Jeskyně v Moravském krasu skrývá nacistickou továrnu. Nacisté ji vybrali kvůli stálé teplotě, která chránila přesnost výroby motorů
Jeskyně Výpustek u Křtin ukrývá pod jedním stropem kosti pravěké fauny, nacistickou zbrojovku Dinar i armádní kryt pro případ jaderné války.
Obsah článku
- Továrna Dinar: tajná výroba pro Daimler-Benz v srdci Moravského krasu
- Medvědí kosti pod betonem: jak válka zavalila pravěkou jeskyni
- Kryt pro jadernou válku: velitelské stanoviště na nacistické podlaze
- Výpustek, Rabštejn a Mittelbau-Dora: tři podzemí s odlišným osudem
- Výpustek v roce 2026: trasy, prohlídky a co z továrny zbylo
V dubnu 1945 se podzemím nedaleko Křtin šířil kouř. Ustupující Němci odpalovali nálože a zapalovali dřevěné obložení hal, aby po tajném závodě zbylo co nejméně. Ohořelé stropy jsou dodnes vidět jen pár metrů od míst, kde se kdysi vršily kosti jeskynních medvědů. Výpustek v Moravském krasu je místo, kde se historie neskládá jen v učebnicích, ale fyzicky, vrstvu po vrstvě. Na pravěkých sedimentech leží válečný beton a na něm studenoválečné velitelské pracoviště. Málokterá česká jeskyně nabízí tak hustý řez dvacátým stoletím na tak malém prostoru.
Továrna Dinar: tajná výroba pro Daimler-Benz v srdci Moravského krasu
Krycí označení Dinar dostal provoz, který německá armáda budovala ve Výpustku v letech 1943 a 1944. Podle Jiřího Hebelky ze Správy jeskyní, kterého citovalo Právo, se tu vyráběla palivová vstřikovací čerpadla a další díly pro letecké motory Daimler-Benz. Ty poháněly německé bojové stroje včetně messerschmittů.
Pracovali tu nuceně nasazení. Prameny uvádějí 1 200 lidí ve dvou dvanáctihodinových směnách po šesti stech. Mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš pro iDNES upřesnil, že u strojů stálo v jedné směně zhruba 600 dělníků a provoz dále obsluhovalo asi 150 zásobovačů. Nocovali v okolních vesnicích: ve Křtinách, Březině, Bukovině i jinde. Ráno sestupovali pod zem, večer se vraceli do vesnic, kde se o jejich práci smělo jen šeptat.
Přestavba krasové dutiny na fungující závod vyžadovala překvapivé množství techniky. Nacisté vytvořili prostorné haly, podlahy zalili betonem a pod ně vedli topné kanály. Před skapovou vodou, která by ničila jemné obráběcí stroje, chránilo provoz dřevěné obložení stropů. Vzduch obměňovala zhruba čtyřicetimetrová šachta s mohutným ventilátorem, jejíž ústí se ztrácelo v lese nad jeskyní. Zvenčí nic neprozrazovalo, že pod korunami stromů hučí zbrojovka.
Motivace přesunu výroby do podzemí byla prostá. Spojenecké bombardéry v té době systematicky rozbíjely německé továrny a skála nabízela štít, jaký žádná hala na povrchu poskytnout nemohla.
Medvědí kosti pod betonem: jak válka zavalila pravěkou jeskyni
Dávno před soustruhy patřil Výpustek zvířatům. Jeskyně proslula nálezy pleistocenní fauny, především kostmi jeskynních medvědů, a objevily se tu i pozůstatky lva jeskynního. Pro paleontology šlo o lokalitu mimořádné hodnoty, protože sedimenty v sobě nesly záznam o životě v krajině dob ledových.
Lidské zásahy přicházely postupně. Už v roce 1938 prošla jeskyně prvorepublikovými vojenskými úpravami, ovšem teprve nacistická přestavba změnila její podobu od základu. Kde dřív ležely přirozené jeskynní výplně, vyrostly betonové plochy a strojové haly. Původní charakter podzemí tím podle odborného textu v časopise Acta Musei Moraviae utrpěl další devastaci. Pravěk tak skončil doslova pod podlahou válečného průmyslu.
Podle nás právě v tom spočívá skutečná pozoruhodnost Výpustku. Podzemních továren vzniklo za války po Evropě mnoho. Jen málokterá však vyrostla na místě, které už předtím mělo vlastní vědeckou historii, a tuto historii zalila betonem.
Kryt pro jadernou válku: velitelské stanoviště na nacistické podlaze
Po válce se jeskyně nevrátila do klidu. Armáda vyklidila trosky po výrobě a v roce 1961 na původní betonové podlaze z doby Dinaru vystavěla záložní chráněné velitelské stanoviště. Ročenka Správy jeskyní ČR z roku 2007 popisuje jeho účel bez obalu: měly se odsud řídit vojenské operace v případě hrozby nebo nasazení zbraní hromadného ničení.
