Myslíte si, že víte, s kým vším sdílíme tuto planetu? Pak jste na omylu

Profesorka Bodil Bluhm je privilegovaná osoba. Pracovala na těch nejodlehlejších místech této planety a viděla tak formy života, o kterých ví jen malá, zasvěcená hrstka lidí.

i Zdroj fotografie: Se souhlasem Fredrik Broms
                   

Někteří z těchto tvorů zatím nedostali ani jméno. V roce 2005 například narazila s manželem na droboučkou medúzu, která žila v slaných kanálcích mořského ledu v Severním ledovém oceánu. Takové prostředí bylo do té doby vědcům zcela neznámé. Společně s italskými kolegy pak dvojice popsala zcela nový druh, který dostal jméno po jejich novorozené dceři. Sympagohydra tuuli je tak jedním z cca 233 000 vědecky popsaných druhů v oceánech planety.

Celkový počet těžko odhadovat

Celkově je na Zemi popsáno asi 1,2 milionu druhů, obě zmíněná čísla však nezahrnují bakterie a podobné formy života. Obecně je těžké odhadnout či zjistit, kolik druhů zde reálně existuje. Někteří vědci však naznačují, že jsme nepoznali ještě tisíce, jestli ne miliony, které čekají na objevení a klasifikaci. To je ovšem nepříjemně vysoké číslo a je zcela přirozené dumat nad tím, co všechno takové formy života dokážou a jak vypadají.

iZdroj fotografie: Pxhere

Ačkoli nelze na takovou otázku odpovědět druh po druhu, můžeme si být jisti, že jsou to organismy naprosto klíčové pro udržení různých ekosystémů planety. Každý rok se navíc 22. května koná v rámci Spojených národů „Mezinárodní den biologické rozmanitosti“. Na webu této události uvádí Úmluva o biologické rozmanitosti, že „navzdory technologickému pokroku naše zdraví, voda, potrava a medicína kompletně závisí na zdravých ekosystémech.“

Nepostradatelnost mořského života

Z toho plyne hlavně to, že mořská biodiverzita je pro nás zcela klíčová, protože voda pokrývá 70 % naší planety. Proto je také jádrem výzkumného projektu Nansen Legacy, která chce vytvořit udržitelné hospodaření v severním Barentsově moři pro celé 21. století. Tato instituce mapuje biodiversitu od virů po obratlovce, od severu po jih, od zimy do léta a od útesů až po nejhlubší dna oceánů. Většina velkých druhů v těchto lokalitách je přirozeně známá.

iZdroj fotografie: Pxhere

Je však třeba neustále udržovat přehled o jejich výskytu. Řada malých druhů bezobratlých či mikroorganismů na své plné poznání stále ještě čeká. Nakonec je to hlavně kombinace mnoha druhů, co udržuje v chodu rozsáhlé ekosystémy. Vědomí počtu druhů je obrovskou výzvou, ovšem snaha porozumět samotným ekosystémům je ještě větší. Znamená to také jasně určit, jakou roli ten který druh hraje v tak rozsáhlé struktuře.

Role v potravním řetězci a adaptace na prostředí

Molekulární metody také pomáhají, například spojují konkrétní druh s jeho ekologickou funkcí. Vědci tak zjistí, co tento druh provádí, protože dekódují jeho molekulární podstatu. Protože tyto metody rozhodně neodhalí všechno, kombinují je badatelé s rozsáhlými experimenty a hodinami strávenými nad čočkami mikroskopů. Další podstatnou složkou je nadšení běžných lidí ohledně mořské diverzity, která by zasloužila lepší propagaci.

iZdroj fotografie: Pxhere

Je potřeba ukázat její kouzlo ne skrze sekvence DNA, ale pomocí fotek a videa. To ovšem není snadné, přestože kamera je dnes na každém chytrém telefonu. Projekt proto spolupracuje s biology a fotografy divočiny, jejichž sbírky snímků aktuálně zahrnují asi 150 druhů. Ačkoli je to jen zlomek, jde o vynikající začátek pro všechny, kteří nemají stejný přístup jako badatelský pár. Jen tak lze ukázat podmořské krásy celému světu.

Jaké členy zvířecí říše bez ohledu na velikost máte nejradši a proč?

Zdroj: ScienceNorway

Diskuze Vstoupit do diskuze
87 lidí právě čte
Zobrazit další články