Android čelí dalšímu útoku

Bankovní virus Spy.Banker.BUL není pro experty na kybernetickou a informační bezpečnost žádnou novinkou. Majitelé Android telefonu s ním přišli do styku už ke konci loňského roku. Nejvíce výskytů však bezpečnostní experti ze společnosti ESET zaznamenali v únoru tohoto roku, kdy byl součástí celkem 3,58 % zaznamenaných kybernetických útoků. Od té doby ve své síle bohužel nepolevuje.

Redakce VědaŽivě

7 června, 2024

Majitelé Android telefonů jsou v ohrožení: Jejich mobily napadl bankovní virus, který krade peníze

Do svého zařízení si ho můžete stáhnout společně s aplikací na čtení nebo úpravu PDF souborů. Tyto podezřelé aplikace jsou přitom dostupné i v oficiálním obchodě Google Play. Aplikace v Google Play přitom prochází důkladnou bezpečnostní kontrolou, kterou dokáže tento virus proklouznout bez povšimnutí. Virus se zaměřuje na získání přihlašovacích údajů do internetového bankovnictví. Hackeři následně z napadeného bankovního účtu odcizí všechny dostupné finanční prostředky.

Lidé zabezpečení svých telefonů podceňují

Bezpečnostní experti ze společnosti ESET uvádí, že šíření škodlivého viru podporuje nedostatečné zabezpečení chytrých telefonů. Zatímco u počítačů s operačním systémem Windows je funkční antivirový program naprostou samozřejmostí, pro chytré telefony to stále neplatí. Majitelé Android telefonů tak většinou nepoužívají žádnou aktivní antivirovou ochranu, která by na přítomnost nebezpečného viru upozornila. Oběti tak napadené zařízení klasicky používají dál, aniž by tušili, že je každý jejich úkon zaznamenáván virem.

Redakce VědaŽivě

12 července, 2024

Mobilní telefon známé značky, který vlastní miliony Čechů, je velmi nebezpečný. Řádí v něm virus, hrozí ztráta bankovního účtu

Virus Spy.Banker.BUL pak přeposílá získaná data, a to včetně přístupových údajů, hackerům, kteří se následně dokáží nabourat do všech účtů oběti. Ochranu svých mobilních telefonů ani tabletů bychom rozhodně neměli podceňovat. Bezpečnostní situace se v online prostoru neustále vyvíjí a bezpečnostní aktualizace operačního systému nemohou pokrýt sto procent všech hrozeb.

Článek Android uživatelé čelí nečekané hrozbě: Nový virus napadá bankovní účty a krade z nich peníze se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nebezpečné aplikace na úpravu fotografií

Ačkoliv všechny aplikace, které jsou dostupné v oficiálním obchodě Google Play, prochází bezpečnostní prověrkou, občas se i sem dostane také nějaký ten škodlivý kód. Hackeři jsou ve vymýšlení nových způsobů, jak své škodlivé kódy propašovat do běžných aplikací, stále efektivnější a úspěšně se dokáží vyhnout všem bezpečnostním prověrkám.

Redakce VědaŽivě

5 prosince, 2023

Aplikace, kterou používá až 97 % Čechů, nás jde nechutně obrat o peníze

Svědčí o tom také četný výskyt viru Fleckpe, který se nejčastěji ukrývá v aplikacích na úpravu fotografií nebo v balíčcích tapet. Tento virus ve vašem zařízení získá přístup k různým oznámením a unikátním kódům. Díky získaným informacím vás následně hackeři přihlásí k placenému odběru a tím vás připraví o spoustu peněz.

Aktualizace prohlížeče Google Chrome

Hrozbu odhalili nizozemští experti na kybernetickou bezpečnost ze společnosti ThreadFabric. Ve své zprávě upozorňují uživatele na nestandardní aktualizace prohlížeče Google Chrome. Hrozba se týká především mobilních telefonů a tabletů, které používají operační systém Android.

Redakce VědaŽivě

25 prosince, 2023

Bez zaplacení se už do oblíbené mobilní aplikace ani nepřihlásíte: Týká se to i vás, využívá to až 90 % Čechů

Uživatelé jsou vyzváni ke stažení a nainstalování nejnovější aktualizace. Místo toho si do svého zařízení stáhnou nebezpečný malware Brokewell, který následně shromažďuje data o uživateli a útočníkovi umožňuje převzít vzdálenou kontrolu nad napadeným zařízením. Kyberzločinci se tak jednoduše dostanou k bankovnímu účtu oběti a odcizí z něj všechny peníze.

Hrozba v každé aplikaci

Nejedná se však pouze o tyto nebezpečné aplikace, které na vás v obchodě Google Play čekají. Bezpečnostní prověrka nedávno odhalila neuvěřitelných 193 aplikací, které byly nějakým způsobem škodlivé. Přitom 43 těchto aplikací bylo v té době v obchodě Google Play stále dostupných ke stažení. Kompletní seznam všech hrozeb si můžete prohlédnout zde.

