Zapomeňte na běžné filmové kulisy. Mrazivé Kladivo na čarodějnice se natáčelo v lázních Velké Losiny

Režisér Otakar Vávra natáčel svůj nejslavnější film přímo na zámku, kde se čarodějnické procesy skutečně odehrávaly. Žádná studiová dekorace, žádná náhradní lokace.

Foto: Harold - licence CC BY SA 3.0

Když se řekne „historický film“, většina diváků si představí pečlivě postavené kulisy někde na barrandovském ateliérovém dvoře, případně hrad zapůjčený kvůli fotogenickým hradbám. Kladivo na čarodějnice z roku 1969 ale funguje jinak. Otakar Vávra přivezl štáb do Velkých Losin na severní Moravě, do obce, kde inkvizitor Jindřich František Boblig mezi lety 1678 a 1692 vedl procesy, při nichž na losinském panství zahynulo 56 lidí. Hodovní síň s koženými tapetami, strop připomínající noční oblohu, renesanční kamna z osmdesátých let šestnáctého století, to všechno ve filmu poznáte. A to všechno stojí na svém místě dodnes.

Zámek, který hraje sám sebe

Většina českých historických filmů si lokaci půjčuje. Kroměřížský arcibiskupský zámek posloužil Miloši Formanovi jako kulisa pro vídeňské paláce v Amadeovi. Velké Losiny ale nejsou půjčenou kulisou, jsou dějištěm. Podle turistického portálu Olomouckého kraje lze při sledování filmu identifikovat konkrétní prostory zámku: monumentální hodovní síň, kde Boblig předsedal výslechům, interiéry s unikátními renesančními kamny i arkádové nádvoří, které dodává scénám tísnivou geometrii.

Vávra s kostýmní výtvarnicí Ester Krumbachovou vycházeli nejen z románu Václava Kaplického, ale také z dochovaných soudních zápisů losinských procesů. Přímý citát, v němž by režisér komentoval volbu lokace, se v dostupných archivech nedochoval. Lze ale těžko předpokládat náhodu: scénář čerpá z místních událostí, natáčení probíhá na místě těch událostí a výsledný obraz nese sílu, kterou žádná replika nedodá.

Kde se léčí tělo, ničili se lidé

Dnes je návštěvník Velkých Losin konfrontován s podivným souběhem. Na jedné straně obce stojí lázeňský areál s termálními prameny, moderní rehabilitací a dokonce nabídkou telerehabilitace, živé, fungující zdravotnické zařízení. Na druhé straně, pár set metrů daleko, stojí renesanční zámek, národní kulturní památka bez elektrifikace interiérů, kde se v posledních desetiletích sedmnáctého století odehrávalo systematické justiční násilí.

Bobligovy procesy přitom nebyly náboženským fanatismem v čisté podobě. Jak uvádí Národní filmový archiv, „o náboženství nešlo“, inkvizitor se s místní šlechtou dělil o majetek upálených. Oběti vybíral i mezi zámožnějšími měšťany, doznání vynucoval torturou a odpůrce likvidoval obviněním z čarodějnictví. Historici dodnes vedou spor, zda byl Boblig fanatik, nebo pragmatický predátor. Z dostupných pramenů vychází, že obojí najednou.

Film tuto mechaniku přenáší do obrazu s vědomou analogií k politickým procesům padesátých let: vynucená přiznání, strach jako nástroj kontroly, systém, který se živí sám sebou. Po srpnové invazi 1968 se Kladivo promítalo stále omezeněji, až z distribuce zmizelo úplně. Normalizační režim v něm četl přesně to, co tam Vávra vložil.

Co vidět dnes a jak se tam dostat

Velké Losiny nejsou mrtvé muzeum. Obec aktivně pracuje s historickou pamětí a zároveň funguje jako rekreační destinace. Návštěvu lze rozvrhnout do několika vrstev:

• Státní zámek Velké Losiny (Zámecká 268) – prohlídka renesančních a raně barokních interiérů, zámecký park. Podle NPÚ jde o jednu z nejlépe dochovaných renesančních staveb na Moravě.
• Naučná stezka „Kolem stromů, které něco zažily“ – dvacet zastavení na přibližně pěti kilometrech, včetně zastávky u potomka takzvaného Popravčího dubu, stromu spojeného s místní pamětí na procesy.
• Lázeňský areál (Lázeňská 240) – termální prameny, rehabilitace, park. Kontrast k zámecké historii je tu fyzicky hmatatelný.
• Expozice čarodějnických procesů v Šumperku – nejkonkrétnější muzejní interpretace losinských událostí; místní informační centrum ji doporučuje jako doplněk návštěvy.

Vlakem se dostanete přímo na zastávku Velké Losiny zámek, která leží v síti Českých drah. Autem z Olomouce je to zhruba hodina přes Šumperk.

Film, který stojí za druhé zhlédnutí

Kladivo na čarodějnice je aktuálně legálně dostupné online; k 27. květnu 2026 ho JustWatch pro Česko uvádí na platformě Lepší.TV a v Apple TV Store k půjčení nebo koupi. Česká televize k titulu momentálně nemá online práva.

Při opakovaném sledování se vyplatí dívat se jinak. Ne jako na „historický film v hezkých interiérech“, ale jako na dílo, které svou obrazovou sílu čerpá z fyzické přítomnosti autentického místa. Kamenné zdi, které vidíte v záběru, jsou tytéž zdi, u nichž Boblig vedl výslechy. Strop připomínající noční oblohu, pod kterým herci odříkávají vynucená přiznání, je skutečný strop skutečného sálu. Žádná replika tohle neudělá.

Velké Losiny dnes léčí těla termální vodou a rehabilitačními programy. Zámek pár set metrů odtud připomíná, co se stane, když se instituce obrátí proti lidem, které mají chránit. Obě funkce téhož místa existují vedle sebe, a právě ten souběh dělá z návštěvy víc než výlet za filmovou lokací.