Kryt dostal vlastní náhradní zdroje energie, aby fungoval i po výpadku elektrické sítě na povrchu. Výpustek se proměnil v přísně střežený vojenský prostor a civilisté do něj neměli přístup čtyři desetiletí. Československá lidová armáda a po ní Armáda České republiky objekt spravovaly až do konce roku 2001.
Utajení mělo vedlejší účinek. Veřejné povědomí o továrně Dinar léta prakticky neexistovalo, protože výrobu zahalila válečná diskrétnost, Němci zařízení při odchodu zničili a dobových fotografií se zachovalo minimum. Armádní uzávěra pak celé místo zamkla na další generace. Teprve po odchodu vojáků proběhla ekologická asanace, v roce 2006 převzala jeskyni Správa jeskyní a o dva roky později se otevřela návštěvníkům.
Výsledek je fascinující. Kryt z doby studené války stojí na betonu z druhé světové války, který dál leží na tom, co zbylo z pravěkých sedimentů. Archeologickou sondu by tu člověk mohl číst jako kalendář.
Výpustek, Rabštejn a Mittelbau-Dora: tři podzemí s odlišným osudem
Výpustek nebyl v Moravském krasu výjimkou. Válečnou výrobu ukrývaly i Kůlna, Michalka, Drátenická jeskyně a Býčí skála. Nacistická říše tehdy hromadně hledala úkryt pod zemí, srovnání se dvěma známějšími lokalitami však ukazuje, v čem se moravská jeskyně liší.
| Lokalita | Charakter podzemí | Výroba | Pracovní síla |
|---|---|---|---|
| Výpustek (Moravský kras) | přirozená krasová jeskyně s pravěkými nálezy | čerpadla a díly pro letecké motory Daimler-Benz | nuceně nasazení dělníci z okolí |
| Rabštejn (Janská u Děčína) | štoly ražené ve skále | letecká výroba | vězni pobočky koncentračního tábora Flossenbürg |
| Mittelbau-Dora (Kohnstein, Německo) | rozsáhlý tunelový komplex | rakety V1 a V2 | vězni koncentračního tábora |
V Rabštejně museli vězni štoly teprve vyrubat, takže podzemí vzniklo přímo pro válečné účely a nese především stopy jejich utrpení. Mittelbau-Dora v pohoří Harc představuje vrchol celé strategie. Raketová výroba se tam podle oficiálního památníku Mittelbau-Dora přestěhovala po náletu britského letectva na Peenemünde 18. srpna 1943 a tisíce vězňů v tunelech zahynuly.
Výpustek měl tedy jiný rozměr. U jeho podzemí se otevřené zdroje o nasazení vězňů koncentračního tábora nezmiňují a nucená práce tu měla podobu totálního nasazení místních lidí. Jeho výjimečnost netkví v rozsahu, nýbrž v hloubce času. Jeskyně, která tisíce let před příchodem wehrmachtu sloužila medvědům, prošla průmyslovou proměnou a pak ještě vojenskou. Takové souvrství nenabízí ani Rabštejn, ani Kohnstein.
Výpustek v roce 2026: trasy, prohlídky a co z továrny zbylo
Jeskyně funguje jako zpřístupněná lokalita Správy jeskyní ČR, kontakty a polohu najdete na oficiální stránce jeskyně Výpustek. Podle ceníku na rok 2026 si návštěvníci vybírají ze tří okruhů:
- dlouhá trasa: 600 metrů, zhruba 75 minut,
- krátká trasa: 450 metrů, přibližně 40 minut,
- zážitková trasa „Za tajemstvím jeskyně Výpustek“: 690 metrů, asi 80 minut, jen po předchozí rezervaci.
Vstupy se řídí sezonou. V listopadu 2026 uvádí Správa jeskyní prohlídky v 10, 12 a 14 hodin, proto se před cestou vyplatí ověřit aktuální otevírací dobu.
Stopy Dinaru při procházce nepřehlédnete. Stropy jsou očouzené od požáru, který v dubnu 1945 strávil dřevěné obložení. V podlaze se dochovaly topné kanály, připomínku má i bývalá kotelna. Ve vstupní hale leží relikty vstřikovacích čerpadel, tedy přímo výrobků, kvůli nimž se jeskyně proměnila v závod. Suť ponechaná na místě slouží jako tiché memento a válečnou výrobu dokresluje projekce.
Armádní část působí odlišně, chladně a úředně. Chodby krytu, technické místnosti a stopy po dlouhém vojenském provozu kontrastují s krasovými partiemi, kterými trasy rovněž vedou. Expozice „Jeskyně a lidé“ pak spojuje celou řadu proměn do jednoho výkladu. Podle nás jde o jednu z nejlépe vyprávěných prohlídek v českém podzemí, protože návštěvník v ní projde tisíciletími, aniž by musel vyjít na denní světlo.