Článek Vybrané aplikace v telefonu vám smažou bankovní účet. Riziko je velké, na častou chybu už doplatil nejeden Čech se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Těžko udržitelné tajemství 

Na tento dotaz reagovala astronomka NASA Michelle Thaller: „A odpověď je ano… Každou noc hledáme objekty, které by mohly být v kolizním kurzu se Zemí, a pokud najdeme něco, co vypadá nebezpečně, informujeme o tom další lidi. Všude na planetě jsou dalekohledy. Neexistuje způsob, jak by někdo mohl skrývat skutečnost, že nějaký velký asteroid směřuje k Zemi.“ V nadsázce dodává, že čas bát se nastane, až vědci koupí všechno dobré víno, vyberou svůj bankovní účet a zmizí.

Naštěstí to nevypadá, že by na nás momentálně mířil velký asteroid. Daleko pravděpodobnější je, že se naše planeta střetne s menším tělesem, ​​jako byl Čeljabinský meteor, který zasáhl Rusko v roce 2013. U těchto asteroidů nehrozí, že zničí život na celé planetě. Jejich dopad do obydlené oblasti by byl ovšem stále velmi nepříjemný.

Detekce potenciálního nebezpečí 

Dnes existuje celá řada projektů, které detekují vesmírná tělesa. V čele stojí programy jako Catalina Sky Survey se sídlem v Arizoně, který se specializuje na hledání menších asteroidů, či observatoř Pan-STARRS na Havaji, která vyniká v pozorování nejasných objektů. Vesmírný dalekohled NEOWISE prohledává celou oblohu a dalekohledy ATLAS v Havaji se zaměřují na rychle se pohybující objekty.

Samotné průzkumy však odborníkům na planetární obranu nestačí. Po spatření asteroidu jsou zásadní následná pozorování. Z nich vědci získají data k přesnému výpočtu oběžné dráhy daného objektu. Pokud všechna tato pozorování zjistí, že asteroid překračuje určitou velikost a přiblíží se do vzdálenosti 7,48 milionu kilometrů od Země, automaticky se nazývá „potenciálně nebezpečný asteroid“. 

Kritická velikost asteroidu

Vědci se domnívají, že našli téměř všechny největší asteroidy, tzn. větší než 1 km v průměru. Malé asteroidy je sice nejtěžší najít, na druhou stranu je u nich velká šance, že se při průletu atmosférou rozpadnou. Proto je nejrizikovější právě střední velikostní kategorie asteroidů, u nichž průměr přesahuje 140 metrů, ale nedosahuje 1 000 metrů.

Ke konci roku 2020 odhady naznačovaly, že vědci našli pouze 40 % objektů střední velikosti, rok 2021 přidal dalších 500 vesmírných těles této kategorie. Úřad pro planetární obranu NASA odhaduje, že při současném tempu bude vědcům trvat dalších 30 let, než identifikují 90 % objektů této velikosti. Samozřejmě s výzkumem nových technologií se tato doba může nakonec výrazně zkrátit.

Jak hodnotíte činnost NASA ve vesmírném průzkumu?

Zdroj: IFLScience, EC, Space

Článek Řekla by NASA veřejnosti o hrozící srážce s asteroidem? Astronomka otevřeně promluvila o možné katastrofě se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Má lidstvo na kahánku? Nejspíš ne

Dle Manna, který je zároveň profesorem atmosférických věd na Pensylvánské státní univerzitě, neexistují důkazy o tom, že by klimatická změna měla zlikvidovat lidstvo. Nicméně stále existuje slušná šance, že tento proces ohrozí životy stovek milionů lidí. Základním důvodem může být nedostatek jídla a vody, který bude spouštěčem společenského kolapsu. To je pouze příprava jeviště pro globální konflikt, na čemž se shoduje více badatelů. Jakékoli střety by mohly být pro lidstvo další tragédií.

Lidé svými aktivitami – hlavně užíváním fosilních paliv – neustále zvyšují množství skleníkových plynů v atmosféře. Ty zadržují sluneční teplo, což vede ke zvyšování globální teploty planety. Překotný skleníkový efekt je nejspíš jediný způsob, jak by mohla klimatická změna přímo ohrozit člověka. Dochází při něm totiž k jakési spirále, kdy dochází ke stále rychlejší a vyšší akumulaci tepla. Nakonec se odpaří oceány a voda už nebude zdrojem života.

