Za nejhorší roky v historii jsou považovány 536, 1315, 1348, 1918 a 1942

Historie je plná období klidu i hrozných pohrom všeho druhu. A existují roky, ve kterých byste nepřáli život ani svému nejhoršímu nepříteli. Pojďme se na některé podívat.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Ruku na srdce, lidé mají tendenci stěžovat si naprosto vždycky a na všechno. Je přitom irelevantní, jak moc je daná věc ve skutečnosti hrozivá. Jak moc je tedy pravdivé tvrzení, že „tenhle rok byl opravdu hrozný“? Které roky strávené na Zemi, případně rovnou v Evropě, posunuly délku přežití člověka blíže k průměrné jepici? V mnoha případech to platilo pro celý středověk, tady je ale seznam těch let, která byla pro populaci nejkritičtější.

Rok velké temnoty 536

Záhadná sopečná erupce na Islandu vyslala v tomto roce do atmosféry oblaka hustého sopečného popela. Ten zakryl Slunce a odsoudil Evropu, část Asie a Střední východ k 18 měsícům temnoty. Došlo k ochlazení klimatu a všude vládla rekordní zima, například v Číně sněžilo i během léta. Úroda byla zničena, zemědělství kompletně ochromeno, což vyústilo v masivní hladomory. Dopady sopečné zimy trvaly celé dekády, zemřely miliony lidí.

Velký déšť z roku 1315

Během jara a léta roku 1315 zasáhl Evropu liják trvající neuvěřitelných 150 dní. Nečekaně chladné a vlhké počasí citelně zasáhlo tehdejší společnost a mělo velké následky. Miliony domů zničily záplavy, přidaly se epidemie. Nedostatek úrody nedokázal po celé roky pokrýt stravu obyvatel. Následovala obrovská inflace a i běžné potraviny se staly zcela nedostupnými. Bujel zločin a mnoho lidí se vrhlo k poslední možnosti stravy – kanibalismu.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Rok 1348 a černá smrt

V říjnu roku 1347 vypukla nejničivější epidemie. Obchodníci z Janova prchali před mongolskými hordami a z Krymského poloostrova přivezli dýmějový mor neboli černou smrt. Dostali se do města Messina na Sicílii, kam za rok připluly další lodě. Nemoc šířily krysí blechy, takže zaplavila celou Itálii. Pokračovala do Švýcarska, Rakouska, Maďarska, Německa, Francie, Belgie i na Britské ostrovy. Výrazně jí pomohly tehdejší podmínky.

Ve městech nebyla kanalizace, nočníky byly vylévány na ulici, populace měla kvůli nedostatku medicíny oslabenou imunitu. Mor tak zuřil až do roku 1352 a vyžádal si nejméně 25 milionů mrtvých. Podle jiných odhadů to bylo i 75 milionů, tedy přes polovinu populace tehdejší Evropy.

Velká válka a španělská chřipka, rok 1918

První světová válka trvající 4 roky přeskupila mocenské vztahy Evropy i světa. Kromě 9 milionů vojáků se obětí stalo také 5 milionů civilistů. V té době ale zuřilo ještě další nebezpečí. Španělská chřipka zmutovala a vyvrcholila v říjnu a listopadu. Do konce roku si vyžádala více obětí než celý předchozí konflikt. Přeplněné tábory, válečná devastace a hladomor spolu s oslabením obyvatel vedly k extrémnímu šíření.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Během dvou let zabila na celém světě 27–50 milionů lidi, tedy 3–5 % populace. Jde o nejhorší epidemii historie hned po černé smrti.

Krvavá lázeň z roku 1942

Veškeré hrůzy první světové války překonala druhá z let 1939–1945. Odhad 75 milionů obětí z ní dělá nejničivější konflikt historie lidstva. Každý rok je tak rokem hrůzy, vede však 1942, konkrétně bitvou u Stalingradu trvající 4,5 měsíce. V tomto roce navíc Třetí říše zahájila konečné řešení židovské otázky, tedy program jejich systematického vyvražďování. Rámcový odhad obětí je 15–26 milionů, reálná čísla nikdy nezjistíme.