Kam putuje to, co spadne do černé díry?

Co se stane látce, kterou spolkne černá díra? Otázka zrodila mnoho paradoxů a Carlo Rovelli, hvězda fyziky, nabízí možnou odpověď.

i Zdroj fotografie: Pixabay
                   

Vesmír je pro nás lidi plný věcí, které jsme nikdy nečekali nebo si je ani nedovedli představit, a snad nic jiného nás netrápí tolik jako černé díry. Už jen v jejich základním poznání je cosi paradoxního a staly se pro astronomy „normálním“ objektem. Vědci je pozorují, počítají a měří, Chovají se přesně podle Einsteinovy předpovědi staré století, kdy se nikdo ani nedomníval, že by tak podivný objekt mohl vůbec existovat.

Naprostá záhada, která je pod kontrolou

Na jedné straně máme krásnou teorii, obecnou relativitu, kterou v obrovské míře potvrdila astronomická pozorování: tato hvězdy polykající monstra se točí ve vírech a vypouští silné paprsky a další čertoviny. Vesmír je překvapivě pestrý, plný věcí, které jsme si nedovedli ani představit nebo je nějak předpovědět. Zároveň je ale srozumitelný. Na druhé straně se ale vyloupne několik otázek toho jednoduchého typu, na které jsou specialisté hlavně děti.

iZdroj fotografie: Pixabay

Kam putuje teda to, co do černé díry spadne? A tohle je místo, kde se věci zkomplikují. Einstein nám poskytl matematický popis dokonce i vnitřku černých děr: naznačuje cestu, kterou se „padlý“ materiál musí ubírat. Padá stále rychleji, až dosáhne centra…jenže pak ty rovnice ztrácí smysl a roztají jako sníh na slunci. Varianty se stanou nekonečnem a nic už nedává smysl. Ksakru. Takže co se děje s materiálem, který do černé díry spadne. Zkrátka nevíme.

Jedna pro vstup, druhá pro výstup

Nizozemský výzkum naznačuje poměrně jednoduchou a přijatelnou možnost. Hmota zpomalí a před centrem se zastaví. Tehdy je extrémně koncentrovaná a obrovský tlak zabrání finálnímu kolapsu. Pak se odrazí jako balon puštěný na zem podél své původní trajektorie. A takto se postupně černá díra sama mění na svůj opak: bílou díru. Jenže co je do háje bílá díra? Je to něco, co neexistuje v reálném světě, do čeho se nelze zvenku dostat, ale odkud se mohou věci vynořit.

iZdroj fotografie: Pixabay

Ale pokud se tedy věci noří do černé díry, proč je nevidíme hned vyskočit ven? Odpověď je v relativitě času. Ten totiž neběží všude stejným tempem. Všechno je rychlejší na horách než na moři. Vyšší gravitace, pomalejší tok času. V černé díře je gravitace extrémní. Jenže to není nekonečný čas, a pokud počkáme dost dlouho, uvidíme hmotu vycházet ven. Černá díra může být vlastně jen hvězda, která kolabuje a pak odskočí – jenže zvenku je to hrozně pomalé.

Zdroj: Newscientist

Diskuze Vstoupit do diskuze
146 lidí právě čte
Zobrazit další články