Jak používat „tlačítko smazat“ v našem mozku: Nesprávné myšlenky lze odstrčit stranou, chce to pochopit princip

Čím častěji používáme nějaký neurální okruh uvnitř mozku, tím silnější a trvalejší je. Právě z toho pochází úsloví, že cvičení dělá mistra. Je to posilování neuronové sítě.

i Zdroj fotografie: Unsplash
                   

Věda tohle ví a šíří už hodně dlouhou dobu. Přesto se experti o těchto funkcích dovídají stále nové skutečnosti. Také ty o druhé straně procesu. K naučení něčeho je totiž potřeba také některá spojení doslova smazat, což je možná podstatnější než ona praxe. Odborně se takový proces nazývá „synaptická excize“. Je to jako na zahradě, kde místo stromů a květin pěstujete synaptická spojení. Tyto vazby pak dovolují neuronům mezi sebou komunikovat.

Mozkový prostor jako zahrada

K tomu jsou potřeba tzv. gliové buňky, typ zahradníků, kteří přenos mezi body urychlují. Současně ovšem likvidují plevel, zametají, stříhají mrtvé konce, zametají listí a také hubí škůdce. Samozřejmě se tak nabízí otázka, jak vědí, co podporovat a co „vystřihnout“. Badatelé už dnes ví, že méně využívaná spojení jsou označena proteinem C1q. Jakmile na něj gliové buňky narazí, takto označené synapse vyříznou. Mozek si tak udržuje použitelnost.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Měli jste někdy pocit, že je váš mozek naprosto zaplněn a už nedokážete přijmout jakoukoli novou informaci? Ať už jde o novou práci nebo koníček? Buďte v klidu, je to naprosto přirozená součást procesu. Při učení se novým věcem mozek buduje nová spojení, která zatím nejsou efektivní. Jde jen o náhodné sítě, které potřebují uklizený prostor, aby lépe komunikovaly. Právě v tomhle hraje klíčovou roli spánek, kdy se buňky zmenšují.

Čas, který je věnován úklidu

Konkrétně dochází k redukci asi o 60 %, což dává gliovým buňkám prostor pro vyklizení prostoru. Tehdy dochází právě k onomu synaptickému prořezávání. Takže jakmile se probudíte s pocitem jasné hlavy, proběhlo ve vás právě tohle. I z toho důvodu je užitečné si během dne 20 – 30 minut zdřímnout a dát tak buňkám volnou ruku. Přemýšlet při ospalosti je pak neúčinné, jako chodit po džungli s křovinořezem.

iZdroj fotografie: Depositphotos

S potřebným oddechem se budete procházet parkem. Ale lze tento proces tedy nějak cíleně řídit? Všechno je to o tom, na co se během dne soustředíte. Co používáte pravidelně (co vám probíhá hlavou) to sílí. Cokoli ostatního bude po čase fyzicky odstraněno. Věnujte tedy pozornost tomu, co se vám denně honí hlavou. Terry Pratchett tomu říkal „druhé myšlenky“. Tedy přemýšlení o tom, o čem člověk přemýšlí.

Strategická hra vlastního mozku

Jestli neustále hledáte na internetu vaše oblíbené seriály, nebo co nového si koupit, ostatní myšlenky budou odstrčeny stranou. Když se vám bude neustále honit hlavou poslední hádka s kolegou, zlikvidují vám myšlenky na pomstu tvůrčí elán. Samozřejmě nemáte plný vliv na to, co se vám během dne stane. Vlastní reakci na tyto události máte ale jen ve svých rukou. Právě tímto postojem pak ovlivňujete stavbu nebo zboření příslušných spojení.

Ne nadarmo se říká, že kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Zatímco ti úspěšní hledají cesty k řešení problémů, ti druzí jen dumají, jaká rizika mohou hrozit. A obvykle dojdou k závěru, že je vlastně lepší nedělat vůbec nic. Jedná se vlastně o jakousi strategii s vlastní hlavou. Velmi se tu hodí také meditace, která vás dovede k revizi vlastní myšlení. Chcete-li tedy něco vymazat, nahraďte tuto myšlenku jinou, časem sama odumře.

Kdy jste naposled otáleli s přehodnocením nějakého postoje?

Zdroj: NCBI
Diskuze Vstoupit do diskuze
54 lidí právě čte
Zobrazit další články