Scénář nepravděpodobný pro Zemi

Naštěstí pro Zemi není překotný skleníkový efekt pravděpodobnou variantou, naše hladiny oxidu uhličitého jsou příliš nízké. Tento mechanismus probíhá na Venuši, která je ovšem mnohem blíž Slunci a má výrazně silnější atmosféru, která zadržuje o hodně více tepla. Věda tento scénář rozhodně nepodporuje, ačkoli ekologičtí aktivisté to velmi často tvrdí. Není důvod přehánět katastrofické možnosti, přestože realita rozhodně příjemná není.

Nárůst teploty o 3 stupně Celsia by mohl vést ke kolapsu společnosti a spustit výrazný neklid a konflikty. Následky by se pak mohly klidně přiblížit i dystopickým snímkům Hollywoodu. Oteplení má v první řadě silný vliv na potraviny, hlavně úbytek vody, a tedy snižující se úrodu plodin. Tento nedostatek může vést k vyšší úmrtnosti a skrze ekonomické ztráty způsobit společensko-politickou nestabilitu. Pád institucí a infrastruktury je pak snadný.

Podobné příklady z minulosti

Předchozí civilizace nám dávají mnoho vodítek o svém zániku a klimatické změny mezi nimi nejsou výjimkou. Tyto události vždycky zahrnovaly souhru faktorů, ovšem v případě vyhynutí lidí by klima bylo nejspíš hlavním viníkem. Veškeré masové extinkce druhů v historii planety totiž zahrnovaly nějakou změnu celého klimatu planety. Například vymírání ordovik-silur před 440 miliony let vymazalo nejen z povrchu 85 % tehdejších živočišných druhů.

Homo sapiens zatím nevyhynul, ovšem příklady u našich předků hovoří jasně. Máme totiž záznamy například o Neandrtálcích, v jejich zániku hrála klimatická změna nepochybně nějakou roli. Vědci sice neví, co za jejich koncem před 40 000 lety stálo, ale měnící se klima nejspíš rozbilo populaci na drobnější skupinky. Těm se pak stal osudným prostý nedostatek potravin, což se projevilo uvadající plodností.

Sebezpytování našeho druhu

Vzhledem k naší zálibě ve vzájemné likvidaci je velmi pravděpodobný scénář klimatem hnaného konfliktu. Omezené množství zdrojů na planetě takto působí už teď, budoucí nedostatek tomu bude jen nahrávat. Tento trend vytvoří podmínky pro to, aby případný konflikt skutečně vážně ohrozil přežití člověka. Už teď mnozí investují do vody stejně jako do jiných komodit, což v kombinaci s jadernými zbraněmi je jako uvolnění koltů.

Jednoduše řečeno za naším případným zánikem nebude stát přímo klimatická změna. Ta „jen“ velmi vážně ohrozí životy stovek milionů lidí na planetě, pokud ne miliard. Studie z roku 2019 upozornila také na to, že jen mírný jaderný konflikt mezi Indií a Pákistánem může zabít 50–125 milionů lidí v těchto zemích. A to jde o národy, které používají jen zlomek jaderného arzenálu celého světa. Jeho použití by klimatu také zrovna neprospělo.

Máte sami z budoucnosti lidstva obavy? Z čeho nejvíce?

Zdroj: LiveScience

Článek Bude stát za vyhynutím lidstva klimatická změna? Vědci predikují destruktivní scénáře se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Mnohotvárná nejistá budoucnost

Filmy tohoto typu rozhodně přitahují pozornost veřejnosti. Jenže co kdyby lidské vyhynutí bylo mnohem méně scénářem a více rýsující se realitou? Zní to jako senzace, jenže už dnes mnoho vědeckých týmů kolem světa odhaduje, která z možností našeho zániku je nejpravděpodobnější. A samozřejmě se také snaží najít způsoby, jak každému z těchto scénářů zabránit. Což z jejich snažení dělá velmi komplikovaný úkol.

Náš druh může vyhladit široké spektrum faktorů včetně jejich kombinace. Od mimozemské invaze po meteorit. Mezi teoriemi pak vyvstává centrální otázka, a to míra reálné rizikovosti konkrétních forem. Badatelé jim říkají „existenční hrozby“ a následující výběr poskytuje několik takových příkladů. Jde o možnosti, které by nás mohly prakticky vyhubit, a u nichž je zároveň reálné, že k nim v bližší či vzdálenější budoucnosti opravdu dojde.

Vyhlídka na jadernou válku

Jak vysvětluje Luke Kemp z univerzity v Cambridge, existenciální hrozba se liší od toho, co považujeme za „běžnou“ hrozbu nebo hazard. Typicky je hrozba složená z rizika, zranitelnosti a vystavení. Například u srážky s asteroidem je rizikem asteroid, zranitelností je naše neschopnost ho zastavit. A jsme mu vystavení, protože Zemi asteroidy běžně zasahují. Hrozba jaderné války roste s výrobou obohaceného uranu a politickým napětím mezi státy.

