Jakmile se Země přestane točit, všechno se změní. Neznamená to smrt, ale lidstvo by se muselo přizpůsobit

Na jedné straně spalující horký nekonečný den a na druhé permanentně zamrzlá noc. Zhruba tak by vypadala naše planeta, kdyby byla slapově uzamčena ke Slunci.

Zdroj fotografie: iStock

Země se otočí kolem své osy jednou za 24 hodin a každých 365 dní dokončí oběh kolem Slunce. Díky tomu může každý běžně vnímat východ a západ slunce. Tento proces zároveň umožňuje změny ročních období a pravidelnost teplotních výkyvů. Existuje ale možnost, že se rotace Země pozastaví a stane se slapově uzamčenou. To znamená, že jedna strana planety bude vždy obrácena ke Slunci a druhá obklopena věčnou temnotou.

Každá polokoule bude úplně jiná

To je důvod, proč můžete vidět pouze jednu stranu Měsíce. Je totiž slapově uzamčen k Zemi. S jednou stranou planety obrácenou k žáru Slunce a druhou proti temnotě vesmíru jsou vaše nejlepší šance na přežití někde uprostřed. V tzv. zóně soumraku. Alespoň tedy v případě, kdy Země téměř zastaví svůj oběh.

Relativně přijatelné podmínky pro život

Tento tenký pruh země, který hraničí se dnem i nocí, se také nazývá terminátorová linie. Byla by to možná jediná oblast na slapově uzamčené Zemi, kde není příliš horko ani zima. Je to podobné jako u zóny Zlatovlásky. Co se týče šířky této terminátorové linie, ta by zůstala pravděpodobně stejná jako dnes. Udává se okolo 60 km. To není zrovna mnoho na komfortní obyvatelnou zónu.

Opravdu přelidněná oblast

Jediný rozdíl je v tom, že namísto každodenního pohybu po planetě, jak se otáčí, by tento pás byl trvalý. Pokud by tato oblast nekonečného soumraku a úsvitu byla jediným místem pro život lidí, bylo by tam skutečně plno. Dokonce i přes tak stísněný prostor existuje stále možnost, že by tuto zónu pokrývala voda, nikoli pevnina. Přece jenom smůly není nikdy dost.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Zda by kdekoli mimo tuto zónu existovala možnost k žití, by záviselo na tom, jak dobře by se teplo mohlo transportovat po planetě. Pokud by na každé polokouli byly dostatečně silné tryskové větry, mohly by přesunout horký vzduch z jedné strany a studený vzduch z druhé. S atmosférou tak hustou, jako je ta naše, by tyto větry mohly ochladit horkou stranu o několik stupňů. V takovém případě by tato polokoule připomínala teploty současných tropických oblastí Země. S tím se samozřejmě pojí vysoký nedostatek vody.

Využití temné i světlé strany

Na temné straně se kapalné vody nedočkáte, jelikož velice rychle zamrzne. Svým způsobem musíte být tedy kreativní. Využít potenciál obou polokoulí. Např. můžete vyvinout nějaký druh těžby a přepravy, abyste vzali led ze studené strany a roztavili ho na teplé polokouli. Nebo můžete přeměnit vodní páru na kapalnou vodu. Výhodou by však byl přebytek solární energie. Na slunné straně planety by vaše zásoby byly v podstatě nekonečné. Jen byste se museli ujistit, že vaše solární panely vydrží intenzivní teplo.

Důležitost termoelektrické technologie

Termoelektrická technologie by v takovém případě fungovala na prostém principu. A tím je umístění jednoho konce zařízení na horkou stranu planety a druhého konce na studenou stranu. Díky tomu můžete získat elektřinu zdarma jednoduše z rozdílu teplot. Na druhou stranu se taková zařízení používají běžně pouze pro věci, které nevyžadují příliš mnoho energie.

Foto: Unsplash

Je možné na obou polokoulích žít?

Co se týče samotného budování, tak podmínky těchto dvou polokoulí nejsou tak drastické. Stačí najít pevný povrch a dostatečně izolovat budovy, abyste se vyhnuli extrémnímu počasí. Horším faktorem by byla životnost rostlin. A to na obou stranách. Na světlé straně by se do pár hodin uvařily a na temné umrzly, takže dopad je jasný. Budete je muset zásobit umělým slunečním světlem. Jedině podél linie terminátoru byste mohli sklízet několik rostlin, které nepotřebují mnoho světla, jako je pšeničná tráva a bílý chřest.

Změn není nikdy dost

Jednou z dalších důležitých změn by bylo měření hodin, určování dnů a měsíců. A kdybyste se zrovna neusadili na temné straně Země, tak nikdy nespatříte velkou část noční oblohy. Žádný Měsíc, hvězdy ani planety. O několik generací dále můžete zjistit, že lidé úplně zapomněli na zbytek Sluneční soustavy nebo vesmíru. I přes všechna tato omezení by to ještě celkem šlo. Berte totiž v potaz, že místo toho, aby se Země točila velmi pomalu, mohla by se otáčet rychlostí světla.