<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>finance &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/finance/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Wed, 07 Oct 2026 17:10:13 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>finance &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Také žijete od výplaty k výplatě a vaše rozpočtové tabulky selhaly za dva měsíce? Vsaďte raději na „daň z vlastního potěšení“, pracuje totiž s averzí ke ztrátě, ne s disciplínou</title>
		<link>https://vedazive.cz/mix/take-zijete-od-vyplaty-k-vyplate-a-vase-rozpoctove-tabulky-selhaly-za-dva-mesice-vsadte-radeji-na-dan-z-vlastniho-poteseni-pracuje-totiz-s-averzi-ke-ztrate-ne-s-disciplinou/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 09 Oct 2026 04:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Mix]]></category>
		<category><![CDATA[finance]]></category>
		<category><![CDATA[Peníze]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=219278</guid>

					<description><![CDATA[<p>Čistý příjem 72 000 Kč a před výplatou nula na účtu. David odložil rozpočtové tabulky a zavedl si jediné pravidlo: každé větší potěšení si sám zdaní.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pátek večer, rozvozová aplikace, sushi za 1 400 Kč. Dřív by David zaplatil a zapomněl. Teď hned po zaplacení otevře bankovnictví a pošle 210 Kč na účet pojmenovaný „Budoucí svoboda“. Večeři si nezakázal, jen ji o patnáct procent prodražil a rozdíl uložil. <a rel="nofollow noopener" href="https://www.drevostavitel.cz/clanek/studentsky-experiment" target="_blank">Celý jeho systém stojí na téhle drobné rutině</a>. Vydělávat víc nemusel, protože vydělával dost. Potřeboval brzdu přesně v tom okamžiku, kdy peníze odcházejí. Proč to funguje lépe než kontrola každé koruny a kolik takový trik vynese při běžných českých platech, jsme spočítali.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Inflace životního stylu: když se z luxusu stane standard</h2>



<p>Davidových 72 000 Kč čistého patří v Česku k nadprůměru. <a rel="nofollow noopener" href="https://csu.gov.cz/rychle-informace/prumerne-mzdy-2-ctvrtleti-2026" target="_blank">Český statistický úřad</a> uvádí průměrnou hrubou mzdu ve 2. čtvrtletí 2026 ve výši 51 966 Kč a z ní se ještě odvádí daň a pojistné. Přesto David každý měsíc dojel na nulu. Peníze se rozplynuly v pohodlí, které rostlo stejně rychle jako výplata.</p>



<p>Odborníci tomu říkají inflace životního stylu. Americká vládní platforma FINRED ji popisuje jako situaci, kdy výdaje stoupají spolu s příjmem a podkopávají schopnost budovat majetek. Dřívější odměna se mění v samozřejmost: lepší restaurace, dražší posilovna, taxík místo tramvaje, víkend v hotelu místo chaty u rodičů. Žádná z položek sama o sobě rozpočet nepoloží. Dohromady ho vyluxují do dna.</p>



<p>Davidův případ přitom zdaleka není výjimečný. Podle měření finanční gramotnosti <a rel="nofollow noopener" href="https://financnigramotnost.gov.cz/cs/aktuality/2026/vysledky-mereni-financni-gramotnosti-202-3444" target="_blank">ministerstva financí</a> by 6 % českých domácností po výpadku hlavního příjmu nezvládlo bez půjčky nebo stěhování ani týden. Alespoň měsíc by vydrželo 26 %, déle než tři měsíce 25 % a přes půl roku jen 23 %. Slabá rezerva tedy trápí i domácnosti, které by podle výše výplaty měly mít klid.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč rozpočtové tabulky vydrží jen pár týdnů</h2>



<p>David začal jako většina lidí. Stáhl si šablonu, kategorizoval útraty, večer přepisoval účtenky. Po dvou měsících s tím sekl. Tabulka vyžadovala desítky drobných rozhodnutí denně a každé z nich stálo kus pozornosti.</p>



<p>Data kanadské agentury pro finanční spotřebitele ukazují, že rozpočtování probíhá ve vlnách. Z lidí, kteří s ním nově začali, vytrvalo po více než roce 54 %, zbytek přestával a znovu začínal. Studie zároveň připomíná, že tabulky, aplikace i psané rozpočty kladou na uživatele vyšší mentální nároky než pasivní nástroje typu automatických převodů. Bostonský Fed dlouhodobě upozorňuje, že spoření naráží hlavně na sebekontrolu. Lidé nejsou kalkulačky, plány jim drolí únava, nálada a momentální chuť.</p>



<p>Davidovo pravidlo proto míří jinam. Neřeší zpětně stovky položek, hlídá jediný spouštěč: nákup nad 1 000 Kč. Rozhodnutí padá v reálném čase, přímo u pokladny nebo nad tlačítkem „Zaplatit“, tedy tam, kde se o penězích doopravdy rozhoduje.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Daň z vlastního potěšení v praxi: 15 % navrch, okamžitě na spořák</h2>



<p>Mechanika se vejde do jedné věty. Každý nákup nad 1 000 Kč David zatíží patnáctiprocentní přirážkou, kterou ihned odešle na oddělený spořicí účet. Bundu za 2 400 Kč doprovodí převod 360 Kč, u víkendu za 7 000 Kč pošle stranou 1 050 Kč.</p>



<p>Za jednoduchostí stojí tři známé principy behaviorální ekonomie:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Averze ke ztrátě.</strong> Daniel Kahneman a Amos Tversky v <a rel="nofollow noopener" href="https://web.mit.edu/curhan/www/docs/Articles/15341_Readings/Behavioral_Decision_Theory/Kahneman_Tversky_1979_Prospect_theory.pdf" target="_blank">prospektové teorii</a> popsali, že ztráty bolí víc, než těší stejně velké zisky. Nákup za 3 000 Kč najednou v hlavě stojí 3 450 Kč. Kdo váhal, často si koupi rozmyslí. Kdo nakoupí, aspoň si vytvoří polštář.</li>



<li><strong>Mentální účtování.</strong> Peníze na účtu s vlastním jménem a cílem vnímáme jako nedotknutelné. „Fond budoucí svobody“ láká k vybírání mnohem méně než obecný zůstatek.</li>



<li><strong>Automatizace místo vůle.</strong> Americký úřad CFPB doporučuje automatické spoření jako jeden z nejsnazších způsobů, jak si vypěstovat návyk. Přirážka funguje jako reflex: zaplatit, převést, hotovo.</li>
</ul>



<p>Technicky to v Česku zvládne prakticky každý. Okamžité platby podle <a rel="nofollow noopener" href="https://www.cnb.cz/cs/platebni-styk/certis/okamzite-platby/" target="_blank">České národní banky</a> dorazí během pár sekund, fungují nonstop a dostupné jsou pro 99 % klientů bankovního trhu. Převod tak může odejít ještě před odchodem z obchodu.</p>



<p>Pro srovnání s klasikou: pravidlo 50/30/20 dělí výplatu na potřeby, přání a úspory, takže pořád vyžaduje třídit výdaje. Strategie „zaplať nejdřív sobě“ posílá peníze na spoření hned po výplatě. Daň z potěšení cílí na opačný okamžik, totiž na konkrétní lákavou útratu. Podle nás vyjde nejlépe kombinace obou přístupů: menší trvalý příkaz po výplatě jako základ a přirážka jako turbo pro dny, kdy se utrácí.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kolik vynese přirážka při platu 30, 50 a 100 tisíc</h2>



<p>Univerzální vzorec zní: měsíční objem nákupů nad limit × sazba. Při Davidových 15 % dá 10 000 Kč zdaněných útrat 1 500 Kč měsíčně, tedy 18 000 Kč ročně. Při 30 000 Kč útrat už roční výnos šplhá na 54 000 Kč.</p>



<p>Pro nižší příjmy doporučujeme mírnější start. Davidova hranice 1 000 Kč odpovídá zhruba 1,4 % jeho čistého příjmu. U výplaty 30 000 Kč by stejný poměr dělal asi 420 Kč, prakticky tedy kulatých 500 Kč. Sazbu volte spíš kolem 10 %, aby pravidlo vydrželo první měsíce.</p>



<p>Modelový výpočet vychází z pravidla 50/30/20: na přání jde 30 % čistého příjmu a z celé této části se odvádí 10% přirážka.</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><th>Čistý příjem</th><th>Útraty za přání měsíčně</th><th>Přirážka 10 % měsíčně</th><th>Za rok</th></tr></thead><tbody><tr><td>30 000 Kč</td><td>9 000 Kč</td><td>900 Kč</td><td>10 800 Kč</td></tr><tr><td>50 000 Kč</td><td>15 000 Kč</td><td>1 500 Kč</td><td>18 000 Kč</td></tr><tr><td>100 000 Kč</td><td>30 000 Kč</td><td>3 000 Kč</td><td>36 000 Kč</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Pokud se přirážka uplatní jen na nákupy nad stanovenou hranici, skutečná částka bude nižší. Kdo chce tempo zrychlit, může sazbu postupně zvedat nebo přidat zmíněný trvalý příkaz.</p>



<p>Co dělat, když převod vypadne z hlavy? Zaveďte si jednou týdně „dopočítací den“ a dlužné přirážky pošlete hromadně. Když systém opakovaně drhne, snižte procento nebo posuňte hranici výš. Vzdát se pravidla úplně je nejhorší varianta.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kam s nouzovou rezervou v říjnu 2026</h2>



<p>Rezerva by měla pokrýt tři až šest měsíců nezbytných výdajů a zároveň nést úrok. Podle říjnového srovnání e15 aktuálně nabízí:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>mBank</strong> mSpořicí účet Plus 4,21 % ročně do 250 000 Kč, po prvních třech měsících za splnění podmínek,</li>



<li><strong>Raiffeisenbank</strong> 4 % ročně do 500 000 Kč při alespoň deseti platbách kartou měsíčně,</li>



<li><strong>Creditas</strong> 4 % ročně při aktivním používání účtu,</li>



<li><strong>Air Bank</strong> podle vlastního webu základ 2,0 % ročně a bonusovou sazbu 3,2 % při pravidelném spoření, s limitem 300 000 Kč.</li>
</ul>



<p>Sazby se mění rychle, před založením je proto vždy ověřte přímo u banky. Peníze na spořicím účtu chrání pojištění vkladů až do výše zhruba 2,5 milionu Kč na osobu a banku, včetně připsaných úroků.</p>



<p>Praktický tip na závěr: ke spořicímu účtu si nezřizujte platební kartu, pojmenujte ho podle cíle a v bankovnictví si uložte šablonu převodu. Odeslání přirážky pak zabere dvě klepnutí.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/mix/take-zijete-od-vyplaty-k-vyplate-a-vase-rozpoctove-tabulky-selhaly-za-dva-mesice-vsadte-radeji-na-dan-z-vlastniho-poteseni-pracuje-totiz-s-averzi-ke-ztrate-ne-s-disciplinou/">Také žijete od výplaty k výplatě a vaše rozpočtové tabulky selhaly za dva měsíce? Vsaďte raději na „daň z vlastního potěšení“, pracuje totiž s averzí ke ztrátě, ne s disciplínou</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Rezervace dovolené v 9 ráno vyjde o 30 % dráž než ve 3 v noci. Za rozdílem stojí algoritmus, který reaguje na počet současných vyhledávání</title>
		<link>https://vedazive.cz/mix/rezervace-dovolene-v-9-rano-vyjde-o-30-draz-nez-ve-3-v-noci-za-rozdilem-stoji-algoritmus-ktery-reaguje-na-pocet-soucasnych-vyhledavani/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 26 Sep 2026 03:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Mix]]></category>
		<category><![CDATA[dovolená]]></category>
		<category><![CDATA[finance]]></category>
		<category><![CDATA[úspora]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=218492</guid>

					<description><![CDATA[<p>Cestovní analytik z On the Beach spočítal, že rezervace dovolené mezi devátou a desátou ráno vychází v průměru o 30 % dráž než v nejlevnější hodině dne.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Rob Brooks se živí tím, že prohrabává data britského online prodejce zájezdů On the Beach. Jeho nejnovější analýza, zveřejněná na sociálních sítích a citovaná oborovými médii, přinesla překvapivě konkrétní zjištění: kdo si balíčkovou dovolenou objednává v ranní špičce, platí výrazně víc než ten, kdo totéž udělá večer, nebo dokonce uprostřed noci. Nejlevnější jednotlivá minuta v Brooksových datech připadla na 2:48. A nejlevnější hodinový blok? Mezi čtvrtou a pátou ráno. Jenže dřív než si nastavíte budík, stojí za to pochopit, proč k tomu dochází a jak z téhle znalosti vytěžit maximum bez chronického nevyspání.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč ranní špička zdražuje zájezdy o tisíce korun</h2>



<p>Mechanismus za Brooksovým číslem se jmenuje dynamický pricing a funguje v leteckém i hotelovém průmyslu už roky. Podle <a rel="nofollow noopener" href="https://www.iata.org/contentassets/0688c780d9ad4a4fadb461b479d64e0d/dynamic-offers-fact-sheet.pdf" target="_blank">factsheetu IATA</a> reaguje cenotvorba v reálném čase na zbývající kapacitu, čas do odletu, konkurenční nabídky a aktuální poptávku. U balíčkových dovolených se do výsledné částky promítají obě složky (letenka i hotel), přičemž letecká část bývá volatilnější.</p>



<p>Co se děje ráno? Miliony lidí otevřou prohlížeč, zadají destinaci a kliknou na „hledat&#8220;. Systém zaregistruje nárůst zájmu, levnější sedadla a pokoje mizí, algoritmus posune cenu výš. Brooks tuto dynamiku popisuje jednoduše: přes noc zájem opadne, cenové systémy se vracejí blíž k základní hladině, a jakmile se Evropa probudí, křivka znovu stoupá.</p>



<p>Přepočteno do českých korun: u zájezdu za 25 000 Kč představuje třicetiprocentní rozdíl zhruba 7 500 Kč. U rodinné objednávky za 50 000 Kč je to už 15 000 Kč, tedy suma, za kterou pořídíte další výlet na prodloužený víkend.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak dynamický pricing funguje i na českém trhu</h2>



<p>Brooksova data pocházejí z britského prostředí, ale obdobná cenotvorba operuje i u nás. Invia ve svém FAQ otevřeně uvádí, že cenu zájezdu stanovují pořadatelé v reálném čase a vstupují do ní dostupnost letů, cena paliva, obsazenost pokojů, poptávka, sezónnost i doba do odjezdu. U dynamických balíčků Invia navíc zdůrazňuje, že se cena i dostupnost mohou proměňovat průběžně podle kapacit dopravců a ubytovacích zařízení.</p>



<p>Čedok zase aktivně propaguje odlety z regionálních letišť (Praha, Brno, Ostrava) a samotná volba letiště dokáže cenu posunout výrazněji než leckterý časový trik. Přímá česká data rozložená po hodinách rezervace veřejně dostupná zatím nejsou, ale logika cenotvorby v reálném čase platí univerzálně: čím víc lidí hledá stejnou trasu ve stejný okamžik, tím rychleji mizí levnější kapacita.</p>



<p>Důležitý detail přidává easyJet ve svém průvodci cenotvorbou: aerolinky výslovně odmítají, že by zdražovaly kvůli cookies nebo opakovanému vyhledávání téhož uživatele. Pokud mezi dvěma dotazy cena stoupne, příčinou je spíš to, že mezitím někdo jiný koupil poslední levnější místo. Prostě ubývající inventář.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Tři praktické tahy, které ušetří víc než budík na 2:48</h2>



<p>Samotný přesun rezervace do nočních hodin představuje jen jednu páku. Podle nás je nejúčinnější kombinace tří kroků, z nichž každý přidává vlastní vrstvu úspory:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Vyhnout se ranní špičce.</strong> Brooks doporučuje večerní okno 20:00–22:00 jako citelně levnější alternativu k vlně okolo deváté hodiny. On the Beach na svém webu přidává ještě pozdější pásmo 22:00–1:00, kdy se objevují některé speciální nabídky. Budík na 2:48 je taktika pro maximalisty; večerní prohlížení před spaním stačí pro většinu efektu.</li>



<li><strong>Nechat monitoring na cenových alertech.</strong> Místo opakovaného ručního vyhledávání, které zbytečně zvyšuje úzkost i počet kliků, lze zapnout automatické sledování. Na Google Flights stačí zadat trasu, zvolit datumy a aktivovat „Track prices&#8220;, systém pošle e-mail při výrazné změně. Na Skyscanneru funguje obdobný princip: uložit let přes ikonu srdce, zapnout zvoneček a čekat na notifikaci. Alert pracuje 24 hodin denně, vy spíte.</li>



<li><strong>Prozkoumat alternativní letiště a termínové okno.</strong> Podle agregovaných dat Googlu vychází cestování pondělí až středa zhruba o 13 % levněji než o víkendu a let s přestupem asi o 22 % výhodněji než přímé spojení. U letních dovolených se nejnižší průměrné ceny pohybují kolem 21 dnů před odletem, přičemž cenově příznivé pásmo sahá od 14 do 43 dnů.</li>
</ul>



<h2 class="wp-block-heading">Proč sám prodejce počítá s kolísáním cen po nákupu</h2>



