Polykat, či nepolykat během orálního styku? Jedno ze základních dilemat si vzali vědci do hledáčku

Pro ty, kteří se oddávají laskání mužského pohlavního údu, je otázka vyplivnutí nebo spolknutí v určitý moment zcela akutní. Je proto namístě se podívat podrobněji na vědeckou stránku semena a na tomto základě se rozhodnout pro další postup. Argumentem pro spolknutí může být studie uveřejněná v roce 2002, která v něm našla některé hormony podporující duševní zdraví člověka. Přes určitou problematičnost šlo o zajímavé závěry.

Studie s diskutabilním přínosem

Badatelé ovšem připustili, že účastnice studie obdržely semeno vaginálně, nikoli orálně. Krom toho šlo o čisté pozorování, tudíž nelze stanovit přímou souvislost mezi spermatem a dobrým emočním stavem. I tak šlo ovšem o zajímavý příspěvek v této oblasti. Podle autorů ženy, které si dopřály nechráněný styk, měly nižší výskyt depresivních stavů než ty, které používaly běžně kondom. Míra depresí měla pak být úměrná právě frekvenci použití ochrany.

Bude potřeba ještě množství dalších studií, než bude možné potvrdit jakoukoli reálnou souvislost. Vědci ovšem podotkli, že semeno bez diskusí obsahuje množství složek, které působí na naši náladu. Jde například o serotonin a oxytocin, které byly jasně detekovány v krvi nedávno inseminovaných žen. Je ovšem otázka, jestli se stejný efekt dostavuje při provádění orálního styk, i když každý ejakulát je poměrně štědrá dávka mnoha látek.

Vitamin C a dostatek zinku

Semeno obsahuje asi 5 000 miligramů proteinu na 100 mililitrů, štědrou dávku zinku a menší objem vitaminu C. Dále také draslík a hořčík. Celkem jasně z toho ovšem plyne, že je mnohem lepší získávat tyto podstatné živiny z normální potravy. Pokud by někdo chtěl přežít jen na dávkách semene, bude muset uspokojit dlouhou řadu dobrovolníků. Občasné zpestření tímto způsobem ale rozhodně nemůže ničemu uškodit.

Krom toho sperma obsahuje antioxidant spermidin, který zpomaluje proces stárnutí u much či červů a také v jaterních buňkách myší. Tento efekt byl připsán schopnosti spermidinu regulovat recyklační proces u buněk, tzv. autofagii. Není ovšem moc pravděpodobné, že by se tento efekt přenesl díky polykání u orálního styku také na člověka. V případě vyplivnutí buďte ujištění, že znatelně redukujete možnost na chycení pohlavních i dalších chorob.

Přínos kontra bezpečnost

Jde hlavně o přenosné nemoci jako je virus HIV, herpes nebo hepatitida. Samozřejmě to nevylučuje možnost jejich přenosu dalšími metodami, které nezahrnují ani polykání. Riziko je výrazné v případě, že osoba provádějící felaci má v puse ranku nebo obdobné zranění. Virus se tudíž může dostat přímo do krve. Plivání je také obvykle jediná varianta pro lidí trpící alergií na ejakulát, tedy hypersensitivitou na semennou plasmu (HSP).

Tento stav způsobují některé proteiny pocházející z prostaty a může se projevit mnoha symptomy. Osoba trpící tímto problémem je téměř neschopná nechráněného styku. Naštěstí je ovšem tato choroba velmi vzácná a neměla by tedy trápit valnou většinu praktikujících lidí. Sečteno a podtrženo mají obě možnosti své klady a zápory. Je tudíž i perfektně racionální se nakonec rozhodnout čistě na základě osobního pohodlí a dalších preferencí.