Badatelé možná konečně přišli na to, odkud se berou sny. Mozková kůra je klíčem k pochopení snového světa

Mozkové buňky jsou během našeho bdění běžně stimulovány ze smyslových vjemů. Ty samé buňky mohou ale během spánku aktivovat naše vlastní vzpomínky.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Každou noc se vaše vnitřní oko setkává s živoucími filmy, kde hrajete hlavní roli. Všechno to před probuzením vypadá naprosto uvěřitelně, i když to, co tam provádíte, je naprosto absurdní a nesmyslné. Ať už skáčete z mrakodrapů, hlídáte medvěda nebo flirtujete se slavnou osobností. Když spíme, všechno nám to přijde naprosto přirozené. Sny jsou jako živoucí halucinace a fascinují lidstvo už od starověku.

Tvorba představ bez smyslové stimulace

Jak ale dovede mozek vytvořit tak živoucí představy právě během spánku? „Jednou z nejpodivnějších věcí je, že zažíváme sny jako skutečné, když spíme a máme zavřené oči. Jsme tak izolovaní od okolního světa a nepřijímáme žádné stimuly,“ říká Johan Frederik Storm, profesor z univerzity v Oslo. Storm zkoumal mozkové signály spolu se svými kolegy v Německu, Skotsku a Švýcarsku.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Tento tým nedávno zformuloval novou teorii o tom, jak se vlastně naše sny rodí. Pocházejí totiž z totožných buněk v mozkové kůře, která během bdění přijímá smyslové podněty. Během spánku jsou pak právě tyto buňky aktivovány vnitřní informací a trochu jiným způsobem. Když totiž spíme a sníme, jsou buňky v úplně jiném stavu a pohánějí je informace z vnitřních kapacit mozku, místo vnějších smyslových podnětů.

Mozková kůra je klíčem ke snům

Sny se tedy rodí v mozkové kůře, vnější vrstvě koncového mozku. Tady jsou buňky, které používáme k myšlení a také jejich pomocí vnímáme. Ty největší jsou pyramidové buňky, nebo také pyramidové neurony, a připomínají stromy s kořeny. V našem bdělém stavu právě tyto „kořeny“ sbírají smyslové vjemy z očí, uší a dalších orgánů. Pro jejich pochopení je ale potřeba jejich interpretace pomocí předchozí zkušenosti a dalších údajů.

iZdroj fotografie: Depositphotos

K tomuto porozumění dochází, protože stejné buňky sbírají informace ze smyslů i z naší paměti. Ty jsou pak poslány do koruny těchto stromků, tedy druhé poloviny struktury. „Věříme, že smyslové vjemy přicházející do buněčných kořínků jsou vědomě vnímány jen tehdy, když je buňka může srovnat s informací v horní části,“ upřesňuje Storm. K vyhodnocení tedy dojde jen v momentě obsazení obou polovin „stromku“.

Proč jsou naše sny tak moc živé?

Koruna neuronových stromů – vršek pyramidy – tedy pohání sny. Důvodem jejich realističnosti je nejspíš skutečnost, že pyramidové neurony vysílají vnitřní signály, které jsou velmi podobné těm, které dostáváme normálně při bdění ze smyslů. Základem těchto vnitřních informací jsou zkušenosti a znalosti ohledně světa, které sbíráme během života a následně ukládáme v paměti. Mozek si tedy myslí, že je to skutečnost.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Dokonce, i když je skutečná smyslová informace předána přímo do kořenů buňky a v bdělém stavu, je pro mozek její interpretace obtížná. V zásadě je pro něj naprosto nepochopitelná. Pyramidové buňky ale dovedou rozeznat vzorce v signálech, protože je srovnají se vzory v paměti. Takhle umí mozek hádat, co vlastně vnímáme, jako šálek, dům nebo jinou životu bytost. Mozek tímto způsobem vytváří vnitřní model vnějšího světa.

Skládání předchozích zkušeností

Mozek nemá nikdy přímý kontakt s vnějším světem, musí se proto spoléhat jen na vnější informace ze smyslů a své vlastní zkušenosti. Tento soubor dat používá k interpretaci toho, co vidíme, slyšíme, cítíme a chutnáme. V bdělém stavu přijímá mozková kůra nejvíce informací z kořenů pyramidových buněk. Ale během spánku je tento proud informací do kořenů prakticky kompletně utnut, mozek proto spoléhá jen na vnitřní.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Tato teorie velmi dobře zapadá do dosavadních znalostí, které máme o neurologickém základu lidského snění, hlavně REM fází spánku. Víme, že snění využívá velkou část smyslové sítě, která je zapojená ve vnímání vnějšího světa. Mozek si musí i v normálním režimu mnoho mezer doplnit sám. Během snění nemá možnost zevních informací, proto operuje s těmi, které má ve vlastních „skladech“.

Jaký nejšílenější sen jste kdy měli a pamatujete si své sny?

Zdroj: ScienceNorway

Diskuze Vstoupit do diskuze
58 lidí právě čte
Zobrazit další články