Rusko nevybíravě útočí na civilní infrastrukturu Ukrajiny. Té se ale podařilo sestřelit 54 z 69 odpálených střel

Místo útoků na vojenské cíle Rusko často volí cíle civilní, ačkoli se podle mezinárodních konvencí jedná o válečný zločin. Ukrajincům vypadává elektřina.

Zdroj fotografie: Uživatel Soldatnytt / Creative Commons / CC BY

Jedním z evidentních cílů ruské kampaně na Ukrajině je terorizování civilního obyvatelstva prostřednictvím útoků na kritickou infrastrukturu. I když je podle Dodatkového protokolu I Ženevských úmluv útočení na cíle nutné k přežití civilistů válečným zločinem, Rusko nejspíše strategii teroru civilistů považuje za legitimní. Možnosti obrany Ukrajiny jsou omezené, ale neustále se zlepšují. I přes to velmi často nejde ve městech elektřina nebo vypadávají dodávky tepla a vody.

Střely z lodí, letadel a drony

Rusko využívá vlastně stejný vzorec. V prvním případě na ukrajinská města útočí střelami odpalovanými z letadel a lodí. Ze strategických bombardérů létajících hluboko nad Ruskem používá většinou starší střely Ch-555 nebo novější Ch-101. V prvním případě jde o střely s konvenční hlavicí o hmotnosti kolem 300 kilogramů a doletem 2 500 kilometrů. Novější a větší střely mají hlavici těžkou 450 kilogramů a dolet možná až 5 tisíc kilometrů.

Druhou možností jsou střely Kalibr odpalované z lodí a ponorek v Černém nebo Kaspickém moři. Jde vlastně o celou rodinu zbraní, střely jsou většinou vybaveny hlavicí o hmotnosti kolem 450 kilogramů. Dolet se liší podle verze, největší mohou zasahovat cíle do vzdálenosti až 2 500 kilometrů. Jejich přesnost je udávána kolem 50 metrů, ale může být i lepší.

Zdroj fotografie: Uživatel Allocer / Creative Commons / CC BY-SA

Kromě toho Rusko v poslední době využívá i sebevražedné drony íránské konstrukce HESA Shahed 136. Mají hlavici o hmotnosti 30 až 50 kilogramů, tedy menší účinnost než předešlé zbraně. Jsou ale vhodné například na útoky proti rozvodnám elektrické energie a transformátorům, protože se nacházejí na otevřeném prostranství. Jejich provozní rozsah je neznámý, odborníci se shodují, že jde minimálně o stovky kilometrů.

Pomáhají západní protivzdušné systémy

Možnosti Ukrajiny, jak se útokům bránit, se v poslední době výrazně zvýšily především díky dodávkám systémů, jako je německé IRIS-T nebo norsko-americký NASAMS a dalším. Například 29. prosince 2022 měla ukrajinská obrana sestřelit 54 ze 69 odpálených střel. Ovšem problémem je rozsáhlost území Ukrajiny, chráněna jsou především velká města. Hromadný odpal střel navíc dokáže obranu zahltit.

Mnohem úspěšnější je v posledních týdnech obrana proti dronům, už se údajně daří většinu sestřelit. Je to jednodušší, pokud je dostatek protiletadlových zbraní, jelikož létají nízko nad zemí maximální rychlostí 185 kilometrů v hodině. Složitější je ale obrana aglomerací poblíž fronty. Zde Rusko používá i těžké raketomety, případně protiletadlové rakety S-300, které mají možnost zasahovat i pozemní cíle, ačkoli při tom nejsou příliš přesné.