrybářů byly nedávno digitalizovány, což poskytlo historikům cenný náhled do průběhu loveckých výprav v&nbsp;severním Pacifiku. Ze zapsaných údajů vyplynulo, že <strong>míra úspěšnosti lovců se během několika málo let snížila až o 58 %</strong>. A nebylo to rozhodně jen tím, že by se vorvani harpunami hůře zasahovali. Tito mořští giganti se postupně naučili lovcům vyhýbat.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="701" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperm-whale-2742574-1280-1024x701.jpg" alt="" class="wp-image-6728 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperm-whale-2742574-1280-1024x701.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperm-whale-2742574-1280-300x205.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperm-whale-2742574-1280-768x526.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperm-whale-2742574-1280-511x350.jpg 511w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperm-whale-2742574-1280-720x493.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperm-whale-2742574-1280-450x308.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/sperm-whale-2742574-1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Nejdříve velryby reagovaly na hrozbu lidských lovců naprosto stejným způsobem, jako by reagovaly na kosatku, která byla v&nbsp;té době jejich jediným predátorem. Vorvani se shromáždili v kruhu s&nbsp;mláďaty uprostřed a zkoušeli je chránit <strong>kousáním nebo údery ocasů</strong> kolem sebe. Použít takovou taktiku na lovce se ukázalo být zcela nevhodné, protože se tak pouze vystavili jako hromadný, a tudíž velmi snadný cíl.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-velryby-se-dok-zaly-pou-it-z-vlastn-ch-chyb">Velryby se dokázaly poučit z&nbsp;vlastních chyb</h2>



<p>Velryby se podle všeho poučily z&nbsp;vlastních chyb a ty, které počínání lovců přežily, se velmi rychle adaptovaly. Takže místo použití starých taktik, které si velrybáři zapsali do svých deníků, použili vorvani nové – <strong>začali rychle plavat směrem proti větru</strong> a pryč od rybářských plachetnic. A vypadá to, že tato chytrá metoda použitá jednotlivými velrybami se velmi rychle rozšířila napříč celou komunitou, jak zjistil výzkumný tým zkoumající historickou situaci.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="570" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/wal-1632159-1280-1-1024x570.jpg" alt="" class="wp-image-6731 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/wal-1632159-1280-1-1024x570.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/wal-1632159-1280-1-300x167.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/wal-1632159-1280-1-768x428.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/wal-1632159-1280-1-720x401.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/wal-1632159-1280-1-450x251.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/03/wal-1632159-1280-1.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Brzy se takto chovali i vorvani, kteří se nikdy předtím s&nbsp;velrybáři nesetkali – jednoduše následovali příklad velryb zkušenějších. <strong>Každá skupina velryb na moři obvykle sestává ze dvou až tří rodin</strong>, přičemž tyto jednotky se často dělí a vytváří skupiny nové. Tudíž se stávalo, že některý člen nové skupiny už se s&nbsp;lidmi setkal a velryby, které touto zkušeností neprošly, jednoduše imitovaly jeho chování, což jim pomohlo přežít.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-live-science">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/whales-learned-avoid-harpoons.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Live Science</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/vorvani-dokazali-prechytracit-i-samotne-lovce-velryb/">Vorvani, inteligentní a učenlivý tvorové, kteří již v devatenáctém století dokázali přechytračit i samotné lovce velryb</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>První stopy luku a šípu mimo Africký kontinent naznačují velký archeologický objev</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/prvni-stopy-luku-a-sipu-mimo-africky-kontinent-naznacuji-velky-archeologicky-objev/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 14 Jul 2020 16:02:44 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Archeologie]]></category>
		<category><![CDATA[Lovci]]></category>
		<category><![CDATA[Luk a šíp]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=183</guid>

