Hádanka, nad kterou si i vysokoškoláci lámou hlavu. Dokážete říct, který z mužů na obrázku je nejhloupější?

Ve snaze porozumět lidské inteligenci si lidstvo prošlo mnoha fungujícími, ale i zcela slepými uličkami. Určete, která z osob na obrázku je nejhloupější.

i Zdroj fotografie: Barletta Web
                   

První náznaky takového zkoumání spadají do starověkého Řecka, které bylo ostatně kolébkou věd. Nejstarší úvahy má na svědomí Platón. Ten inteligenci oddělil od ostatních lidských vlastností. Ve slavném spise Ústava krom jiného tvrdil, že odlišnosti inteligence jsou dány dědičně. Dodal, že velmi inteligentní rodiče mívají méně chytré děti. Selekcí geniálních jedinců proto nelze vytvořit geniální rasu. Další debatu rozpoutal Charles Darwin.

Zkoumání a „zkoumání“

Ten podnítil hlavně diskusi o tom, nakolik je inteligence dána fyziologií. „Míra inteligence souvisí s velikostí lebky a také hmotností mozku.“ Tato myšlenka vedla Pierra P. Broca a některé další k pečlivému vážení mozků již zemřelých velikánů. K porážce jeho teorie (po vědečtějších výzkumech) přispělo zjištění, že pokud nebyl k dispozici žádoucí mozek, nasypal do lebky olověné broky v předpokládaném množství, pak ji zvážil. Teď na tomto obrázku najděte nejhloupější osobu.

iZdroj fotografie: Barletta Web

Měřit inteligenci pomocí proporcí lebky se původně snažil i Francis Galton, Darwinův bratranec. Zajímal ho však hlavně poměr k ostatním částem těla a její fungování. V jeho antropometrické laboratoři si mohli zájemci za tři pence nechat změnit ostrost svého zraku a sluchu. Dále vizuální pozornost, protože citlivost smyslů byla brána za jednu ze složek intelektu. Měřili jim také dobu reakce, rozpětí paží, váhu a rozměry hlavy.

Otestujte svůj postřeh i cit pro logiku věci na následujících obrázcích. Jen malé procento lidí uspěje

Existence až 180 typů inteligence

Ze všech údajů pak vznikl percentil, který je zařazoval do určité skupiny obyvatelstva. Asi ve stejné době se do bádání pustil Wilhelm Wundt, který jakožto lékař založil první psychologickou laboratoř. Byl tak jedním ze zakladatelů vědecké psychologie, podobná místa se pak začala šířit po celém světě. Sám se věnoval hlavně vnímání a fyziologickým procesům, ale ani inteligence či paměť nezůstaly stranou. Pokud jste se v řezaných větvích ztratili, podívejte se na osobu číslo 4.

iZdroj fotografie: Barletta Web

Přes mnoho nových metod nemáme v přesném popisu inteligence dosud jasno. Dnes se navíc cesty bádání spíše tříští, než propojují. Každopádně velmi inteligentní jedinci si jistě všimli, že osoba číslo 4 si podřezává větev sama pod sebou. Jestli vám tento fakt unikl, je možná na čase vylepšit svou schopnost dedukce a pozorování, například pomocí podobných cvičení a hádanek.

Jak dlouho vám trvalo najít řešení?

Zdroj: BarlettaWeb
Diskuze Vstoupit do diskuze
105 lidí právě čte
Zobrazit další články