První shledání vynálezců

Carr se narodil v Západní Virginii v roce 1904. Školu opustil ve 13 letech a vzdělával se sám. Poprvé se s Teslou setkal v Manhattanu roku 1925, když pracoval jako hotelový úředník. Povídali si o vývoji technologií a diskutovali o výrobě energie. Carr, který údajně objevil volnou energii, se inspiroval Teslou.

Využití gravitační energie

Během rozhovoru s New York Herald Tribune v roce 1911 Tesla řekl: „Moje létající auto nebude mít křídla ani vrtule. Můžete ho vidět na zemi a nikdy neuhodnete, že je to létající auto. Bude se však moci pohybovat vzduchem jakýmkoli směrem s naprostou bezpečností.“ Bohužel Tesla nikdy nebyl schopen tyto myšlenky realizovat kvůli politickým a rozpočtovým problémům. Jeho student Carr ale tvrdil, že dosáhl využití gravitační energie a postavil na její bázi vesmírnou loď.

Vývoj zdroje volné energie

V 50. letech hledal Carr investory pro své létající talíře a program volné energie. Spřátelil se s mužem z Baltimoru jménem Ralph Elsmo, který vlastnil reklamní firmu. Poté, co se dozvěděl o Carrových nápadech, mu nabídl místo pro vývoj vynálezů pomocí Teslovy technologie. Později založil OTC Enterprises, Inc., a dokonce byl v roce 1957 Carr propagován jako největší vědec ve vývoji zdrojů volné energie.

Jeho nejkontroverznějším vynálezem se stal elektrický akumulátor Ultron. Carr by však nebyl schopen tuto technologii vyvinout, kdyby se s ním Tesla před mnoha lety nepodělil o své myšlenky na antigravitační pohon. V roce 1958 Carr tvrdil, že vytvořil antigravitační technologii, která by mohla být aplikována na kosmické lodi. Požádal o financování ve výši asi 20 milionů dolarů na vybudování výrobních zařízení. Mělo se jednat o projekt, jenž mohl dosáhnout Měsíce nebo jakékoli jiné planety ve Sluneční soustavě.

Návrh, který skončil katastrofálně

Časem Carr oslovil také Pentagon a představil jim svůj koncept zvaný „OTC-X1.“ Zvědavý Pentagon vyslal tým, aby prostudoval Carrův návrh. Navštívili jeho kancelář v Baltimoru a zjistili, že jeho model je bezcenný. Kvůli tomu zahájila FBI v roce 1958 vyšetřování. Bylo to nezbytné, jelikož se obávali, že by jeho model mohl přilákat Sovětský svaz.

Cesta na vrchol projektu

O rok později realizoval Otis Carr menší projekt, kterého se zúčastnilo přes sto lidí. Jednalo se o vypuštění přístroje, který se měl vynést přibližně 150 metrů do vzduchu. Nicméně start byl zpožděn, protože Carra museli přijmout do nemocnice s krvácením do plic. Naštěstí se nejednalo o fatální případ onemocnění a mohl tak svůj projekt dokončit.

Ze slávy rovnou do vězení

Carr později obdržel americký patent č. 2 912 244 na konstrukci kosmické lodi OTC-X1. A to navzdory skutečnosti, že americký úřad pro patenty a ochranné známky dlouho odmítal myšlenku „věčného pohybové stroje.“ Carrovo zařízení totiž využívalo právě takový princip. Nic ale netrvá věčně a Carr se začal vymykat kontrole. V roce 1961 byl shledán vinným z prodeje neregistrovaných akcií v Oklahomě. To zapříčinilo další obvinění ve výši 50 000 dolarů. Nakonec dostal 14 let vězení.

Jako lidská troska

Během Carrova pobytu ve vězení byla jeho laboratoř zničena a všechny jeho prototypy vládou zastaveny. Členové jeho týmu se mu také odcizili. Po čase stráveném ve vězení žil Carr v Pittsburghu až do své smrti v roce 1982. Několikrát se snažil opět získat zájem investorů o jeho technologii. Veškeré jeho naděje se ale kvůli zásahu vlády rozplynuly.