					<description><![CDATA[<p>Historie naší planety našeho lidského druhu sahá až daleko tisíce let zpět. Každý den vědci, historici a další odborníci z těchto vědeckých oblastí zjišťují nové informace nebo nacházejí nová místa v rámci archeologických výzkumů. </p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Některé nálezy jsou pak staré několik desítek tisíc let. Kolébkou těchto nálezů byla vždy Afrika, nicméně nedávno vědci zjistili, že například první lovecký luk a šípy mohly pocházet z jiné oblasti. Možné luky a šípy totiž byly nalezeny na mnoha místech deštného pralesa na Srí Lance a datují se před 48 tisíc let.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/arrow-866028_1280-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-191 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/arrow-866028_1280-1024x682.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/arrow-866028_1280-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/arrow-866028_1280-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/arrow-866028_1280-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/arrow-866028_1280-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/arrow-866028_1280-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/arrow-866028_1280-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/arrow-866028_1280-1200x800.jpg 1200w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/arrow-866028_1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Metody lovu se neustále zdokonalovaly</figcaption></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Stopy ze Srí Lanky</h2>



<p>Nová archeologicko-historická studia oznamuje, že lidé lovili s&nbsp;pomocí luků a šípů v&nbsp;deštném pralese na jednom z&nbsp;jihoasijských ostrovů už před 48 tisíci lety. Drobné kostní artefakty s&nbsp;naostřenými hroty, které byly objeveny ve srílanské jeskyni, představují nejčasnější důkaz o použití luku a šípu mimo Africký kontinent, zmiňuje vědecký tým, který je vedený známou archeoložkou z&nbsp;Griffith University v&nbsp;australské Brisbane. Rozhodně se tak jedná o velkolepý objev, na jehož základě se bude jistě dále pokračovat ve výzkumu a studiích.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Vysokorychlostní dopady</h2>



<p>Mikroskopické analýzy 130 těchto kostních bodů odhalily povrchové trhliny a další poškození způsobené vysokorychlostními dopady. Pravděpodobně se totiž jednalo o cíl šípů, které jsou v&nbsp;současné době artefakty. Vědecký tým uvedl tuto informaci 12.června v&nbsp;časopise Science Advances. Drážky a opotřebení ve spodní části kostních bodů ukazují, že byly připevněny k&nbsp;tenkým šachtám. Nicméně nálezy ze sedimentů v&nbsp;jeskyni Fa-Hien Lena z&nbsp;období před 48 tisíci až 34 tisíci lety jsou příliš krátké a těžké na to, aby sloužily jako špičky šipek pro foukací pistole.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Lovili opice a veverky</h2>



<p>Lovení lukem a šípy v&nbsp;této srílanské lokalitě se pravděpodobně soustředilo na opice a menší zvířata, jako jsou například veverky. Zbytky těchto tvorů totiž byly nalezeny ve stejném sedimentu jako kostní body. I přesto všechno důkazy stále poukazují na to, že lov lukem a šípy se prováděl v&nbsp;Africe už před více než 60 lety, tvrdí známá archeoložka Lombardová z&nbsp;Univerzity of Johannesburg, jež se studie ovšem nezúčastnila.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="685" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/arch-602127_1280-1024x685.jpg" alt="" class="wp-image-190 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/arch-602127_1280-1024x685.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/arch-602127_1280-300x201.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/arch-602127_1280-768x514.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/arch-602127_1280-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/arch-602127_1280-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/arch-602127_1280-720x482.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/arch-602127_1280-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/arch-602127_1280-1200x803.jpg 1200w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/arch-602127_1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Tento objev dokáže přinést další zajímavé informace</figcaption></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Úsudek africké archeoložky</h2>



<p>Archeoložka si však vyhrazuje úsudek o srílanských nálezech, dokud se CT skenování s&nbsp;vysokým rozlišením nepoužije k&nbsp;detekci poškození vysokorychlostními dopady uvnitř artefaktů. Pomocí této techniky se podařilo určit například více než 60 tisíc let starý kostní bod, který byl už dříve objevený v&nbsp;Jižní Africe a jednalo se pravděpodobně o šípy. V&nbsp;jeskyni Fa-Hien Lena byly objeveny také další nálezy, včetně kostních nástrojů, které se pravděpodobně používaly k&nbsp;výrobě oděvů a sítí. Stejně jako korálky ze skořápek naznačují, že se hluboko v&nbsp;době kamenné objevila výrazná sada komplexních nástrojů.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/prvni-stopy-luku-a-sipu-mimo-africky-kontinent-naznacuji-velky-archeologicky-objev/">První stopy luku a šípu mimo Africký kontinent naznačují velký archeologický objev</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
