<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>létání &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/letani/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Fri, 30 Oct 2026 16:24:17 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>létání &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>V roce 1948 selhával podvozek a lidé pilotům tleskali za záchranu života. Dnes zvuk přes izolované dveře kokpitu k pilotům nedorazí</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/v-roce-1948-selhaval-podvozek-a-lide-pilotum-tleskali-za-zachranu-zivota-dnes-zvuk-pres-izolovane-dvere-kokpitu-k-pilotum-nedorazi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 31 Oct 2026 04:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[cestování]]></category>
		<category><![CDATA[létání]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=220387</guid>

					<description><![CDATA[<p>Nejstarší zaznamenaný potlesk po přistání pochází z listopadu 1948. Cestující tehdy oslavovali dosednutí stroje, jehož podvozek vzbuzoval vážné obavy.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Čtyřicetimístné letadlo American Airlines patnáct minut kroužilo nad letištěm v Cincinnati. Přístroj, který měl pilotům pomoci s vysunutím podvozku, hlásil potíže a nikdo na palubě nevěděl, jestli kola dole skutečně jsou. Rozhodla až zpráva ze země. Reflektory zachytily podvozek ve správné poloze a posádka to dostala potvrzené vysílačkou. Stroj dosedl bez nehody a kabinou se rozezněl potlesk. Podle deníku Cincinnati Enquirer z 20. listopadu 1948, na který odkazují magazín Mic i Washington Post, tleskali všichni cestující, a to z vděčné úlevy. Od té doby uplynulo skoro osmdesát let. Gesto přežilo, jeho adresát se ale mezitím ocitl za pancéřovanými dveřmi, kam aplaus zpravidla nepronikne.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Listopad 1948: patnáct minut nad Cincinnati a potlesk z úlevy</h2>



<p>Příběh z Cincinnati je nejstarší doložený případ potlesku po přistání, na který novináři narazili. Washington Post připomíná, že jednoznačný počátek tradice dohledat nelze. Ke zrodu zvyku mohla přispět úleva po náročném letu, radost z návratu domů nebo obyčejné napodobování. Rok 1948 je proto nejlepší dostupný důkaz, ne rodný list.</p>



<p>Právě tento záznam ale nejvýstižněji ukazuje, odkud gesto pochází. Lidé tehdy netleskali dobře odvedené rutině. Reagovali na chvíli, kdy jim šlo o život, a na to, že všechno dobře dopadlo.</p>



<p>Létání v roce 1948 vypadalo jinak než dnes. Dopravní letadla poháněly pístové motory, kokpity byly plné analogových budíků a mnoho z toho, co dnes hlídá elektronika, leželo na bedrech posádky. Výrobce Airbus popisuje, jak se dopravní letectví posouvalo od prvních proudových strojů s omezenými systémy k digitálním kokpitům, výstražným systémům před srážkou s terénem a elektronickému řízení, které letadlo nepustí za bezpečné meze.</p>



<p>Výsledek je dobře vidět ve statistikách. Podle mezinárodního sdružení dopravců IATA připadlo v roce 2025 na 38,7 milionu letů 51 nehod, tedy zhruba 1,32 nehody na milion letů. Dlouhodobý přehled Boeingu ukazuje, že nehodovost komerčních proudových letadel klesá desetiletí za desetiletím. Moment, který v roce 1948 vyvolal hromadné vydechnutí, je dnes pro cestující běžnou součástí cesty.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Pancéřované dveře kokpitu: proč aplaus k pilotům nedolétne</h2>



<p>Kdo dnes po dosednutí tleská pilotům, posílá poděkování na adresu, kam se nedoručí. Důvodem jsou hlavně dveře kokpitu. Po útocích z 11. září 2001 nařídil americký letecký úřad FAA zesílené dveře, které odolají násilnému vniknutí i střelbě z ručních zbraní. Shrnuje to přehled Výzkumné služby amerického Kongresu. V Evropě ukládají pravidla agentury <a rel="nofollow noopener" href="https://www.easa.europa.eu/en/document-library/easy-access-rules/online-publications/easy-access-rules-air-operations?erules-id=ERULES-1963177438-11920" target="_blank">EASA</a>, aby dveře do prostoru posádky šly u příslušných dopravních letadel zamknout a piloti přitom viděli, kdo stojí venku.</p>



<p>Dveře primárně slouží bezpečnosti, z kabiny ale odfiltrují i zvuky. Aerolinka Wizz Air uvádí, že dnešní zesílené dveře zvuk z kabiny tlumí a potlesk obvykle zaznamenají jen letušky a stevardi. Letuška Kara Mulderová to pro Mic řekla bez obalu: piloti potlesk neslyší.</p>



<p>K tomu se přidává hluk motorů, reverzů a brzd i prostý fakt, že kapitán a druhý pilot mají po dosednutí plné ruce práce. Hlídají rychlost a směr, komunikují s řízením letového provozu, hledají správnou odbočku z dráhy a procházejí postupy po přistání. Na to, co se děje za jejich zády, nemají v tu chvíli kapacitu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Gruzie tleská nejvíc, Britové se ošívají: kde zvyk přežívá</h2>



<p>Zvyk přesto nezmizel, jen se zeměpisně rozvrstvil. Wizz Air se zeptal více než 4 500 cestujících a 150 členů posádek. Po přistání podle průzkumu, který zveřejnil oborový portál <a rel="nofollow noopener" href="https://www.fvw.de/international/data-analysis/-wizz-air-study-when-planes-land-some-still-clap-255463" target="_blank">FVW</a>, tleská zhruba 55 % dotázaných. Rozdíly mezi zeměmi jsou ale výrazné:</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><th>Země</th><th>Podíl cestujících, kteří tleskají</th></tr></thead><tbody><tr><td>Gruzie</td><td>75 %</td></tr><tr><td>Bulharsko</td><td>70 %</td></tr><tr><td>Rumunsko, Maďarsko</td><td>téměř polovina</td></tr><tr><td>Švýcarsko, Spojené království, Srbsko</td><td>méně než 30 %</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Jde o průzkum jedné aerolinky v rámci její sítě, ne o akademickou studii. Trend z něj ale vyčíst lze. Ve střední a východní Evropě tleskají lidé častěji a hlavně z úlevy, na západě spíš na poděkování posádce. Ochotněji se přidávají ti, kdo létají jen občas. Časopis Condé Nast Traveller popisuje, že u častých cestujících potlesk vyvolává spíš rozpaky. Přistání berou jako běžný výkon profesionála a ovace jim připadají trochu povýšené.</p>



<p>Mic si všiml i dalšího vzorce. Aplaus vzniká častěji na linkách do dovolenkových destinací, kde celé letadlo sdílí radost z příjezdu. Sociolog Clark McPhail vysvětluje, že potlesk je nakažlivý. Stačí pár tleskajících a ostatní se přidají, buď proto, že situaci hodnotí stejně, nebo proto, že nechtějí vybočovat z řady.</p>



<p>Odtud vede cesta k českým zkušenostem. Velkokapacitní charterový let vypravil Čedok už v roce 1972, masovou záležitostí se ale letecká dovolená stala až po roce 1989. Novinky připomínají, že po počátečním útlumu začala letecká doprava rychle sílit a od roku 1993 přibývaly zájezdy do Tuniska, Řecka, Turecka a Egypta. Historický časopis Soudobé dějiny spojuje oblibu středomořských destinací s přímými chartery z Česka a dostupnějšími cenami. Čeští novináři kladou šíření potlesku právě do éry prvních charterů na počátku devadesátých let. Češi v číslech Wizz Air chybějí, podle nás ale do středoevropského vzorce zapadají. Hodně lidí poprvé ve vzduchu, cíl u moře, celé letadlo dovolenkově naladěné. Podobná situace jako v Cincinnati, jen místo strachu o podvozek letěla s cestujícími radost z prvního výletu za hranice.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kola na dráze ještě neznamenají konec letu: kdy tleskat a jak poděkovat</h2>



<p>Nejčastější výtka posádek se netýká samotného tleskání, ale jeho načasování. Ve chvíli, kdy se kola dotknou dráhy, se letadlo pořád řítí vysokou rychlostí. Musí zpomalit, udržet směr, sjet z dráhy a dojet na stání. FAA řadí vyjetí nebo přejetí dráhy mezi typické události při přistání a zdůrazňuje, že jejich prevence vyžaduje souhru pilotů, dispečerů i letiště.</p>



<p>Argentinská letuška Bárbara Bacchieri, kterou cituje izraelský server Ynet, vyjmenovává, co se při dojezdu může pokazit. Mohou selhat brzdy, posádka může být nucena nouzově použít reverzy nebo může prasknout pneumatika. Proto radí s radostí počkat, dokud letadlo úplně nezastaví. Totéž říkají i oficiální pravidla. Britský úřad pro civilní letectví CAA žádá, aby cestující zůstali sedět a připoutaní, dokud po přistání nezhasne signál pásů. Doporučená palubní hlášení v oběžníku <a rel="nofollow noopener" href="https://www.faa.gov/documentLibrary/media/Advisory_Circular/AC_121-24D.pdf" target="_blank">FAA AC 121-24D</a> obsahují stejný pokyn.</p>



