Astronomové již několik let nacházejí na obloze kruhy, které nedokázali vysvětlit. Teď jim však pomáhá k rozluštění gigantický dalekohled

Astronomové se opakovaně setkávají s podivnými kulatými prstenci, jejichž výskyt ani podstatu zatím neumí vysvětlit.

i Zdroj fotografie: Pixabay
                   

Během posledních několika let spatřili vědci na obloze hrstku gigantických a téměř dokonale kruhových radioobjektů nacházejících se ve vzdáleném vesmíru. Ačkoli žádný z vědeckých týmů zatím nemá způsob, jak je spolehlivě vysvětlit, nedávno do možností přibyla další, která možná tento hlavolam posune ke konečnému rozluštění. Záhada začala krátce poté, co ohromný dalekohled na západě Austrálie skenoval nebe kvůli podrobné mapě.

Mapování oblohy v roce 2019

Tento přístroj jménem ASKAP pátral hlavně po jasných zdrojích světla, které by mohly značit přítomnost černých děr nebo velkých galaxií. Ovšem týmy tohoto typu vždycky bokem pátrají po něčem podivném, novém a něčem odlišném od všeho známého. Pozorovatelé z Nového Mexika pak spatřili čtyři jasné radiové kruhy, ačkoli je původně zařadili mezi další údaje jako „jiný typ známého jevu“.

iZdroj fotografie: Pixabay

Jenže když se na ně podívali v jiných vlnových délkách, neukázalo se pro změnu vůbec nic. Ještě podivnější bylo, že každý z těchto kruhů měl jednu z galaxií téměř dokonale uprostřed, jako terč. Každý z těchto kruhů byl tudíž několik miliard světelných let daleko a několik milionů světelných let veliký. Nikdo ze zúčastněných vědců dosud nic takového neviděl a v následující zprávě poskytli dokonce 11 možností, o co by se mohlo jednat.

Od chyby snímání po Einsteinovy kruhy

Kruhy mohly být všechno možné od klasické chyby v technice přes zkroucení časoprostoru známé jako Einsteinovy kruhy až po nový typ pozůstatků po supernově. Od té doby skenoval ASKAP oblohu ještě několikrát a našel další kruh, entitu velikou asi milion světelných let a vzdálenou asi 3 miliardy světelných let od Země. Možnosti původu tohoto úkazu se zúžily na tři varianty, z nichž první je kroucení světlého materiálu do podoby kruhu během formování více galaxií.

iZdroj fotografie: Pixabay

Zbytek procesu je možná aktuálně příliš tmavý pro naše teleskopy. Další možností je, že uprostřed kruhu je supermasivní černá díra, která pohlcuje prach a plyny a vytváří rovnoměrný proud částic a energie. Třetí možnost nabízí něco zcela nového, nejspíš vzdálenou kosmickou událost, v níž se projevuje spousta energie, jež vytváří vlnu připomínající kouli. Díky ní pak vidíme takto obrovský a jasný kruh.

Zdroj: Live Science

Diskuze Vstoupit do diskuze
112 lidí právě čte
Zobrazit další články