<p>Zajímavý střípek nabízí funkce Price Drop Protection, kterou On the Beach provozuje na vlastním webu. Po dokončení rezervace systém každý den automaticky kontroluje cenu stejné dovolené, a pokud klesne, zákazník získá voucher za rozdíl. Britský portál sám dokumentuje případy, kdy vrátil ekvivalent 11 000 až 17 000 Kč. Pokud prodejce investuje do nástroje, který denně hlídá cenové výkyvy, je to asi nejpřímější důkaz, že kolísání skutečně existuje a dosahuje řádu tisíců.</p>



<p>Regulátor ASA už v roce 2017 upozorňoval, že celková cena balíčku se může proměnit i několikrát za jediný den. A investigace spotřebitelské organizace Which? ze září 2026 zdokumentovala, že u části britského trhu cena po kliknutí na konkrétní nabídku vzrostla, byť právě u On the Beach tento jev ve sledovaném vzorku nezaznamenala.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kdy přesně kliknout: realistický scénář pro českého cestovatele</h2>



<p>Ideální postup vypadá podle dostupných dat a našeho redakčního úsudku takto: zhruba tři až šest týdnů před plánovaným odletem si nastavte cenové alerty na vybranou trasu přes Google Flights i Skyscanner. Sledujte notifikace, neprohlížejte ručně pořád dokola. Až alert oznámí pokles, otevřete rezervaci večer, ideálně po osmé, a dokončete nákup. Zkontrolujte alternativní odletová letiště a zvažte odlet v úterý nebo středu.</p>



<p>Tato kombinace pokrývá hned několik cenových pák najednou: obchází ranní špičku, využívá automatizovaný monitoring, pracuje s termínovým a letištním rozptylem. Každý z těchto kroků sám o sobě přináší jednociferné až dvouciferné procentní úspory, dohromady se mohou sčítat.</p>



<p>Kdo chce absolutní dno, může zkusit noční okno kolem třetí hodiny ranní. Ale většina praktického efektu leží v tom, co zvládnete udělat ještě před půlnocí, a bez budíku.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/mix/rezervace-dovolene-v-9-rano-vyjde-o-30-draz-nez-ve-3-v-noci-za-rozdilem-stoji-algoritmus-ktery-reaguje-na-pocet-soucasnych-vyhledavani/">Rezervace dovolené v 9 ráno vyjde o 30 % dráž než ve 3 v noci. Za rozdílem stojí algoritmus, který reaguje na počet současných vyhledávání</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Lehátko u italského moře stojí stovky eur denně. Za cenami stojí koncese, které stát pronajal pod cenou na desítky let</title>
		<link>https://vedazive.cz/mix/lehatko-u-italskeho-more-stoji-stovky-eur-denne-za-cenami-stoji-koncese-ktere-stat-pronajal-pod-cenou-na-desitky-let/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 08 Sep 2026 13:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Mix]]></category>
		<category><![CDATA[dovolená]]></category>
		<category><![CDATA[finance]]></category>
		<category><![CDATA[pláž]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=217654</guid>

					<description><![CDATA[<p>Když italský podnikatel zaplatí státu roční nájem za kus pobřeží, vystačí si s částkou 3 204 eur, tedy zhruba 80 tisíc korun.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Turista, který si na téže pláži pronajme slunečník a dvě lehátka na jediný srpnový týden, nechá tam v průměru 238 eur, bezmála šest tisíc korun. V přepočtu na celou sezonu provozovatel odvádí do státní kasy zlomek toho, co vybere za pár letních dnů. Právě tenhle nepoměr stojí za tím, proč se italské pobřeží proměnilo v podnikatelský prostor, kam se turista bez peněženky jen těžko dostane.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kolik stojí metr italského písku a komu plynou peníze</h2>



<p>Čísla pro léto 2026 hovoří jasně. Průzkum organizace <a rel="nofollow noopener" href="https://www.altroconsumo.it/-/media/altroconsumo/lobby-press/stampa/2026/280526csaltroconsumospiagge.pdf" target="_blank">Altroconsumo</a> mezi 222 plážovými kluby v deseti lokalitách ukázal, že za balíček jednoho slunečníku a dvou lehátek zaplatíte v první řadě průměrně 238 eur týdně, ve čtvrté řadě stále 210 eur. V ligurském Alassiu vyšplhá účet na 368 eur, tedy přes devět tisíc korun. A to se bavíme pouze o pronájmu místa na písku.</p>



<p>Podle Federconsumatori stojí denní balíček slunečníku, lehátka a skládacího křesla v průměru 37,35 eur. Za sedm dní vychází zhruba 261 eur. K tomu připočtěte přirážku 40 až 45 procent na občerstvení uvnitř plážového klubu oproti restauracím v okolí. Rodina se dvěma dětmi, která chce strávit týden u moře s plným servisem, se snadno dostane nad dvanáct tisíc korun jen za písek a stín.</p>



<p>Na druhé straně rovnice sedí stát. Oficiální minimální roční poplatek za koncesi od ledna 2025 činí 3 204,53 eur. Skutečná výše se odvíjí od tabulek a typu využití, ale zákonné minimum zůstává směšně nízké. Když úřady nestihly aktualizaci, jednotkové sazby se od dubna 2025 automaticky zvýšily o pouhých deset procent.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč italské pobřeží desítky let zůstávalo v rukou stejných provozovatelů</h2>



<p>Kořeny problému sahají hluboko. Italské právo ještě v roce 2018 automaticky prodlužovalo stávající koncese až do konce roku 2033. Držitelé nemuseli soutěžit, nemuseli investovat víc než minimum a nemuseli se obávat konkurence. Celé úseky pobřeží tak zůstávaly v rukou týchž rodin po generace.</p>



<p>Evropský soudní dvůr v dubnu 2023 řekl dost. V <a rel="nofollow noopener" href="https://curia.europa.eu/site/upload/docs/application/pdf/2023-04/cp230061en.pdf" target="_blank">rozsudku k případu C-348/22</a> konstatoval, že automatické obnovování koncesí odporuje unijnímu právu a že přidělování pobřežních ploch musí projít transparentním a nestranným výběrovým řízením. Evropská komise mezitím vedla řízení o porušení smlouvy pod číslem 2020/4118 a v listopadu 2023 přešla do fáze odůvodněného stanoviska.</p>



<p>Italská vláda zareagovala dekretem ze září 2024. Stávající koncese mají skončit 30. září 2027. Do 30. června téhož roku musejí úřady vypsat nové soutěže. Při objektivních překážkách lze termín odložit nejpozději do 31. března 2028. Nové tituly budou trvat pět až dvacet let podle potřebné doby návratnosti investic. Hodnotit se nemá jen nabídnutá cena, ale i kvalita služeb, bezbariérovost, nabídka mimo hlavní sezonu nebo ochota převzít zaměstnance předchozího provozovatele.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/07/plaz-navagio.jpg"><img decoding="async" width="1024" height="576" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/07/plaz-navagio-1024x576.jpg" alt="" class="wp-image-212413 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/07/plaz-navagio-1024x576.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/07/plaz-navagio-450x253.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/07/plaz-navagio-150x84.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/07/plaz-navagio-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/07/plaz-navagio.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></a></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Kde v Itálii se ještě vykoupete bez placení, a proč to bývá na jihu</h2>



<p>Data Institutu ISPRA ukazují, že italské pláže zabírají přibližně 3 400 kilometrů pobřeží, tedy asi 41 procent celkové délky. Přes dvě třetiny plážové plochy leží v jižních regionech a na velkých ostrovech, Sicílii a Sardinii. Právě tam bývá statisticky vyšší šance narazit na delší volné úseky označené jako „spiaggia libera&#8220;.</p>



<p>Na hustě zastavěných riviérách severu a středu je situace odlišná. Komerční zázemí plážových klubů tam často tvoří nepřerušenou bariéru mezi promenádou a mořem. Turista sice má teoretické právo projít k vodě, ale prakticky se musí prodírat skrze řady pronajatých lehátek nebo hledat úzké průchody mezi jednotlivými provozy.</p>



<p>Příkladem lokálního odporu je kampánské městečko Bacoli. Starosta Josi Gerardo Della Ragione v srpnu 2026 oznámil, že obec vyhrála spory u správního soudu i u Consiglio di Stato proti části provozovatelů, kteří bránili uvolnění pobřeží. Nový územní plán má pláže otevírat veřejnosti. Bacoli ale zatím zůstává spíše symbolem než celostátním standardem.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak si stojí Chorvatsko a Řecko: přísnější pravidla, volnější přístup</h2>



<p>Italský model vynikne ve srovnání se sousedními středomořskými destinacemi. Chorvatský parlament v červenci 2023 přijal <a rel="nofollow noopener" href="https://www.sabor.hr/en/press/news/croatian-parliament-amends-maritime-domain-act" target="_blank">nový zákon o námořním veřejném statku</a>, který výslovně zakotvuje, že pláže musejí být dostupné všem bez vstupného a bez oplocení. Kategorie hotelových pláží s omezeným přístupem zmizela.</p>



<p>Řecko koncese připouští, ale svazuje je přísnějšími prostorovými limity. Jedna koncese smí pokrývat maximálně 500 metrů čtverečních, lehátka mohou obsadit nanejvýš 60 procent plochy, v chráněných územích Natura jen 30 procent. Mezi jednotlivými koncesemi musejí zůstat odstupy a volné koridory k moři. Občané mohou porušení hlásit přes aplikaci <a rel="nofollow noopener" href="https://minfin.gov.gr/paraliagiaolous/eleftheri-prosvasi/" target="_blank">MyCoast</a>.</p>



<p>Itálie se tak ocitá v pozici země, která teprve dohání mantinely, jež si její sousedé nastavili dříve. Z toho plyne praktická rada: kdo chce mít jistotu volného přístupu k moři, ať si ještě před odjezdem ověří mapu obce a hledá výslovné označení „spiaggia libera&#8220;. Na italském jihu a ostrovech bude mít výrazně snazší úlohu než na ligurském či romagnolském pobřeží.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/mix/lehatko-u-italskeho-more-stoji-stovky-eur-denne-za-cenami-stoji-koncese-ktere-stat-pronajal-pod-cenou-na-desitky-let/">Lehátko u italského moře stojí stovky eur denně. Za cenami stojí koncese, které stát pronajal pod cenou na desítky let</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Zdánlivě obyčejná euro mince má hodnotu přes 20 000 Kč. V oběhu jsou jich tisíce</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/mate-doma-tuhle-euro-minci/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jana Šrámčíková]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 22 Mar 2026 14:34:28 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[finance]]></category>
		<category><![CDATA[sběratelé]]></category>
		<category><![CDATA[sběratelství]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=202429</guid>

					<description><![CDATA[<p>Možná ji někdo kdysi odložil jako drobné. Dnes by za ni ale mohl dostat pořádný balík. Její ceny mezi sběrateli totiž pořád rostou.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Speciální pamětní emise z Vatikánu může mít hodnotu, která mnohonásobně převyšuje její nominál, jak redakce VědaŽivě zjistila. A málokdo ví, že tahle jednoeurová mince s motivem papeže Benedikta XVI. z roku 2007, která dnes<strong> patří mezi vyhledávané sběratelské kousky</strong>, byla ve své době poměrně běžným oběživem. Klidně ji tedy můžete někde doma mít, aniž byste o tom věděli.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Vzácná památeční mince z roku 2007</h2>



<p>Ale pojďme se vrátit na samotný začátek tohoto příběhu. V roce 2007 nechal Vatikán vyrazit speciální jednoeurovou minci, která<strong> připomínala 80 let od podpisu Lateránských smluv</strong>. To byla mimochodem dohoda, která definitivně (a ke spokojenosti obou stran) upravila vztahy mezi Itálií a Vatikánem, jak v redakci připomínáme. A věřte nebo ne – právě tyhle historické souvislosti dávají minci úplně jiný rozměr.</p>



<p>Na minci je navíc vyobrazen papež Benedikt XVI. a už to samo o sobě z ní dělá zajímavý kousek. Ale to pořád ještě není ten hlavní trumf. Byla totiž vydaná v hodně omezeném nákladu. A jak už to bývá, co je vzácné, to letí nahoru na ceně.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kolik může mít taková mince hodnotu</h2>



<p>Možná si říkáte, že euro jako euro. Jenže tady se bavíme o úplně jiném levelu. Naše redakce si ověřila, že mezi sběrateli se tahle mince prodává klidně za více než 20 tisíc korun. A když ji doma náhodou objevíte ve špičkovém stavu, cena může být ještě vyšší.</p>



<p>Záleží to ovšem na několika věcech. Prim hraje zachovalost. Mince, která nikdy nebyla v oběhu a je v takzvané kvalitě proof nebo UNC, <strong>má úplně jinou hodnotu než ta, co si prošla desítkami rukou</strong> a už na první pohled vypadá značně opotřebeně. A důležitý je i originální obal nebo certifikát, pokud ho k ní máte.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč jsou vatikánské mince tak ceněné? Aneb malý stát a velká hodnota</h2>



<p>Vatikán patří mezi nejmenší státy na světě a tomu odpovídá i množství vydaných mincí. Náklady jednotlivých druhů oběživa jsou totiž poměrně nízké a většina emisí jde rovnou mezi sběratele. Do běžného oběhu se tak dostane jen minimum kusů.</p>



<p>Navíc mají tyhle mince často silný příběh. Navrhují je specialisté, takže vždy připomínají <strong>důležité historické události nebo osobnosti, což sběratele láká ještě víc</strong>. A když se spojí historie, nízký náklad a dobrý stav, dostanete poklad. Doslova. I když na první pohled docela maličký.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/mate-doma-tuhle-euro-minci/">Zdánlivě obyčejná euro mince má hodnotu přes 20 000 Kč. V oběhu jsou jich tisíce</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Stála pár kaček, olíznutím jsme ji poslali do světa. Kdo si ji schoval, může dnes sedět na milionovém pokladu</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/sberatelstvi-znamka-rudy-vojak/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jana Šrámčíková]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 20 Feb 2026 04:08:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[finance]]></category>
		<category><![CDATA[Peníze]]></category>
		<category><![CDATA[sběratelství]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=200671</guid>

					<description><![CDATA[<p>V roce 1922 vyšla série známek s vojákem Rudé armády. Jeden tiskový štoček však nesl chybnou hodnotu a sběratelský unikát byl na světě.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Filatelisté milují chyby – vlastně jako všichni sběratelé. Dávají jim totiž možnost pořídit si do sbírky něco unikátního. <strong>Obrácené motivy, špatné barvy i překlepy</strong> tak dokážou proměnit jeden docela obyčejný papírek v investiční skvost. A i jeden drobný omyl může po sto letech znamenat jmění. Přesně takový je totiž náš příběh.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-chybi-ka-se-vloudila">Chybička se vloudila</h2>



<p>Kdysi bezcenný papírek, dneska malý poklad, za který byste si klidně pořídili menší byt. Zní to jako pohádka o Popelce? <strong>Jenže ve světě známek se takové příběhy opravdu dějí</strong>. A vůbec nemusí být ve hře legendární modrý Mauricius, naopak. Stačí drobná chyba v tisku a z obyčejné stovky rublů je rázem sběratelský svatý grál.</p>



<p>A jak se to vlastně přihodilo? V roce 1922 vydala tehdejší RSFSR sérii známek s motivem vojáka Rudé armády. Nic zvláštního. <strong>Nominální hodnota byla 100 rublů</strong> a šlo o docela běžnou emisi. Jenže v tiskárně někdo udělal chybu a jeden štoček tak místo stovky nesl číslo 70. A bylo zaděláno na legendu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/znamky-foto-1024x538.jpg" alt="" class="wp-image-200669 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/znamky-foto-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/znamky-foto-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/znamky-foto-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/znamky-foto-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/znamky-foto.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Dnes se této raritě říká Red Army Soldier error nebo RSFSR 70r error. Vadné archy byly sice rychle staženy, ale pár kusů stejně nějak záhadně proklouzlo mezi lidi. A právě ty dnes budí vášně. <strong>Dochovaly se totiž údajně jen čtyři kompletní exempláře</strong> této známky, což opravdu není málo. Jeden je uložen ve státní sbírce A. S. Popova v Petrohradě, další vlastní soukromí sběratelé.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-z-hal-se-st-vaj-miliony">Z haléřů se stávají miliony</h2>



<p>Není tedy divu, že když se jeden z těchto archů objevil v roce 2014 na aukci společnosti Cherrystone Auctions v New Yorku, sběratelé zbystřili. <strong>Výsledná cena byla 126 500 dolarů, tedy přes 2,6 milionu korun</strong>, a vyrazila tehdy dech i ostříleným hráčům. Není divu – tomuhle se říká pořídit haléřovou investici za milion!</p>