<p>Formálně krátké tlesknutí po bezpečném dojezdu nikde zakázané není. Odborník na etiketu Thomas Farley řekl pro Mic, že u nervózních nebo občasných cestujících jde o přirozený projev úlevy. Problém podle něj nastává, když je reakce přehnaná nebo předčasná. Co si o tom myslí piloti? Dva kapitáni oslovení Fox News připustili, že po obzvlášť povedeném nebo náročném přistání jim potlesk nevadí. Víc je ale potěší, když jim někdo u dveří řekne „příjemný let“ nebo „skvělé přistání“. Bývalá letuška a expertka na etiketu Jacqueline Whitmore radí poděkovat pilotovi osobně při vystupování, pokud stojí u východu.</p>



<p>Za hladkým přistáním přitom nestojí jen dva lidé v kokpitu. FAA připomíná, že bezpečnost letu začíná dávno před nástupem cestujících. Podílejí se na ní mechanici, technici, inspektoři, dispečeři, palubní personál i samotní pasažéři, kteří dodržují pokyny. Úsměv a „děkuji“ u dveří proto směřují k celé posádce a ta je může předat dál.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/v-roce-1948-selhaval-podvozek-a-lide-pilotum-tleskali-za-zachranu-zivota-dnes-zvuk-pres-izolovane-dvere-kokpitu-k-pilotum-nedorazi/">V roce 1948 selhával podvozek a lidé pilotům tleskali za záchranu života. Dnes zvuk přes izolované dveře kokpitu k pilotům nedorazí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Rodiče platili za dětský kufřík příplatek, protože přesahoval limit o 50 %. Ryanair změnil pravidla, klíčem je geometrie úložného prostoru</title>
		<link>https://vedazive.cz/mix/rodice-platili-za-detsky-kufrik-priplatek-protoze-presahoval-limit-o-50-ryanair-zmenil-pravidla-klicem-je-geometrie-ulozneho-prostoru/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 16 Oct 2026 12:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Mix]]></category>
		<category><![CDATA[cestování]]></category>
		<category><![CDATA[létání]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=219657</guid>

					<description><![CDATA[<p>Ryanair pouští na palubu dětem od 2 do 11 let kufřík Trunki, ačkoli jeho obálkový objem převyšuje dřívější limit malé tašky téměř o polovinu.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Nástupní brána, fronta rodin a zaměstnanec, který vkládá zavazadla do kovového rámu. Přesně v téhle chvíli dříve rodičům tuhl úsměv, když jejich potomek přitáhl pestrobarevného plastového tygra nebo berušku na kolečkách. Kufřík Trunki měří podle výrobce 46 × 21 × 31 cm. Starý rozměr malé tašky zdarma u Ryanairu činil 40 × 20 × 25 cm. Když oba kvádry přepočteme na litry, vychází dětské zavazadlo na zhruba 29,9 l, zatímco tehdejší povolená taška na 20 l. Rozdíl dělá přibližně 49,7 %. Přesto podle aktuálních pravidel dopravce smí dítě ve věku 2 až 11 let jeden takový kufřík vzít s sebou bez příplatku. Výjimka má ovšem pevné mantinely a vyplatí se je znát dřív, než rodina dorazí na letiště.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Trunki proti měřicímu rámu: o kolik litrů víc smí dítě nést</h2>



<p>Spočítali jsme takzvaný obálkový objem, tedy prostor kvádru, do něhož se zavazadlo vejde. Skutečný vnitřní objem Trunki je menší, výrobce uvádí 18 l, protože zaoblená skořepina část kvádru nevyplní. Pro kontrolu u brány se však posuzuje vnější tvar.</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><th>Zavazadlo</th><th>Rozměry</th><th>Obálkový objem</th><th>Trunki je větší o</th></tr></thead><tbody><tr><td>Starý limit malé tašky</td><td>40 × 20 × 25 cm</td><td>20,0 l</td><td>+49,7 %</td></tr><tr><td>Současný limit malé tašky</td><td>40 × 30 × 20 cm</td><td>24,0 l</td><td>+24,8 %</td></tr><tr><td>Trunki (standard)</td><td>46 × 21 × 31 cm</td><td>29,9 l</td><td>srovnávací základ</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Od 4. září 2025 Ryanair zvětšil bezplatnou malou tašku na 40 × 30 × 20 cm a rozmístil nové měřicí rámy na všech svých 235 letištích. Podle Ryanairu je nová taška o 33 % prostornější než navrhovaný unijní standard 40 × 30 × 15 cm. Náskok dětského kufříku se tím ztenčil zhruba na čtvrtinu. I tak by ale Trunki do rámu nevklouzl: je o 6 cm delší a o 11 cm vyšší, než rám dovoluje.</p>



<p>Bez výjimky by tedy zaměstnanec u brány mohl kufřík označit za nevyhovující. Oficiální sazebník Ryanairu pak počítá s poplatkem zhruba 1 150 až 1 900 Kč za 10kg zavazadlo odbavené u brány a přibližně 1 750 až 1 900 Kč za kus přesahující 55 × 40 × 20 cm. Pro rodinu na levné letence jde o částku, která snadno převýší cenu samotného kufříku.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kdo má na výjimku nárok: věk dítěte, jeden kus a podobné rozměry</h2>



<p>Ryanair v častých dotazech k dětským kufříkům Trunki formuluje pravidlo stručně. Dítě ve věku 2 až 11 let může mít jeden kufřík Trunki, který smí překročit limit malé tašky. Dopravce akceptuje i jiné značky s obdobnými rozměry a připomíná, že nadále platí omezení pro lithiové baterie.</p>



<p>Z toho plynou čtyři podmínky:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Věk</strong> se posuzuje k datu odletu podle typu cestujícího v rezervaci. Datum narození dítěte musí v rezervaci odpovídat cestovnímu dokladu.</li>



<li><strong>Jeden kus</strong> na dítě. Kufřík nahrazuje běžnou malou tašku, neotevírá cestu k dalšímu zavazadlu.</li>



<li><strong>Typ zavazadla</strong> musí odpovídat Trunki nebo modelu velmi blízkých rozměrů. Ryanair žádnou tabulku maximálních hodnot nezveřejnil, takže bezpečným vodítkem zůstává standardní Trunki 46 × 21 × 31 cm. U větších jezdicích kufrů rozhoduje personál a jistotu nikdo slíbit nemůže.</li>



<li><strong>Baterie</strong> podléhají běžným pravidlům. Kufřík se svítícími prvky nebo s elektronikou uvnitř tedy projde stejnou kontrolou jako jakékoli jiné zavazadlo.</li>
</ul>



<p>Dva detaily se snadno přehlédnou. Kojenci do 23 měsíců výjimku nemají. Cestují na klíně a rodiče pro ně smějí vzít pouze přebalovací tašku do 5 kg a rozměrů 45 × 35 × 20 cm. Opačný háček skrývá doporučení výrobce: Trunki je podle něj vhodný až od tří let. Dvouleté dítě tedy podle aerolinky nárok má, ale na kufříku se ještě nemusí udržet.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč se kufřík do kabiny vejde: rozhoduje tvar a místo pod sedadlem</h2>



<p>Čísla v tabulce vyznívají proti Trunki, jenže litry nejsou jediné měřítko. Kufřík je úzký, zaoblený a pevný. Delší a vyšší rozměr kompenzuje šířkou pouhých 21 cm, podobně jako batoh na notebook, který působí objemně, a přesto se pohodlně zasune za nohy.</p>



<p>Ryanair místo uložení u Trunki výslovně neuvádí. Jeho obecné pravidlo však žádá, aby se malá taška vešla pod sedadlo před cestujícím. Konkurenční easyJet je sdílnější: standardní Trunki o rozměrech 46 × 20,5 × 31 cm pouští na palubu s tím, že patří pod sedadlo. Podle nás z toho vyplývá, že dopravci zkoumají hlavně to, zda konkrétní tvar v kabině fyzicky zapadne a nebude nikomu překážet, a obdélníkový rám je pro ně jen pomůcka.</p>



<p>Tady leží jádro celé věci. Ryanair, firma proslulá přísností vůči každému centimetru navíc, fakticky přiznal, že rodina s malými dětmi potřebuje jinou logiku než cestovatel s batůžkem. Dítě kufřík na letišti táhne, sedí na něm ve frontě a nese si v něm vlastní poklady. Zároveň však dopravce výhodu přesně ohraničil věkem a typem zavazadla. Velkorysost s pravítkem v ruce.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co do dětského kufříku sbalit před odletem z Prahy</h2>



<p>Výjimka nezná omezení podle letiště ani trasy. Ryanair podle Letiště Praha létá z české metropole do 41 destinací a pravidlo platí stejně jako kdekoli jinde, pokud let skutečně provozuje Ryanair.</p>



<p>Kufřík Trunki se dá v Česku pořídit běžně. Například model Terrance stál na Alza.cz v době naší rešerše 1 249 Kč, váží 1,7 kg a unese dítě do 50 kg. Před nákupem jiné značky se vyplatí změřit metrem všechny tři rozměry a porovnat je s originálem.</p>



<p>Co do kufříku patří:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>oblečení na převlečení, ponožky nebo přezůvky a lehká deka,</li>



<li>pleny a hygienické potřeby v uzavřených obalech,</li>



<li>knížky, omalovánky a hračky bez baterií,</li>



<li>svačina ve vhodné krabičce.</li>
</ul>



<p>Letiště Praha připomíná, že pevná i tekutá dětská strava na palubu smí, ale tekutiny mohou podléhat kontrole. Léky, včetně tekutých, je rozumné uložit zvlášť, aby se daly snadno vytáhnout. Powerbanky a předměty s lithiovou baterií do odbaveného zavazadla nepatří a v kabině podléhají pravidlům, na něž Ryanair u Trunki výslovně upozorňuje. Hračky imitující zbraně nebo ostré předměty raději nechte doma.</p>



