Zlato je neuvěřitelně zvláštní kov, který nás od nepaměti fascinuje. Už jen proto, že většina ho zřejmě pochází z dohry kolize dvou superhustých neutronových hvězd.
Něco z atomického zlata, které je rozprostřené po celém vesmíru, se spojilo vlivem gravitace a skončilo na nově zformované Zemi. Následně prošlo mnoha geologickými procesy, až se objevilo na povrchu planety. Nepochybně jde o obrovskou cestu, nad kterou lze jen žasnout. O to více proto, že je zlato užitečné v mnoha dalších oblastech než jen na výrobu šperků. A jak si všiml New Scientist a vlastní studie, vědci teď vytvořili novou, zlatější formu zlata.
Legendární kov v nové formě
Asi neexistuje prvek, který by se zlatu svými vlastnostmi byť jen přiblížil, a to počítáme s jeho elektrony. Ačkoli jeho využitelnost zahrnuje mnoho dalších detailů, jednou z hlavních kvalit je schopnost pohlcovat kratší vlnové délky viditelného světla. Proto zůstávají jen další odstíny, které vytváří nezaměnitelnou zlatou barvu. Jediný další prvek s podobnými proporcemi je cesium, které má podobné vlnožravé vlastnosti.
Druhou zásadní okolností je, že jde o vzácný kov, tedy inertní. Zlato je až nudně imunní vůči korozi a oxidaci a zůstává stejně zlaté po tisíce let. Ostatní kovy jako například měď zkorodují ve srovnání s ním prakticky ihned. Jak je tedy možné vytvořit ještě zlatější zlato? Laboratorní pokusy o výrobu zlata proběhly už dříve, konkrétní snahou bylo ale učinit jej ještě odolnějším vůči vlivům vnějšího světa, než už je od přírody.
Lepší odolnost bez ztráty vlastností
Je to velmi zrádný proces, první úspěchy se ovšem objevily už v roce 2015. Tým vědců v Centru pro nanomateriály v Indii nejspíše provedl nějaké temné čáry. Hodili chlorid zlata spolu s formou bromidu do pece a zahřáli materiál na půl hodiny na 220 stupňů Celsia. Tak vznikly částice zlata s protáhlými a hrbolatými hrudkami. Mikrokrystaly nezní nijak valně, jenže další průzkumy týmu byly poměrně slibné.
Aby vědci zjistili více, začali materiál bombardovat velmi nepříjemnými částicemi. Studie jménem „Vznešenější než vznešený“ poukázala totiž na to, že některé části zlata lze přece jen chemicky napadnout. Normálně lze zlato zničit jen pomocí lučavky královské a docela divoce s ním reaguje také rtuť. Nový materiál s protáhlými hrudkami se ale i těmto sloučeninám a prvku postavil celkem odvážně.
Ještě odolnější verze zlata
Dokud nedošlo na použití opravdu koncentrované lučavky královské, materiál odolával a ani rtuť s ním nic neprovedla. To znamená, že toto laboratorně vytvořené zlato je až zatvrzele odolné proti chemickým změnám, a to ještě více než přírodní vzácný kov. Podle týmu je podivný tvar částic kovu výsledkem podivného sestavení elektronů. Musely vzniknout nezvykle uspořádané krystalové mřížky, které činí materiál odolnějším vůči vnějším zásahům.
Po mnoha letech snah se tedy opravdu objevil materiál „zlatější než zlato“. Laboratoř překonala geologické procesy v přírodě celé naší planety. Nebo, jak to podali přímo badatelé, jejich „nekonvenční forma zlata je nepochybně vzácnější“ než to původní, které tak dobře známe. A tam, kde jsme uspěli s jedním prvkem, asi dojde na postupné vylepšování i těch dalších. V Indii tak možná začala nová éra.
Který kov se vám esteticky líbí nejvíce? Měnil se váš vkus s věkem?