Záhada požáru Národního divadla: Uhlíky za to nemohly, požár mohl být založen úmyslně

Požár Národního divadla v roce 1881 zůstává dodnes záhadou. Zprvu bylo takřka jisté, že se jednalo o nehodu, dnes tuto možnost odborníci vyvrací.

Zdroj fotografie: Humoristické listy / Creative Commons / CC BY-SA

Uplynula již nějaká doba a odborníci si stále nejsou jisti, co skutečně způsobilo požár Národního divadla v Praze. K nešťastné události došlo během 12. srpna 1881 a tehdy ještě nová, zářící stavba měla vzplanout kvůli dvojici klempířů. Ti měli na střeše nechtěně ponechat žhavé uhlíky, ovšem dnes tuto teorii odborníci spíše vyvrací. 

Za požár mohli klempíři 

O požáru Národního divadla v Praze se píše i v mnoha učebnicích dějepisu, které žáky přesvědčují, že nehodu způsobili nepozorní řemeslníci. Ti měli nechat na střeše několik žhavých uhlíků, které používali k nahřívání páječek. V důsledku tak došlo k obrovské spoušti, která zničila měděnou kupoli divadla a poškodila i samotné jeviště. 

Incident se odehrál 12. srpna 1881, tedy pouhé dva měsíce od otevření divadelní budovy. Po nějakém čase se nicméně začala společností šířit myšlenka, že příčina byla úplně někde jinde. Během zmíněného období totiž nemělo české obyvatelstvo příliš vstřícné vztahy se sousedními Němci a na místě bylo podezření, že to mohli být právě oni. 

Nové zjištění vše vyvrátilo 

Tuto možnost nicméně vyšetřovací zpráva upozadila a kladla důraz spíše na nedostatek protipožárních opatření budovy a kritiku hasičského sboru. Teprve po sto letech se skutečností začal zabývat také Miroslav Ivanov, známý autor literatury faktu, který se obrátil na odbornou expertízu ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu v Praze. 

Zdroj fotografie: Pxhere

Ústav měl poté skutečně prokázat, že příčinou požáru nebyly žhavé uhlíky. To vedlo k oživení myšlenky, že Národní divadlo někdo podpálil úmyslně a vše hodil na nevinné klempíře. Kdo to však mohl být, zůstává dodnes záhadou, a teoretici stále hledají indicie, které by jim pomohly objevit nějaké spojitosti.