<h2 class="wp-block-heading">easyJet ano, Wizz Air ne: jak dětské kufříky řeší konkurence</h2>



<p>Ryanair v tomto ohledu nestojí osamoceně, ale ani zdaleka nejde o samozřejmost.</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><th>Dopravce</th><th>Výjimka pro Trunki</th><th>Co platí</th></tr></thead><tbody><tr><td>Ryanair</td><td>ano</td><td>děti 2 až 11 let, jeden Trunki nebo obdobný kufřík</td></tr><tr><td>easyJet</td><td>ano</td><td>standardní Trunki 46 × 20,5 × 31 cm pod sedadlem, větší model do podpalubí</td></tr><tr><td>Wizz Air</td><td>nedohledána</td><td>děti 2 až 14 let mají stejnou tašku zdarma 40 × 30 × 20 cm jako dospělí</td></tr><tr><td>ČSA / Smartwings</td><td>nedohledána</td><td>od 27. října 2024 zajišťuje provoz skupiny Smartwings pod kódem QS</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Pro rodinu, která volí mezi nízkonákladovými dopravci, může tedy kufřík rozhodnout. U Wizz Airu se Trunki do rámu nevejde a podle zveřejněných pravidel s ním nikdo nepočítá jinak než s běžnou taškou. U Ryanairu i easyJetu pocestuje zdarma. Rozdíl několika stovek korun v ceně letenky tak může smazat jediný poplatek u brány.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/mix/rodice-platili-za-detsky-kufrik-priplatek-protoze-presahoval-limit-o-50-ryanair-zmenil-pravidla-klicem-je-geometrie-ulozneho-prostoru/">Rodiče platili za dětský kufřík příplatek, protože přesahoval limit o 50 %. Ryanair změnil pravidla, klíčem je geometrie úložného prostoru</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Brusel chce od roku 2029 zpoplatnit emise letů mimo EU. O ceně letenky do Egypta může rozhodnout místo, kde přestupujete</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/brusel-chce-od-roku-2029-zpoplatnit-emise-letu-mimo-eu-o-cene-letenky-do-egypta-muze-rozhodnout-misto-kde-prestupujete/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 28 Sep 2026 04:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[dovolená]]></category>
		<category><![CDATA[letadlo]]></category>
		<category><![CDATA[létání]]></category>
		<category><![CDATA[Peníze]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=218210</guid>

					<description><![CDATA[<p>17. července 2026 Brusel zveřejnil návrh revize směrnice EU ETS , která od 1. ledna 2029 rozšíří emisní obchodování na lety odlétající z Evropského hospodářského prostoru do vybraných třetích zemí.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Klíčovým měřítkem je vzdálenost pět tisíc kilometrů od Frankfurtu nad Mohanem. Letiště, která se vejdou pod tento práh (Káhira, Istanbul, Dauhá, Abú Zabí), spadnou do nového režimu. New York s odstupem 6 547 km nebo Bangkok vzdálený 8 605 km zůstávají prozatím stranou. Tím vzniká paradox: stejná dovolená může cestujícího stát různě podle toho, kudy jeho itinerář opouští evropský vzdušný prostor.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Pravidlo 5 000 km od Frankfurtu: kde přesně končí „evropský&#8220; let</h2>



<p>Celá konstrukce stojí na jednoduché logice. EU ETS funguje po jednotlivých úsecích, nikoli podle konečné destinace na palubním lístku. Dopravce musí za každý krytý segment vykázat ověřené emise a odevzdat odpovídající množství povolenek. Pokud letadlo odlétá z letiště v EHP a přistává na letišti do 5 000 km od Frankfurtu, segment podléhá zpoplatnění. Jakmile však navazující spoj startuje už mimo EHP, třeba z Istanbulu, unijní systém na něj nedosáhne.</p>



<p>Komise ve svém textu výslovně uvádí, že opatření míří především na středně dlouhé trasy do Turecka, severní Afriky a na Blízký východ. Nejde o plošný zásah do všech interkontinentálních linek. Podle <a rel="nofollow noopener" href="https://climate.ec.europa.eu/document/download/6dffbc5a-b5f3-4c51-b999-a6243e155e8c_en?filename=swd_2026_616_part_1_en.pdf" target="_blank">dopadové studie</a> se rozšíření dotkne méně než zhruba devadesáti cílových zemí mimo EHP.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Egypt z Prahy: přímý let versus přestup v Istanbulu</h2>



<p>Nejlépe celý mechanismus ilustruje modelová cesta do Káhiry. Přímý let z Prahy pokryje vzdálenost odpovídající přibližně 189 kg CO₂ na cestujícího. Při průměrné ceně povolenky 73,5 eura za tunu, s níž pracovala zpráva <a rel="nofollow noopener" href="https://uploads.transportenvironment.org/production/files/TE-ETS-Report-2026_08.05.2026.pdf" target="_blank">Transport &amp; Environment</a> z května 2026, vychází náš odhad emisní složky na zhruba 14 eur jedním směrem, tedy asi 350 korun.</p>



<p>Zvolí-li cestující trasu Praha–Istanbul–Káhira, EU ETS zasáhne pouze první úsek. Segment Praha–Istanbul představuje orientačně 146 kg CO₂ na osobu, což při stejné ceně povolenky odpovídá přibližně 11 eurům, tedy asi 275 korunám. Navazující let z Istanbulu do Káhiry už odlétá mimo EHP a pod nový návrh nespadá. Rozdíl v samotné emisní přirážce činí kolem tří eur na směr, částka zdánlivě drobná, která se ovšem násobí počtem cestujících a sezónních rotací.</p>



<p>Právě tady se ukazuje, že největší cenový rozptyl nevzniká mezi jednotlivými dopravci, nýbrž mezi architekturou trasy vedené přímo z EHP a itinerářem rozděleným přes mimoevropský uzel.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kam „útěk&#8220; přes neevropský hub nefunguje: USA a Bangkok</h2>



<p>Kdo by chtěl stejnou taktiku aplikovat na New York nebo Thajsko, narazí. Přímý let Praha–JFK měří 6 547 km od Frankfurtu, Praha–Bangkok dokonce 8 605 km. Obě destinace překračují stanovený práh, a proto v přímé variantě z EHP pod navržený režim vůbec nespadají.</p>



<p>Paradoxně by si cestující přestupem přes neevropský hub mohl přitížit: úsek Praha–Dubaj (308 kg CO₂, orientačně 23 eur) nebo Praha–Abú Zabí (309 kg CO₂, rovněž kolem 23 eur) se do limitu 5 000 km vejde. Kdo tedy letí do Bangkoku přes Dubaj, zaplatí emisní složku za první segment, zatímco přímá linka z Prahy by zůstala bez tohoto zatížení. Univerzální recept na levnější přestup mimo Evropu zkrátka neexistuje.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kolik procent z ceny letenky tvoří uhlíková složka, a proč to zatím neuvidíte v košíku</h2>



<p>Povinnost nakupovat povolenky dopadá na dopravce, nikoliv přímo na pasažéra. Aerolinky mohou náklad vstřebat do marže, rozpustit v palivovém příplatku nebo ho promítnout do základního tarifu. Komise v návrhu neukládá povinnost zobrazit ETS jako samostatnou řádku při nákupu letenky.</p>



<p>Orientační přehled našich odhadů emisní přirážky z Prahy (jedním směrem, při ceně povolenky 73,5 €/t CO₂):</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><th>Trasa</th><th>CO₂ na osobu</th><th>Odhad ETS složky</th></tr></thead><tbody><tr><td>Praha–Káhira (přímá)</td><td>189 kg</td><td>~14 € / ~350 Kč</td></tr><tr><td>Praha–Istanbul (1. úsek)</td><td>146 kg</td><td>~11 € / ~275 Kč</td></tr><tr><td>Praha–Abú Zabí</td><td>309 kg</td><td>~23 € / ~575 Kč</td></tr><tr><td>Praha–Dubaj</td><td>308 kg</td><td>~23 € / ~575 Kč</td></tr><tr><td>Praha–JFK (přímá)</td><td>mimo práh</td><td>0 €</td></tr><tr><td>Praha–Bangkok (přímá)</td><td>mimo práh</td><td>0 €</td></tr></tbody></table></figure>



<p>V kontextu celkových provozních nákladů jde podle dopadové studie Komise o jednotky procent. Přesto: u cenově citlivých charterových tras do Egypta nebo Tuniska může i stokorunový rozdíl ovlivnit, kterou aerolinku a jaký routing cestující zvolí.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč Brusel sahá za hranice EHP a co bude po roce 2032</h2>



<p>Dosavadní systém pokrýval primárně lety uvnitř Evropy. Mezinárodní kompenzační mechanismus CORSIA, na němž se dohodla organizace ICAO, podle Komise zatím nezahrnuje dostatečný podíl globálních leteckých emisí, méně než 70 %. Letectví přitom odpovídá za 3,8 až 4 procenta veškerých emisí skleníkových plynů v EU a téměř 14 procent emisí z dopravy. Širší záběr EU ETS má tuto mezeru zacelit alespoň na středně dlouhých trasách.</p>



