Test zdravého zraku: Jen lidí s orlím zrakem najdou na tomto obrázku písmeno, které tam nepatří

Dnešní počítačové programy a cokoli digitálního si bez ní nelze představit. Zvláštní moc nuly však upoutala lidskou pozornost hned poté, co byla uvedena do matematiky.

i Zdroj fotografie: JagranJosh
                   

Oproti mnoha dalším číslům má totiž několik velmi podivných vlastností. Sama zdánlivě nic neznamená, je to takové myšlenkové „nic“. Ostatní čísla však dokáže povyšovat o celé řády, nebo je naopak naprosto zdecimovat. Cokoli násobeno nulou je totiž opět nula. Starověké civilizace typu Řecka nebo Egypta se bez ní obešly. Pravdou však je, že zapisování velkých čísel pro ně bylo docela problematické. Řekové například pro číslo 87 použili dva znaky, Římané ale již 7.

Kultury bez nuly

Pro stejnou operaci potřebovali v Egyptě už 15 symbolů, konkrétně podkovu a svislé čáry. Hromadné početní operace by se takto daly provádět jen velmi obtížně a zdlouhavě. Poprvé se tak s nulou setkáváme v pramenech babylonských matematiků. Má tvar dvou šikmých klínových znaků, nešlo však ještě o skutečnou číslici. Označovala jen prázdný prostor na místě jednotek, desítek či stovek. Teď ale zkuste jednu najít v tomto souboru písmen O.

iZdroj fotografie: JagranJosh

Zcela nezávisle na Babylonu ji nejspíš objevili také američtí Mayové, kteří nás dodnes překvapují svými znalostmi. V klasické epoše jejich historie vytvořili tamní kněží právě číselné systémy, které nulou začínaly. Ani tady nebyla skutečnou početní veličinou, opět jen jakousi mezerou. Jako člena počítání ji dokládají prameny z Indie kolem roku 458. V těchto rukopisech jsou zanesena i pravidla pro operace, které obsahuje.

Kdo na obrázcích najde všechny rozdíly, má oči jako rys. Prověřte svůj smysl pro detail

Obrovská efektivita

Během sčítání a odečítání se čísla nemění, při násobení nulou však všechna čísla „zmizí“. Tento systém dovoloval obrovskou rychlost u základních početních výkonů pomocí tabulek zvaných abakus. Ty měly jen žlábky pro jednotky, desítky, stovky či tisíce. Ještě v 18. století je užívali angličtí bankéři během výpočtů daní. Do Evropy se nula dostala pomocí Arabů, kteří během vzestupu vlastní říše převzali právě indický početní systém. Pokud stále tápete, tady máte řešení rébusu.

iZdroj fotografie: JagranJosh

Ačkoli tedy desítkové soustavě říkáme běžně arabské číslice, za zrodem stojí Indie. V Evropě narážel tento systém na překážky, vzhledem k obrovské praktičnosti bylo jeho přirozené rozšíření v zásadě nevyhnutelné. Pokud se vám nulu mezi písmeny O najít nepodařilo, nezoufejte, byl to opravdu těžký úkol. Rozhodně ale neuškodí procvičení mozku při řešení dalších hádanek.

Jak jste si s tímto nelehkým úkolem poradili?

Zdroj: JagranJosh
Diskuze Vstoupit do diskuze
137 lidí právě čte
Zobrazit další články