Pyramidy vznikaly ve starověké civilizaci po víc jak tisíc let. Faraoni se nechávali pohřbít pod nebo uvnitř tohoto monumentu. Pak ale stavění najednou ustalo.
Stavba pyramid probíhala od doby vlády krále Džoséra (vládl 2630–2611 před Kristem) do doby krále Ahmose I. (vládl 1550–1525 před Kristem). Druhý zmíněný postavil poslední známou královskou pyramidu v Egyptě, konkrétně v Abydosu. Tyto zcela ikonické stavby byly symbolem moci panovníka, jeho bohatství a posilovaly rovněž náboženský vliv. Tak proč jejich stavba přestala krátce poté, co začala éra Nové říše?
Uvadnutí po vládě Ahmose I.
Po vládě krále Ahmose I. konstrukce pyramid zřetelně uvadla a noví panovníci se místo toho nechali pohřbívat v Údolí králů. To se nachází nedaleko Théb, tehdejšího hlavního města, které je dnes Luxorem. Dodnes neznáme přesný důvod upuštění od staveb pyramid, je ovšem na místě se domnívat, že hlavním faktorem byla bezpečnost. Existuje více teorií, ovšem vykrádání pyramid bylo nevyhnutelnou okolností, na kterou bylo třeba reagovat.
Královská rodina se tak posmrtně přesunula do Údolí králů, kde byly hrobky vytesány do skály, nejspíš společně s dostatkem posmrtných stráží. Ještě než došlo k úplnému ukončení staveb, nebyla už pohřební komora umístěna pod samotnou pyramidu. Poslední pyramida krále Ahmose I. má dokonce pohřební komoru mimo stavbu, asi 500 metrů hlouběji do pouště. Máme dokonce historický záznam muže jménem Ineni.
Záznam ze starých vykopávek
Tento muž tvrdí, že o samotě pracoval na vykopávkách hrobky jeho veličenstva. To jasně naznačuje, že utajení bylo hlavní prioritou. Přirozená topografie Údolí králů by mohla vysvětlit, proč se lokalita ukázala být tak oblíbeným pohřebištěm. Má totiž vrcholek jménem el-Qorn (vyslovováno někdy Gurn), který tvarem trochu připomíná pyramidu. Symbolicky jsou tak všechny hrobky v Údolí králů pohřbeny pod pyramidou.
Pyramida hrála pro faraony klíčovou roli, protože byla místem vzestupu a transformace do posmrtného života. Důvodem úpadku pyramidální výstavby mohla být také topografie Luxoru, který se během Nové říše stal hlavním městem. Tato oblast je velmi omezující stran prostoru a zdejší terén je poměrně zvlněný. Řečeno jinak, Luxor byl příliš architektonicky náročný na to, aby se v něm daly postavit nové pyramidy.
Změna náboženského pohledu
Kdykoli uvažujeme o změnách v Egyptě, nelze vynechat náboženský faktor. Během Nové říše se stal extrémně populárním koncept noční cesty krále skrze Duat, tedy říši mrtvých. To vyžadovalo velmi propracované plány pro veškeré hrobky vytesané do skalního podloží. Podzemní hroby v Údolí králů odpovídají právě tomuto konceptu. Zajímavé ovšem je, že zatímco faraoni od pyramid upustili, bohatá šlechta v této praxi nadále pokračovala.
Například písař Horemheb si nechal postavit pyramidu vysokou 7 metrů, jejíž vchod archeologové odkryli v roce 2014. Během 1. tisíciletí před Kristem se stavba pyramid stala velmi populární také v Nubii, oblasti, která je dnes Súdánem a částmi jižního Egypta. Byly určeny jak pro šlechtu, tak soukromé osoby. Není známo, kolik jich celkem existuje, nedávné archeologické průzkumy ovšem odkryly na 180 pyramid postavených urozenými.
Který ze starých divů světa se vám líbí nejvíc?