<p>Návrh obsahuje dvě pojistky. Zaprvé: dopravce si může odečíst náklady uhrazené prostřednictvím CORSIA, aby nedocházelo k dvojímu zpoplatnění. Zadruhé: celý rozšířený režim platí do 31. prosince 2032, poté přijde revize. Pokud se CORSIA do té doby prokáže jako dostatečně ambiciózní, Komise připouští, že by rozsah EU ETS mohla opět zúžit.</p>



<p>Z toho plyne praktické vodítko: při rezervaci letenky po roce 2029 stojí za to sledovat, odkud odlétá první mimoevropský segment. Pokud cílové letiště leží do pěti tisíc kilometrů od Frankfurtu, celý úsek z EHP ponese emisní zátěž. Pokud je dál, přímá linka z Prahy zůstává prozatím bez tohoto příplatku, a přestup přes blízkovýchodní hub by mohl situaci naopak prodražit.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/brusel-chce-od-roku-2029-zpoplatnit-emise-letu-mimo-eu-o-cene-letenky-do-egypta-muze-rozhodnout-misto-kde-prestupujete/">Brusel chce od roku 2029 zpoplatnit emise letů mimo EU. O ceně letenky do Egypta může rozhodnout místo, kde přestupujete</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Pět minut hrůzy nad Karibikem. Stačilo jedno vosí hnízdo a 176 turistů se už domů nikdy nevrátilo</title>
		<link>https://vedazive.cz/mix/pet-minut-hruzy-nad-karibikem/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lukáš Jírovec]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 05 May 2026 06:07:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Mix]]></category>
		<category><![CDATA[katastrofa]]></category>
		<category><![CDATA[létání]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=205617</guid>

					<description><![CDATA[<p>Boeing 757 plný německých dovolenkářů se 6. února 1996 zřítil do oceánu necelých pět minut po startu z Dominikánské republiky. Zahynulo všech 189 lidí na palubě.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Bylo 3:42 místního času, když charterový let Birgenair ALW-301 odstartoval z letiště Puerto Plata směrem na Frankfurt. V kabině sedělo 176 cestujících, převážně němečtí turisté vracející se z karibské dovolené, mnozí s balíčky od Öger Tours. O necelých pět minut později letoun narazil do Atlantiku přibližně 26 km (14 námořních mil) severovýchodně od letiště. Nepřežil nikdo. Příčinou nebyla bouřka, výbuch ani střet s ptákem. Byl to kousek hmyzího materiálu v trubičce o průměru několika milimetrů.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Dvacet dní na slunci</h2>



<p>Boeing 757 s registrací TC-GEN stál před osudným letem dvacet dní bez provozu na tropickém letišti. Podle&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://www.faa.gov/sites/faa.gov/files/Birgenair301_Accident_Report.pdf" target="_blank">oficiální vyšetřovací zprávy</a>&nbsp;nebyly po určitou dobu nasazeny ochranné kryty Pitotových trubic, malých senzorů vyčnívajících z trupu, které měří dynamický tlak vzduchu a převádějí ho na údaj o rychlosti. Před návratem do provozu nikdo neprovedl doporučenou funkční kontrolu pitot-statického systému.</p>



<p>Vyšetřovatelé později označili za pravděpodobný zdroj ucpání levé horní Pitotovy trubice materiál od malého hmyzu, patrně tzv. mud daubera, druhu černožluté vosy, která si staví hnízda z bahna v úzkých dutinách. Definitivní fyzický důkaz se z vyzvednutých trosek nikdy nepodařilo získat. Slovo „pravděpodobný&#8220; je klíčové.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Pět minut v kokpitu</h2>



<p>Časová osa posledních minut letu vypadá takto:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>03:42:11</strong> — start. Při hlášení „80 uzlů&#8220; kapitán oznámil, že jeho ukazatel rychlosti nefunguje. Přesto vzlet nepřerušil.</li>



<li><strong>03:44:07</strong> — zapojení autopilota. Letoun stoupá, ale údaje o rychlosti na kapitánově straně se rozcházejí s kopilotovou.</li>



<li><strong>03:45:28</strong> — overspeed alarm. Systém hlásí překročení maximální rychlosti. Ve skutečnosti letoun zpomaluje.</li>



<li><strong>03:45:52</strong> — stick-shaker. Páka řízení se začíná třást, varování před aerodynamickým pádem. Posádka čelí protichůdným signálům: jeden přístroj říká „příliš rychle&#8220;, druhý „příliš pomalu&#8220;.</li>



<li><strong>03:47:11</strong> — náraz do oceánu.</li>
</ul>



<p>Mezi prvním varovným signálem a smrtí uplynulo méně než pět minut. Posádka v tom čase nedokázala rozpoznat, kterému přístroji věřit, špatně pracovala s tahem motorů a neprovedla standardní postup pro vybrání z pádu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kdo nese odpovědnost</h2>



<p>Oficiální závěr dominikánské vyšetřovací komise JIAA je jednoznačný v hierarchii příčin. Pravděpodobnou příčinou nehody bylo selhání posádky, konkrétně neschopnost rozpoznat stick-shaker jako bezprostřední varování před pádem a správně z něj letoun vybrat. Ucpaná Pitotova trubice figuruje jako přispívající faktor, nikoliv jako primární příčina.</p>



<p>Mezi dalšími přispívajícími faktory zpráva jmenuje:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>Údržbu, chybějící kryty sond a absenci kontroly po dvaceti dnech stání.</li>



<li>Nedostatečný výcvik a spolupráci v kokpitu (CRM).</li>



<li>Slabiny operační příručky.</li>



<li>Absenci varovného hlášení o nesouladu rychlostí v systému EICAS.</li>
</ul>



<p>Komise vydala devět doporučení: úpravy manuálů Boeingu 757/767, zavedení varovného hlášení při chybné rychlosti, simulátorové scénáře zablokované Pitotovy trubice a důraz na rozpoznání závady ještě během vzletu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Může se to stát znovu?</h2>



<p>Riziko ucpání Pitotových sond hmyzem existuje dodnes.&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://www.iata.org/en/programs/safety/safety-risk/sirm/sirm-insights/airwothiness/" target="_blank">IATA ve svých bezpečnostních analýzách</a>&nbsp;upozorňuje, že infestace se mohou objevit i po krátkém stání v tropických oblastech. Australský ATSB zdokumentoval případ z Brisbane z roku 2013, kdy Pitotova sonda Airbusu A330 byla téměř úplně ucpaná hmyzím materiálem po pouhých dvou hodinách a třech minutách na zemi. Rozdíl oproti Birgenairu: posádka situaci zvládla a letoun se bezpečně vrátil.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Fatal Alarms - The Mystery of Birgenair Flight 301 | Mayday: Air Disaster" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/J1PwJbOkDmM?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>České cestovní kanceláře běžně nabízejí přímé charterové lety do Dominikánské republiky nebo na Kubu, tedy do stejného klimatického pásma. Ochrana ale nestojí na cestujícím. Stojí na krytech sond, monitoringu hmyzu, údržbových protokolech a výcviku pilotů, kteří dnes v simulátoru trénují přesně ten scénář, který posádku Birgenairu 301 zabil.</p>



<p>Sto osmdesát devět lidí tehdy zemřelo ne proto, že existují vosy. Zemřeli proto, že nikdo nezakryl trubičku, nikdo nezkontroloval systém, nikdo nepřerušil start a v kokpitu nikdo nepochopil, co mu letadlo říká.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/mix/pet-minut-hruzy-nad-karibikem/">Pět minut hrůzy nad Karibikem. Stačilo jedno vosí hnízdo a 176 turistů se už domů nikdy nevrátilo</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/J1PwJbOkDmM" medium="video">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/J1PwJbOkDmM" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma létání - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Užívejte si videa a hudbu, kterou máte rádi, nahrávejte originální obsah a sdílejte vše s přáteli, rodinou i celým světem na YouTube.]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/05/letadlo-foto.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Vteřinu po nástupu vám ukradnou místo! „Seat squatting“ ničí dovolené, Češi v něm vedou</title>
		<link>https://vedazive.cz/mix/seat-squatting-nici-dovolene/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lukáš Jírovec]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 03 May 2026 04:43:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Mix]]></category>
		<category><![CDATA[letadlo]]></category>
		<category><![CDATA[létání]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=205453</guid>

					<description><![CDATA[<p>Záměrné obsazení cizího sedadla v letadle má vlastní jméno: seat squatting. A přestože se šíří po celém světě, české zdroje tvrdí, že právě naši krajané patří k nejhorším hříšníkům.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Funguje to jednoduše. Cestující vstoupí do kabiny, místo přiděleného místa v řadě 28 zamíří rovnou k okénku v řadě 5 a posadí se. Hraje na čas, doufá, že oprávněný pasažér přijde pozdě, nebude chtít scénu nebo že si toho posádka nevšimne. Celý trik závisí na krátkém okně mezi začátkem boardingu a chvílí, kdy se všichni usadí. Pár minut chaosu v uličce stačí. A právě v těch pár minutách se z příjemného začátku dovolené může stát nervová záležitost.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak seat squatting reálně probíhá</h2>



<p>Nejčastější scénář: cestující s levným tarifem, kterému systém přidělil místo vzadu, si sedne do exit row s extra prostorem pro nohy nebo do přední části kabiny. Když ho osloví oprávněný pasažér, zahraje zmatek: „Promiňte, špatně jsem přečetl boarding pass.&#8220; Někdy to funguje opakovaně na stejném letu.</p>



