Rovnice starých Řeků pobláznila internet: Jen ti nejchytřejší dokáží vyřešit matematickou hádanku se sirkami

Matematice se ne náhodou přezdívá královna věd. Nejzákladnějším procesem je v ní počítání. Následující rovnice ze zápalek ale nedává smysl, pokud jednou sirkou nepohnete.

i Zdroj fotografie: Barletta Web
                   

Během vývoje lidstva nastala nevyhnutelně chvíle, kdy bylo nutné měřit a vážit či porovnávat určité velikosti. To všechno tak, aby bylo možné situaci vždy zopakovat s naprosto stejným výsledkem. Byla tak nutná čísla, posléze číselné systémy. Od tohoto primitivního počítání se matematika postupně vyvinula až do řady samostatných disciplín i abstrakce, myšlenek a teorií. Nejstarší matematické texty pocházejí už z Mezopotámie, z doby kolem roku 1800 před Kristem.

Základy od starých Řeků

Ve starověkém Egyptě jsou jen o něco později, z let 800–500 před Kristem nacházíme prameny i v Indii. Základy matematiky jako samostatného oboru zkoumání skutečnosti byly položeny ve starém Řecku. Pythagoras se svými studenty v 6. století před Kristem propojil matematiku, hudbu a mystiku. Nejvýznamnějším matematikem této éry byl však Euklidés. Pohněte jednou sirkou a napravte rovnici na obrázku.

iZdroj fotografie: Barletta Web

Řecká matematika upadla sice v zapomnění, do Evropy ji však později dopravili Arabové. Během středověku byly totiž jejich texty přeloženy do latiny. Postupně se k nám dostaly znalosti řecké, arabské i indické. Obrovským krokem, ač nejdříve potlačovaným, bylo také uplatnění hindsko-arabských číslic, které užíváme dodnes. K tomu došlo během 13. století. Vývoj vědy byl v této době obecně pomalý, stimulovaly ho však první univerzity.

IQ kvíz: Vyřešte přesunutím jediné zápalky matematický příklad ze základní školy. Dospělým ale dělá problém

Koncepty, kterých se Řekové báli

Evropští matematici také na rozdíl od Řeků (kteří se tomuto konceptu bránili) studovali v 15. století problematiku nekonečna a posloupností. Velmi podstatnou součástí se stala trigonometrie, kterou vyžadovala navigace. Francouz François Viète (1540–1603) pak představil použití písmen v rovnicích, což položilo základy pro moderní matematickou notaci. Stále si nevíte rady? Opravdu stačí jediný tah, aby rovnice dávala smysl.

iZdroj fotografie: Barletta Web
iZdroj fotografie: Barletta Web

Matematika šla vždy ruku v ruce s pokrokem přírodních věd, hlavně fyziky a astronomie. Během své historie se mnoho věd oddělilo, dnes mají zase tendenci se propojovat. Logická cvičení se zápalkami vyžadují opravdu bystrou mysl. Pokud se vám rovnici do správného tvaru upravit nepodařilo, vyzkoušejte další hádanky, potrénujete svůj mozek, a navíc se pobavíte.

Jak jste si s problémem poradili?

Zdroj: BarlettaWeb
Diskuze Vstoupit do diskuze
52 lidí právě čte
Zobrazit další články