Budova v Hirošimě přežila atomový výbuch díky železobetonové konstrukci Jana Letzela. Jeho jedinou českou stavbu najdete v lázních 40 km od Prahy

6. srpna 1945 se cihlová budova s ocelovou kopulí u řeky Óta stala nejznámějším torzem dvacátého století. Navrhl ji Čech z Náchoda, a svou první samostatnou stavbu zanechal v malých lázních necelou hodinu od Prahy.

Foto: Packa / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Jan Letzel se narodil v roce 1880 v Náchodě, studoval u Jana Kotěry v Praze a ještě před třicítkou odešel budovat kariéru na druhý konec světa. V Japonsku stihl navrhnout přes dvě desítky budov, z nichž jedna se po atomovém výbuchu proměnila v globální symbol míru zapsaný na seznam světového dědictví UNESCO. Jenže jeho architektonický rukopis se dá zažít i bez letenky do Hirošimy. Stačí nasednout do auta a vyrazit do Mšeného-lázní v okrese Litoměřice, kde od roku 1905 stojí secesní pavilon Dvorana, živá, průběžně opravovaná budova, v níž dnes funguje restaurace a společenský sál.

Jak český architekt z Náchoda postavil symbol Hirošimy

Letzelova cesta do Japonska vedla přes Vídeň a Káhiru. Po dokončení Dvorany ve Mšeném získal místo v egyptské kanceláři a odtud v roce 1907 přijal nabídku firmy De Lalande v Tokiu. Prefektura Hirošima mu v roce 1910 zadala projekt obchodní a výstavní haly na břehu řeky Óta. Budova otevřená roku 1915 kombinovala evropský secesní výraz s moderními konstrukčními postupy vhodnými pro seismicky aktivní prostředí: třípodlažní cihlové zdivo částečně nesené ocelí a armováním, pětipodlažní střední věž a eliptická ocelová kopule.

Právě ta konstrukce sehrála klíčovou roli 6. srpna 1945. Bomba explodovala pouhých 160 metrů od budovy, ale téměř kolmo nad ní. Tlaková vlna proto zasáhla stavbu převážně shora. Zůstaly stát základy, část nosného středu a obnažená kostra kopule, která dala ruině její ikonický siluetový tvar. Město Hirošima dnes Atomový dóm konzervuje jako memento; od roku 1996 jej chrání UNESCO.

Secesní Dvorana ve Mšeném: Letzelův první autorský projekt na dosah z Prahy

Pětadvacetiletý Letzel dostal zakázku na taneční a restaurační pavilon v lázních, které fungovaly už od roku 1796 pod patronátem šlechtické rodiny Kinských. Výsledek dokončený roku 1905 nese výrazný secesní slovník: barevnou proškrabovanou omítku, přečnívající dřevěné trámy, svislé sloupy s vyřezávanými hlavicemi a polygonální nárožní pavilony. Celá stavba stojí na dubových pilotách a její interiér zdobí výmalba od Viktora Olivy, malíře proslulého i díky pražské kavárně Slavia.

Dvorana spadá pod památkovou ochranu NPÚ jako součást areálu lázeňských budov (ÚSKP 17885/5-2197). Na rozdíl od hirošimského torza ale žije plným provozem. V jejím sále dnes sídlí Café & Restaurant Letzel s denním provozem od jedenácti do sedmi večer, velkým salonkem s knihami a hrami a jídelním lístkem, kde hlavní chod vychází na 170 až 260 korun. Architektonický zážitek tu zkrátka dostanete k obědu.

Proč Letzel zanechal v Čechách jedinou samostatnou stavbu

Odpověď je prostá: odešel příliš brzy a vrátil se příliš pozdě. Po Dvoraně zamířil do Káhiry, odtud do Tokia, kde strávil třináct tvůrčích let. V Japonsku navrhl budovy pro prefektury, obchodní komory i diplomatické mise. Do nově vzniklého Československa se vracel spíš jako prostředník obchodních vztahů než jako praktikující architekt. Kontinuitu jeho české praxe navíc přerušila první světová válka. Letzel zemřel v roce 1925, pětačtyřicetiletý, v Praze.

Encyklopedie Prahy 2 uvádí i jeho podíl na přestavbě hotelu Šroubek (dnes Europa) na Václavském náměstí. Dvorana ve Mšeném ale zůstává jedinou samostatně navrženou a dochovanou Letzelovou realizací na českém území, a tím i nejčistším otiskem jeho raného rukopisu.