<p>A víte, co je na tom všem nejzajímavější? Hodnotu poštovní známky totiž neurčuje jen stáří. Rozhoduje vzácnost, stav, původ a doložená historie. <strong>Známka bez drobných vad, s původním lepidlem </strong>a jasným původem může mít cenu násobně vyšší než stejný kus s ohnutým rohem. A navíc šlo ve své době o velmi běžnou známku, takže je docela možné, že ji někde na dopisech od svých vzdálených příbuzných najdete… tak pozor na to, až budete prohlížet starou poštu!</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/sberatelstvi-znamka-rudy-vojak/">Stála pár kaček, olíznutím jsme ji poslali do světa. Kdo si ji schoval, může dnes sedět na milionovém pokladu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>I v obyčejných padesátikorunách se skrývají poklady. Kousek z peněženky vám může na aukci vydělat tisíce korun</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/vzacna-padesatikoruna-penize-sberatelstvi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jana Šrámčíková]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 19 Feb 2026 06:32:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[finance]]></category>
		<category><![CDATA[Peníze]]></category>
		<category><![CDATA[sběratelství]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=200588</guid>

					<description><![CDATA[<p>Mnozí Češi si padesátikoruny odkládají do prasátka nebo plechovky „na horší časy“. Jenže některé ročníky mohou mít hodnotu mnohonásobně vyšší.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Numismatici potvrzují, že mezi běžnými padesátikorunami se občas objeví vzácné ročníky. Rozhoduje zachovalost i konkrétní rok ražby. <strong>Nejsou to ovšem žádné extrémně raritní kousky ze sbírek</strong>, na které narazíte jen náhodou. Naopak – po padesátikorunách ještě není taková poptávka, tudíž je stále velká šance, že je najdete i u sebe v peněžence.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-n-kter-kousky-v-m-m-ou-slu-n-vyd-lat">Některé kousky vám můžou slušně vydělat</h2>



<p>Nejde ale o každou minci. Nejčastější ročník 1993 je běžný a žádnou mimořádnou hodnotu nemá. Klíčové jsou ovšem roky 1994 až 2003. V tomto období totiž velká část padesátikorun putovala hlavně do <strong>sběratelských sad vydávaných Českou národní bankou a do oběhu jich bylo uvolňováno pramálo</strong>. Do běžného oběhu se dostaly jen výjimečně – ovšem na první pohled nevypadaly nijak rozdílně, takže lidé neměli důvod si jich nějak extrémně považovat. A to platí dodnes. O vzácných dvacetikorunách nebo desetikorunách toho bylo napsáno hodně, ale padesátikoruna je pro mnoho milovníků sběratelství tajemnou novinkou.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/mince-50-1024x538.jpg" alt="" class="wp-image-200589 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/mince-50-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/mince-50-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/mince-50-768x404.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/mince-50-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/mince-50.jpg 1199w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kter-ro-n-ky-jsou-zaj-mav">Které ročníky jsou zajímavé</h2>



<p>Ale teď už se pojďme podívat na konkrétní kousky. Za velmi dobré ročníky jsou považovány zejména 2000, 2001 a 2005. <strong>I kus v horším stavu, který na vás vykoukne ze šuplíku nebo z prasátka</strong>, může mít cenu kolem dvou až tří tisíc korun. Zásadní roli hraje zachovalost. Mince bez výrazného opotřebení, škrábanců a oxidace totiž mají ještě násobně vyšší cenu.</p>



<p>Platí jednoduché pravidlo: čím lepší stav, tím větší šance na zajímavý výdělek. Ale pozor – určitě se nesnažte minci nějak uměle čistit. To naopak její hodnotu může snížit. Spokojte se s nálezovým stavem, případně se pokuste poptat nějakého renomovaného numismatika.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-hled-n-je-jako-jehla-v-kupce-sena">Hledání je jako jehla v kupce sena</h2>



<p>Najít cenný kus ovšem vůbec není jednoduché. Šance existuje, ale není vysoká. I tak se ale vyplatí vzít každou padesátikorunu, která vám projde peněženkou, do ruky a pořádně si ji prohlédnout, protože kdo ví, možná může být takový poklad právě i u vás.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/vzacna-padesatikoruna-penize-sberatelstvi/">I v obyčejných padesátikorunách se skrývají poklady. Kousek z peněženky vám může na aukci vydělat tisíce korun</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Visely nad linkou, dnes mizí z vitrín. Starý porcelán láká investory. Dostat statisíce za starý talíř může každý</title>
		<link>https://vedazive.cz/mix/sberatelstvi-porcelan-tipy-triky/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jana Šrámčíková]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 17 Feb 2026 14:33:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Mix]]></category>
		<category><![CDATA[finance]]></category>
		<category><![CDATA[Porcelán]]></category>
		<category><![CDATA[sběratelství]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=200562</guid>

					<description><![CDATA[<p>Trh se starožitným porcelánem zažívá renesanci. Z obyčejných talířů se stávají investiční předměty, ale spolu s rostoucí cenou přibývá i padělků.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Evropský porcelán z 18. a 19. století dnes dosahuje na aukcích vysokých částek. Klíč k vysoké hodnotě však není jen jeden. Sběratelé <strong>hodnotí značku, kvalitu malby a samozřejmě i zachovalost</strong>. Ale než starý servis prodáte nebo vyhodíte, vyplatí se zjistit, zda vám ve vitríně neleží nečekaný poklad. Mohli byste být opravdu příjemně překvapeni.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kde-se-rodily-porcel-nov-legendy">Kde se rodily porcelánové legendy</h2>



<p>Visely nad kredencí, za sklem ve vitríně nebo nad kuchyňskou linkou. Modrý dekor, zlatá linka, občas krajinka nebo růže. Také je poznáváte?<strong> Možná je doma ještě máte, možná jste je už vyhodili</strong>. A není se čemu divit. Spousta lidí je roky považovala za kýč z dob našich babiček. Jenže dnes? Sběratelé objíždějí republiku a vykupují některé kousky za tisíce. A někdy i víc.</p>



<p>Trh se starožitným porcelánem totiž znovu ožil. Určitou roli v tom hraje nostalgie, ale také fakt, že zodpovědní lidé <strong>chtějí mít peníze v komoditách, které neztrácejí hodnotu</strong> (například nepodléhají zubu času, což porcelán rozhodně splňuje). A kdo ví, možná právě vy máte doma něco, co má větší cenu, než byste čekali.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/stare-talire-1024x538.jpg" alt="" class="wp-image-200560 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/stare-talire-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/stare-talire-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/stare-talire-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/stare-talire-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/stare-talire.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Evropský porcelán totiž zažil své zlaté období v 18. a 19. století. Slavné manufaktury jako Meissen, KPM Berlin nebo francouzská Sèvres vyráběly kusy, které se mohly docela jednoduše dostat i do domácností vašich příbuzných – a které dnes na aukcích lámou rekordy.</p>



<p>V českých zemích hrály prim závody v Klášterci nad Ohří, Slavkově, Dubí či Březové. Je sice pravdou, že zpočátku se často inspirovaly zahraničím, ale <strong>postupně si vytvořily svůj vlastní styl</strong>. Patří mezi ně například i typický „cibulák“ nebo jemné květinové motivy, na které dnes sběratelé nedají dopustit.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-co-d-l-z-tal-e-sb-ratelsk-hit">Co dělá z talíře sběratelský hit</h2>



<p>Stav je alfou a omegou. Odštípnutý okraj nebo vlasová prasklina mohou srazit hodnotu až o 90 procent, to si pamatujte. <strong>Perfektní, netknutý kus bez oprav je snem každého sběratele</strong>. Pokud ovšem uvažujete o koupi, myslete na to, že až příliš dokonalý kus svědčí spíše o padělání. Ručně vyráběné a malované talíře a hrnky prostě čas od času nějaký ten kaz mají.</p>



<p>Hodnotu zvyšuje i kompletní servis. Jeden talíř je hezký, ale celá sada? To už je jiná liga. A pokud máte doložený původ <strong>z významné sbírky nebo šlechtického rodu, cena může vyskočit ještě výš</strong>. Na vašem účtu se tak mohou objevit zničehonic i statisíce. Musíte jen udělat první krok a zajít se svým dědictvím po babičce do starožitnictví. Může se vám to nečekaně vyplatit.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/mix/sberatelstvi-porcelan-tipy-triky/">Visely nad linkou, dnes mizí z vitrín. Starý porcelán láká investory. Dostat statisíce za starý talíř může každý</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Němci přišli s turbínou za cenu elektrokola. Malá jako parabola, silná jako vítr v zimě. Soláry strčí hravě do kapsy</title>
		<link>https://vedazive.cz/mix/nova-vetrna-turbina-domacnosti/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jana Šrámčíková]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 15 Feb 2026 06:52:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Mix]]></category>
		<category><![CDATA[ekologie]]></category>
		<category><![CDATA[Elektřina]]></category>
		<category><![CDATA[finance]]></category>
		<category><![CDATA[úspora]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=200411</guid>

					<description><![CDATA[<p>Trh malých větrných elektráren dlouho připomínal experimentální dílnu plnou přehnaných slibů. SkyWind NG přichází s jiným přístupem.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Představte si větrník, který nevypadá jako stožár z větrné farmy, ale spíš jako větší parabola na televizi. Váží necelých dvacet kilo, je<strong> tichý jako šepot rodičů novorozeného miminka </strong>a pokrýt alespoň část spotřeby domácnosti mu nedělá problém ani v zimě. Přesně takový je nejnovější německý projekt, který začal jako studentská práce, ale dnes míří do světa s mnohem většími cíli.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-od-studentsk-ho-n-padu-a-ke-sv-tov-mu-patentu">Od studentského nápadu až ke světovému patentu</h2>



<p>Fotovoltaika je dnes skoro na každé druhé střeše. Jenže jakmile přijde listopad a naše slunce si vezme zaslouženou dovolenou, přijde většina jejích výhod vniveč a panely vytvoří sotva tolik elektřiny, aby vám nabily telefon.</p>



<p>Co tedy s tím? Obnovitelné zdroje zavrhnout? Naštěstí to nebude třeba, protože právě tady vstupuje do hry malá větrná elektrárna SkyWind NG. <strong>Kdybyste ji potkali u svých sousedů, nepoznáte ji</strong>, protože na první pohled vypadá spíš jako satelitní parabola než jako větrník na výrobu elektřiny. A co je zásadní, jako první svého druhu získala důležitou mezinárodní certifikaci.</p>



<p>Za projektem stojí Němec Fritz Unger, který s prvním prototypem přišel už v roce 2009 v soutěži Jugend forscht. Byl tehdy studentem, který si tímto projektem splnil velký sen – dostat větrnou energii k běžným domácnostem bez obřích těžkých stožárů a betonových základů.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/vetrna-turbina-foto-1024x538.jpg" alt="" class="wp-image-200410 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/vetrna-turbina-foto-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/vetrna-turbina-foto-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/vetrna-turbina-foto-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/vetrna-turbina-foto-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/vetrna-turbina-foto.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Ale jen u snu nezůstalo. Studentský projekt mu nestačil, a proto se dnes po světě točí přes deset tisíc těchto turbín. <strong>Najdete je na rodinných domech, telekomunikačních věžích i horských chatách</strong> (tedy tam, kde by se natažení klasické přípojky jednoduše nevyplatilo nebo neúměrně prodražilo).</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dn-plast-ale-materi-ly-co-v-m-vydr">Žádný plast, ale materiály, co vám vydrží</h2>



<p>Rotor má průměr 1,5 metru, tedy podobně jako větší satelitní anténa, a celé zařízení váží 19 kilogramů. To znamená jednoduchou instalaci <strong>bez jeřábu a bez složitých úprav střechy</strong> (rozhodně vám tedy nehrozí, že by se vám střecha propadla). Dva řemeslníci to zvládnou během pár hodin.</p>



<p>A čísla také nejsou vůbec špatná. Roční certifikovaná výroba činí 615 kWh. Nezní to jako revoluce, ale v zimě může právě tahle energie pokrýt provoz lednice, oběhového čerpadla nebo základního osvětlení, a to se vždycky hodí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-tich-soused-za-cenu-elektrokola">Tichý soused za cenu elektrokola</h2>



<p>Jedna z hlavních obav u takovýchto projektů bývá hluk. Výrobce ovšem uvádí hlučnost kolem 34 decibelů, tedy méně než běžný hovor, sousedé si toho tedy sotva všimnou.</p>



<p>A cena? 2 949 eur, tedy zhruba 73 tisíc korun. To je méně než většina domácích bateriových úložišť. Turbína má navíc <strong>vlastní řídicí jednotku, která při silném větru automaticky rotor zabrzdí</strong>. Jinými slovy – za svůj spolehlivý zdroj energie zaplatíte zhruba stejně jako třeba za elektrokolo. Dobrá zpráva, že?</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/mix/nova-vetrna-turbina-domacnosti/">Němci přišli s turbínou za cenu elektrokola. Malá jako parabola, silná jako vítr v zimě. Soláry strčí hravě do kapsy</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Možná je máte doma také. Tuhle módní nezbytnost nosil každý děda, dnes za ni můžete dostat přes 1 milion Kč</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/hodinky-maji-cenu-milion/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jana Šrámčíková]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 10 Feb 2026 05:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[chytré hodinky]]></category>
		<category><![CDATA[finance]]></category>
		<category><![CDATA[sběratelé]]></category>
		<category><![CDATA[sběratelství]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=200053</guid>

					<description><![CDATA[<p>Možná leží zapomenuté v šuplíku po rodičích nebo prarodičích. Nenápadné hodinky s ručičkami dnes mohou mít cenu malého auta.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Možná to znáte. Otevřete starý šuplík po rodičích nebo prarodičích a mezi dokumenty a knoflíky leží nenápadné náramkové hodinky. Je to taková nostalgie. Žádný velký displej, žádné chytré funkce,<strong> jen ručičky a tiché tikání, když je natáhnete</strong>. A přesto dnes mohou mít cenu malého auta, pokud si váš děda nebo praděda kdysi dávno koupil ten správný typ. Řeč je o legendárních československých hodinkách Prim, které zažívají návrat na výsluní a sběratelé po nich jdou doslova jako vosy po bonbonu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-n-vrat-ke-kr-se-mechaniky">Návrat ke kráse mechaniky</h2>



<p>Podle sběratelů lidé znovu objevují kouzlo poctivých mechanických hodinek. Ale ve hře rozhodně není jen měření času, ale i unikátní kombinace techniky, estetiky a příběhu. A právě ten mají hodinky Prim opravdu výjimečný.</p>



<p>V první řadě jde o značku, která má dodnes punc kvality. Jak říká známý sběratel Václav Reischl, dobře servisovaný strojek má skoro neomezenou životnost. <strong>Přirovnává ho ke kalašnikovu mezi hodinkami</strong> – zkrátka vydrží skoro cokoliv. A neříká to jen tak do větru. Sám nosí na ruce zlaté primky z roku 1959, které mu dělají radost každý den.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/hodinky-hodiny-1024x538.jpg" alt="" class="wp-image-200052 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/hodinky-hodiny-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/hodinky-hodiny-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/hodinky-hodiny-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/hodinky-hodiny-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/hodinky-hodiny.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-se-za-al-ps-t-p-b-h-hodinek-prim">Jak se začal psát příběh hodinek Prim</h2>



<p>První náramkové hodinky Prim, tehdy ještě pod názvem Spartak, vznikaly v Novém Městě nad Metují. V padesátých letech šlo o luxusní zboží, často na příděl. <strong>Cena nebyla právě nízká – klidně odpovídala polovině měsíčního platu</strong>. V šedesátých letech už byly základní modely o něco dostupnější, ale sportovní modely pořád patřily mezi to nejdražší, co jste si mohli na trhu dopřát. A také nejlepší.</p>



<p>Největší hvězdou mezi primkami je model Prim Orlík. Vznikl v roce 1965 pro potřeby armádních potápěčů a šlo o první skutečně vodotěsné primky. Fungovaly perfektně<strong> a kdo je měl, ten si je pečlivě střežil</strong>. Z původních zhruba tří set kusů se dnes ví jen o několika desítkách. Jejich cena se tak šplhá klidně i přes milion korun. Ovšem ani „obyčejné“ primky z té doby nejsou bezcenné. Podle druhu a modelu za ně můžete dostat klidně 10 až 100 000 korun. Čím lépe zachované budou, tím samozřejmě lépe. A rozhoduje i originalita dílů a to, zda máte původní krabičku a papíry.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/hodinky-maji-cenu-milion/">Možná je máte doma také. Tuhle módní nezbytnost nosil každý děda, dnes za ni můžete dostat přes 1 milion Kč</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Nevyhazujte zbytečně jmění do popelnice. Vzácný nábytek může na první pohled vypadat obyčejně, opak je ale pravdou</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/stary-cesky-nabytek-cennost/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jana Šrámčíková]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 09 Feb 2026 03:14:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[finance]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[nábytek]]></category>
		<category><![CDATA[sběratelství]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=199966</guid>

					<description><![CDATA[<p>Křesla, stolky a celé sedací soupravy, které u nás působily „těžce“ a nemoderně, dnes sběratelé vyhledávají jako designové klenoty.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ještě před pár lety to byl jasný scénář. Staré křeslo po babičce šlo do sklepa, komoda na chalupu a gauč obvykle rovnou k popelnicím. Vždyť co s těmi „vehikly“.<strong> Je to přece těžké, nepraktické a nemoderní…</strong> Jenže karta se pomalu, ale jistě obrací. To, co jsme doma považovali za přítěž, se dnes v zahraničí prodává za částky, ze kterých se jednomu protočí panenky. Ano, i ryze český nábytek může mít skoro neuvěřitelnou hodnotu – a to zvlášť u lidí, kteří si nad jiné cení kvality.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-funkcionalismus-kter-ho-si-sv-t-v-m-d-v-ne-my">Funkcionalismus, kterého si svět všímá dřív než my</h2>