<p>Motivace jsou předvídatelné:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>Více místa na nohy bez příplatku</li>



<li>Okénko nebo ulička místo prostředního sedadla</li>



<li>Snaha sedět vedle partnera či rodiny, aniž by za to zaplatili</li>



<li>Pokus o „free upgrade&#8220; do prémiové kabiny</li>
</ul>



<p>Pikantní detail: u sedadel u nouzového východu nejde jen o komfort. Podle&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://www.easa.europa.eu/en/faq/111051" target="_blank">EASA</a>&nbsp;musí řada s přímým přístupem k nouzovému východu splňovat bezpečnostní kritéria a posádka může nevhodného cestujícího přesadit. Když si tam sedne seat squatter, nejen že krade místo, ale potenciálně komplikuje evakuační proceduru.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Vedou v tom opravdu Češi?</h2>



<p>Tady je potřeba být upřímní. Tvrzení o českém „prvenství&#8220; v seat squattingu koluje českým internetem a odkazuje na maďarský portál Travelo a indický Economic Times. Jenže ani jeden z těchto zdrojů žádný mezinárodní žebříček ani průzkum podle národností nepřináší. Jde o anekdotické příklady, často převzaté z Redditu, které české redakce přebalily do titulku s národním rozměrem.</p>



<p>Veřejná data, databáze incidentů ani statistiky aerolinek podle národnosti cestujících se nám nepodařilo dohledat. Seat squatting je zdokumentovaný globální jev, od amerických domácích linek po asijské nízkonákladové dopravce. Že by Češi byli horší než kdokoli jiný, je zatím spíš redakční nadsázka než doložený fakt.</p>



<p>Co ale říct lze: Praha v roce 2025 odbavila téměř 17,75 milionu cestujících, nízkonákladoví dopravci tvořili&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://www.prg.aero/en/return-record-numbers-prague-airport-handles-close-178-million-passengers-2025" target="_blank">45 % provozu</a>&nbsp;a Smartwings drží zhruba 60 % dovolenkového segmentu. Řecko, Egypt, Turecko, Albánie, Bulharsko, Španělsko, to jsou trasy plné charterů a levných tarifů, kde se za výběr sedadla připlácí zvlášť. Expoziční prostor pro seat squatting tu zkrátka je.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč to bude horší: sedadlo jako produkt</h2>



<p>Seat squatting není jen otázka drzosti jednotlivce. Je to vedlejší efekt trhu, v němž se z místa v letadle stal samostatně zpoplatněný produkt. Ryanair přiděluje sedadla náhodně, pokud si nezaplatíte. Delta v Basic tarifu negarantuje sezení vedle spolucestujících. Lufthansa v Economy Basic nemá rezervaci sedadla v ceně. A nejde jen o nízkonákladovky, i KLM prodává výběr sedadla jako doplňkovou službu.</p>



<p>Podle&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://ideaworkscompany.com/how-airlines-turn-bags-seats-and-snacks-into-billions-press-release/" target="_blank">IdeaWorksCompany</a>&nbsp;tvoří sedadla, zavazadla a zvýhodněné tarify u řady dopravců přes 95 % vedlejších příjmů. Jen United vybral v roce 2023 na poplatcích za sedadla 1,3 miliardy dolarů. Čím viditelnější je cenovka „lepšího místa&#8220;, tím víc cestujících zkouší systém obejít. Ekonomická logika je neúprosná.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co dělat, když vám někdo sedí na místě</h2>



<p>Praktický postup je jednodušší, než se zdá:</p>



<ol class="wp-block-list">
<li><strong>Ukažte boarding pass</strong> a klidně požádejte o uvolnění místa. Jednou.</li>



<li><strong>Při odmítnutí okamžitě volejte palubní personál.</strong> Nevyjednávejte v uličce, nevytvářejte scénu.</li>



<li><strong>Nesouhlaste automaticky s horším sedadlem.</strong> Pokud jste si za místo zaplatili, máte na něj nárok.</li>



<li><strong>Po letu podejte reklamaci.</strong> Americké ministerstvo dopravy stanoví, že poplatek za doplňkovou službu je vratný, pokud služba nebyla poskytnuta bez zavinění cestujícího. KLM má v <a rel="nofollow noopener" href="https://www.klm.com/information/legal/extra-options/seat-selection" target="_blank">podmínkách</a> refundaci i pro případ přesazení z provozních nebo bezpečnostních důvodů.</li>
</ol>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Jak funguje letadlo: Kompletní průvodce pro začátečníky" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/iG2s-3NZvkY?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>Smartwings ve svých přepravních podmínkách uvádí, že cestující se musí podřídit pokynům posádky a kapitána. Pokud jejich chování obtěžuje ostatní nebo ztěžuje výkon povinností personálu, dopravce může použít „vhodná opatření&#8220;, včetně vyložení po přistání a odmítnutí další přepravy.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Prevence začíná před letištěm</h2>



<p>Nejlepší obrana je nenechat seat squatterovi prostor. Rezervujte konkrétní sedadlo předem, mějte všechny cestující na jedné rezervaci, zkontrolujte mapu sedadel den před odletem. Americké ministerstvo dopravy radí dorazit na letiště s dostatečným předstihem, aby byl čas řešit případný problém ještě před boardingem.</p>



<p>Seat squatting nezmizí, dokud budou aerolinky prodávat místa jako luxusní doplněk k levné letence. Jediné, co s tím zatím můžete udělat, je znát svá práva a nenechat se z vlastního sedadla vystrnadit tichým souhlasem.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/mix/seat-squatting-nici-dovolene/">Vteřinu po nástupu vám ukradnou místo! „Seat squatting“ ničí dovolené, Češi v něm vedou</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/iG2s-3NZvkY" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/iG2s-3NZvkY" />
			<media:title type="plain">Jak funguje letadlo: Kompletní průvodce pro začátečníky</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Jak může obrovské letadlo vzlétnout, zůstat ve vzduchu a bezpečně přistát? ✈️ V tomto videu se dozvíte:Co je vztlak a jak fungují motory.Jak piloti řídí leta...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/05/jak-funguje-letadlo-kompletni-pr.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Sci-fi se stává skutečností: Létající motocykl jako z Hvězdných válek už je v prodeji, akorát stojí 17,5 milionu Kč</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/letajici-motocykl-jiz-realne-existuje/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 30 Dec 2022 03:22:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[doprava]]></category>
		<category><![CDATA[létání]]></category>
		<category><![CDATA[USA]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=132273</guid>

					<description><![CDATA[<p>Nechat se vznášet nějaké stroje nad zemí bez křídel, vyžaduje sílu a nevelkou hmotnost. Moderním technologiím se daří překonat i tyto překážky.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Každý z fanoušků Hvězdných válek ví, co je do speeder a jistě si pamatuje jejich honičky patřící k jedněm z nejlepších scén série kultovních filmů. V nich nejspíše tvůrci <strong>předpokládají nějaké využití antigravinace</strong>, což je nad možnosti současné vědy. Přesto se ale konstruktérům podařilo vyvinout stroj podobný speedru, takzvaný hoverbike, založený na jiném principu. Lze si ho již i objednat pod obchodním jménem XTURISMO.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-let-jako-dron-i-vzn-edlo">Let jako dron či vznášedlo</h2>



<p>Jde o dílo americké společnosti Aerwins zabývající se kromě konstrukce létajícího motocyklu i drony. S hoverbikem mají mnoho společného, protože využívají stejného principu jak se dostat do vzduchu a letět. <strong>XTURISMO má šestici vrtulí nebo jakýchsi ventilátorů</strong> starajících se o jeho let. Dva jsou velké a pravděpodobně slouží k překonání zemské <a href="/tag/gravitace/">gravitace</a>. Čtveřice menších v rozích pak udržování stability a manévrování.</p>



<p>Vrtule jsou ve speciálních krytech, aby se o ně člověk letící na motocyklu nezranil. Samotný stroj i s nimi je 3,7 metru dlouhý a 2,4 metru široký, což jsou rozměry podobné kdejakému osobnímu automobilu. <strong>Hmotnost hoverbiku je ale jen 300 kilogramů</strong>. Unese náklad, osobu, o maximální hmotnosti 100 kilogramů, takže velcí jedlíci nejspíše musí na jízdu na XTURISMO zapomenout.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-a-100-kilometr-v-hodin">Až 100 kilometrů v hodině</h2>



