Starověké lebky ukazují, že se mozek oproti minulosti změnil. Dle důkazů se však spíše scvrkává

Klíčovou charakteristikou lidí jako druhu je neuvěřitelně velký mozek. V poměru k vlastnímu tělu si nosíme jeden z největších mozků ve zvířecí říši. Během milionů let našeho vývoje se hned několikrát zvětšil. Právě díky jeho ohromující velikosti dovedeme předvídat následky našich činů, ovlivňovat svět kolem nás a být součástí technologicky velmi pokročilé společnosti. S tou velikostí je to ovšem podle nové studie od Jeremyho DeSilvy trochu jinak.

Zvětšuje se, scvrkává se

„Mnoho lidí ví, že se lidský mozek během evoluce zvětšil, ale ve skutečnosti jsou naše mozky menší než u některých našich předků,“ podotýká Jeremy DeSilva, profesor z oddělení antropologie na Dartmouth College v USA. Naše mozky se podle všeho scvrkly asi před 3 000 lety. To znamená, že naši předci, kteří žili během poslední doby ledové, měli mozky větší než my dnes. Toto scvrknutí je pro vědu zcela novým teritoriem.

iZdroj fotografie: Pxhere

Zní vám to jako osobní porážka, že máte menší mozek než lidé, kteří žili v době před 115 000 – 9 600 lety před Kristem v jeskyních? Nemělo by vás to nijak urazit, ostatně pro badatele je skutečnost tohoto zmenšení taky nový údaj. Nejspíš k tomu došlo poměrně nedávno. Dlouho jsme totiž neměli přístup k dostatku pravěkých lebek ani dostatečné technologii. Nemohli jsme tudíž vývoj našeho mozku sledovat s takovou přesností.

Nedávné zmenšení a jeho detaily

Podle analýz došlo ke zmenšení později, než jsme si původně mysleli, protože teď máme přístup k více datům. Potvrzuje to i Guojie Zhang z Kodaňské univerzity. Příčina zmenšení je zatím záhadou pro antropology i evoluční biology, nové výzkumy na to ovšem vrhají aspoň nějaké světlo. Jenže jak vůbec badatelé vědí, že se mozek zmenšil? Jak vědí, jak byl velký u člověka před 3 000 lety? Maso a tuková tkáň se po smrti obvykle rozloží během jednoho roku.

iZdroj fotografie: Pxhere

Vědci proto vychází z toho, kolik místa je v samotné lidské lebce. Změřili vnitřek 985 zachovalých lebek pravěkých lidí a opic, kteří obývali Zemi během posledních 10 milionů let. Pak jejich proporce dali do simulace zvané analýza bodů změny (changepoint-analysis). Počítačová simulace pak nalezla tři případy, kdy u lebky došlo ke změně. Během dvou z nich se mozek zvětšil, při jedné došlo právě k onomu scvrknutí.

Od šimpanze k superpočítači

Stále však zůstává otázka, co bylo onou příčinou poslední změny, k níž došlo před 3 000 lety. Než se k tomu dostaneme, podívejme se, co vedlo během předchozích změn k jeho zvětšení. Archeologové se dlouhodobě shodují, že vyrostl během dvou dlouhých období. Před 2,5 miliony let a před půl milionem let. První moment odpovídá rozdělení vývojové linie lidí a opic, kdy se vydělil gen rodu Homo u Neandrtálců a dalších pravěkých lidí.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Tehdy se začal mozek vyvíjet jinak než u našich příbuzných, kterými jsou šimpanzi a gorily, šlo o dobu pleistocénu. Druhá změna měla co do činění s naší stravou. Hlavním důvodem bylo systematické připravování jídla nad ohněm. Náš jídelníček tak kompletně změnil svůj obsah, dovedli jsme tedy přijmout více kalorií a více živin z původně stejného materiálu. Přestože jsme dovedli oheň použít už dříve, s vařením se stal běžným nástrojem.

Konečně to zmenšení

Podle badatelů bylo zvětšení mozku užitečné pro přežití v náročném prostředí. S postupem vývoje společnosti se však mozek opět zmenšil. Žijeme totiž ve velkých skupinách a sdílíme jak znalosti, tak postupy. Dalo by se říct, že společenská inteligence vyrovnává tu individuální, a tedy i velikost mozku. Naše mozky se zmenšily, protože už nepotřebujeme vědět to, co jsme potřebovali kdysi, a nepotřebujeme ani provádět stejné věci.

iZdroj fotografie: Pxhere

Nepotřebujete vědět, jak postavit dům, protože můžete zavolat řemeslníka a architekta. Na druhé straně máte nejspíš svoje vlastní dovednosti a schopnosti, které zase nemají další lidé ve společnosti. Moderní společnost, dělba práce a znalostí nám zkrátka masivně usnadnila individuální přežití. To je důvod, proč se náš mozek už nemusí tolik namáhat a specializuje se. A na to evidentně nepotřebuje svou původní velikost.

Patříte mezi specialisty, nebo máte tendenci obsáhnout více oborů?

Zdroj: Forskning