<p>Zatímco u nás v bytech a domech už několik let na plné čáře vítězí lehký nábytek z velkých řetězců, sběratelé v Německu, Francii, Británii nebo USA naopak <strong>objevují kvality československého funkcionalismu a poválečného designu</strong>. A mají k tomu dobrý důvod – tedy vlastně hned několik: masivní materiály, poctivé řemeslo a nadčasový vzhled. A když se nad tím zamyslíte, dává to smysl – vždyť tyhle superlativy se dnes vážou hlavně k luxusnímu zboží. Jenže český nábytek z první poloviny 20. století vám tyhle benefity nabídne také.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jm-no-kter-dnes-zaru-uje-hodnotu">Jméno, které dnes zaručuje hodnotu</h2>



<p>Nejčastěji padá jedno jméno – Jindřich Halabala. Tento vlivný československý nábytkový designér 20. století to s funkcionalismem opravdu uměl. <strong>Ve 30. a 40. letech navrhoval křesla, stolky i celé bytové sestavy </strong>tak, aby dlouho a prakticky sloužily. A protože byl i mistr designu, není divu, že se dnes z těchto kusů mnohdy staly bez nadsázky vysoce sběratelské trofeje.</p>



<blockquote class="instagram-media" data-instgrm-permalink="https://www.instagram.com/p/DQoK4eCCMak/?utm_source=ig_embed&amp;utm_campaign=loading" data-instgrm-version="14" style=" background:#FFF; border:0; border-radius:3px; box-shadow:0 0 1px 0 rgba(0,0,0,0.5),0 1px 10px 0 rgba(0,0,0,0.15); margin: 1px; max-width:720px; min-width:326px; padding:0; width:99.375%; width:-webkit-calc(100% - 2px); width:calc(100% - 2px);"><div style="padding:16px;"> <a href="https://www.instagram.com/p/DQoK4eCCMak/?utm_source=ig_embed&amp;utm_campaign=loading" style=" background:#FFFFFF; line-height:0; padding:0 0; text-align:center; text-decoration:none; width:100%;" target="_blank" rel="noopener nofollow"> <div style=" display: flex; flex-direction: row; align-items: center;"> <div style="background-color: #F4F4F4; border-radius: 50%; flex-grow: 0; height: 40px; margin-right: 14px; width: 40px;"></div> <div style="display: flex; flex-direction: column; flex-grow: 1; justify-content: center;"> <div style=" background-color: #F4F4F4; border-radius: 4px; flex-grow: 0; height: 14px; margin-bottom: 6px; width: 100px;"></div> <div style=" background-color: #F4F4F4; border-radius: 4px; flex-grow: 0; height: 14px; width: 60px;"></div></div></div><div style="padding: 19% 0;"></div> <div style="display:block; height:50px; margin:0 auto 12px; width:50px;"><svg width="50px" height="50px" viewBox="0 0 60 60" version="1.1" xmlns="https://www.w3.org/2000/svg" xmlns:xlink="https://www.w3.org/1999/xlink"><g stroke="none" stroke-width="1" fill="none" fill-rule="evenodd"><g transform="translate(-511.000000, -20.000000)" fill="#000000"><g><path d="M556.869,30.41 C554.814,30.41 553.148,32.076 553.148,34.131 C553.148,36.186 554.814,37.852 556.869,37.852 C558.924,37.852 560.59,36.186 560.59,34.131 C560.59,32.076 558.924,30.41 556.869,30.41 M541,60.657 C535.114,60.657 530.342,55.887 530.342,50 C530.342,44.114 535.114,39.342 541,39.342 C546.887,39.342 551.658,44.114 551.658,50 C551.658,55.887 546.887,60.657 541,60.657 M541,33.886 C532.1,33.886 524.886,41.1 524.886,50 C524.886,58.899 532.1,66.113 541,66.113 C549.9,66.113 557.115,58.899 557.115,50 C557.115,41.1 549.9,33.886 541,33.886 M565.378,62.101 C565.244,65.022 564.756,66.606 564.346,67.663 C563.803,69.06 563.154,70.057 562.106,71.106 C561.058,72.155 560.06,72.803 558.662,73.347 C557.607,73.757 556.021,74.244 553.102,74.378 C549.944,74.521 548.997,74.552 541,74.552 C533.003,74.552 532.056,74.521 528.898,74.378 C525.979,74.244 524.393,73.757 523.338,73.347 C521.94,72.803 520.942,72.155 519.894,71.106 C518.846,70.057 518.197,69.06 517.654,67.663 C517.244,66.606 516.755,65.022 516.623,62.101 C516.479,58.943 516.448,57.996 516.448,50 C516.448,42.003 516.479,41.056 516.623,37.899 C516.755,34.978 517.244,33.391 517.654,32.338 C518.197,30.938 518.846,29.942 519.894,28.894 C520.942,27.846 521.94,27.196 523.338,26.654 C524.393,26.244 525.979,25.756 528.898,25.623 C532.057,25.479 533.004,25.448 541,25.448 C548.997,25.448 549.943,25.479 553.102,25.623 C556.021,25.756 557.607,26.244 558.662,26.654 C560.06,27.196 561.058,27.846 562.106,28.894 C563.154,29.942 563.803,30.938 564.346,32.338 C564.756,33.391 565.244,34.978 565.378,37.899 C565.522,41.056 565.552,42.003 565.552,50 C565.552,57.996 565.522,58.943 565.378,62.101 M570.82,37.631 C570.674,34.438 570.167,32.258 569.425,30.349 C568.659,28.377 567.633,26.702 565.965,25.035 C564.297,23.368 562.623,22.342 560.652,21.575 C558.743,20.834 556.562,20.326 553.369,20.18 C550.169,20.033 549.148,20 541,20 C532.853,20 531.831,20.033 528.631,20.18 C525.438,20.326 523.257,20.834 521.349,21.575 C519.376,22.342 517.703,23.368 516.035,25.035 C514.368,26.702 513.342,28.377 512.574,30.349 C511.834,32.258 511.326,34.438 511.181,37.631 C511.035,40.831 511,41.851 511,50 C511,58.147 511.035,59.17 511.181,62.369 C511.326,65.562 511.834,67.743 512.574,69.651 C513.342,71.625 514.368,73.296 516.035,74.965 C517.703,76.634 519.376,77.658 521.349,78.425 C523.257,79.167 525.438,79.673 528.631,79.82 C531.831,79.965 532.853,80.001 541,80.001 C549.148,80.001 550.169,79.965 553.369,79.82 C556.562,79.673 558.743,79.167 560.652,78.425 C562.623,77.658 564.297,76.634 565.965,74.965 C567.633,73.296 568.659,71.625 569.425,69.651 C570.167,67.743 570.674,65.562 570.82,62.369 C570.966,59.17 571,58.147 571,50 C571,41.851 570.966,40.831 570.82,37.631"></path></g></g></g></svg></div><div style="padding-top: 8px;"> <div style=" color:#3897f0; font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; font-style:normal; font-weight:550; line-height:18px;">Zobrazit příspěvek na Instagramu</div></div><div style="padding: 12.5% 0;"></div> <div style="display: flex; flex-direction: row; margin-bottom: 14px; align-items: center;"><div> <div style="background-color: #F4F4F4; border-radius: 50%; height: 12.5px; width: 12.5px; transform: translateX(0px) translateY(7px);"></div> <div style="background-color: #F4F4F4; height: 12.5px; transform: rotate(-45deg) translateX(3px) translateY(1px); width: 12.5px; flex-grow: 0; margin-right: 14px; margin-left: 2px;"></div> <div style="background-color: #F4F4F4; border-radius: 50%; height: 12.5px; width: 12.5px; transform: translateX(9px) translateY(-18px);"></div></div><div style="margin-left: 8px;"> <div style=" background-color: #F4F4F4; border-radius: 50%; flex-grow: 0; height: 20px; width: 20px;"></div> <div style=" width: 0; height: 0; border-top: 2px solid transparent; border-left: 6px solid #f4f4f4; border-bottom: 2px solid transparent; transform: translateX(16px) translateY(-4px) rotate(30deg)"></div></div><div style="margin-left: auto;"> <div style=" width: 0px; border-top: 8px solid #F4F4F4; border-right: 8px solid transparent; transform: translateY(16px);"></div> <div style=" background-color: #F4F4F4; flex-grow: 0; height: 12px; width: 16px; transform: translateY(-4px);"></div> <div style=" width: 0; height: 0; border-top: 8px solid #F4F4F4; border-left: 8px solid transparent; transform: translateY(-4px) translateX(8px);"></div></div></div> <div style="display: flex; flex-direction: column; flex-grow: 1; justify-content: center; margin-bottom: 24px;"> <div style=" background-color: #F4F4F4; border-radius: 4px; flex-grow: 0; height: 14px; margin-bottom: 6px; width: 224px;"></div> <div style=" background-color: #F4F4F4; border-radius: 4px; flex-grow: 0; height: 14px; width: 144px;"></div></div></a><p style=" color:#c9c8cd; font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px; margin-bottom:0; margin-top:8px; overflow:hidden; padding:8px 0 7px; text-align:center; text-overflow:ellipsis; white-space:nowrap;"><a href="https://www.instagram.com/p/DQoK4eCCMak/?utm_source=ig_embed&amp;utm_campaign=loading" style=" color:#c9c8cd; font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; font-style:normal; font-weight:normal; line-height:17px; text-decoration:none;" target="_blank" rel="noopener nofollow">Příspěvek sdílený HalabalaDesign (@halabaladesign)</a></p></div></blockquote>
<script async="" src="//www.instagram.com/embed.js"></script>



<p>Naše redakce zjistila, že křesla podle Halabalových návrhů se běžně prodávají za desítky tisíc korun – a někdy i víc. <strong>Výjimečné kusy po profesionální renovaci se dostávají klidně k hranici sta tisíc</strong>. A to ani nemluvíme o sedacích soupravách, kterých se v plné sestavě dochovalo jen minimum. Tam mohou sběratelé sáhnout do kapsy i pro půl milionu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pro-halabala-okouzluje-milovn-ky-funk-n-ho-designu-i-dnes">Proč Halabala okouzluje milovníky funkčního designu i dnes?</h2>



<p>Odpověď je vlastně jednoduchá. Halabalův přístup byl na svou dobu revoluční. Prosazoval dostupný design pro široké vrstvy, ale bez slevování z kvality. Jeho prodejny připomínaly dnešní showroomy – kompletně zařízené byty, kde si zákazník dokázal všechno představit v praxi (a <strong>podle potřeby také patřičně osahat</strong>). Navíc se vrhl i na osvětu. Psával články, knihy a vysvětloval, že moderní bydlení má být funkční, hygienické a přitom dostupné opravdu všem. K jeho nábytku se tedy váže i jedinečný příběh, o který mají sběratelé dnes ještě větší zájem než o vybavení domácnosti jako takové.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/stary-cesky-nabytek-cennost/">Nevyhazujte zbytečně jmění do popelnice. Vzácný nábytek může na první pohled vypadat obyčejně, opak je ale pravdou</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Odborníci vybrali nejlepší aviváž. Peněženku potěší, o drahý produkt z reklamy nejde</title>
		<link>https://vedazive.cz/mix/test-avivaz-produkty/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jana Šrámčíková]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 04 Feb 2026 04:24:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Mix]]></category>
		<category><![CDATA[finance]]></category>
		<category><![CDATA[praní]]></category>
		<category><![CDATA[test]]></category>
		<category><![CDATA[úspora]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=199529</guid>

					<description><![CDATA[<p>Některé voní nádherně jen do chvíle, než zavřete pračku. Jiné překvapí výdrží i poměrem ceny a kvality.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Aviváž není povinná výbava každé domácnosti, ale kdo si na ni zvykne, ten zkrátka a dobře ví své. Dokáže změkčit prádlo, <strong>dodat mu příjemnou vůni a hebkost a hlavně kolem něj vytvoří jedinečný pocit svěžesti</strong>, který oceníte zvlášť v teplých měsících a který nelze prakticky nijak jinak získat. A jak si aviváž vybíráme? Přece podle vůně. Jenže neměl by jít pouze o první dojem – důležité by mělo být i to, jak dlouho svěží pocit vydrží. A právě to se rozhodli odborníci porovnat v testu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kdy-v-n-slibuje-v-c-ne-nakonec-d">Když vůně slibuje víc, než nakonec dá</h2>



<p>Jako první vyzkoušeli Silan z řady Aromatherapy. Už při otevření působí příjemně a nevtíravě, jenže to je také vše. Po vyprání se vůně na prádle skoro vytratí (to <strong>tím spíš, pokud ho strčíte do sušičky</strong>). Objeví se až po úplném uschnutí, a i tehdy je velmi jemná. Pro citlivé nosy to může být výhoda, kdo ale čeká výraznější efekt, ten se neubrání zklamání. Cena i jednoduché dávkování sice potěší, ale výsledek bude spíš zklamáním. Plusové body si zaslouží dobrá dávkovatelnost a velké balení.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-luxusn-jm-no-slab-v-sledek">Luxusní jméno, slabší výsledek</h2>



<p>I u značky Coccolino prý čekali víc – koneckonců právě ta se v poslední době objevuje v reklamách snad nejčastěji. Květinová vůně je sice <strong>na první přičichnutí poměrně výrazná</strong>, ale na prádle se bohužel dlouho neudrží. Po uschnutí zůstává jen lehký náznak, který snadno přehlušíte třeba silnějším antiperspirantem nebo parfémem. Nejvíce vadil nepoměr ceny, množství a výsledku. Tady se zkrátka a dobře platí víc za značku než za skutečný efekt.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/avivaz-pracka-1024x538.jpg" alt="" class="wp-image-199528 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/avivaz-pracka-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/avivaz-pracka-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/avivaz-pracka-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/avivaz-pracka-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/02/avivaz-pracka.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dra-ale-t-m-bez-chyby">Dražší, ale téměř bez chyby</h2>



<p>Naše redakce zjistila, že největší „aha efekt“ přinesla aviváž Lenor. Vůně je výrazná už před praním a po usušení ještě zesílí. Ano, cena je samozřejmě trochu vyšší, ale v tomto případě rozhodně odpovídá kvalitě. Praktický uzávěr a celkové zpracování jsou pak už jen příjemným bonusem.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-elegantn-v-n-kter-vydr">Elegantní vůně, která vydrží</h2>



<p>Velmi příjemným překvapením byla aviváž Tesori d’Oriente. Její vůně působí elegantně, nevtíravě a na prádle vydrží i po usušení (a to přitom při <strong>použití cca polovičního množství oproti výše uvedeným značkám</strong>). Právě kombinace rozumné ceny, velkého balení a výdrže z ní dělá jednoho z favoritů testu. Sedne ale spíš těm, kdo mají rádi orientální tóny – to je jediná výtka, kterou k ní lze mít.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/mix/test-avivaz-produkty/">Odborníci vybrali nejlepší aviváž. Peněženku potěší, o drahý produkt z reklamy nejde</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Kdy půjdete do důchodu? Zjistíte to za 5 vteřin, přesný přehled podle ročníků i počtu dětí</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/vek-odchod-do-duchodu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jana Šrámčíková]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 03 Feb 2026 04:27:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[důchod]]></category>
		<category><![CDATA[finance]]></category>
		<category><![CDATA[Peníze]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=199369</guid>

					<description><![CDATA[<p>Jedna generace může do důchodu o několik let dřív než jiná, přestože je dělí jen pár roků narození. U starších ročníků zvýhodňuje systém ženy s dětmi, u mladších už podobné rozdíly mizí.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Otázka, kdy přesně člověk odejde do starobního důchodu, už dávno není tak jednoduchá, jak bývala dřív. Nezáleží jen na tom, jestli jste muž nebo žena, jak si možná někteří myslí. U starších ročníků totiž <strong>hraje významnou roli i to, kolik dětí vychovali</strong>. Právě proto jsou důchodové tabulky pro mnoho lidí nepřehledné a často v nich panuje zmatek. Přitom rozdíl mezi vámi a o pár let mladší osobou může dělat i několik let.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-budu-m-t-d-chod-jak-se-to-vlastn-po-t">Jaký budu mít důchod – jak se to vlastně počítá?</h2>



<p>Pro začátek si dopřejeme malý náhled na to, jak celý systém funguje. U lidí narozených zhruba do poloviny 60. let stále platí, že ženy s více vychovanými dětmi mohou jít do důchodu dříve než ženy bez dětí (a samozřejmě také dříve než muži).</p>



<p>U ročníků narozených od 70. let se ale bohužel tyto rozdíly postupně stírají a důchodový věk se začíná sjednocovat bez ohledu na pohlaví i rodičovství. <strong>Definitivní tečku za rozdíly pak dělají ročníky 1989</strong> a mladší – u těch je už nastaven jednotný důchodový věk 67 let bez ohledu na pohlaví nebo počet potomků.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-odchod-do-d-chodu-podle-ro-n-k">Odchod do důchodu podle ročníků</h2>



