Rozeznají tvorové na dně oceánu den a noc? Na rozdíl od lidí světlo nikdy nepoznali

Tvorové na dně moří nikdy nepoznali sluneční světlo. Zdálo by se proto logické, že nezachytí ani polární noc a podobné události. Jenže toto zdání naprosto klame.

i Zdroj fotografie: iStock
                   

Pro lidi jakožto druh žijící na povrchu Země je prakticky nemožné přehlédnout noc, protože slunce vídáme na denní bázi. Jak to ale vnímají zvířata na dnech oceánů, ke kterým nikdy nepronikne ani paprsek? Vypadá naprosto logicky, že si například polární noci ani nevšimnou a celý svůj život zkrátka tráví v naprosté temnotě. Ukazuje se však, že efekt tmy dosahuje i do těchto odlehlých končin a zvířata ji nějak vnímají.

Univerzální potřeba uhlíku

Důvodem je způsob, jakým je na naší planetě vytvářena jakákoli potrava. Všechen život na Zemi je totiž založen na uhlíku, takže ho všichni tvorové potřebují pro stavbu a funkci svých těl. Ať už jakkoli objemných. Bohužel nelze využít jakýkoliv uhlík, je potřeba ten, který vzniká organicky. To znamená, že nemůžeme jednoduše konzumovat uhlík, který je ve vzduchu jako oxid uhličitý. Místo toho je potřeba ten anorganický změnit v organický.

iZdroj fotografie: Pxhere

To není snadný proces, zvířata nejsou schopna jej provést. Dovedou to zelené organismy jako například rostliny, nicméně ani v jejich případě to není jen tak. Potřebují k tomu totiž externí zdroj energie. Obvykle se tedy jedná o sluneční paprsky, proto procesu říkáme fotosyntéza. Právě díky němu se organický uhlík stane komoditou dostupnou všemu živému. Ve vodě je to složitější, protože světlo se dostane jen skrze několik horních metrů moře.

Nutnost zásobení z povrchové potravy

Zvířata žijící v hlubinách vod tak musí spoléhat na potravu, která k nim „steče“ shora. Objem takové potravy se přirozeně zmenšuje, čím hlouběji klesá, protože v každé vrstvě žijí jiní tvorové. Během noci fotosyntéza na povrchu téměř ustává a už tak na uhlík skoupá hladina je ještě pustší. Jedním ze způsobů, jak mohou hlubinná zvířata přežít i dlouhou polární noc, je dělat všechno pomalu a udržovat tak svůj metabolismus v co největším klidu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Tvorové v hlubinách jsou také zběhlí ve střídání období hodování a období půstu, krátké přívaly potravy je tak na nějakou dobu udrží při životě. Jednou z možností je rovněž „těžení“ uhlíku z mořských komínů, tedy hydrotermálních ekosystémů. V nich je potrava produkována chemickou reakcí z nitra Země, nikoli ze slunce. Je tudíž přítomna stále, něco jako restaurace, která zůstává otevřena i přes vánoční svátky.

Do jaké hloubky jste se v životě nejvíc potopili?

Zdroj: ScienceNorway

Diskuze Vstoupit do diskuze
116 lidí právě čte
Zobrazit další články