<p>Výrobce tvrdí, že o pohon hoverbiku se stará vnitřní spalování a baterie. Ve vzduchu by se měl být schopen udržet až po dobu 40 minut. Je schopen dosahovat maximální rychlosti 80 až 100 kilometrů v hodině. <strong>O stabilitu při letu se stará speciální řídící systém</strong>. Záběry z videa ukazují, že stroj je ve vzduchu schopen stát na místě a otáčet se. O tom jak vysoko s ním člověk může vyletět, ale zatím žádné údaje nemluví.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr">The future is here: Aerwins has just demoed the XTURISMO hover-bike at the Detroit Auto Show. It uses six fans, it has a 40 minute flying time, and the claimed top speed is 62 mph. Any takers?<br><br>More in our latest Speed Read at <a rel="nofollow" href="https://t.co/mYQgqiFlTY">https://t.co/mYQgqiFlTY</a> <a rel="nofollow" href="https://t.co/msTcEXBmSS">pic.twitter.com/msTcEXBmSS</a></p>&mdash; Bike EXIF (@BikeEXIF) <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/BikeEXIF/status/1571628786961240064?ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">September 18, 2022</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Je samozřejmě otázka, za jakých podmínek by mohlo podobné vozidlo do veřejného prostoru a jaká oprávnění člověk bude potřebovat k jeho řízení. Každopádně minimálně<strong> v Japonsku si již zájemci mohou XTURISMO koupit</strong>. Ale určitě není pro každého, protože cenovka na něm říká 770 tisíc dolarů, tedy 17,5 milionu korun. Výrobce by se chtěl do tří let dostat na cenu kolem 50 tisíc dolarů, tedy 1,14 milionu korun, což je cena vyšší než u mnoha opravdu dobrých <a href="/tag/auto/">automobilů</a>.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="XTURISMO – The World’s First Hoverbike Takes First Flight In The U.S." width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/Nt9bTGxIr8I?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/letajici-motocykl-jiz-realne-existuje/">Sci-fi se stává skutečností: Létající motocykl jako z Hvězdných válek už je v prodeji, akorát stojí 17,5 milionu Kč</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/Nt9bTGxIr8I" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/Nt9bTGxIr8I" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma létání - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/xturismo.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Proč se během letu ucpávají uši a co se s tím dá dělat? Pomůže žvýkačka i Valsalvův manévr</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/letadlo-ucpane-usi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 22 Sep 2022 02:52:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[létání]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=114559</guid>

					<description><![CDATA[<p>Jestli jste někdy během letu zažili silnou bolest kvůli ucpanému uchu, víte, jak nepříjemné a obtěžující to je. Naštěstí se na takové situace lze připravit.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pro někoho je tato situace jen drobná nepříjemnost. Ovšem ucpání uší během letu může způsobit i velmi vážné problémy. Ucho je velmi citlivý orgán a neodborná snaha o nápravu někdy vede k&nbsp;dalším potížím. <strong>Někteří cestující aerolinek mají své vlastní postupy</strong>, takže jste dost možná už nějaké tipy našli. V&nbsp;první řadě se ale podívejme blíže na anatomii tohoto problému. Z&nbsp;čeho potíže uší při letu vychází a jak s&nbsp;nimi bojovat?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-m-to-na-sv-dom-u-n-bub-nek">Má to na svědomí ušní bubínek</h2>



<p>Nejprve je ale třeba si ujasnit, proč se vlastně uši během letu <a href="https://www.healthyhearing.com/report/52447-Airplanes-and-ear-pain-why-it-happens-and-what-you-can-do" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ucpou</a>. Ve vnitřním uchu je za běžných okolností tlak vnitřní a vnější (tedy v&nbsp;okolním světě) stejný. Případně <strong>aspoň ne tak odlišný, aby způsobil jakékoli problémy</strong>. Jdete-li kupříkladu na hodně vysokou horu, ucho stíhá postupně rostoucí rozdíl vyrovnávat. Stejný jev jako v&nbsp;letadle můžete ale zažít například při jízdě po serpentinách. Jen bude probíhat mnohem mírněji než právě za letu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/ucho-sluch.jpg" alt="" class="wp-image-114566 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/ucho-sluch.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/ucho-sluch-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/ucho-sluch-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/ucho-sluch-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/ucho-sluch-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p><a href="/tag/letadlo/">Letadlo</a> ovšem stoupá opravdu velmi rychle a vzniká tzv. ušní barotrauma. Tedy nedostatek času na srovnání vnějších a vnitřních podmínek. V&nbsp;případě elevace je tak vnitřní<strong> tlak zakrátko vyšší než vnější a ušní bubínek začne otékat</strong>. Při sestupu se děje přesný opak a bubínek je nasáván dovnitř ucha. Ať už je směr jakýkoli, právě prudká změna způsobuje bolesti, protože část ucha nemůže vibrovat. Proto slyšíte hůře a veškeré okolní zvuky jsou utlumeny.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-co-se-s-t-m-d-prov-st">Co se s&nbsp;tím dá provést?</h2>



<ul class="wp-block-list"><li>Zívání a polykání. Při stoupání nebo klesání letadla často zívejte a polykejte. Pomáhá také cucání <strong>bonbonu nebo žvýkání žvýkačky</strong> (dříve letušky rozdávaly bonbony). Nejmenším dětem se situací pomáhá kojení, případně použití kojenecké lahve nebo dudlíku.</li><li>Valsalvův manévr. Zhluboka se nadechněte, zavřete ústa, zacpěte si nos a předstírejte smrkání. Lze opakovat několikrát za sebou dle potřeby.</li><li>Při poklesu a stoupání nespěte, protože v&nbsp;tomto stavu nemůžete s&nbsp;přetížením nic provést.</li><li>Trpíte-li nachlazením, zvažte přeložení cesty na pozdější termín.</li><li>V&nbsp;případě ucpaného nosu využijete nosní sprej nebo kapky, použijte je asi půl hodiny před vzletem.</li><li>Máte-li problémy s&nbsp;alergií, rozhodně si před letem vezměte léky.</li><li>Hodí se i špunty do uší, které pomocí filtru tlak vyrovnají.</li></ul>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/terminal-letiste.jpg" alt="" class="wp-image-114564 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/terminal-letiste.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/terminal-letiste-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/terminal-letiste-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/terminal-letiste-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/terminal-letiste-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-rizika-v-n-ch-komplikac">Rizika vážných komplikací</h2>



<p>Když se vám ušní tlak nepodaří srovnat, mohou se <a href="https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/airplane-ear/symptoms-causes/syc-20351701" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">vyskytnout další potíže</a>. Nejspíš si pak všimnete zvonění v&nbsp;uších, následovat může i trvalá ztráta sluchu. Jste-li toho názoru, že se vám nic <strong>takového stát nemůže, jste na omylu</strong>. Už samotná cesta může být v&nbsp;případě nachlazení dost utrpení. Nevrací-li se sluch ani několik dnů po návratu, bez váhání navštivte otorinolaryngologickou ordinaci. <a href="/tag/riziko/">Riziko</a> se skutečně vyplatí zvážit, pokud vám není dobře.</p>



<p>Za potížemi se srovnáváním tlaku stojí obecně ucpaná Eustachova trubice neboli zvukovod. Je dlouhá asi 3,4 až 4,5 centimetru a může být jak různě zahnutá, tak i rovná. Spojuje nosohltan a dutinu středního ucha a <strong>velmi často je uvnitř zablokovaná</strong>. Dokud ovšem není potřeba tlak vyrovnat, člověk si neprůchodnosti obvykle nevšimne. Pokud se vám blíží let, nechte si ji zkontrolovat lékařem nebo si najděte metody, jak ji uvolnit.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/letadlo-ucpane-usi/">Proč se během letu ucpávají uši a co se s tím dá dělat? Pomůže žvýkačka i Valsalvův manévr</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Je možné vzlétnout na heliových baloncích? Ano – nevýhody však značně převyšují</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/letani-heliove-balonky/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 11 Aug 2022 02:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[letadlo]]></category>
		<category><![CDATA[létání]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=105918</guid>

					<description><![CDATA[<p>I dlouho poté, co oblohu běžně křižují letadla, stále sníme o tom, že budeme létat sami. Protože ale nemáme křídla, naše možnosti jsou poměrně omezené.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jetpack je příliš nepředvídatelný. Kouzelný plášť levitace (zdravíme Stephena Strange) je zase dost nepraktický. Co takhle nějaké balonky naplněné heliem? To by možná mohlo i fungovat. <strong>Helium je druhý nejlehčí a také nejhojnější prvek celého vesmíru</strong>. Nad ním je už jen vodík. Nicméně skutečnost, že ho nepoužíváme k&nbsp;cestování, má svoje odůvodnění. Helium je lehčí než vzduch, což vede k&nbsp;tomu, že plněné balonky létají.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-trocha-fyziky-a-propo-t">Trocha fyziky a propočtů</h2>



<p>Spolu s&nbsp;tím má příjemnou vlastnost, že je nehořlavé, takže v&nbsp;rámci oslav jde o velmi bezpečnou volbu. Co by se ale stalo, kdybyste chtěli helium použít na něco jiného? Třeba se vypařit na celý víkend? <strong>Kolik takových balonků by bylo potřeba</strong>? Jak vysoko byste se s&nbsp;nimi mohli dostat? A hlavně – jak byste se bezpečně dostali zpátky na zem? Konvenční balonek má v&nbsp;průměru asi 30 centimetrů a zvedne cca 14 gramů <a href="/tag/vaha/">váhy</a>.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/divka-s-balony.jpg" alt="" class="wp-image-105922 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/divka-s-balony.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/divka-s-balony-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/divka-s-balony-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/divka-s-balony-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/divka-s-balony-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Tedy v&nbsp;případě, že on sám včetně provázku není moc těžký. Pokud byste tedy vážili 50 kilogramů, potřebovali byste jich na reálné odlepení od země asi 4&nbsp;000. Průměrný latexový balonek stojí někde mezi 50 centy a 1 dolarem (12–24 korun), <strong>celý houf vás tak přijde skoro na</strong> 100&nbsp;000 Kč. Za stejnou sumu se proletíte z&nbsp;Evropy do Asie první třídou. Pokud ovšem stále trváte na balonkovém řešení, bude mnohem lepší použít ty <a href="/tag/meteorologie/">meteorologické</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-houf-42-balon-a-vzduchovka-u-ruky">Houf 42 balonů a vzduchovka u ruky</h2>