<p>Podrobnější výklad není třeba, pravidla jsou nastavena vcelku jasně. Když tedy víte, co hledat, stačí si sjet v našem přehledném seznamu na váš ročník a okamžitě budete mít jasno.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/01/duchodce-1024x538.jpg" alt="" class="wp-image-199367 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/01/duchodce-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/01/duchodce-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/01/duchodce-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/01/duchodce-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/01/duchodce.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<h3 class="wp-block-heading" id="h-ro-n-k-1960">Ročník 1960</h3>



<p><strong>Muži: v</strong> 64 letech a 2 měsících</p>



<p><strong>Ženy:</strong></p>



<ul class="wp-block-list"><li>bez dětí: 64 let a 2 měsíce</li><li>1 dítě: 63 let a 8 měsíců</li><li>2 děti: 62 let a 2 měsíce</li><li>3–4 děti: 60 let a 8 měsíců</li><li>5 a více dětí: 59 let a 2 měsíce</li></ul>



<h3 class="wp-block-heading" id="h-ro-n-k-1961">Ročník 1961</h3>



<p><strong>Muži:</strong> 64 let a 4 měsíce</p>



<p><strong>Ženy:</strong></p>



<ul class="wp-block-list"><li>bez dětí: 64 let a 4 měsíce</li><li>1 dítě: 64 let a 2 měsíce</li><li>2 děti: 62 let a 8 měsíců</li><li>3–4 děti: 61 let a 2 měsíce</li><li>5 a více dětí: 59 let a 8 měsíců</li></ul>



<h3 class="wp-block-heading" id="h-ro-n-k-1962">Ročník 1962</h3>



<p><strong>Muži:</strong> 64 let a 6 měsíců</p>



<p><strong>Ženy:</strong></p>



<ul class="wp-block-list"><li>bez dětí: 64 let a 6 měsíců</li><li>1 dítě: 64 let a 6 měsíců</li><li>2 děti: 63 let a 2 měsíce</li><li>3–4 děti: 61 let a 8 měsíců</li><li>5 a více dětí: 60 let a 2 měsíce</li></ul>



<h3 class="wp-block-heading" id="h-ro-n-k-1963">Ročník 1963</h3>



<p><strong>Muži:</strong> 64 let a 8 měsíců</p>



<p><strong>Ženy:</strong></p>



<ul class="wp-block-list"><li>bez dětí: 64 let a 8 měsíců</li><li>1 dítě: 64 let a 8 měsíců</li><li>2 děti: 63 let a 8 měsíců</li><li>3–4 děti: 62 let a 2 měsíce</li><li>5 a více dětí: 60 let a 8 měsíců</li></ul>



<h3 class="wp-block-heading" id="h-ro-n-k-1964">Ročník 1964</h3>



<p><strong>Muži:</strong> 64 let a 10 měsíců</p>



<p><strong>Ženy:</strong></p>



<ul class="wp-block-list"><li>bez dětí: 64 let a 10 měsíců</li><li>1 dítě: 64 let a 10 měsíců</li><li>2 děti: 64 let a 2 měsíce</li><li>3–4 děti: 62 let a 8 měsíců</li><li>5 a více dětí: 61 let a 2 měsíce</li></ul>



<h3 class="wp-block-heading" id="h-ro-n-k-1965">Ročník 1965</h3>



<p><strong>Muži:</strong> 65 let</p>



<p><strong>Ženy:</strong></p>



<ul class="wp-block-list"><li>bez dětí: 65 let</li><li>1 dítě: 65 let</li><li>2 děti: 64 let a 8 měsíců</li><li>3–4 děti: 63 let a 2 měsíce</li><li>5 a více dětí: 61 let a 8 měsíců</li></ul>



<h3 class="wp-block-heading" id="h-ro-n-k-1966">Ročník 1966</h3>



<p><strong>Muži:</strong> 65 let a 1 měsíc</p>



<p><strong>Ženy:</strong></p>



<ul class="wp-block-list"><li>bez dětí: 65 let a 1 měsíc</li><li>1 dítě: 65 let a 1 měsíc</li><li>2 děti: 65 let a 1 měsíc</li><li>3–4 děti: 63 let a 8 měsíců</li><li>5 a více dětí: 62 let a 2 měsíce</li></ul>



<h3 class="wp-block-heading" id="h-ro-n-k-1967">Ročník 1967</h3>



<p><strong>Muži: </strong>65 let a 2 měsíce</p>



<p><strong>Ženy:</strong></p>



<ul class="wp-block-list"><li>bez dětí: 65 let a 2 měsíce</li><li>1 dítě: 65 let a 2 měsíce</li><li>2 děti: 65 let a 2 měsíce</li><li>3–4 děti: 64 let a 2 měsíce</li><li>5 a více dětí: 62 let a 8 měsíců</li></ul>



<h3 class="wp-block-heading" id="h-ro-n-k-1968">Ročník 1968</h3>



<p><strong>Muži: </strong>65 let a 3 měsíce</p>



<p><strong>Ženy:</strong></p>



<ul class="wp-block-list"><li>bez dětí: 65 let a 3 měsíce</li><li>1 dítě: 65 let a 3 měsíce</li><li>2 děti: 65 let a 3 měsíce</li><li>3–4 děti: 64 let a 8 měsíců</li><li>5 a více dětí: 63 let a 2 měsíce</li></ul>



<h3 class="wp-block-heading" id="h-ro-n-k-1969">Ročník 1969</h3>



<p><strong>Muži:</strong> 65 let a 4 měsíce</p>



<p><strong>Ženy:</strong></p>



<ul class="wp-block-list"><li>bez dětí: 65 let a 4 měsíce</li><li>1 dítě: 65 let a 4 měsíce</li><li>2 děti: 65 let a 4 měsíce</li><li>3–4 děti: 65 let a 2 měsíce</li><li>5 a více dětí: 63 let a 8 měsíců</li></ul>



<h3 class="wp-block-heading" id="h-ro-n-k-1970">Ročník 1970</h3>



<p><strong>Muži: </strong>65 let a 5 měsíců</p>



<p><strong>Ženy:</strong></p>



<ul class="wp-block-list"><li>bez dětí: 65 let a 5 měsíců</li><li>1 dítě: 65 let a 5 měsíců</li><li>2 děti: 65 let a 5 měsíců</li><li>3–4 děti: 65 let a 5 měsíců</li><li>5 a více dětí: 64 let a 2 měsíce</li></ul>



<h3 class="wp-block-heading" id="h-ro-n-ky-1971-1975">Ročníky 1971–1975</h3>



<p>Důchodový věk se <strong>zvyšuje každý rok o jeden měsíc</strong>. Rozdíly mezi muži a ženami se postupně stírají, ženy s více dětmi mají už jen minimální úlevy.</p>



<h3 class="wp-block-heading" id="h-ro-n-ky-1976-1988">Ročníky 1976–1988</h3>



<p><strong>Muži i ženy (bez ohledu na děti):</strong></p>



<ul class="wp-block-list"><li>od 65 let a 11 měsíců (1976)</li><li>až po 66 let a 11 měsíců (1988)</li></ul>



<h3 class="wp-block-heading" id="h-ro-n-ky-1989-1992">Ročníky 1989–1992</h3>



<p id="h-mu-i-i-eny-67-let"><strong>Muži i ženy:</strong> 67 let</p>



<ul class="wp-block-list"><li>Bez rozdílu počtu dětí</li></ul>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/vek-odchod-do-duchodu/">Kdy půjdete do důchodu? Zjistíte to za 5 vteřin, přesný přehled podle ročníků i počtu dětí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Od ledna 2026 dostane velká skupina lidí slevu na jízdu vlakem. Stačí jen dobře plánovat</title>
		<link>https://vedazive.cz/mix/skupinova-sleva-cd/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jana Šrámčíková]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 22 Jan 2026 03:42:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Mix]]></category>
		<category><![CDATA[cestování]]></category>
		<category><![CDATA[finance]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=198398</guid>

					<description><![CDATA[<p>Levnější jízdenky, jednoduchý nákup a slevy, které se dají kombinovat. České dráhy od začátku roku 2026 výrazně mění pravidla hry.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Začátek roku 2026 přinesl cestujícím vlakem jednu dobrou zprávu za druhou. České dráhy totiž od ledna rozšířily systém slev a <strong>nově cílí hlavně na ty, které ještě donedávna opomíjely</strong>. Nově totiž ušetříte i v případě, že cestujete ve dvou až pěti lidech. Takže ať už vyrážíte s rodinou, kamarády nebo kolegy, jízda po kolejích se vám letos může výrazně zlevnit.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-skupinov-sleva-d-dny-v-praxi">Skupinová sleva ČD DNY v praxi</h2>



<p>Novinka s názvem ČD DNY funguje jednoduše a bez zbytečné byrokracie (zatím je experimentální – poběží do března a ČD později její dopad vyhodnotí a případně ji prodlouží). Skupina dvou až pěti cestujících totiž automaticky získá slevu 25 procent z ceny každé jízdenky.<strong> Nemusíte pro to udělat prakticky nic – platí totiž na většinu vnitrostátních vlaků</strong>, a nejen pro druhou třídu (jak bývá u podobných slev až příliš obvyklé), ale i pro tu první. Nemusíte vlastnit žádnou speciální kartu ani se nikde registrovat. Prostě jedete spolu a zaplatíte míň.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-n-kup-bez-po-t-n-jednodu-e-na-jeden-klik">Nákup bez počítání, jednoduše na jeden klik</h2>



<p>Velké plus je způsob nákupu. Jízdenky pořídíte online přes e-shop Českých drah nebo v aplikaci Můj vlak (tam navíc získáte <strong>místenky do vybraných vlaků zdarma a další bonusy</strong>, takže její pořízení rozhodně doporučujeme). Systém sám vyhodnotí, jaké slevy se dají kombinovat, a rovnou vám nabídne nejvýhodnější cenu. Vy tak hned uvidíte konečnou částku a nemusíte nic přepočítávat ani nikde složitě naklikávat.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/01/vlak-sedadla-nadrazi-1024x538.jpg" alt="" class="wp-image-198397 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/01/vlak-sedadla-nadrazi-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/01/vlak-sedadla-nadrazi-450x236.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/01/vlak-sedadla-nadrazi-150x79.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/01/vlak-sedadla-nadrazi-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/01/vlak-sedadla-nadrazi-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/01/vlak-sedadla-nadrazi-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/01/vlak-sedadla-nadrazi.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-slevy-m-ete-i-kombinovat">Slevy můžete i kombinovat</h2>



<p>ČD DNY lze navíc kombinovat s dalšími zvýhodněními. Cestu vám tak mohou zlevnit jako bonus i IN Karty, studentské a <strong>seniorské slevy nebo zvýhodněné jízdné pro děti</strong>. Výsledná cena tak často vyjde výrazně lépe než při nákupu jednotlivých jízdenek zvlášť (a to i v případě, že mezi sebou kombinujete dospělé, děti, studenty apod.).</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-senio-i-d-ti-a-studenti-na-tom-vyd-laj-taky">Senioři, děti a studenti na tom vydělají taky</h2>



<p>Vedle skupinových slev pokračují i zvýhodnění pro další skupiny. Senioři nad 65 let mají v řadě regionů padesátiprocentní slevu, <strong>v Praze dokonce jezdí městskou dopravou zdarma</strong>. Ne všude je to ale tak jednoduché. Například ve Zlínském kraji se bezplatné cestování týká lidí až od 75 let. Vždy tedy doporučujeme seznámit se s podmínkami, jaké v daném kraji platí. Mohou se totiž značně lišit.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/mix/skupinova-sleva-cd/">Od ledna 2026 dostane velká skupina lidí slevu na jízdu vlakem. Stačí jen dobře plánovat</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>V žádném případě nenechávejte účtenky na pokladně. Stáváte se tím snadnou kořistí pro podvodníky</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/bezpecnostni-rizika-uctenek/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 20 Sep 2025 04:46:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[Bezpečnost]]></category>
		<category><![CDATA[finance]]></category>
		<category><![CDATA[nakupování]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=83485</guid>

					<description><![CDATA[<p>Obecně platí, že nakupující si neberou účtenky v případě potravin nebo levného zboží. Existují ale důvody, proč je dobré nenechávat za sebou účtenky nikdy.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Je velmi nepravděpodobné, že by někdo vyhodil do koše účtenku například při nákupu notebooku nebo jiné drahé elektroniky. Minimálně proto, že s&nbsp;účtenkou v&nbsp;ruce se v&nbsp;případě problému <strong>takový nákup mnohem lépe vrací nebo reklamuje</strong>. Ovšem při koupi jedné hořčice, bochníku chleba a dvou piv či podobných maličkostí myslí na účtenku jen málokdo. V&nbsp;očích většiny lidí je to jen odpad, který už není nijak užitečný.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-d-vod-prvn-cashback-vyu-it">Důvod první – cashback využití</h2>



<p>Účtenky lze registrovat v&nbsp;nejrůznějších cashbackových službách. Zda stojí za to <a href="https://journal.tinkoff.ru/checks/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">věnovat čas takové aktivitě</a>, si samozřejmě musí posoudit každý sám. A stejně tak bude problematické a komplikované <strong>snažit se vydělat na tomto principu nějakou zajímavější částku</strong>. Všude jsou ale podmínky trochu jiné a nikdy nevíte, kdy se vám takový postup může hodit. S&nbsp;využíváním cashbacku je také mnohem jednodušší získat mnohé <a href="/tag/platebni-karta/">platební karty</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-d-vod-druh-okam-it-kontrola-n-kupu">Důvod druhý – okamžitá kontrola nákupu</h2>



<p>Vždycky je lepší ihned zkontrolovat seznam zakoupeného zboží, zvlášť při objemném nákupu. <strong>V&nbsp;extrémních případech si prodejce přidá něco pro sebe</strong> a v&nbsp;tom množství si toho ani nevšimnete. Nebo zkrátka dojde k&nbsp;nedopatření bez zlého úmyslu, ale také s&nbsp;dopadem. Při rychlosti, s&nbsp;jakou dnešní pokladny markují, není banální chyba nic zvláštního.</p>



<p>Teoreticky se také podle vaší účtenky může někdo pokusit získat stejné zboží či prohlásit, že ho zakoupil v&nbsp;jiném obchodě. <strong>Vás samotné takový postup obvykle nijak neohrožuje</strong>, ale není důvod nechávat podvodníkům jakékoli zbytečné možnosti či zadní vrátka. A nikdy si nemyslete, že to nikomu nestojí za námahu, lidé mají nejrůznější motivace.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-d-vod-t-et-p-i-platb-kartou">Důvod třetí – při platbě kartou</h2>



<p>Pokud jste platili kartou, jsou na účtence vytištěna její poslední 4 čísla a samozřejmě utracená částka. <strong>Tato informace sama o sobě není nijak závadná</strong> a nikdo vám na jejím základě nemůže vybrat <a href="/tag/penize/">peníze</a> z&nbsp;účtu. Ovšem znalost těchto údajů mohou podvodníci využít například při telefonních podvodech. Vystoupí například jako zaměstnanci banky a pokusí se zjistit další informace.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/nakup-uctenka.jpg" alt="" class="wp-image-83491 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/nakup-uctenka.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/nakup-uctenka-450x300.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/nakup-uctenka-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/nakup-uctenka-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/nakup-uctenka-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/nakup-uctenka-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/nakup-uctenka-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Je ovšem pravdou, že k&nbsp;tomuto by bylo potřeba rozhodně více informací a také váš kontakt. Poslední čtyřčíslí je na <strong>posledním, menším úseku účtenky z&nbsp;platebního terminálu</strong>. Zanecháním na místě tak nehrozí velké riziko, ovšem opatrnosti není nikdy dost. Vždycky je dobré mít možnost si nákup okamžitě zkontrolovat – klidně dvakrát – a následně účtenku zničit.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jakým způsobem pracujete s&nbsp;účtenkami?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-science">Zdroj: <a href="https://www.science.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Science</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/bezpecnostni-rizika-uctenek/">V žádném případě nenechávejte účtenky na pokladně. Stáváte se tím snadnou kořistí pro podvodníky</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>České banky v problémech: Klienti přichází o stovky tisíc korun, možná se to brzy stane i vám</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/prichazime-o-stovky-tisic/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 17 Sep 2024 02:39:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[banka]]></category>
		<category><![CDATA[finance]]></category>
		<category><![CDATA[Peníze]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=193478</guid>

					<description><![CDATA[<p>Bankovní sektor v Česku se otřásá. Klienti přichází o stovky tisíc, může se to brzy dotknou každého z nás. Už to řeší i v zahraničí. Situace je vážnější, než se zdá.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Úroková situace v Česku není už nějakou dobu vůbec růžová. Úrokové sazby hypoték před pár lety vylétly do nepředstavitelných výšin a zpátky klesají jen velmi pozvolna. <strong>Přesto klienti o úvěry a hypotéky neustále žádají.</strong> Jen málokdo si dnes může dovolit vlastní bydlení bez toho, aniž by si na to sjednal potřebnou hypotéku. Vzhledem k dnešním úrokovým sazbám se však jedná o poměrně drahý špás a klienti tak přichází o stovky tisíc korun. Situace by však mohla být úplně jiná.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-klienti-p-ich-z-o-stovky-tis-c-korun">Klienti přichází o stovky tisíc korun</h2>



