Malá doba ledová byla nejchladnějším obdobím za posledních 2 000 let. Před jejím začátkem lidstvo zažívalo to samé jako v současnosti

Období 9. století bylo poměrně teplé, říká se mu také „středověké klimatické optimum“. Od 14. století se ale situace změnila. V roce 1315 téměř bez přestávky pršelo, ani nevyklíčila úroda, a následující rok to vypadalo prakticky stejně. Malá doba ledová se dá rozdělit do dvou fází. První ochlazení začalo v letech 1300–1400, nejchladněji bylo od konce 16. století do 1850. Nová studie Martina Milese uvádí nečekaně jednoduché zdůvodnění jejího vzniku.

Zvětšování ledovců a bruslení na Temži

Toto studené období se projevilo rozšiřováním ledovců ve Skandinávii, Alpách, na Islandu, Aljašce, v Číně, jižních Andách i na Novém Zélandu. Obyvatelé Londýna mohli bruslit na Temži a ve Francii či Švýcarsku ničily ledovce celé vesnice. Mokré léto a ledová zima způsobily velmi chabou úrodu a několikaletý hladomor v severní a střední Evropě. Jenže co bylo spouštěčem této periody? Mohla se objevit spontánně a zcela bez našeho zásahu?

iZdroj fotografie: Pxhere

Obecným názorem je, že se malá doba ledová objevila kvůli nárůstu vulkanické aktivity a s ní spojenému zákrytu slunečního světla. V roce 1257 došlo k mohutné explozi a do konce 13. století následovaly ještě tři menší. Tato sopečná aktivita je považována za základní příčinu ochlazení. Aerosoly z erupcí mohly zastínit Slunce a ochladit tak planetu. Odraz těchto událostí v severských vodách pak zajistil, že studené období trvalo opravdu dlouho.

Dostatek empirických důkazů

„Načasování období souhlasí s velkými sopečnými výbuchy ze 14. století, jde tedy o dobré důkazy, že by to mohla být pravda,“ podotýká badatel Martin Miles z výzkumného centra NORCE v Norsku. Jenže v nové studii se spolu s kolegy podívali na jinou možnou příčinu. Někdy se totiž klima umí chovat podivně a tyto modely mohou ukázat změny na severu i bez přidaných zrychlení způsobených vulkanickou činností.

Modelům se říká „ošklivá káčátka“, protože to vypadá, že je v nich nějaká chyba. „Může to být i tak, že proudění mořského ledu ze Severního ledového oceánu se dělo náhodně. Stála by za tím jen vnitřní variabilita klimatického systému. Možná jsou tyto modely, ke kterým jsou lidé skeptičtí, vlastně naprosto přesné,“ říká Miles. Tato studie přitom jen monitoruje přesun ledu z arktických oblastí během 1 400 let.

Přesun obrovského množství ledu

Vědci shromáždili vzorky z mořského podloží z oblastí kolem Grónska, východních částí Framské úžiny, Grónského moře a Islandu. Odběry obsahují také malé zkameněliny, které poskytují badatelům informace o mořských teplotách. Krom toho skrývají také stopy materiálů, které z ledových nánosů odpadly během jejich pohybu. V těchto oblastech se led pohyboval v obrovských množstvích.

Platí to hlavně pro změny během chladných období, ze kterých je také nejvíce informací. „Zjistili jsme, že na počátku 14. století se ze Severního ledového oceánu dostaly neobvykle velké kusy ledu, což odpovídá počátku malé doby ledové. Je to velmi důležitý moment a nejspíše potřebný start pro rozsáhlou a dlouhodobou změnu,“ říká Miles. Podobné množství ledu plulo z této oblasti skoro celých 100 let, na začátku 15. století pak zesláblo.

Nelze tím vysvětlit úplně všechno

Led, který se rozpustí do vody, může ovlivnit mořské proudy, což se projeví na atmosféře, a tudíž celkovém klimatu. „Právě oceánské proudy jsou pro klima v Evropě naprosto klíčové. Jakmile trochu oslabí, bude tu o hodně chladněji než normálně.“ Moře tak nereaguje jen na klimatickou změnu, stejně tak ji může samo spustit. Nicméně tyto pohyby ledu během středověku nevysvětlují zimu, která trvala po několik následujících staletí.

iZdroj fotografie: Pxhere

„Musí existovat ještě nějaká okolnost nebo událost, která tento vliv udržela blízko počátečního stavu. Malá doba ledová byla provázena silnou sopečnou aktivitou a objevila se tři období slabšího slunečního svitu. Není to tedy samozřejmě tak, že by tyto události vysvětlily úplně celý proces.“ Během této doby klesla teplota na celé planetě asi o 0,5 stupně Celsia, pokles však nebyl ve všech oblastech zcela totožný.

Jsou podle vás klimatické změny hlavně dílem lidí, nebo přirozeným cyklem planety?

Zdroj: ScienceNorway