<p>Stejný nápad měl totiž v&nbsp;roce 1982 pilot amerického letectva ve výcviku Larry Walters. Se svou přítelkyní pořídil 42 balonů o průměru 2,4 metru. K&nbsp;tomu nějaké helium a pořádný provaz. Všechny balony naplnil heliem a přivázal je k&nbsp;lehátku. <strong>Pak si na něj sedl s&nbsp;pivem, pár sendviči</strong>, vysílačkou a vzduchovkou. Pokud ale tehdy očekával osvěžující piknik v&nbsp;oblacích, pak se šeredně spletl. Vystřelil totiž do vzduchu rychlostí 304 metrů za minutu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="665" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/pytel-na-vitr.jpg" alt="" class="wp-image-105923 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/pytel-na-vitr.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/pytel-na-vitr-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/pytel-na-vitr-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/pytel-na-vitr-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/pytel-na-vitr-720x479.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Najednou se ocitl ve výšce asi 5 kilometrů nad svým rodištěm San Pedro. K&nbsp;jeho smůle to byla navíc letecká trasa na mezinárodní letiště v&nbsp;Los Angeles. <strong>Poté, co spatřil dvě letadla, si uvědomil, že stoupá opravdu rychle</strong>. Rozhodl se proto, že je čas na návrat. Prostřelil tedy několik balonů a o 90 minut později byl zase na pevné půdě. Od této prvotní výpravy se o to samé pokusili i další dobrodruzi, už ale s&nbsp;větším úspěchem.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ileg-ln-lo-s-nulovou-kontrolou">Ilegální loď s&nbsp;nulovou kontrolou</h2>



<p>Takže i když je v&nbsp;zásadě možné vytvořit si takovou osobní loď, je to skutečně dobrý nápad? Rozhodně to nedoporučujeme. Úspěch závisí na správném vybavení, počtu balonků a také ideálním počasí. <strong>Rozhodně se totiž nechcete dostat do cesty letadlům</strong> nebo narazit do elektrického vedení. Kromě toho se stáváte „pilotem“ ilegálního vzdušného zařízení. Navíc dostat se k&nbsp;potřebnému množství helia je obtížnější, než se může na první pohled zdát.</p>



<p>Ačkoli je ho na Zemi hodně, většina unikne do vesmíru kvůli nízké váze. To však nijak neomezuje balonkový průmysl. Heliem chladíme magnety v&nbsp;magnetické rezonanci (MRI), také v&nbsp;něm <strong>vyrábíme optické kabely pro internet a televizi</strong>. Helium je v&nbsp;airbagu, pevných discích a čistíme s&nbsp;ním raketové motory. Naše životy by bez něj byly opravdu náročné, přestože ho nevidíme ani nemůžeme cítit. Pokud však jde o cestování, raději zůstaňme u letadel.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaká je vaše první vzpomínka na balonek s heliem?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-quora">Zdroj: <a href="https://www.quora.com/Can-you-fly-if-you-tie-enough-helium-filled-balloons-to-you" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Quora</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/letani-heliove-balonky/">Je možné vzlétnout na heliových baloncích? Ano – nevýhody však značně převyšují</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Existují 4 druhy vzdušných nástrah. Jak se jim piloti (ne)dokáží vyhnout a jak poznat, že „jde do tuhého“?</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/pilot-turbulence-postupy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 04 Aug 2022 02:35:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[létání]]></category>
		<category><![CDATA[rizika]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=101945</guid>

					<description><![CDATA[<p>Myslí pasažéra letadla nejspíš před startem kolují nejrůznější scénáře. Stroj vletí do hejna ptáků, udeří do něj blesk, pilot zkolabuje nebo se objeví turbulence.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pro utišení některých obav odhaluje pilotní expert, jak probíhají očekávané i neočekáváné situace. Všechno, co zažíváme na zemi, je zcela odlišné od prostředí vzduchu, kde se letadlo klepe, <strong>vyskytují se zde turbulence a ozývají se různé zvuky</strong>. Jako na většinu nevšedních vjemů si i na tyto lze zvyknout. Dnes už také existuje mnoho rozborů i videí o tom, proč se létání není nutné bát. Jak je to tedy s&nbsp;těmi turbulencemi?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-tvero-druh-vzdu-n-ch-n-strah">Čtvero druhů vzdušných nástrah</h2>



<p><em>„Obecně existují čtyři druhy turbulencí, tedy mírná, střední, intenzivní a extrémní,“</em> vysvětluje <a href="https://hu.linkedin.com/in/g%C3%A1bor-brenkus-73523460" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Gábor Brenkus</a>. <em>„Poslední jmenované jsou vzácné, letadlo je ovšem snese, ačkoli mohou způsobit nepříjemnosti.“</em> <strong>Každý se logicky snaží vyhnout vzdušným vrstvám</strong>, kde se turbulence vyskytují. Někdy se s&nbsp;nimi dá počítat, hlavně v&nbsp;oblacích se vzestupnými proudy. Následně se během letu dá použít například reaktivní taktika. Piloti někdy raději provedou vyhýbací manévr.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="839" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/kokpit-letadla.jpg" alt="" class="wp-image-101949 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/kokpit-letadla.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/kokpit-letadla-298x250.jpg 298w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/kokpit-letadla-768x644.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/kokpit-letadla-241x201.jpg 241w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/kokpit-letadla-720x604.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p><em>„Existují i zcela nevyhnutelné turbulence. Stroje je ovšem zvládnou, navíc lze zasáhnout tak, aby dopad byl co nejmenší. Nikdy to není úplně příjemné a z&nbsp;perspektivy parametrů letadla je žádoucí vyhnout se silným turbulencím.“</em> <strong>Piloti i technici postupy neustále zdokonalují</strong> a dbají na to, aby se takovým turbulencím šlo pokud možno vyhnout. Mohou vznikat jak počasím, topografickými jevy, tak i kvůli víru, který za sebou nechalo jiné <a href="/tag/letadlo/">letadlo</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kdy-vede-nejen-pilot-ale-i-letadlo">Když vede nejen pilot, ale i letadlo</h2>



<p>Dalšími děsivými jevy jsou údery blesků, ale ani tehdy není důvod k&nbsp;obavám. <em>„Některé typy oblačnosti lze s&nbsp;blesky spojit. Je-li takové riziko, vzlet se nevyplatí. Pokud ve vzduchu vidíme <strong>bouřkovou buňku s&nbsp;rizikem jak blesků, tak turbulencí</strong>, je na místě provést vše, abychom rizikům předešli.“</em> Někdy tomu nelze zabránit, například kvůli dalšímu provozu nebo terénu. Při úderu do letadla je trup velmi dobrým vodičem, vnitřek je tedy chráněn.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="662" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/letadlo-blesky.jpg" alt="" class="wp-image-101953 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/letadlo-blesky.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/letadlo-blesky-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/letadlo-blesky-768x508.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/letadlo-blesky-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/letadlo-blesky-720x477.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Vzniká vlastně Faradayova klec, která <a href="/tag/ochrana/">chrání</a> cokoli uvnitř před vnějšími vlivy. Blesky mají ale i další aspekty. <em>„Jsou s&nbsp;nimi spojeny nepříjemné pocity a při nočním výskytu mohou silně oslepit. <strong>Světelný efekt může přivodit i šok</strong>, v&nbsp;kokpitu proto zapínáme světla na maximum.“</em> Riziko je tak minimalizováno, výboje ale přesto způsobují tvrdé nárazy na vnější povrch letadla. Konstruktéři ovšem s&nbsp;takovou zátěží počítají.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-je-ide-ln-pilot-a-pasa-r">Jaký je ideální pilot a pasažér?</h2>



<p>Přítomnost cestujících ani jejich počet neznamená pro pilota žádný tlak. Jde jen o proměnnou, která ovlivňuje vzletovou hmotnost, chování trupu, polohu a těžiště letadla. <em>„Při letu z&nbsp;bodu A do bodu B nepřemýšlíme odlišně, <strong>ať už letíme s&nbsp;prázdným letadlem</strong>, nebo je na palubě 230 lidí. Naše práce a povinnosti jsou prakticky totožné,“</em> upřesňuje Brenkus. Obrovskou roli hraje v&nbsp;dnešním letectví automatizace, lidská úloha je ovšem nezastupitelná.</p>



<p><em>„Hlavně v&nbsp;létě přistává 10 z&nbsp;10 letadel tak, že je manuálně řídí pilot.“</em> A nic nedokazuje potřebu pilotů lépe než případ „Sullyho“ Sullenbergera z&nbsp;roku 2009. Se svým letadlem <strong>přistál bezpečně na řece Hudson poté</strong>, co se srazilo s&nbsp;hejnem ptáků. Podstatná je také součinnost cestujících, aby se řídili pokyny personálu a nezdržovali ostatní. V&nbsp;některých destinacích se tak neděje a i jeden takový problémový pasažér může způsobit např. pozdní start.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak probíhal váš poslední let?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-thescientist">Zdroj: <a href="https://www.the-scientist.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TheScientist</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/pilot-turbulence-postupy/">Existují 4 druhy vzdušných nástrah. Jak se jim piloti (ne)dokáží vyhnout a jak poznat, že „jde do tuhého“?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jak se ptáci naučili létat? 3 vycvičení netopýři pomáhají vědcům zjistit, jak ptáci poprvé vzlétli</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/teorie-evoluce-letu-ptaku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 26 Jan 2022 04:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[létání]]></category>
		<category><![CDATA[pták]]></category>
		<category><![CDATA[Vývoj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=61570</guid>