<p>Od České národní banky přesto každý měsíc slýcháme, že úrokové sazby stále klesají. Z rekordních sedmi procent, které si banky účtovaly ještě v nedávné minulosti, tak dnes získáte úrok 4,5 procenta. <strong>Přesto se stále jedná o příliš velké procento, které klienty během pár let připraví o stovky tisíc korun.</strong> Jistou naději skýtá pouze neustálé ujišťování, že budou úroky klesat dál. Klienti bank však nejsou jediní, kteří si myslí, že jde snižování úroků nepříjemně pomalu. Své obavy už vyjádřily také nadnárodní mateřské instituty tuzemských bank. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2024-09-09T06:49:00+02:00">
                    9 září, 2024                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/technika/hlavne-duchodci-plati-poplatky/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                České banky si připravily nové nepříjemné poplatky: Všichni si připlatíme, hlavně důchodci            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/technika/hlavne-duchodci-plati-poplatky/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/depositphotos-11746368-s-450x236.jpg" alt="České banky si připravily nové nepříjemné poplatky: Všichni si připlatíme, hlavně důchodci" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/technika/hlavne-duchodci-plati-poplatky/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/ceska-narodni-banka-panoramio-1024x538.jpg" alt="stovky tisíc" class="wp-image-193479 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/ceska-narodni-banka-panoramio-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/ceska-narodni-banka-panoramio-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/ceska-narodni-banka-panoramio-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/ceska-narodni-banka-panoramio-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/ceska-narodni-banka-panoramio.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Česká národní banka stále slibuje snižování úroků.</figcaption></figure></div>



<p>“<em>Měl jsem schůzku s vysoce postaveným člověkem ve financích a poskytl mi zajímavé zákulisní info o aktuálním vývoji hypoték,</em>” uvedl na svých sociálních sítích podnikatel Michal Hardyn, který poukázal na to, že lidé přichází o stovky tisíc korun.“ <em><strong>Pro zahraniční matky začíná být takový přístup problematický, a proto tlačí na své tuzemské dcery, aby úrokové sazby klesaly rychleji</strong>. V některých zemích by totiž současné marže byly považovány za lichvu.</em>“</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jsme-na-tom-patn">Jsme na tom špatně</h2>



<p>Není divu, že jsou mezinárodní bankovní instituce situací v Česku znepokojeny. <strong>Finanční sektor je velmi citlivé odvětví, které podléhá četným regulacím.</strong> <a href="https://www.hypoindex.cz/hypoindex-vyvoj/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Bankovní instituce</a> by neměly vykazovat nepřiměřeně velké zisky, protože hranice mezi ziskem a lichvou je v tomto případě velmi tenká. Jednotlivé bankovní domy proto tlačí na české bankovní pobočky, aby snižování úrokových sazeb urychlily. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2024-07-13T06:39:00+02:00">
                    13 července, 2024                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/technika/ceske-banky-rusi-bankovni-ucty/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Klienti oblíbené banky v ohrožení: Lidem teď ruší hromadně bankovní účty. Musíme si schovávat peníze doma pod polštářem?            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/technika/ceske-banky-rusi-bankovni-ucty/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/depositphotos-615461184-s-450x236.jpg" alt="Klienti oblíbené banky v ohrožení: Lidem teď ruší hromadně bankovní účty. Musíme si schovávat peníze doma pod polštářem?" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/technika/ceske-banky-rusi-bankovni-ucty/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/pobocka-max-banka-1024x538.jpg" alt="v Česku" class="wp-image-193125 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/pobocka-max-banka-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/pobocka-max-banka-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/pobocka-max-banka-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/pobocka-max-banka-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/pobocka-max-banka.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Na české banky tlačí už i bankovní instituce ze zahraničí.</figcaption></figure></div>



<p>Ve srovnání s okolními evropskými státy totiž nabízí české banky téměř dvojnásobnou úrokovou sazbu. <strong>Například v Rakousku získáte hypotéku s úrokem 2,7 procenta.</strong> Čeští klienti tak kvůli dlouholeté fixaci vysokého úroku doslova přichází o stovky tisíc korun.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/prichazime-o-stovky-tisic/">České banky v problémech: Klienti přichází o stovky tisíc korun, možná se to brzy stane i vám</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jak reálně ušetřit na vytápění: Je lepší radiátory zapínat a vypínat, nebo mají běžet celý den?</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/domaci-optimalizace-vytapeni/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 09 Aug 2024 03:58:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[domácnost]]></category>
		<category><![CDATA[finance]]></category>
		<category><![CDATA[teplo]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=128316</guid>

					<description><![CDATA[<p>S blížící se silnější zimou se díváme na radiátory se stále větší obavou. Rostoucí náklady na energie nás totiž nutí k hledání jakékoli optimalizaci spotřeby.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Je proto velmi dobré pochopit, zda je lepší nechat topení zapnuté po celý den, nebo ho dle potřeby vypínat a zapínat. Cílem je samozřejmě najít optimum mezi úsporou a udržením <strong>alespoň trochu pohodlných podmínek</strong> ve vaší domácnosti. Britští odborníci z&nbsp;Energy Saving Trust se shodli na tom, že celodenní běh radiátoru je dražší než zapínání v&nbsp;případech potřeby. To je ovšem jen začátek tepelné optimalizace i lepších následných účtů za energie.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zapr-en-topen-a-m-tus-ide-ln-teploty">Zaprášené topení a mýtus ideální teploty</h2>



<p>Základem je kromě otočení termostatem také udržovat radiátory v&nbsp;čistotě. Oprašte je prachovkou a také vyluxujte. Ideální teplota skutečně neexistuje, záleží to na dispozicích domu nebo bytu. <strong>Existují ovšem doporučené hodnoty</strong> spojující příjemné prostředí a únosné náklady. Ve většině případů se tak doporučuje vytápět na 19–20 stupňů Celsia. V&nbsp;koupelně můžete dva stupně přidat, v&nbsp;ložnici zase neuškodí pár stupňů ubrat. Chladnější prostředí vám totiž přinese vydatnější spánek.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-odstran-n-bari-r">Odstranění bariér</h2>



<p>Velmi častá chyba, která stojí jen na pozornosti a troše selského rozumu. Jakmile je totiž topení <strong>schované za nábytkem nebo těžkým závěsem</strong>, bude příjemně jen těsně u něj. Odstraňte z&nbsp;cesty teplého vzduchu všechny překážky a nechte ho pořádně „rozlít“ do místnosti. Dost možná zjistíte, že můžete samotný výkon i snížit a budete mít mnohem více tepla než předtím.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="661" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/radiator-termostat.jpg" alt="" class="wp-image-128320 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/radiator-termostat.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/radiator-termostat-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/radiator-termostat-768x508.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/radiator-termostat-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/radiator-termostat-720x476.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-do-zimy-nepat-tropick-teploty">Do zimy nepatří tropické teploty</h2>



<p>I když máte rádi léto, není důvod si ho vytvářet i doma. Maximem pro <a href="/tag/teplota/">teplotu</a> obytných místností je 22 stupňů Celsia a vztahuje se to hlavně na koupelnu. Kromě toho, že vás to bude stát víc peněz, <strong>vysoká teplota neprospívá ani vašemu organismu</strong>. Vede totiž k&nbsp;průběžné únavě a také výraznějším teplotním šokům. Venku je zima, a vy tak přecházíte z&nbsp;extrému do extrému. Je to stejné jako naplno jedoucí klimatizace ve vedrech, z&nbsp;čehož mohou lidé i omdlít.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-erstv-vzduch-jen-chv-li-zato-prudce">Čerstvý vzduch jen chvíli, zato prudce</h2>



<p>Představa o dlouhodobém lehkém větrání je tragickým omylem. Pro výměnu vzduchu je potřeba otevřít okna naplno a nechat je tak jen několik minut. Ideálně proti sobě, aby opravdu vznikl průvan. V&nbsp;čem je tajemství? Tento <strong>způsob vám vymění vydýchaný vzduch za čerstvý</strong>, zároveň ale nepřijdete o teplo, které se nahromadilo ve zdech a vybavení místnosti. Při mírném větrání po celý den jen přicházíte o teplo, ale výměna nenastane.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/vlnene-ponozky-krb.jpg" alt="" class="wp-image-128321 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/vlnene-ponozky-krb.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/vlnene-ponozky-krb-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/vlnene-ponozky-krb-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/vlnene-ponozky-krb-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/vlnene-ponozky-krb-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vrstven-oble-en">Vrstvení oblečení</h2>



<p>Na politické scéně se objevilo několik výroků o svetru navíc, které sklidily vlnu kritiky. Ačkoli tato metoda sama není moc šikovná, v&nbsp;základu jde o dobrý princip. Klíčem ovšem není jedna silná vrstva, ale několik slabších. Zkuste<strong> oživit nátělníky a opatřit si tričko s&nbsp;dlouhým rukávem</strong>. Dvě tři vrstvy slabšího oblečení totiž izolují vzduch a krásně vás zahřejí. Stejně tak poslouží vlněné ponožky – jen pozor na umělá vlákna, v&nbsp;nich se noha spíše zpotí.</p>



<p>Vlněné pletené ponožky si dejte přes normální a rozdíl poznáte záhy. Protože jakmile si zahřejete nohy, respektive uchováte v&nbsp;nich teplo, je na tom zbytek těla mnohem lépe. Ostatně i <strong>nastuzení chodí „od nohou“</strong> a s&nbsp;teplem to není jiné. Vytápějte také jen místa, kde se skutečně pohybujete. Na chodbě vám tak stačí jen 17–19 stupňů, nemusí z&nbsp;ní být sauna jako v&nbsp;koupelně, kde se pohybujete nazí.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/domaci-optimalizace-vytapeni/">Jak reálně ušetřit na vytápění: Je lepší radiátory zapínat a vypínat, nebo mají běžet celý den?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Čechy pobouřila známá banka: Buď zaplatíte vysoký poplatek, nebo nebudete moct používat bankovní účet</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/vysoky-poplatek-za-prevod-penez/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 20 Jul 2024 02:37:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[banka]]></category>
		<category><![CDATA[finance]]></category>
		<category><![CDATA[poplatek]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=191615</guid>

					<description><![CDATA[<p>Oblíbená česká banka naštvala své klienty. Buď budou platit vysoký poplatek, nebo nebudou moct používat svůj bankovní účet. Za tyto transakce si připlatíte.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Velké banky jsou známé tím, že si účtují poplatky téměř za všechny prováděné úkony. <strong>Není proto divu, že spousta klientů hledá přívětivější a levnější alternativy u menších bank. </strong>Veřejnost nedávno pobouřilo zjištění, že si známá česká banka účtuje nepřiměřeně vysoký poplatek za převod financí v zahraniční měně. </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-esk-banka-si-tuje-vysok-poplatek">Česká banka si účtuje vysoký poplatek</h2>



<p>Tento konkrétní případ se týká České spořitelny, která patří mezi největší české banky na trhu. Svým klientům bezesporu zaručuje stabilitu a jistotu v případě krizí. <strong>Tyto záruky jsou však vykoupeny vysokými poplatky, které klienti platí na denní bázi.</strong> Ať už se jedná o poplatky za vedení účtu, za výběr z jiného bankomatu nebo za převody financí, ročně z vás banka vyždímá tisíce korun. Vrcholem tohoto ledovce je zjištění, jak vysoký poplatek klient zaplatí při převodu financí v zahraniční měně. Jedna taková transakce vás může vyjít až na jeden tisíc korun.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/ceska-trebova-hyblova-u-sporitelny-cp-72-sporitelna-1024x538.jpg" alt="vysoký poplatek" class="wp-image-191617 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/ceska-trebova-hyblova-u-sporitelny-cp-72-sporitelna-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/ceska-trebova-hyblova-u-sporitelny-cp-72-sporitelna-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/ceska-trebova-hyblova-u-sporitelny-cp-72-sporitelna-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/ceska-trebova-hyblova-u-sporitelny-cp-72-sporitelna-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/ceska-trebova-hyblova-u-sporitelny-cp-72-sporitelna.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Česká spořitelna si za běžný bankovní úkon účtuje vysoký poplatek.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-drah-p-evody-zahrani-n-m-ny">Drahé převody zahraniční měny</h2>



<p>Je potřeba podotknout, že převod financí v zahraniční měně je složitý proces, do kterého jsou zapojeny další instituce. Logicky je takový úkon dražší než klasické převody nebo výběry financí v české měně. <strong>Přesto není nutné za takový převod vybírat až tak přehnaně vysoký poplatek.</strong> Důkazem jsou právě menší banky, které stejný úkon zvládnou mnohem levněji. Například Fio Banka dokáže finance v dolarech odeslat za pouhé dvě stovky. Česká spořitelna si poplatek ve výši cca tisíc korun zaúčtovala za pouhé přijetí takové platby. Přitom je odeslání nákladnější než přijetí.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2023-11-11T06:26:00+01:00">
                    11 listopadu, 2023                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/technika/ceska-sporitelna-ucet/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Máte účet u největší banky v Česku? Chystá obrovské změny, které se dotknou nás všech            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/technika/ceska-sporitelna-ucet/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/05/bankomat-karta-450x300.jpg" alt="Máte účet u největší banky v Česku? Chystá obrovské změny, které se dotknou nás všech" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/technika/ceska-sporitelna-ucet/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<h2 class="wp-block-heading" id="h-velk-banky-t-kde-mohou">Velké banky těží, kde mohou</h2>



<p>Je evidentní, že se velké banky snaží vydělat na náročnějších úkonech, které navíc klienti nepoužívají příliš často. Kromě České spořitelny můžete podobně vysoký poplatek očekávat také u Komerční banky, Monety nebo ČSOB. <strong>Pokud tedy plánujete častější převody financí v zahraniční měně, raději zkuste některou z menších bank. </strong>Úplně nejlepší variantou však je využití speciálních služeb, které zajišťují bezproblémové a levné převody financí v zahraniční měně, jako je například služba Revolut nebo Wise, jak uvádí web <a rel="nofollow noopener" href="https://www.aazdravi.cz/velka-ceska-banka-namichla-cechy-zavedla-tvrdy-poplatek-lide-o-nem-netusi-a-pak-se-nedoplati/" target="_blank">Aazdraví.cz</a>. </p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/vysoky-poplatek-za-prevod-penez/">Čechy pobouřila známá banka: Buď zaplatíte vysoký poplatek, nebo nebudete moct používat bankovní účet</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Pravidlo 72 hodin aneb Jak ušetřit peníze: Obchodník často nabídne slevu, hlavní výhodou je naučit se neutrácet za zbytečnosti</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/zakladni-pravidlo-uspor/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 07 Feb 2023 03:24:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[finance]]></category>
		<category><![CDATA[návyky]]></category>
		<category><![CDATA[šetření]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=139505</guid>

					<description><![CDATA[<p>První dochovaný odkaz na pravidlo 72 se datuje do roku 1494, konkrétně do Benátek. Pochází od italského matematika a spolupracovníka Leonarda da Vinci.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Luca Pacioli (1445–1514) ho představil v&nbsp;pojednání týkajícím se odhadu doby, během které je možné zdvojnásobit investici. Spojujete si v&nbsp;hlavě úsporu peněz s&nbsp;jakýmkoli omezením? Vůbec to tak nemusí být. Stačí prosté opatření – <strong>neutrácejte za věci, které reálně nepotřebujete</strong>. Jak to konkrétně udělat? Abyste mohli odkládat částky na malé i větší radosti, stačí trocha přemýšlení a dobré organizace. Dokázali to jiní, dokážete to taky.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-za-t-opravdu-re-ln-et-it">Jak začít opravdu reálně šetřit?</h2>



<p>Warren Buffet, jeden z&nbsp;nejlepších investorů na světě přezdívaný „Věštec z&nbsp;Omahy“, má jednoduché pravidlo. <em>„Obracím desetkrát každý dolar. Proto jich mám tolik.“</em> Klíčem k&nbsp;prosperitě je <strong>naučit se šetřit průběžně po malých částkách</strong>. Tedy vybudovat si na to návyk – jako na cokoli jiného. Například automatický převod 10 % z&nbsp;každé výplaty. To je částka, která by měla být každý měsíc převáděna na spořicí účet. Pointou je ovšem nějak začít.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/sklenice-bankovky.jpg" alt="" class="wp-image-139509 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/sklenice-bankovky.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/sklenice-bankovky-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/sklenice-bankovky-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/sklenice-bankovky-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/sklenice-bankovky-720x481.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p><a href="/tag/lidstvo/">Lidé</a> si totiž často říkají, že začnou spořit, až budou mít víc, až bude z&nbsp;čeho, až toto nebo tamto. Jediným výsledkem takového přístupu je, že nikdy nezačnou. Paradoxně nejúčinnější a <strong>zároveň nejjednodušší trik</strong> na spoření peněz jste se nejspíš naučili už jako děti. Ano, tušíte správně, mluvíme o zcela obyčejném prasátku. Nemusíte ho přitom ani kupovat, stačí vám jakákoli obyčejná šroubovací dóza, na kterou si dáte cedulku „úspory“.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-hal-e-kter-d-laj-tal-e">Halíře, které dělají talíře</h2>