Pokud jde o existenciální riziko, není příliš obtížné určit, jak velkou část populace by nukleární bouře vymazala. Nejde ani tak o samotné výbuchy, ale o jadernou zimu, která by následovala po jejich sérii. Došlo by k ochlazení kvůli nedostatku slunečního svitu, a tudíž omezené produkci jídla. Tyto dopady by trvaly velmi dlouho a byly by velmi hluboké. Mohlo by dojít k vyhlazení většiny lidstva, ale nebylo by to samotnou příčinou našeho vyhynutí coby druhu.

Pandemie a zneužití technologií

Dalším scénářem, který nenechává badatele v klidu, je zneužití technologií, hlavně biotechnologie. Nejpřímějším způsobem je pak masové šíření patogenů, obzvlášť těch uměle vytvořených. Ty jsou totiž potenciálně mnohem nebezpečnější než cokoli, co vznikne v přírodě. Přírodní choroby jsou samozřejmě smrtící, ale nemají v základu přímý záměr zabíjet lidi. Úmyslné vytvoření takové nákazy je proto reálným scénářem.

Navzdory této možnosti – a hlavně ve spojení s dnešní striktní situací – je reálná šance vypuknutí tohoto scénáře poměrně malá. Vědecký a technický pokrok už nejspíš dovoluje něco takového provést, současně s tím ale rostou nástroje pro potlačení takové hrozby. Stejné technické prostředky a postupy totiž používají obě potenciální strany barikády. To poskytuje určitou útěchu a naději, možný rozsah takového kroku – skrze jedince či skupinu – ale cvičí vědce v neustálé pozornosti.

Lidstvo je samo sobě největší hrozbou

Veškeré scénáře vedoucí k naší zkáze mají jeden společný bod – tím jsme my sami. Sabin Roman zkoumá na modelech zákonitosti společenské evoluce a následného pádu, k čemuž poskytuje historie dostatek příkladů. Podle jeho závěrů vede lidská touha po stálém růstu k vykořisťování, destrukci planety a válkám. Ironií je, že tento postup jen zvětšuje některé z hrozeb, jakým dnes čelíme, stejně jako míru našeho ohrožení.

Klademe příliš velký důraz na ekonomický růst, měli bychom se podle něj zaměřit na optimalizaci něčeho jiného. Pokud chceme zmírnit budoucí hrozby, vnější faktory ovlivníme jen velmi málo, ty mimo naši planetu pak vůbec. Naším cílem by proto měla být společenská změna, protože tu vytváříme všichni. „Když se mě lidi zeptají, co dnes nejvíc ohrožuje lidstvo, mám tendenci odpovědět, že mizerná mezinárodní spolupráce,“ podotýká Roman.

Myslíte si také, že lidstvo je svým největším nepřítelem?

Zdroj: LiveScience

Článek Za vyhynutím lidstva bude stát nejpravděpodobněji sám člověk. Pandemie je pouze začátek se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Válečné rukojmí

Tanker je zakotvený na stejném místě už od roku 2014 a s trochou nadsázky o něm můžeme mluvit jako o válečném rukojmí. Papírově je majetkem jemenské ropné společnosti, která však v průběhu války v Jemenu loď přestala udržovat a opustila ji. Aby to celé bylo ještě komplikovanější, loď je zakotvena poblíž přístavu Hudajda.

Zásah OSN

Ten ale od války ovládají Hútiové, kmen, který není příliš nakloněný mezinárodní spolupráci. Zasáhnout tak musela OSN. Tato mezinárodní organizace podle všeho kmen Hútiů přesvědčila k tomu, aby mezinárodnímu týmu odborníků umožnili přístup k Saferu. Tým bude muset zkontrolovat technický stav opuštěného plavidla a zároveň vymyslet, jak z něj bezpečně a rychle přečerpat uskladněnou ropu.

Nedozírné následky

Pokud by skutečně unikla, pravděpodobně by byl nadobro zničen vzácný korálový útes, který se v Rudém moři nachází, ale také oblasti na břehu moře, které patří k úrodnějším částem jinak poměrně nehostinného regionu, jehož největším bohatstvím jsou právě naleziště ropy. Vzhledem k tomu, jak dlouho je Safer opuštěný, pak k havárii může dojít doslova každým dnem.

K velkým haváriím a únikům ropy bohužel docházelo i v minulosti. Díky tomu si tak můžeme udělat obrázek o tom, co by se případně v Rudém moři a jeho bezprostředním okolí mohlo přihodit. Mezi největší úniky ropy v historii patří:

• únik ropy v souvislosti s válkou v Perském zálivu
• havárie ropné plošiny Ixtoc I
• srážka tankeru Atlantic Empress s lodí Aegean Captain

Článek Obří ropný tanker v Rudém moři je velkou hrozbou se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.