Role kněží ve středověku byla velmi důležitá, kromě duchovních záležitostí dohlíželi i na ty světské. Někteří žili v luxusu, jiní si museli najít druhou práci.
Středověcí duchovní se modlili za neznalost obyčejného člověka a do určité míry s ním manipulovali. Jejich role byla ale také pozitivní a v mnoha ohledech nezastupitelná. Jelikož jako jediní ovládali latinu, což byl úřední jazyk středověku, mohli vytvářet záznamy informací a předávat je dalším generacím, kterým tak pomohli a vedli je.
Důležitá společenská role
Kněží byli ve středověku osvobozeni od placení daní díky svému význačnému postavení. Starali se o členy komunity a zastávali prestižní roli ve společnosti. Vedli křty a svatby a obvykle byli jedinými nositeli vzdělání. Kněz měl mimo jiné na starosti dodržování náboženských zvyklostí a událostí a měl odpovědnost za provádění smutečních obřadů.
Jednou z nejvýznamnějších povinností bylo zřízení a provoz tehdejších škol. Duchovní byli pověřeni zodpovědností za vzdělávání místního obyvatelstva, ačkoli to, co učili, bylo skromné a velmi základní. Jen malý počet studentů naučili vzdělaní kněží číst a psát latinsky. Vyučovali také religionistiku, filozofii a rétoriku.
Značné rozdíly v postavení duchovních
Kněží většinou nebyli žádnými boháči. Výjimkou byli biskupové ovládající celá území a kněží sloužící mše ve velkých kostelech. Většina kněží, zejména ve venkovských kostelech a farnostech, neměla dostatek peněz na uživení se. V raném středověku byl místním knězem často právě ten, kdo od pána přijal nejnižší plat.
V důsledku toho slýcháme o kněžích, kteří byli v tak těžké tísni, že aby uživili sebe a rodinu, museli přijmout ještě druhou práci. Většina se soustředila na zemědělství, ale ne vždy. Například jeden německý kněz z 15. století požádal o osvobození od svých farních povinností, přičemž jako důvod uvedl nehodu při pájení, kdy mu do jednoho oka stříklo olovo.
Jak byste využili svého postavení jako středověký kněz?