<p>Dávejte tam průběžně všechny drobné, které najdete po kapsách. I jedna koruna vám po nějaké době přispěje ke slušné sumě. Dávat peníze stranou je však jen jednou stranou mince. Klíčové je <strong>nepřicházet o ty, které už máte</strong>. Sháníte pro děti novou hračku? Než se pustíte do brouzdání po „výhodných“ nabídkách na Facebooku, podívejte se, zda něco nenabízí někdo z&nbsp;vašeho okolí. A jestli vaše dítě už nějakým hračkám odrostlo, prodejte je na aukci sami.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="662" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/zlate-prasatko-kasicka.jpg" alt="" class="wp-image-139512 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/zlate-prasatko-kasicka.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/zlate-prasatko-kasicka-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/zlate-prasatko-kasicka-768x509.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/zlate-prasatko-kasicka-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/zlate-prasatko-kasicka-720x477.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Hlavním krokem k&nbsp;úspoře peněz je ovšem absence impulzivních nákupů. Často totiž propadnete touze, protože si myslíte, že něco jednoduše <em>potřebujete</em>. Například narazíte na internetu na <strong>pěknou bundu, ačkoli je ta vaše</strong> stále v dobrém stavu. Otázka tedy zní, jestli ji skutečně <em>potřebujete</em>, nebo jenom jednoduše <em>chcete</em>? Jak se s&nbsp;tím vypořádat? Uložte si odkaz na nabídku do záložek a počkejte 72 hodin. Proč právě toto období je klíčové?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-po-tejte-s-kroky-obchodn-k">Počítejte s&nbsp;kroky obchodníků</h2>



<p>Budete-li i po této době naprosto jasně chtít ten <a href="/tag/nakupovani/">nákup</a> uskutečnit, tak to udělejte. Většině lidí se však v&nbsp;této lhůtě rozleží v&nbsp;hlavě pro a proti a obvykle od koupě upustí. Tím pádem ušetří peníze za zbytečnost. <strong>Existuje ještě další fígl</strong> – nechat si někde uložený nákupní košík. Přidejte zboží na e-shopu do košíku a pak ho tam nechte. Klidně týden. Obchodník se vám často připomene a někdy nabídne i slevu – což je přesně to, na co jste čekali.</p>



<p>Dobrým řešením je také separace informací. Nakupujte pomocí zvláštního e-mailu, na který vám pak budou chodit veškeré slevy, kupony a další věci. Vždycky tak budete vědět, kde je hledat, <strong>současně vám nebudou zahlcovat</strong> vaši primární schránku. Jednou za rok si také revidujte veškeré služby, které odebíráte, a zkuste si vyjednat výhodnější podmínky. Může to fungovat? Vždycky jim můžete říct, že přejdete jinam, to je pro ně největší hrozba.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/zakladni-pravidlo-uspor/">Pravidlo 72 hodin aneb Jak ušetřit peníze: Obchodník často nabídne slevu, hlavní výhodou je naučit se neutrácet za zbytečnosti</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jak se roku 1948 dostal do prodeje osud 4 malých dětí aneb Když je realita horší než fikce nebo divoká spekulace</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/kdyz-rodice-prodaji-deti/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 07 Jun 2022 02:19:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[děti]]></category>
		<category><![CDATA[finance]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=93943</guid>

					<description><![CDATA[<p>V již zaniklém americkém vydání Vidette-Messenger of Valparaiso se 5. srpna roku 1948 objevila fotografie. Nešťastná matka na ní nabízí „Čtyři děti na prodej“.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Sama v&nbsp;pokročilém stádiu těhotenství stojí na schodech za nimi a zakrývá si před fotografem obličej. Mnoho čtenářů magazínu, kteří snímek spatřili, mělo za to, že je inzerát zinscenován. Realita se ovšem ukázala být <strong>mnohem horší než veškeré myslitelné spekulace</strong>. Tyto děti a jejich dosud nenarozený bratr byli ve skutečnosti prodáni. Během roku 2015 vyšla ve Spojených státech celá série článků o rodinách s&nbsp;dětmi, které ve 40. a 50. letech prožily krizi.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-krize-americk-ho-snu">Krize amerického snu</h2>



<p>Tento příběh se stal v&nbsp;jedné takové&nbsp;<a href="/tag/rodina/">rodině</a>. Snímek, který svým cynismem dodnes vyráží dech, pořídil zcela náhodný novinář. Spatřil je sedět na schodech na jednom dvorku v&nbsp;Chicagu. Před nimi byla na kartonu velká reklama „4 děti na prodej“. <strong>V&nbsp;pozadí snímku byly 4 zcela nedětské tragédie</strong>. Informace z&nbsp;roku 1948 uváděla, že rodiče dětí, Ray a Lucille Chalifuksovi, se rozhodli své děti prodat, protože nebyli schopni zvládat své finanční problémy.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="665" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/placici-deti.jpg" alt="" class="wp-image-93945 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/placici-deti.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/placici-deti-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/placici-deti-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/placici-deti-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/placici-deti-720x479.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Otec rodiny, řidič nákladního auta, přišel o práci jen pár měsíců před vznikem snímku. Jeho žena Lucille neměla kvůli těhotenství vůbec šanci práci najít. Rodině tak hrozilo vystěhování, a manželé se proto <strong>rozhodli řešit svoje problémy</strong> <strong>takto jednoduchým postupem</strong>. Šestiletá Lana, pětiletá RaeAnn, čtyřletý Milton a dvouletá Sue Ellen se stali skutečným zbožím. Snad matka doufala, že prodejem se děti vyhnou hladovění?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-skoro-jako-prodej-do-otroctv">Skoro jako prodej do otroctví</h2>



<p>Čtenáři ovšem – podle zjištění žurnalistů – začali rodině po uveřejnění snímku v&nbsp;bezvýchodné situaci pomáhat. Někdo byl připraven poskytnout přístřeší, jiný zaplatit účty, pokud děti zůstanou s&nbsp;rodinou. Reakce manželů je nejistá. Každopádně <strong>dva roky po zveřejnění snímku byly všechny čtyři děti v nových rodinách</strong>. Lucille se již provdala za jiného muže. V&nbsp;srpnu 1950 dorazili k&nbsp;Lucille John a Ruth Zoetemanovi a koupili RaeAnn za pouhé 2 dolary.</p>



<p>Milton se se sestrou nechtěl rozloučit, Zoetemanovi jej tedy koupili také. Hned první dny jejich pobytu u nové rodiny se změnily v&nbsp;noční můru. Sedmiletá dívka a šestiletý bratr upadli do otroctví. Nový „otec“ jim to hned řekl, <strong>děti však takové slovo neznaly, tak se ani nebály</strong>. Záhy musely pracovat na poli od rána do noci. John je ve stodole připoutal řetězem a používal fyzické <a href="/tag/trest/">tresty</a>. Oba dostali také nová jména, RaeAnn se změnila v&nbsp;Beverly a Milton v&nbsp;Kennetha.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-lana-sue-a-bedford">Lana, Sue a Bedford</h2>



<p>Osud nejstarší dívky zůstal neznámý, podle některých zdrojů zemřela v&nbsp;roce 1998 na rakovinu. Sue, nejmladší dívka na fotografii, zemřela v&nbsp;roce 2013, trpěla rakovinou plic. O svém životě po adopci moc nemluvila, <strong>své matce ale přála, aby uhořela v&nbsp;pekle</strong>. Nezdá se, že by její život byl právě šťastný. Jediný šťastný osud potkal nejmladšího syna, kterého adoptoval úžasný manželský pár, konkrétně manželé McDanielovi.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/zelezne-okovy.jpg" alt="" class="wp-image-93950 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/zelezne-okovy.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/zelezne-okovy-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/zelezne-okovy-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/zelezne-okovy-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/zelezne-okovy-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Neměli vlastní děti a vychovávali ho tedy jako vlastního, dostal jméno David. Žil poblíž farmy Zoetemanových, a když se dověděl o místě pobytu svých sourozenců, začal je navštěvovat. Oba <strong>pustil na svobodu, nicméně jim nemohl víc pomoci</strong>. V šestnácti letech utekl z domova a přidal se k armádě. Chtěl opět spojit všechny své sourozence, během hledání však zjistil, že Lana už nežije a Sue je smrtelně nemocná. Aktuálně žije David ve Washingtonu a pracuje jako řidič.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaké podobné případy vás napadají?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencenews">Zdroj: <a href="https://www.sciencenews.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceNews</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/kdyz-rodice-prodaji-deti/">Jak se roku 1948 dostal do prodeje osud 4 malých dětí aneb Když je realita horší než fikce nebo divoká spekulace</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Z jakých prostředků žije britská královská rodina v přepychu aneb Kde pracují, o kapesném a daních</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/struktura-prijmu-britske-koruny/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 30 May 2022 02:12:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[finance]]></category>
		<category><![CDATA[Velká Británie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=91365</guid>

					<description><![CDATA[<p>Mnoho lidí sleduje, jak luxusní životní styl vedou všichni členové britské královské rodiny. A někteří dokonce dumají nad tím, na čí úkor se tak vlastně děje.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Tato zvědavost vzplála zvláště po kontroverzi kolem prince Andrewa a nedávném odpojení Harryho a Meghan. Pár se totiž vzdal královských výsad a příjmů. To v&nbsp;lidech přirozeně vzbudilo touhu vědět, <strong>jak vlastně královská rodina pokrývá své nemalé výdaje</strong>. Záležitost je však mnohem složitější, než by se mohlo zdát. Královská rodina totiž v&nbsp;první řadě není zdaleka tak bohatá, jak by se mohlo zdát. Jak tedy funguje jejich finanční struktura?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-britsk-monarchie-nen-vlastn-kem-p-dy">Britská monarchie není vlastníkem půdy</h2>



<p>Panovníci byli v&nbsp;minulosti vlastníky obrovských pozemků a také mnoha budov. To se změnilo roku 1760, kdy král Jiří III. převedl veškerý majetek na <a href="/tag/vlada/">vládu</a>. Od tohoto momentu <strong>ho královská rodina vlastní pouze nominálně</strong>, ve skutečnosti nevlastní nic. Přebytek příjmů těchto panství byl následně použit k&nbsp;plnění státní kasy. Monarchové nemohou disponovat pozemky či hrady a nemohou ani nic prodat, vše řídí nezávislá organizace.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="679" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/buckingham-brana.jpg" alt="" class="wp-image-91369 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/buckingham-brana.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/buckingham-brana-320x217.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/buckingham-brana-768x521.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/buckingham-brana-720x489.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Ta nese jméno Crown Estate a její web uvádí vlastnictví všech pozemků, hradů, masných farem, dolů a Windsorského parku. Výměnou za převod kontroly nad majetkem obdržel Jiří III. tzv. Civil List. <strong>Jde o zvláštní pevnou roční platbu, stejně jako dotace.</strong> Ty pokrývají osobní a diplomatické výdaje a údržbu královských paláců. Z&nbsp;těchto prostředků jsou placeni sluhové, oficiální akce a údržba sídel. Od roku 2011 pak existuje jediná platba, tzv. Sovereign Grant.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-jmy-z-tradi-n-ch-lokalit">Příjmy z&nbsp;tradičních lokalit</h2>



<p>V&nbsp;roce 2019 činila výše této platby v přepočtu 2,5 miliardy Kč. Je potřeba pochopit, že nejde o plat královny, ale o celkovou sumu na pokrytí veškerého provozu. <strong>Kromě majetku Crown Estate má královna soukromý majetek</strong>, například panství Sandringham a Balmoral, které zdědila po otci. Dále jde o cenné sbírky známek a <a href="/tag/umeni/">uměleckých děl</a>. Královna vlastní také vévodství Lancaster, známé jako Crown&#8217;s Secret Purse.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="722" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/britanie-jezdectvo.jpg" alt="" class="wp-image-91366 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/britanie-jezdectvo.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/britanie-jezdectvo-320x231.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/britanie-jezdectvo-768x554.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/britanie-jezdectvo-720x520.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Elizabeth z&nbsp;něj ročně získává další desítky milionů dolarů, které jsou obvykle na výdaje ostatních členů rodiny. Ani královské šperky nepatří královně, nýbrž národu. Jedno z&nbsp;nejstarších vévodství je Cornwall,<strong> jehož účelem bylo poskytovat finance princům z&nbsp;Walesu</strong>. Spolu s&nbsp;dalšími zemědělskými, komerčními a rezidenčními objekty poskytuje princi Charlesovi v přepočtu zhruba 692 milionů Kč ročně. Má nárok jen na rentu, nemůže panství prodat.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-slu-ba-pr-ce-dan-a-kapesn">Služba, práce, daně a kapesné</h2>



<p>Členové královské rodiny nemohou zastávat jakékoli významnější funkce. Existuje ovšem tradice služby v&nbsp;britské armádě, kde svého času působili všichni následníci trůnu. <strong>Královna přiděluje prostředky na útraty princezen</strong>, vévody z&nbsp;Yorku a hraběte z&nbsp;Wessexu. Všichni další příbuzní musí pracovat bez ohledu na šlechtický původ. Například princezny Beatrice a Eugenie pracují v&nbsp;oblasti financí a poradenství. Eugenie rovněž pracuje v&nbsp;umělecké oblasti.</p>



<p>Povinností každého občana je zdanění, a královna Alžběta se z&nbsp;vlastní iniciativy rozhodla platit daně ze všech svých příjmů. Princ Charles se rozhodl ke stejnému kroku, a to s&nbsp;nejvyšší sazbou. Ve srovnání s&nbsp;jinými známými tvářemi britského království<strong> je královský majetek poměrně skromný</strong>. Loni dokonce královna vypadla ze seznamu 300 nejbohatších Britů. Koruna navíc nenakupuje firmy, akcie nebo podobné výdělečné subjekty, pouze je udržuje.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak vnímáte britskou královskou rodinu?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencenews">Zdroj: <a href="https://www.sciencenews.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceNews</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/struktura-prijmu-britske-koruny/">Z jakých prostředků žije britská královská rodina v přepychu aneb Kde pracují, o kapesném a daních</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Věci, které jste o platební kartě nevěděli: Signály toho, že někdo zneužívá vaše údaje a na co si dát největší pozor</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/bezpecnost-platebni-karty/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 09 Mar 2022 03:11:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[Bezpečnost]]></category>
		<category><![CDATA[finance]]></category>
		<category><![CDATA[platební karta]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=71929</guid>

					<description><![CDATA[<p>Je řada věcí, které byste měli vědět o své platební kartě a její bezpečnosti dříve, než ji znovu vytáhnete z peněženky.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Všechno se to zdá vlastně hrozně jednoduché, a také je – nota bene dnes, v&nbsp;době bezkontaktních plateb. Stačí jen přiložit k&nbsp;terminálu, a vše je okamžitě uhrazeno. Maximálně zadat občas PIN, především při překročení určité částky. <strong>Znáte ale význam všech údajů a hlavně čísel</strong>, která se na kartě objevují? Pravděpodobně moc ne. Při problémech či krádeži však může jít o zcela klíčové údaje, které pomohou vaše finance ochránit.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-sla-na-p-edn-a-zadn-stran-karty">Čísla na přední a zadní straně karty</h2>



<p>Samotné číslo karty uvedené na její přední straně je asi nejdůležitějším atributem. Běžný názor je, že jde o sériové číslo karty v&nbsp;platebním systému. Skrývá se v&nbsp;něm ale mnohem víc. <strong>První číslice kartu přiřazuje ke konkrétnímu platebnímu systému</strong>. Těch na světě existuje několik. American Express a JDB mají 3, Maestro 3, 4, 5. Visa používá 4, MasterCard 5, China Union Pay 6. Další číslice vás identifikují jako vlastníka této karty.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/platebni-karty-detail.jpg" alt="" class="wp-image-71934 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/platebni-karty-detail.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/platebni-karty-detail-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/platebni-karty-detail-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/platebni-karty-detail-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/platebni-karty-detail-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Pro bezpečné použití byla další čísla přidána ještě na její zadní stranu. Hlavní je tu ověřovací kód, tzv. CVV (Visa) nebo CVC u MasterCard, který tvoří tři čísla. Právě tuto kombinaci je třeba držet v&nbsp;největší tajnosti, protože<strong> dovoluje kompletovat veškeré karetní transakce</strong> bez fyzické přítomnosti samotné karty. Při nakupování přes internet kartu nikam nepřikládáte, jen zadáváte právě číslo a tento kód. <a href="/tag/zlodej/">Zloděj</a> ji tedy také nepotřebuje.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vodoznak-a-kreditn-kontra-debetn">Vodoznak a kreditní kontra debetní</h2>



