Nepijte víc vody, než je doporučováno. Zvolte adekvátní množství s ohledem na vaše dispozice. Převodnění může být smrtící

Všechny buňky lidského těla potřebují ke svému správnému fungování vodu. Problém nastává v momentě, kdy je jí moc. Jde o intoxikaci vodou nebo hyperhydrataci.

Zdroj fotografie: Pxhere

Voda je životodárná kapalina. Člověk bez ní umírá asi do tří dnů, jenže když je jí moc, tak i mnohem rychleji. Neexistuje ovšem přesný vzorec, jakým by se dalo stanovit, kolik vody má kdo denně pít. Oblíbené doporučení je, že osm sklenic za den je dobrá startovací míra. Tento objem byste ovšem měli přizpůsobit svému prostředí, režimu, míře pohybu a celkovému zdravotnímu stavu. Roli hraje také případné těhotenství a kojení.

Co nastane, když je vody moc

Pokud do sebe vpravíte opravdu hodně vody, můžete zažít až vodní intoxikaci neboli hyperhydrataci. Ta vám krom jiného může i narušit mozkové funkce. K tomu dochází v případě přílišného objemu vody v buňkách, což způsobí jejich nabobtnání. Když k tomu dojde u mozkových buněk, začnou na své okolí tlačit. Dostatečná míra tlaku pak způsobuje vysoký krevní tlak a nízký tep. Hyperhydratace ovlivňuje hladinu sodíku v těle.

Zdroj fotografie: Pxhere

Při velkém nárustu objemu vody v těle dochází k tzv. hyponatrémii, což vede k poškození složení vnitřního prostředí v organismu. Právě sodík totiž udržuje v našem těle rovnováhu stran příjmu a výdeje vody v buňkách. Když jeho hladina poklesne kvůli vysokému množství vody, dostává se dovnitř buněk nadměrné množství tekutiny. Tlak v buňkách tak naroste a může docházet až k záchvatům, bezvědomí, nebo dokonce smrti. Nejčastěji se tyto situace objevují ve sportu.

Jak poznat příliš vody v těle?

Nejpřímějším ukazatelem objemu vody v organismu je barva moči. Ta se obvykle pohybuje od světle žluté po barvu čaje, a to díky kombinaci pigmentu urochromu a objemu vody. Pokud je vaše moč čirá, je to jasný příznak toho, že pijete příliš mnoho vody v příliš krátkém čase. K tomu se připojuje častější návštěva toalety, v průměru byste měli močit asi 6krát za den. Desítka návštěv je normální v případě, že pravidelně konzumujete alkohol nebo kofein.

Zdroj fotografie: Pxhere

Jedním z potenciálně nebezpečných návyků je také pití většího množství vody tehdy, když nemáte žízeň. Další cestou, jak se vyhnout přílišné konzumaci tekutin, je tedy dávat pozor na to, kdy je vaše tělo opravdu potřebuje. Organismus vám dává vědět, kdy má žízeň, což je jeho obrana proti dehydrataci. Právě žízeň je poznávacím znamením a měli byste se jím také řídit. Symptomy hyperhydratace jsou v mnoha ohledech stejné jako při nedostatku vody.

Nevolnost, případně zvracení

Když se ve vašem těle nachází příliš vody, ledviny se tohoto objemu nedokáží zbavit běžným způsobem. To pak vede k nevolnosti, zvracení, případně průjmu. Dalším symptomem je pulsující bolest hlavy, která trvá celý den. Tento druh bolesti totiž může signalizovat jak dehydrataci, tak přemíru vody. Právě zmíněný tlak buněk na mozek způsobuje ono pulsování, které může vést i k poškození tohoto orgánu a problémům s dýcháním.

Zdroj fotografie: Pxhere

Hyperhydratace se projeví také změnou barvy na rukou, chodidlech a rtech. Části těla zblednou a rty vám otečou. Krom toho si všimnete únavy a celkové slabosti. Obecně se ale řiďte hlavně signály vlastního těla, ne situací někoho dalšího či pochybnými radami z internetu. Když máte vody málo, organismus vám dá vědět. Situace se samozřejmě může změnit například s medikací, změnou prostředí a také během různých ročních teplot.

Kolik vody a dalších tekutin odhadujete, že denně vypijete?

Zdroj: WebMD