Tučňáci jsou skutečně neodolatelní. K jejich přitažlivosti jim pomáhá zbarvení peří evokující frak. To ještě doplňuje lehce neohrabaná chůze. Víte ovšem, zda mají zuby či jak dlouho dokážou být pod vodou? U některých druhů dokonce potomky „kojí“ samec. Ačkoli v mnoha ohledech působí spíš komicky, pro mnoho věcí je lze obdivovat. Při vyslovení jejich jména si vybavíme černobílého ptáka. Tučňáci se však objevují jak v různých velikostech, tak i zabarveních.

Několik „nej“ spojených s tučňáky

Nejmenším zástupcem této rodiny je tučňák nejmenší, který dorůstá pouhých 30 centimetrů. Váží nejvýše 1,5 kilogramu, je to tedy skutečně drobeček. Na opačném konci spektra je tučňák císařský s výškou až 120 centimetrů a váhou přibližně 40 kilogramů. Kolem hlavy, na prsou a krku je velmi pestře zbarven asi nejznámější tučňák patagonský a císařský. Žlutou chocholku spatříte na hlavě tučňáka královského. Ale teď už se pusťte do hledaní – kde se nám v hejnu skryla ta vrána?

iZdroj fotografie: Ondřej Štěpánek, pro Vědaživě

Nejvíce je dnes ohrožen tučňák žlutooký, kterého se ve volné přírodě vyskytuje jen asi 4 000 kusů. Potíže však mají i jiné druhy, třeba tučňák chocholatý žijící na Novém Zélandu a ostrovech kolem. Během posledních 2 dekád se jeho populace snížila asi o 70 %. Dle expertů je velkým rizikem hlavně neomezený rybolov. Dále je tu průmyslový rozvoj, znečištěné prostředí a v neposlední řadě i změna klimatu. To vše neprospívá nejen tučňákům.

Mezi kočkami se skrývá zajíc, najít ho dokázalo jen 5 % lidí: Pokud to dokážete, máte IQ vyšší než 115

Žijí i v tropech Afriky

Například kolonie tučňáků kroužkových se však vlivem oteplování i rozrostly. Změna teploty totiž zbavila ledu skalnaté oblasti, které se tím pádem hodí pro hnízdění. Máme tyto ptáky spojené s chladem, hodně druhů ovšem žije i v subtropickém pásu. Většina jich plave tempem asi 6–11 kilometrů za hodinu. Nejrychlejší tučňák oslí však plave rychlostí až 36 kilometrů za hodinu. To už je docela dobré. Pokud stále tápete, tady máte řešení dnešního optického rébusu – vrána je v pravém horním rohu.

iZdroj fotografie: Ondřej Štěpánek, pro Vědaživě

Protože tučňáci nemohou dýchat pod vodou, délka ponoru je u nich asi 7–20 minut. Ačkoli jim nerostou zuby, mají nejraději ryby. Výčnělky v ústech jim pomáhají polykat potravu vcelku. Šedá vrána ukrytá na těle jednoho z tučňáků většině lidí zcela unikne. Jestli i vy patříte do této skupiny, nic si z toho nedělejte, vyzkoušejte další úlohy a úspěch se jistě dostaví. Pokud jste ji ovšem odhalili, jste výjimečně všímaví pozorovatelé.