<p>Stejně jako je tomu u běžných bankovek je i platební karta vybavena UV prvkem. Ten ovšem není vidět pouhým okem, je potřeba posvítit ultrafialovým světlem. Označení se také liší podle platebního systému. <strong>Karty společnosti MasterCard mají písmena „M“ a „C“</strong> v&nbsp;rohu a uprostřed. Visa je vybavena vodoznakem „V“ a American Express svoje karty označil symbolem orlice. Tohle už nepatří mezi běžné znalosti.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="664" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/telefon-karta-blok.jpg" alt="" class="wp-image-71936 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/telefon-karta-blok.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/telefon-karta-blok-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/telefon-karta-blok-768x510.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/telefon-karta-blok-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/telefon-karta-blok-720x478.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Rozdíl mezi debetní a kreditní kartou stále dělá mnoha lidem potíže, takže „kreditka“ říkají naprosto všemu. Rozdíl je ovšem v&nbsp;tom,<strong> </strong>kdo je vlastníkem použitých financí. Při použití debetní karty (říká se jí také zúčtovací) <strong>jsou užívány vaše vlastní finance, čili úspory.</strong> Platíte-li kreditní kartou, využíváte prostředky banky, jde tedy o formu úvěru. Proto u bank existuje také „bezúročné období“. Když v&nbsp;něm peníze splatíte, nevracíte bance nic navíc.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-limity-a-sms-upozorn-n-na-transakce">Limity a SMS upozornění na transakce</h2>



<p>U karetních plateb se dá běžně nastavit upozornění na provedenou platbu. Mnoho lidí to však vypíná jako otravnou službu, což je velmi chybný krok. Právě podivná transakce v&nbsp;libovolné částce<strong> pomáhá včas zareagovat na zneužití karty</strong>. Pokud je karta fyzicky ukradena, zloději často nakoupí za menší částky, pro které je PIN potřeba jen občas. Upozornění i na několikakorunovou transakci může být signálem, že je něco špatně. A důvodem k&nbsp;blokaci.</p>



<p>S&nbsp;tím souvisí také možnost nastavení denních platebních limitů. Zaprvé pomáhají uživateli vyhnout se impulzivním nákupům, zadruhé dovolují alokovat náklady. Lze je ale také použít jako další štít proti různým podvodům. <strong>I když podvodník nebo zloděj získá kartu</strong> nebo její údaje, nebude moci vybrat velkou částku. V&nbsp;takové situaci si opět můžete nastavit upozornění a okamžitě víte, že se děje nějaká nepravost. Blokace je pak otázka minuty.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jednoduch-pravidla-pro-bezpe-nost">Jednoduchá pravidla pro bezpečnost</h2>



<p>Kromě těchto nastavení samotné karty existuje několik <a href="/tag/postup/">postupů</a> pro vaše vlastní chování. V&nbsp;první řadě nesmíte kartu ani během placení ztratit z&nbsp;očí, byť na moment. Platíte-li například v&nbsp;restauraci, číšník s&nbsp;kartou nesmí odcházet. <strong>Je naopak povinen přinést terminál k&nbsp;vám</strong>. Případně vás požádá, abyste šli vy s&nbsp;ním. Zadruhé nikdy nepodepisujte šek bez specifikované částky. A zatřetí nikdy neklikejte na podezřelé odkazy, většinou skrývají malware.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/karta-platebni-terminal.jpg" alt="" class="wp-image-71932 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/karta-platebni-terminal.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/karta-platebni-terminal-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/karta-platebni-terminal-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/karta-platebni-terminal-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/karta-platebni-terminal-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Platíte-li cokoli na internetu, zkontrolujte správnou adresu (riziko přesměrování) a také tvar protokolu, vždy musí být https (úplný začátek internetové adresy a symbol zámku). V&nbsp;dnešním digitálním světě jsou <strong>osobní údaje kohokoli neustále v&nbsp;ohrožení</strong>, a bankovní účty na tom nejsou jinak. Mnoho věcí se dá pro klid duše nastavit, bezpečné chování je navíc souborem pouze několika jednoduchých pravidel. A pokud vám někdo nabízí něco zadarmo, zpozorněte.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaký problém s&nbsp;platební kartou jste naposledy zažili?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="TOP 5 CO BYSTE MĚLI VĚDĚT O SVÝCH PLATEBNÍCH KARTÁCH" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/sEbsEm1K4yI?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-science">Zdroj: <a href="https://www.science.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Science</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/bezpecnost-platebni-karty/">Věci, které jste o platební kartě nevěděli: Signály toho, že někdo zneužívá vaše údaje a na co si dát největší pozor</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/sEbsEm1K4yI" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/sEbsEm1K4yI" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma finance - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/platebni-karty.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Jak by vypadal svět, kdyby všechny země souhlasili, že se zbaví svých armád a vojenských sil</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/co-kdyby-neexistovaly-armady/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 21 Dec 2021 04:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Bezpečnost]]></category>
		<category><![CDATA[finance]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=51172</guid>

					<description><![CDATA[<p>Armády napříč celým světem jsou penězožravé stroje a stávají se stále dražšími. Jen v roce 2019 utratil celý svět 1,917 trilionu dolarů za vojáky a zbraně všeho druhu.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Kam by pak šly tyhle prostředky? Co se můžeme naučit od Kostariky?<strong> Byl by potom na celém světě skutečně mír? </strong>Tak si zkuste představit, že veškeré vojenské organizace světa byly zrovna včera rozpuštěny. Teď na chvíli odložte své pochybnosti někam stranou a pojďme si projít nový svět, ve kterém není ani jedna zelená uniforma.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-miliardy-k-dispozici">Miliardy k&nbsp;dispozici</h2>



<p>Finance do armády jenom tečou, takže například USA mají najednou volných přes 732 miliard dolarů. U Číny je to 261 miliard dolarů a v&nbsp;případě Indie 71,1 miliard. A to jsou jenom 3 národy. <strong>Použily by země tyto nenadále uvolněné peníze moudře?</strong> Pro lepší představu se pojďme podívat do zmíněné Kostariky. Tato země totiž nedisponuje armádou už od roku 1948. Místní vláda dokonce vojenské velitelství předělala na muzeum umění a prostředky přesměrovala.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="663" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/stihacka-detail-mraky.jpg" alt="" class="wp-image-51178 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/stihacka-detail-mraky.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/stihacka-detail-mraky-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/stihacka-detail-mraky-768x509.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/stihacka-detail-mraky-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/stihacka-detail-mraky-720x477.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>To, co by jinak padlo na armádu, je teď investováno do zdravotnictví, vzdělávání a také ochrany životního prostředí. Neznamená to ovšem, že tu nedochází k&nbsp;žádným zločinům nebo násilí. Jenže místo armády má <strong>Kostarika velmi silnou policii nasazenou primárně k&nbsp;obraně státní hranice</strong>. V&nbsp;USA je vidět něco podobného, ale v&nbsp;mnohem větším měřítku. Spojené státy by však místo toho mohly investovat do nemocnic, univerzit a infrastruktury.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-investice-kv-li-nov-m-hrozb-m">Investice kvůli novým hrozbám</h2>



<p>Pokud by šlo více peněz do zdravotní péče, jednotlivé země by byly mnohem lépe vybaveny při střetu s&nbsp;novými chorobami. Například americký Pentagon měl během pandemie covidu-19 velmi štědré financování. <strong>Jenže v&nbsp;celé zemi chyběly plicní ventilátory, respirátory, masky</strong> a další nezbytné prostředky pro boj s&nbsp;koronavirem. Pokud by se země zbavily armád, mohly by mnohem lépe ochránit obyvatele před zdravotními krizemi tohoto typu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="950" height="534" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/hradni-straz.jpg" alt="" class="wp-image-52993 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/hradni-straz.jpg 950w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/hradni-straz-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/hradni-straz-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/hradni-straz-720x405.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 950px) 100vw, 950px" /></figure>



<p>Takové změny by znatelně ovlivnily každého kolem vás. Stejně tak by peníze nebyly problém, pokud byste chtěli jít na vysokou. Stárnoucí potrubí, <strong>rozpadající se silnice a znečištěné vody by se daly snadno opravit.</strong> Prostředky by se daly také použít na&nbsp;pomoc lidem v&nbsp;nouzi a bez domova, což by přispělo k&nbsp;posílení a ozdravení komunit. Každá země by měla v rozpočtu prostředky navíc a rozhodla by se, jak tyto peníze použít.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-sn-en-st-tn-ho-dluhu">Snížení státního dluhu</h2>



<p>Některé vlády by mohly finance použít na snížení vlastních národních dluhů, nebo je dokonce vrátit lidem. Byla by to také obrovská výhra pro životní prostředí. Například v&nbsp;USA je armáda jedním z&nbsp;<strong>největších uživatelů ropy, a tudíž největším znečišťovatelem</strong>. Bez vojenských strojů, které pumpují oxid uhličitý do atmosféry, bychom byli mnohem blíž udržitelné budoucnosti. A zastavení klimatické změny je opravdu drahé.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/penize-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-12903 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/penize-1024x682.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/penize-450x300.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/penize-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/penize-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/penize-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/penize-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/penize-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/penize-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/penize-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/penize.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Ovšem svět by nebyl bez armád rozhodně klidné místo. Spory mezi národy by nejspíš stále byly násilné. Stejně tak by tu zůstávaly skupiny, které chtějí poškodit ty ostatní. Něco z&nbsp;<strong>uvolněných peněz by tak nejspíš šlo do posílení policejních složek</strong>. Ty by převzaly některé povinnosti armády a staly by se více vojenskými. Země by mohly váhat se vstupem do válek. Nebo by naopak záhy vypukla třetí světová a narukovali by skoro všichni.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak vnímáte tuto bezpečnostní složku státu?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="The Country With No Army" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/3oasDya9vHA?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-whatifshow">Zdroj: <a href="https://whatifshow.com/what-if-there-were-no-military-anywhere/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">WhatIfShow</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/co-kdyby-neexistovaly-armady/">Jak by vypadal svět, kdyby všechny země souhlasili, že se zbaví svých armád a vojenských sil</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/3oasDya9vHA" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/3oasDya9vHA" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma finance - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/armada-praha.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Pandora papers: Největší únik dat v historii odhaluje finanční tajemství světových boháčů a politiků</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/rozbor-udaju-pandora-papers/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[David Mencl]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 06 Nov 2021 01:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[finance]]></category>
		<category><![CDATA[Pandora papers]]></category>
		<category><![CDATA[politika]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=40778</guid>

					<description><![CDATA[<p>Miliony dokumentů odhalují offshorové dohody a majetky. Informace se týkají přes stovky miliardářů, třiceti světových lídrů a víc jak tří stovek vysokých politiků.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Tajné dohody a skryté majetky světově nejbohatších a nejmocnějších lidí byly odhaleny při největším objemu uniklých dokumentů v&nbsp;historii. Tento soubor dat je znám jako Pandora papers a zahrnuje téměř 12 milionů<strong> souborů od společností najatých významnými klienty</strong>. Tyto společnosti vytvářely struktury a fondy v&nbsp;daňových rájích, jako je Panama, Monako, Švýcarsko nebo proslulé Kajmanské ostrovy. Únik tak odhalil celý utajený finanční svět.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-co-tento-datov-objem-vlastn-je">Co tento datový objem vlastně je?</h2>



<p>Jde o e-maily, zprávy, firemní záznamy, certifikace, smlouvy a komplikované diagramy ukazující přímo labyrinty firemních struktur. V&nbsp;mnoha případech odhalují zcela prvně reálné vlastníky mnoha <strong>neprůhledných krycích společností, které existují pouze papírově</strong>. Uniklé údaje byly předány Mezinárodnímu konsorciu investigativních novinářů (ICIJ) ve Washingtonu. Tato organizace se podělila s&nbsp;médii jako The Guardian, BBC Panorama a dalšími.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="668" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/fiskalni-raj-mapa.jpg" alt="" class="wp-image-40806 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/fiskalni-raj-mapa.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/fiskalni-raj-mapa-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/fiskalni-raj-mapa-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/fiskalni-raj-mapa-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/fiskalni-raj-mapa-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/fiskalni-raj-mapa-720x481.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/fiskalni-raj-mapa-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Nejedná se o první únik ze skrytého finančního světa, rozhodně jsou Pandora papers ale tím největším. Data tohoto typu se dostávají ven již od roku 2013. Firmy v&nbsp;daňových rájích nejsou ilegální a mnoho lidí má pro<strong> tvorbu takových struktur zcela legitimní důvody</strong>. Utajení těchto struktur ale velmi nahrává daňovým únikům, praní špinavých peněz a zpronevěrám. Proto jde o velmi spornou praktiku zejména u politiků a veřejných činitelů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-podnik-n-s-dl-c-mimo-m-sto">Podnikání sídlící mimo místo</h2>



<p>Další bohaté osoby a společnosti svěřují své majetky právě takovým společnostem, aby se vyhnuly placení daní v&nbsp;konkrétní zemi. Jde o legální krok, díky kterému však konkrétní vláda přichází pravděpodobně o miliardy na daních. <strong>Pandora papers zahrnují například vládce Jordánska</strong>, krále Abdalláha II., který má podle těchto dat majetky v&nbsp;hodnotě 100 milionů dolarů v&nbsp;Malibu, Londýně a na území Washingtonu. Král podotkl, že se ničeho nedopustil.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/mistnost-dohoda.jpg" alt="" class="wp-image-40809 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/mistnost-dohoda.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/mistnost-dohoda-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/mistnost-dohoda-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/mistnost-dohoda-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/mistnost-dohoda-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/mistnost-dohoda-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/mistnost-dohoda-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Dále je v&nbsp;dokumentech zahrnuta rodina ázerbajdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, která v&nbsp;nedávných letech obchodovala v&nbsp;Anglii s&nbsp;majetkem za 400 milionů liber. Obchody se týkaly i <strong>nemovitostí prodaných britské Crown Estate spravující majetek britské královny,</strong> jejíž administrativa zkoumá podrobnosti tohoto obchodu. Částka 67 milionů byla zaplacena společnosti pracující pro rodinu, která vládne zemi pravidelně obviňované z&nbsp;korupce. To není dobrá vizitka ani pro jednu stranu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-n-kolik-z-sah-do-centra-evropy">Několik zásahů do centra Evropy</h2>



<p>Týden před volbami vyšly najevo také údaje týkající se českého premiéra Andreje Babiše. Na toho směřovalo množství otázek týkajících se nákupu zámečku na jihu Francie. Politik odmítl tyto skutečnosti komentovat. Další postavou je <strong>prezident Kypru, který je sám o sobě kontroverzním centrem offshore společností</strong>. Nicos Anastasiadis odmítl informace komentovat a jeho firmy popírají, že by se dopustily čehokoli nezákonného.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="668" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/zkoumani-dokumentu.jpg" alt="" class="wp-image-40818 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/zkoumani-dokumentu.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/zkoumani-dokumentu-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/zkoumani-dokumentu-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/zkoumani-dokumentu-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/zkoumani-dokumentu-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/zkoumani-dokumentu-720x481.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/zkoumani-dokumentu-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Ne všichni zmínění v&nbsp;údajích jsou ale obvinění z&nbsp;něčeho trestného. Data například odhalují, že bývalý britský premiér Tony Blair s&nbsp;manželkou Cherie ušetřili 312&nbsp;000 liber na daních z&nbsp;nemovitostí.<strong> Došlo k&nbsp;tomu při nákupu budovy v&nbsp;Londýně</strong>, kterou částečně vlastní rodina prominentního bahrajnského ministra. Kancelář si tu koupili za 6,5 milionu liber, k&nbsp;transakci ovšem použili společnost se sídlem na Britských Panenských ostrovech.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-hled-na-mo-n-zm-ny-z-kon">Výhled na možné změny zákonů</h2>



<p>Gerald Ryle, ředitel ICIJ, prohlásil, že politici, kteří si svoje finance zorganizovali tímto způsobem, mají zájem o udržení současného stavu. Případné snaze o reformu<strong> společností v&nbsp;daňových rájích se proto budou snažit bránit</strong>. <em>„Když tyto nástroje utajení finančních toků a struktur používají světoví lídři, politici a další veřejní činitelé, pak si nemyslím, že bychom se dočkali konce jejich fungování,“ </em>podotkl Ryle k&nbsp;budoucnosti možné změny legislativy.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/tiskova-konference.jpg" alt="" class="wp-image-40815 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/tiskova-konference.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/tiskova-konference-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/tiskova-konference-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/tiskova-konference-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/tiskova-konference-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/tiskova-konference-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/tiskova-konference-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Doufal totiž, že takto masivní únik bude mít větší dopad než ty předchozí, nota bene při úniku během pandemie. Ta ještě zhoršila a zdůraznila společenskou nerovnost a <strong>donutila vlády k&nbsp;obrovským a nečekaným půjčkám</strong>. Ty jsou samozřejmě postupně naloženy na ramena daňových poplatníků. V&nbsp;těchto strukturách je drženo minimálně 11,3 trilionu dolarů a jedná se o peníze, které byly ztraceny napříč celým světem a šlo je využít na vzpamatování z&nbsp;covidu.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaká byla při zprávě o tomto úniku vaše první myšlenka?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-theguardian">Zdroj: <a href="https://www.theguardian.com/news/2021/oct/03/pandora-papers-biggest-ever-leak-of-offshore-data-exposes-financial-secrets-of-rich-and-powerful" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TheGuardian</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/rozbor-udaju-pandora-papers/">Pandora papers: Největší únik dat v historii odhaluje finanční tajemství světových boháčů a politiků</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
