Tip na výlet bez lidí. Zaniklá vesnice u Jedovnic z 13. století: archeologové objevili základy jen pár metrů od turistické cesty

Tichá louka v Rakoveckém údolí skrývá jednu z nejlépe prozkoumaných zaniklých středověkých vesnic ve střední Evropě. Na první pohled ji přitom snadno přehlédnete.

Foto: DavidSchuller - licence CC BY-SA 3.0

Kdo projde Rakoveckým údolím směrem z Jedovnic na Račice, mine po třech kilometrech chůze místo, které vypadá jako obyčejná podmáčená louka s pár kameny v trávě. Žádná věž, žádná hradba, žádný dramatický výhled. Jenže pod tou loukou archeologové během pětatřiceti sezón odkryli kompletní půdorys vesnice o devatenácti usedlostech, rozložené na ploše zhruba 600 × 200 metrů. Jmenovala se Bystřec a její příběh je pozoruhodný právě tím, jak málo z něj krajina prozrazuje.

Vesnice, která shořela v létě 1401

Bystřec založili kolonisté v polovině 13. století, nejstarší doložený německý název vsi je Merhlinslag. Osadníci přišli podle odborných předpokladů z oblasti Dolního Rakouska, aby na Drahanské vrchovině klučili les a obdělávali novou půdu. Ves prosperovala asi sto padesát let. Pak přišly moravské markraběcí války. Podle materiálů Domu přírody Moravského krasu byl Bystřec zničen požárem v létě 1401. Jediný kamenný dům přežil a díky němu se ves ještě roku 1437 uvádí jako osídlená. O sedmadvacet let později už písemné prameny mluví jen o pustých loukách a lesích.

Ruiny v údolí zřejmě viděl už Jindřich Wankel, slavný moravský archeolog 19. století, ale nedokázal je přiřadit ke konkrétní vsi. Bystřec jako takový zůstával neidentifikovaný; jméno se ztratilo spolu s obyvateli.

Pětatřicet sezón pod drnem

Zlom přišel v roce 1975, kdy na lokalitě začal systematický výzkum vedený Moravským zemským muzeem. A neskončil u jedné sondy. Archeologové postupně odkryli všech devatenáct usedlostí, stavby kůlové i srubové konstrukce, kamenné komory, lehké přístřešky, studnu. Identifikovali plužiny, tedy pruhy polí navazující na jednotlivé dvory. Zdokumentovali takové množství keramických, kovových i organických nálezů, že je Bystřec výjimečný i ve středoevropském měřítku.

V roce 2006 muzeum vydalo souhrnnou monografii shrnující výsledky celého výzkumu a společně s obcí otevřelo terénní prezentaci. Na jižním okraji areálu dnes stojí informační tabule a rekonstruované základy trojdílného domu, na jihovýchodním okraji základy největší usedlosti a studna. To je ovšem jen výsek; většina odkryté vsi leží pod travním porostem a v terénu se projevuje nanejvýš drobnými nerovnostmi.

Právě v tom spočívá zvláštní kouzlo místa. Člověk stojí na louce, čte tabuli a teprve pak si uvědomí, že pod jeho nohama žily desítky rodin, které tu stavěly, oraly, chovaly dobytek a jednoho léta o všechno přišly.

Jak se tam dostat a co čekat

Z Jedovnic vede do Rakoveckého údolí červená turistická značka. Kemp Olšovec, odkud je to k Bystřeci asi 3 kilometry, slouží jako pohodlný nástupní bod. Počítejte s tím, že úsek mezi rozcestím Podomský potok a lokalitou bývá po dešti bahnitý. Pevná obuv není luxus, ale nutnost.

Celá trasa údolím z Jedovnic do Račic měří 14 kilometrů a odhadovaná doba chůze je necelé čtyři hodiny. Výlet pouze k zaniklé vsi a zpět je ale výrazně kratší, tam a zpět kolem šesti až osmi kilometrů podle zvoleného nástupu. Rodina s dětmi trasu pohodlně zvládne za dopoledne.

• Start: kemp Olšovec u Jedovnic nebo přímo Jedovnice (červená značka)
• Vzdálenost k Bystřeci: cca 3–4 km
• Povrch: lesní a luční cesta, po dešti podmáčená
• Na místě: informační tabule, základy dvou usedlostí, studna; volně přístupné celoročně
• GPS: N 49°19’22.39″, E 16°47’57.54″

U Bystřece dnes začíná i novější naučná stezka Barvínku s QR kódy, která pokračuje k lukám s bledulemi směrem k Račicím. Na jaře sem kvůli bledulím proudí stovky lidí. Kdo hledá opravdový klid, vyrazí raději v létě nebo na podzim.

Co neuvidíte a přesto stojí za cestu

Nálezy z Bystřece spravuje Moravské zemské muzeum v brněnském Dietrichsteinském paláci, otevřeném od středy do neděle za vstupné. Samostatná stálá expozice věnovaná Bystřeci ale na aktuálním webu muzea uvedena není. Kdo chce vidět konkrétní artefakty, udělá dobře, když se předem zeptá.

V Rakoveckém údolí leží ještě druhá zaniklá středověká ves, ale srovnatelně podrobný výzkum a návštěvnicky čitelná prezentace jsou v dostupných zdrojích doloženy právě jen u Bystřece. Žádná jiná lokalita tohoto typu na Moravě nenabízí tak kompletní obraz toho, jak vypadal běžný venkovský život ve 13. a 14. století.

Bystřec nevypadá jako místo, kvůli kterému byste měnili víkendové plány. Právě proto funguje: přijdete na tichou louku a odcházíte s vědomím, že pod ní leží celý zaniklý svět, který někdo trpělivě poskládal zpátky.