Tvrzení, že terorista „byl jeden z nás“, je vysoce problematické. Představuje to hrozbu pro tolerantnější společnost

Extremistické útoky v Oslu 22. července roku 2011 způsobily, že Norsko ztratilo svou nevinnost. Poškodily také jeho obraz jako globálního mírového lídra.

i Zdroj fotografie: iStock
                   

Každý rok od útoku provedeného mladým bílým mužem z jedné z nejlepších čtvrtí města se tento den stává připomínkou masakru 77 mladých nevinných lidí. Lokality obětí – ostrov Utøya a vládní bloky v Oslo – se od té doby staly memoriálem. Událost tak připomínají květiny, proslovy a další pocty. Ty také odráží šok z toho, že terorista „byl jedním z nás“, což se týká i debaty politiků uspořádané v univerzitní aule města.

Dělení na „my“ a „oni“

Fráze „byl jedním z nás“ odráží skutečnost, že terorista reprezentoval průměrného bílého Nora v sociálně demokratické společnosti, která poskytuje každému stejné příležitosti. Současně tato fráze naznačuje, že existuje „ostatní“, kteří představují hrozbu pro „naši“ společnost či ideály. Toto srovnání je zvláště patrné, protože útoky z 11. září provedené muslimskými extrémisty jsou v našich myslích stále velmi živé.

Definice kultury a identity skrze duality může ovšem způsobovat nespravedlnost. Kultura a její dědictví je obvykle chápáno a vnímáno dvěma základními a odlišnými způsoby. Jakožto jednotka, která je stabilní navzdory času, a to bez výrazného externího kulturního vlivu – tzv. kulturní čistota. Nebo taková, která je vnějším kulturním vlivem neustále tvarována, tedy kulturní hybridita. První možnost rádi používají etno-nacionalisté.

Nic není bez vnějšího vlivu

Tyto skupiny tvrdí, že kulturní čistota je realita, aby podpořili svoje války a politické projekty. Nicméně celé lidské historii a dědictví dominují stopy interakce a prolínání právě mezi kulturami. Což je ostatně vidět na komplexní DNA každého jednotlivého člověka. Růst popularity extrémistické pravice v dnešní době začíná ovšem dominovat nad hybriditou a vytváří kulturní spory, nespravedlnost a dominanci.

iZdroj fotografie: Pxhere

Britská filosofka Miranda Fricker ukazuje dokonce na to, že předsudky jsou ve společnosti a kultuře extrémně zakořeněné. Jsou udržované jako tzv. black box, tedy vzorec myšlenek, chování a názorů, který je brán už jako samozřejmý. Nevědomky je tak předáván dál napříč celými generacemi prostřednictvím každodenního života a aktivit. V tomto kontextu lze pojem „epistemický“ vnímat jako základní a trvající znalost, která přetrvává.

Jak může jazyk zakrýt historii

Klíčovým faktorem všech těchto tendencí je jazyk, konkrétně volba slov. Kurátor v Severní Karolíně například použil roku 1999 termín „černý pracovník“ místo „otrok“. Jeho cílem bylo zakrýt nepříjemný faktor americké historie otroctví. Norský ministerský předseda zase roku 2013 prohlásil, že Norsko nikdy nebylo součástí obchodu s otroky. Jeho zkreslení bylo pokusem udržet mýtus o Norsku jako zemi bez xenofobie, extrémismu a dalších projevů.

Kdykoli používáme rétoriku se slovy „my“ a „oni“, vstupujeme vědomě či podvědomě do nebezpečné lokality. Obhajujeme tak nespravedlnost a nejenže posilujeme nenávist uvnitř extrémistických kruhů, ale tento náhled se pak stává normální součástí společenského diskursu a přispívá k sociálnímu vyloučení místo přijetí. Fráze „byl jedním z nás“ v oficiálním proslovu tak zakrývá právě „černou krabici“ slovní nespravedlnosti.

Norsko a nový zákon o kultuře

Severská země chystá v rámci nových politických cílů také nový zákon o kulturním dědictví. Ten má nahradit současný Cultural Heritage Act pocházející z roku 1978. Zatímco návrh vyzdvihuje výzvy nového zákona ve světle klimatické politiky, odkazy na kulturu a kulturní politiku jsou zmíněny jen okrajově. V právním dokumentu je soustředění se na jazyk naprosto klíčové, zvláště při práci s nespravedlností jak historickou, tak strukturální.

iZdroj fotografie: Pxhere

V zákonu je také potřeba zahrnout koncept kultury a národní identity v dialogové formě. To vyžaduje jazyk, který je inkluzivní a podporuje zvědavost po „ostatním“. Je také potřeba, aby zdůraznil a dal jasně najevo, že identita je něco, co je stále v procesu a neustále to podléhá změnám. Pro veškeré debaty o kulturní intoleranci, nespravedlnosti, rasovém násilí a nenávistných projevech je potřeba vytvořit arénu s dialogem.

Jak jste reagovali, když jste se o těchto útocích prvně dozvěděli?

Zdroj: LiveScience

Diskuze Vstoupit do diskuze
109 lidí právě čte
Zobrazit další články
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Co s tělem udělá šálek kávy po 10, 20, 40 minutách až po 6 hodin. Organismus reaguje v jasných fázích
Události247.cz
Události247.cz
Šéf Kremlu jako bezmocný stařík: Putin měl opravdu potupnou nehodu
ArmádníZpravodaj.cz
ArmádníZpravodaj.cz
Turecko vstupuje do války na Ukrajině a dodává jí nejmodernější raketomety: cíl zasáhnou téměř vždy, dokonce i v pohybu
adbz.cz
adbz.cz
Bez kreditky už se do krájení nepouštím. Kuchyňský hack mi doporučila moje kamarádka