Článek Vynalezl antigravitační kosmickou loď ve tvaru UFO, která mohla létat na Měsíc a ještě dál. Pak byla jeho laboratoř zničena a šel za mříže se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Opuštěný kosmonaut Sergej Krikaljov

Sergej Krikaljov byl vyslán na svou misi do vesmíru v květnu 1991. Jako dočasný domov mu měla sloužit vesmírná stanice Mír. Původně se plánovalo, že tam stráví pět měsíců. Zatímco se Sergej ve vesmíru věnoval svému výzkumu, na Zemi se děly velké a neočekávané změny. Tehdejší prezident sovětského svazu Michail Gorbačov v roce 1991 rezignoval, a kdysi mocný sovětský blok se začal rozpadat na jednotlivé státy. Nejistá doba samozřejmě ovlivnila právě probíhající misi ve vesmíru a Sergeji Krikaljovovi kvůli tomu nemohl opustit vesmírnou stanici.

Redakce VědaŽivě

23 dubna, 2023

Astronauti by se mohli dostat do dalekých hlubin vesmíru za pomoci hibernace

Nebezpečně dlouhý pobyt

Sergej Krikaljov nakonec ve vesmírné stanici Mír stráví celkem 312 dní. Mezitím sleduje, jak přichází a odchází méně zkušení kosmonauti, kteří si vždy odbydou svoje a vrací se zase domů. On sám o návrat prosí několikrát, ale centrála jeho žádost pokaždé zamítne. Prý musí ještě chvíli vydržet. Několikrát měl možnost nastoupit do záchranného modulu a vesmírnou stanici opustit. Nikdy to však neudělal.

Nechtěl ohrozit těžkou práci svých kolegů. A tak ve vesmíru setrvával dál a čekal na povolení z centrály. Dlouhodobý pobyt ve vesmíru přitom představoval značné riziko pro jeho fyzické i psychické zdraví. Když se konečně dočkal návratu, museli mu po přistání pomoct z modulu, protože nedokázal sám chodit.

Redakce VědaŽivě

21 dubna, 2022

Astronauti ve vesmíru úspěšně opravují jeden stroj za druhým. Podívejte se, jak taková operace probíhá v praxi

Do vesmíru se ještě několikrát vrátil

Mnozí lidé by se po takové zkušenosti do vesmíru už nikdy nevrátili. Sergej Krikaljov však zůstal věrný své práci. Ve vesmíru za svůj život strávil více než 800 dní, což z něj činí třetího člověka na světě, který ve vesmíru strávil nejvíce času. Celý život se přitom potýkal se zdravotními následky svého neplánovaného dlouhého pobytu na vesmírné stanici Mír.

Článek Opuštěný kosmonaut Sergej Krikaljov: Sověti na něj zapomněli, ve vesmíru strávil 800 dní se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Příčinou problému byl dopad mikrometeoritu

NASA i Roskosmos předpokládaly, že za únik byl zodpovědný dopad mikrometeoritu. Dříve se již takové poruchy na ruských lodích vyskytovaly. Po zastavení úniku se objevily obavy, že návrat Sojuzu MS-22 představuje pro astronauty nebezpečí. Roskosmos proto nařídil vytvoření záchranné mise a vyslání nové lodi na ISS, která se tam v současné době pohybuje. Existují však určitá rizika i pro záchranářskou stranu.

Budou mít politické odlišnosti nějaký dopad?

S ohledem na stav nouze byla pro amerického astronauta Franka Rubia připravena samostatná nouzová loď. Jedná se o kosmickou loď Dragon společnosti SpaceX. Proč by se tedy tito tři astronauti v případě náhlého návratu na stanici nevrátili společně lze spíše vysvětlit politickými úvahami. Všichni si asi dokáží představit, oč se jedná.

Bude záchranná mise úspěšná?

Z hlediska vesmírných misí se to dá shrnout tak, že v současné době probíhají v rámci dohody mezi Roskosmosem a NASA dvě. Obě se také vztahují k ISS. V září loňského roku byla ke stanici vypuštěna ruská loď Sojuz MS-22, kde zmiňovaní tři astronauti uvízli. Měsíc poté proběhl start americké lodi Crew Dragon-5, se kterou na stanici dorazila kosmonautka Roskosmosu Anna Kikina. Jak to ale nakonec dopadne, můžeme zatím jen předpovídat.

