Experti se vyjádřili k bezpečnosti tlačítka „povolit soubory cookies“. Přemýšlejte, komu dáváte svůj souhlas

Otravné okénko, které na člověka vyskočí prakticky na každé webové stránce – to jsou pro většinu lidí cookies. Otázka tedy je, zda vybrat tlačítko povolit, nebo naopak zakázat.

i Zdroj fotografie: iStock
                   

Hledáte-li snadnou a rychlou odpověď, abyste se mohli věnovat něčemu jinému, pak je odpověď „ne“. Neklikejte na souhlas na každé stránce, která vás vyzve. Vezmeme-li ale web jako celek, okamžitě se objeví nuance, které situaci komplikují. Nejdřív není od věci se podívat na to, co to vlastně cookies jsou. Odmítáte nebo přijímáte drobné textové soubory, které si váš internetový prohlížeč ukládá. A informace posílá zpátky stránce webu.

A proč vlastně ten název?

V polovině 90. let vymyslel tyto soubory programátor Lou Montulli. Nazval je cookies, protože termín „magic cookie“ předtím zaslechl na kurzu o operačních systémech. Termín byl velmi podobný tomu, čeho se sám snažil dosáhnout – vylepšit používání webové paměti. Stránka si na základě souborů pamatuje, kdo a odkud jste. Nebýt cookies, bude se například nákupní košík e-shopu stále vyprazdňovat, kdykoli stránku opustíte. Navíc se mu líbil zvuk tohoto slova.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nabízí se tedy otázka, jestli jsou špatné, nebo ne. Cris Angulo z webu JustAnswer.com jednoduše konstatuje, že „Nejsou ani špatné, ani dobré. Jejich přijetí je spíše věcí osobní preference. Svolením dáváte stránce možnost, aby vám online zkušenost víc adaptovala na tělo.“ Bez cookies se bude každá stránka, kterou opětovně navštívíte po zavření její záložky, chovat tak, jako kdybyste na ni nikdy předtím nevstoupili.

Obecně vzato jsou tedy cookies dobré, je jich ovšem více druhů. A tady nastává možný problém. Profesor počítačových věd Tim Finin z Univerzity v Marylandu proto popisuje tři druhy cookies, se kterými se lze nejčastěji setkat.

  • Session cookies: Jde o nejbezpečnější a nejužitečnější typ. Právě ony dodávají obsah střižený na míru uživateli, takže si stránka pamatuje volby, které jste provedli dříve. Jakmile zavřete prohlížeč, jsou vymazány.
  • Persistent cookies: Tvoří je web a ukládají se na vašem počítači. Poznají vracející se návštěvníky a pamatují si mnoho velmi užitečných věcí. Má k nim přístup jen web, který je vytvořil.
  • Cookies třetí strany: Nejméně užitečné a nejdotěrnější. Tyhle vytváří třetí strany, které mohou integrovat informace o vašich webových aktivitách na stránce a použít je pak v marketingu.

Takže od těch třetích se držet dál?

„Cookies třetích stran budete chtít blokovat tehdy, pokud nechcete, aby vaše chování na webu sledovali marketéři,“ konstatuje Finin. „Když totiž zvolíte možnost Povolit všechny, dáváte tím stránce naprostou svobodu instalovat všechny cookies a sledovače včetně třetích stran,“ říká Roberto Yus, Fininův kolega. „Ty sledují vaše chování a sdělují firmám, kudy se pohybujete a co tam děláte. Marketéři pak vidí, jaké články čtete, jaké zboží si prohlížíte a jaké hledáte.“

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jak je tedy blokovat?

Stačí si najít soubor návodů pro konkrétní webový prohlížeč – Google Chrome, Microsoft Edge, Mozilla Firefox a další. Pak ovšem můžete zjistit, že některé weby nefungují tak dobře. Některé stránky vás bez odsouhlasení cookies dokonce vůbec nepustí. Rozhodně byste je ale neměli povolovat na nešifrovaných webech, které v adrese nemají https. Přijímejte je u stránek, které používáte často a věříte jim. Obvykle se jim totiž stejně nevyhnete.

Jaký mechanismus práce s cookies jste si zajeli?

Zdroj: Science

Diskuze Vstoupit do diskuze
107 lidí právě čte
Zobrazit další články