					<description><![CDATA[<p>Vědci mají k dispozici tři trénované netopýry. Jmenují se „Chin, „4“ a „Clear“. Měli by badatelům dopomoci k odpovědi na to, jak se ptáci poprvé odlepili od země.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Schopnost létat není rozhodně z&nbsp;evolučního hlediska žádnou maličkostí. Má hodně výhod, jako je útěk před predátory a přístup k&nbsp;jinak nedosažitelné potravě. Ptáci, netopýři a další létající <strong>tvorové by se bez toho vůbec nevyvinuli</strong>. Samotný mechanismus, který pomohl s&nbsp;posunem od pobytu na zemi k pohybu ve vzduchu, zůstává však otázkou spekulací. Nový pohled <a href="https://doi.org/10.1016/j.cub.2018.09.011" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">poskytuje studie Christoffera Johanssona v&nbsp;Current Biology</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pomoc-t-cvi-en-ch-netop-r">Pomoc tří cvičených netopýrů</h2>



<p>Badatelé švédské Lundské univerzity mají nyní vysoce odborné poradce. Za pomoci tří cvičených netopýrů zjistili zajímavé okolnosti ohledně efektivity letu a aerodynamiky. Netopýry <strong>naučili létat ve speciálním větrném tunelu a měřili proudy vzduchu</strong>. Použili k&nbsp;tomu techniku zvanou tPIV neboli velocimetrickou tomografii částic. Toto měření ukázalo, že let krátce nad zemí nebo vodou jim ušetřil obrovské množství energie.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="665" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/ptak-bobule.jpg" alt="" class="wp-image-61579 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/ptak-bobule.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/ptak-bobule-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/ptak-bobule-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/ptak-bobule-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/ptak-bobule-720x479.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Aerodynamická interakce jejich křídel se zemí se jmenuje „ground effect“. Je výrazně silnější nad hladkým povrchem, jako je například hladina <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/tag/jezero/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">jezera</a>. Právě na&nbsp;takových místech chytají ptáci a netopýři potravu, <strong>navíc během letu zde také pijí.</strong> Toto pak platí obecně. <em>„Naše měření ukázala, že ground effect způsobuje u létajících zvířat dvojnásobnou úsporu energie, než jak tomu bylo u předchozího modelu,“</em> uvedl Christoffer Johanson.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-aerodynamick-reflexe">Aerodynamická reflexe</h2>



<p>Klíčová skutečnost je ta, že hladký povrch funguje jako aerodynamické zrcadlo a přerušuje spodní proud vzduchu, který jde od křídel. To přispívá k&nbsp;většímu tlaku a potlačuje formování proudu na jejich koncích. <strong>Toto se děje i na moderních letadlech.</strong> Většina z&nbsp;nich je postavena tak, aby měla na koncích křídel zpevnění a samotnou špičku obrácenou nahoru. Díky tomu se proudy vzduchu nevytváří.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="665" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/letadlo-louka.jpg" alt="" class="wp-image-61577 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/letadlo-louka.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/letadlo-louka-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/letadlo-louka-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/letadlo-louka-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/letadlo-louka-720x479.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Jde jasně o spekulaci, ale jestli takto dokážou zvířata ušetřit hodně energie při letu nízko nad zemí, pak je to dobrý důvod pro začátek samotné schopnosti. Model naznačuje, že se zvířata<strong> naučila létat prostým běháním a skákáním na svahu</strong>, přičemž jejich končetiny byly předchůdci křídel. Na přijetí této teorie máme ale podle zoologa Pettera Bockmanna z&nbsp;univerzity v&nbsp;Oslu ještě málo informací.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-teorie-o-migraci-ze-strom">Teorie o migraci ze stromů</h2>



<p>Další teorií je přístup „dolů ze stromů“. Podle ní měla zvířata vlastnosti, která jim dovolila klouzat ze stromů a skal. Z&nbsp;toho se postupně vyvinula dovednost skutečného letu. Ještě jiným pohledem je <strong>„vektorové šplhání (vector assisted climbing)“</strong>. Myšlenkou je skutečnost, že zvířata šplhala na stromy i za pomoci svých křídel. Dle Bockmanna však u žádné z&nbsp;teorií neexistuje dost argumentů pro to, aby převážila nad ostatními.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/kure-drevo.jpg" alt="" class="wp-image-61576 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/kure-drevo.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/kure-drevo-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/kure-drevo-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/kure-drevo-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/kure-drevo-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Jedním z&nbsp;problémů je podle něj absence fosilií lesních zvířat, což by mohlo potvrdit teorie spojené právě se <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/tag/strom/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">stromy</a>. Vědci například nenašli žádné pozůstatky, které by ukázaly na vývoj z&nbsp;myši do podoby netopýra. <strong>Prakticky všechny fosilie jsou z&nbsp;plání nebo polopouští</strong>. Přijmout teorií se zemským odrazem je určitě lákavé, protože k&nbsp;dosavadním nálezům sedí nejlépe. Tento vývoj mohl ptákům dovolit odrazit se od země i v&nbsp;rámci lesa.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Která létající zvířata jsou vám nejmilejší a proč?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencenorway">Zdroj: <a href="https://sciencenorway.no/animals--plants-forskningno-norway/how-did-birds-first-begin-to-fly/1460173" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceNorway</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/teorie-evoluce-letu-ptaku/">Jak se ptáci naučili létat? 3 vycvičení netopýři pomáhají vědcům zjistit, jak ptáci poprvé vzlétli</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Loď „skákající“ mezi městy může být dopravou budoucnosti</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/mozna-doprava-budoucnosti-mezi-mesty/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 18 Jul 2021 02:45:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[doprava]]></category>
		<category><![CDATA[létání]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=16629</guid>

					<description><![CDATA[<p>Revoluční startup HAV doufá, že se mu podaří masivně redukovat uhlíkovou stopu vznikající při vzdušeném cestování použitím nového druhu dopravy – skoky mezi městy.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Nový revoluční startup jménem HAV – Hybrid Air Vehicles – doufá, že masivně sníží produkci CO2 během vzdušného cestování. <strong>Dlouhé komerční lety by chtěl nahradit skoky na krátké vzdálenosti. </strong>Asi 2,4 % globálních emisí oxidu uhličitého pochází podle analýz právě ze vzdušné dopravy. Spolu se spalováním dalších plynů a vodními párami, které letadla produkují, to činí asi 5 % celkového příspěvku ke globálnímu oteplování.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-mezim-stsk-sk-kaj-c-lo">Meziměstská skákající loď</h2>



<p>Nová firma chce dlouhé a nákladné lety nahradit hybridním plavidlem, které bude doslova skákat mezi jednotlivými městy. Například mezi Los Angeles a Las Vegas či New Yorkem a Torontem. V&nbsp;současném nastavení skoro polovina regionálních letů v&nbsp;Evropě <strong>spojuje města, která jsou od sebe vzdálena méně než 370 kilometrů</strong>. Samozřejmě během opakovaných letů to znamená produkci obrovského množství uhlíkových emisí.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="680" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/letadlo-kridlo-1024x680.jpg" alt="" class="wp-image-16632 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Firma HAV získala úvodní financování od příležitostného pilota a frontmana heavymetalové kapely Iron Maiden Bruce Dickinsona i britské vlády. Podle vlastního vyjádření totiž <strong>produkuje jen asi desetinu emisí ve srovnání s&nbsp;letadlem</strong> plným pasažérů. A toto číslo může ještě klesat, jak bude postupně přecházet na elektrifikaci svých strojů. Ovšem i kdyby ne, byl by to stejně výrazný posun v&nbsp;letecké dopravě.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-n-co-jako-rychl-p-evozn-k">Něco jako rychlý převozník</h2>



<p>Podle ředitele HAV Toma Grundyho se tyto vzdušné lodě dají přirovnat spíš k&nbsp;jakémusi rychlému převozu než plnému nahrazení letadel. Pokud vezmeme v&nbsp;úvahu odbavení a všechny části procesu, <strong>jedná se o časově stejně náročnou operaci.</strong> The Guardianu Grundy sdělil, že se rozhodně nejedná o nějak luxusní produkt. Jde o praktické řešení, které si vynutila klimatická krize, kvůli které je nutné přehodnotit způsob, jak na světě fungujeme.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="DesignQ Airlander Cabin" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/C42jQPaGnjc?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>Letadla byla totiž původně navržena hlavně pro skutečně dlouhé vzdálenosti, ujala se ovšem i na těch krátkých. Tam je ovšem tento hybridní způsob mnohem lepším řešením. <em>„Jak dlouho vůbec předpokládáme, že s&nbsp;takovou uhlíkovou stopou budeme moci bezpečně cestovat na tak krátké vzdálenosti?“</em> <strong>Společnost už zahájila vyjednávání s&nbsp;několika aerolinkami </strong>o možné budoucí spolupráci na zavedených trasách.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-themindunleashed">Zdroj: <a href="https://themindunleashed.com/2021/05/luxurious-airships-will-soon-be-hopping-between-cities-and-could-drastically-cut-flyings-co2-emissions.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TheMindUnleashed</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/mozna-doprava-budoucnosti-mezi-mesty/">Loď „skákající“ mezi městy může být dopravou budoucnosti</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/C42jQPaGnjc" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/C42jQPaGnjc" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma létání - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/letadlo-silueta-e1625942632797.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
	</channel>
</rss>