Článek Rusko posílá kosmickou loď na vesmírnou stanici. Měla by zachránit uvízlé astronauty se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Už neměl co ztratit

Jednalo se o rozhovor s badatelem UFO Richardem Dolanem v rámci dokumentu z roku 2014 The Anonymous Interview. Agent Kewper stále neprozradil svou identitu a řekl Dolanovi, že byl jednou převezen do Oblasti 51, aby analyzoval předměty nalezené americkou vládou. Údajně nalezl vesmírnou loď, která havarovala v červenci roku 1947 v Novém Mexiku. Mělo se jednat konkrétně o Roswell, přičemž plavidlo bylo rozbité a na pohled to vypadalo, že každý mimozemšťan v této lodi musel zemřít.

Neobvyklé plavidlo a setkání s mimozemšťanem

Podotknul, že plavidlo vypadlo opravdu zvláštně, jelikož na něm ležela těžká hliníková fólie. Kewper pokračoval: „V s4 jsme sledovali pitevní film a pak plukovník řekl, že tady máme rozhovor s šedým mimozemšťanem.“ Agent Kewper absolutně neočekával rozhovor s reálnou mimozemskou bytostí, protože jedné, co jim bylo přehráno, byl obyčejný film. Po všech pochybnostech ho ale skutečně spatřili.

Vnější charakteristika mimozemského obličeje

Nevypadal lidsky, pokud jde o rysy jeho tváře, a v podstatě i tvar a velikost hlavy se ve srovnání s normálním člověkem lišily. Například mozek byl údajně trochu větší a nos velmi malý, až nepatrný. Stejně tak i uši, které vypadaly jako miniaturní díry. A co se týče úst, ta byla oproti těm lidským také malá a úzká. Tím tedy agent Kewper odhalil veřejnosti mimozemské rysy, a jak si to lidstvo přebere, to je čistě jen nich. Stále samozřejmě zbývá spousta otázek, co se týče tajemství mimozemšťanů, a věda nadále hledá veškerá vodítka, která by ukázala více.

Článek „Bývalý agent CIA“ na smrtelné posteli prozradil tajemství o UFO z oblasti 51. Popsal, jak vypadá mimozemšťan se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Metoda kinetického impaktoru

Existuje několik možností, které se v obraně proti asteroidům berou v potaz, např. použití laserů, jaderného výbuchu nebo kinetického impaktoru. Konečná volba závisí hlavně na tom, s jakým předstihem bude asteroid spatřen.

Nová mise NASA DART (Double Asteroid Redirection Test) otestuje právě techniku ​​kinetického impaktoru, která zahrnuje vyslání jedné nebo více velkých vysokorychlostních kosmických lodí do dráhy blížícího se objektu a jeho vychýlení z dráhy. Pokud by byly impaktory připraveny, stačil by jim na zničení menšího asteroidu rok až dva. Jinak by bylo zapotřebí 20 let na proces od sestavení impaktoru až po vesmírný náraz. 

Cíl mise –⁠ měsíc Dimorphos

Start vesmírné lodi DART proběhl 24. listopadu 2021. DART odstartovala na palubě rakety SpaceX Falcon 9 z Vandenbergovy kosmické základny v Kalifornii. Jejím cílem bude měsíc Dimorphos obíhající kolem asteroidu Didymos, který je od Země vzdálen 11 milionů kilometrů, což umožní pozorování pozemními dalekohledy a planetárním radarem. Do měsíce narazí rychlostí 6,6 km/s. Srážka sníží rychlost měsíce o zlomek jednoho procenta, ale oběžná dráha se změní o několik minut.

Kritéria pro výběr cíle

Ty největší asteroidy, více než 1 000 metrů široké, je nejjednodušší najít. Nejmenší asteroidy nejsou dost těžké na to, aby způsobily velké škody; některé dokonce nepřežijí cestu zemskou atmosférou. Střední kategorie asteroidů, větší než 140 m, ale menší než 1 000 metrů, znepokojuje vědce nejvíce. Hůře se hledají, ale mohou způsobit ničivý náraz.

