Když nás klame vlastní mozek: Trvá jen pár sekund, než se v něm vytvoří falešné vzpomínky

Náš mozek je vynikající nástroj, který si s námi ovšem poměrně často zahrává. Někdy se vám například určitá událost vyjeví jako vzpomínka, ale nikdo jiný si to nepamatuje.

i Zdroj fotografie: iStock
                   

V mnoha případech se poté ukáže, že se jednalo o lež či přelud. Falešné vzpomínky nejsou vůbec překvapivý jev, mozek si je dokáže vytvořit během pouhých několika sekund. Samotný mechanismus zapamatování jakékoli skutečnosti člověkem má mnoho problémů. Rozhodně se nejedná o přesný nástroj, také může být velmi snadno přerušen. Dovoluje nám to lhát ostatním lidem, stejně jako vštěpovat si věci, které se nikdy nestaly. Ano, síla sugesce.

Když s námi mozek hraje šarády

Mnohem horší je ovšem situace, kdy mylné vzpomínky vedou k nějakým přesvědčením. To pak může mít dosti negativní důsledky. Jde hlavně o výslechy a související soudní spory. To je také důvodem mnoha nespravedlivě odsouzených lidí. Důvodem bylo často špatné svědectví člověka, který si jen myslel, že něco viděl nebo slyšel. Skupina vědců z Británie, Kanady a Nizozemska se tedy rozhodla podívat na funkci lidského mozku.

iZdroj fotografie: Pixabay

Hlavně na procesy vytváření falešných vzpomínek a dovednost zapamatovat si nejnovější informace. V rámci série 4 experimentů se stovky lidí podívaly na sadu dopisů, pak si měli vzpomenout na jeden zvýrazněný. Pro zkomplikování byl tento kus někdy prezentován jako zrcadlový obraz. Vyšlo najevo hned několik opakujících se jevů. Lidé s celkově dobrou pamětí měli za běžné situace asi 10% chybovost. Zvýšila se při zrcadlovém písmu.

Předpoklady určující příjem

Podstatné ovšem bylo, že se jejich paměť postupně zhoršovala. Když měli na písmeno ukázat 0,5 sekundy po jeho vidění, byla chybovost 20 %. Při snaze o zapamatování po 3 sekundách se zvýšila na 30 %. Dle badatelů jsou příčinou naše vlastní předsudky. Mozek totiž začne očekávat zkušenost něčeho konkrétního i známého. To ale nemusí nutně „souhlasit“ s tím, jak zachytí skutečné jevy. „Osobně mě velmi zajímal způsob dopadu sociálních znalostí.“

iZdroj fotografie: Pixabay

„Tedy jak otestovat roli předsudků či stereotypů a individuálních přesvědčení na funkci krátkodobé paměti. Začnou tato očekávání, například kvůli pohlaví, okamžitě utvářet to, co si od nich pamatujeme? Například z jejich hlasu nebo mimiky? Nebo si možná už po sekundách začnu špatně pamatovat určité prezentace dat. Třeba proto, že neodpovídají mému přesvědčení, například o změnách klimatu?“ ptá se neurovědkyně Marte Otten.

Zkreslení detailů i výstupu s odstupem

Výzkumy obecně ukazují, že krátkodobá paměť člověka dovede být velmi nespolehlivá. Jak se to ale projevuje na samotné paměti, včetně například odstupu několika let? Špatné detaily mohou ovlivnit celý výstup situace, když si ji vybavujeme až po nějaké době. Právě to se týká například rozhovoru o společných zážitcích s přáteli nebo rodinou. Pak se velmi snadno ukazuje, že si zcela totožnou věc rozhodně nemusíme pamatovat stejným způsobem.

Nejnovější poznatky vědců v této oblasti pokládají základy pro další práce a pochopení lidské paměti i vlivu času. Hlavně tedy to, jak jsme schopni vnímat minulost. Hlavně velmi rané vzpomínky jsou totiž obvykle posunuty uměle dozadu. Máme tedy pocit, že si pamatujeme něco z doby, kdy nám byly například 1–2 roky. Reálně tato situace ale proběhla i o několik let později.

Kdy jste si něco pamatovali zcela jinak než ostatní?

Zdroj: NCBI
Diskuze Vstoupit do diskuze
134 lidí právě čte
Zobrazit další články