Měsíc Dimorphos měří v průměru 160 metrů, čímž se řadí do střední kategorie asteroidů, což je hlavní důvod, proč byl vybrán. Druhým důvodem je 12hodinová doba oběhu, na kterém bude změna oběžné dráhy lépe pozorovatelná než na dráze o délce několika let.

Rizikové faktory

Je však potřeba počítat se situací, kdy věci nepůjdou podle plánu. Asteroid může být vychýlen jen částečně, takže by stále směřoval k Zemi, ale na jiné území, čímž by se uměle vytvořila nová verze katastrofy. Dalším rizikem je odlomení fragmentů, které by byly pro Zemi též nebezpečné. Je tedy pravděpodobné, že na kompletní odstranění hrozby by nestačila pouze jedna loď, proto je tak důležité spatřit ohrožující objekt s dostatečným předstihem, aby měli vědci na obranu dostatek času.

Evropské plány 

Projekt DART má za úkol přinést první data v reálném světě o použití kinetického impaktoru. Také Evropa se hodlá zapojit do planetární obrany. Evropská kosmická agentura vypustí v roce 2024 vesmírnou loď s názvem Hera, aby vědcům umožnila ještě podrobněji porozumět faktorům, které musí skutečná planetární obranná mise zvážit.

Jakou obranu proti střetu s asteroidem byste zvolili?

Zdroj: LiveScience, NASA

Článek Jaké máme možnosti, pokud by se na Zemi řítil asteroid? Kosmická loď otestuje možnost záchrany lidstva se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jako ze sci-fi filmů

Pokud by loď neměla mít přímo kilometr, pak má Čína v úmyslu vybudovat plavidlo o velikosti 10násobku mezinárodní vesmírné stanice. Odborníci se shodují v jedné poměrně klíčové věci ohledně takového nápadu. Přestože totiž stavbě brání některé technické překážky, sestavení lodě takových rozměrů by na oběžné dráze mohlo mít velmi široké využití. Jednou z nich je například vybudování vesmírné elektrárny, která by energií zásobovala planetu.

Tento projekt má Čína jako součást 14. pětiletky mezi lety 2021–2025. Očekává přitom, že se výsledek stane jejím hlavním budoucím vesmírným zdrojem. Plánuje hlavně zkoumání vesmíru a dlouhodobý pobyt lidí v kosmu. Jakmile byl záměr oficiálně venku, okamžitě zaplavil internet a samozřejmě zasáhl i fanoušky sci-fi. Někteří nadšenci ho pak žertem srovnávali právě se slavnými loděmi z filmů a seriálů, například z Hlubokého vesmíru devět.

Nevyhnutelné překážky

Druhou stranou expertních rozborů jsou neoddiskutovatelné technické překážky a samozřejmě také obrovské investice a potřeba pracovních sil. Například montáž stanice ISS na oběžné dráze zahrnovala mnoho samostatných letů, které vynášely jednotlivé součástky. Rakety mají omezenou nosnost a celý tento proces tehdy trval 12 let, konkrétně probíhal v letech 1998–2010. V momentě zkompletování byl první modul na konci své životnosti.

Dá se spekulovat, že takto rozsáhlá loď bude na stavbu jasně časově náročnější a její klíčové součástky budou muset mít mnohem delší životnost. Kromě toho bude muset existovat možnost jejich snadné výměny. Obrovskou výzvou bude nejen technická komplexnost, ale i samotná koordinace stavby, plánování a další logistika. Kromě toho jde o další příspěvek k množství odpadu na oběžné dráze, které je už tak tristní. Ostatně Čína je v tomto ohledu masivním přispěvatelem.

Myslíte, že se Číně podaří takový záměr zrealizovat?

Zdroj: AsiaTimes

Článek Čína chce postavit kosmickou loď o rozměru jednoho kilometru. K ambicióznímu plánu se vyjádřil prezident NASA se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.