Proč mají eskalátory drážky? Může za to série nešťastných událostí, ze kterých dodnes běhá mráz po zádech

Eskalátory v metru, obchodních centrech a jinde používají denně miliony lidí. Nicméně jen menšina asi ví, na čem vlastně stojí a jak toto zařízení reálně funguje.

i Zdroj fotografie: iStock
                   

Pohyblivé schodiště neboli eskalátor je ve skutečnosti síť kol a řetězů, které – stejně jako u dopravního pásu – pohání elektromotor. V zásadě lze tedy eskalátor považovat za variantu tohoto pásu, jen se schůdky a větším náklonem. Na začátku a na konci se schody vyrovnají a spojí do roviny, která na chvíli tvoří pevný povrch. Malým dětem a psům pak dělá často problémy překonat drobné zvednutí či naopak klesnutí přímo na konci.

Proč má ale eskalátor drážky?

Drážkování jednotlivých schodů má svou historii. Starší modely eskalátorů měly totiž dřevěné díly s naprosto rovnou plochou. Kromě větší šance na uklouznutí se velmi snadno vznítily, jako tomu bylo například během požáru metra v Londýně. Právě zde chytl plamenem dřevěný eskalátor, protože se mezi prkna dostala malinká zápalka. Nevyhnutelným třením okolí se pak vznítily nejrůznější nečistoty včetně mastnoty, která na dřevu ulpěla.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Právě odsud vzešlo drážkování schodů, protože vestavěný kartáč pak dovede všechny usazeniny průběžně odstraňovat. Krom toho také drážky chrání podrážky bot cestujících, které se pak nemohou v konstrukci zachytit. Jde tedy jak o lehce estetickou, tak i velmi praktickou roli. Nicméně začátky tohoto zařízení byly spíš k pobavení, než že by se jednalo o velmi praktický způsob přepravy cestujících. Jak to tedy všechno vzniklo?

První patentování jako stroje

První průmyslový patent spojený se zařízením tohoto typu byl udělen v roce 1859 muži z Massachusetts a šlo o jednotku poháněnou párou. Dne 15. března 1892 si Jesse Reno patentoval svoje pohyblivé schody neboli nakloněný eskalátor, jak tomu sám říkal. Roku 1895 vytvořil novinku na Coney Islandu v New Yorku. Šlo o pohyblivý chodník, který přenášel cestující v úhlu 25 stupňů, tedy varianta na dnešní chodníky v obchodních centrech.

Eskalátor v podobě, v jaké ho známe dnes, je dílem redesignu z roku 1897, který má na svědomí Charles Seeberger. Slovo escalator vzal z latinského scala, tedy kroky či schody, a elevator, tedy něco, co už bylo vytvořeno. Následně se tento technik spojil s firmou Otis Elevator Co., aby společně vyrobili první komerční eskalátor. Stalo se tak v Otisově továrně v New Yorku roku 1899. O rok později už sklízeli úspěch na pařížské expozici.

Bezpečnost celého zařízení a mýty

Tahle otázka se táhne celým designem pohyblivých schodů. Ve stroji se může zachytit oblečení, děti s určitým typem obuvi riskují zranění. Existují však mnohé mýty, které se naprosto nezakládají na realitě.

iZdroj fotografie: Depositphotos
  • Mýtus: Schody se mohou časem uvolnit a cestující spadnout. Pravda: Každý schod má tvar trojúhelníku sestávajícího z plochy a stoupačky na dráze. Nemůže se uvolnit.
  • Mýtus: Eskalátory po vás mohou „chňapnout“ a zachytit vás. Pravda: Žádná část eskalátoru tohle nedovede, nicméně lidé si musí dávat pozor na volné části oblečení nebo zavazadel. Volné tkaničky, vysoké podpatky, dlouhé vlasy, šperky a další věci se mohou do zařízení zaplést.
  • Mýtus: Stojící eskalátor je totožný se schody. Pravda: Schody eskalátoru mají větší výšku než obvyklé schodiště. Použít je jako schody je dosti namáhavé a vzhledem k riziku rozjetí i nebezpečné.

Jakou nejdivnější situaci jste na eskalátoru zažili?

Zdroj: Rd
Diskuze Vstoupit do diskuze
137 lidí právě čte
Zobrazit další články
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Babská rada nad zlato: Nápoj se skořicí a zázvorem pročistí střeva během 3 dnů. Kromě toho začne ubývat tuku na břiše
Události247.cz
Události247.cz
Špatná zpráva pro Putina: Tisíce Rusů si dobrovolně volají s Ukrajinci a prosí je o pomoc
ArmádníZpravodaj.cz
ArmádníZpravodaj.cz
K bojům poslouží dokonce 70 let stará sovětská protiletadlová děla S-60 z Polska: mají směšný dostřel i sílu, ale na drony stačí
adbz.cz
adbz.cz
Luštěniny ani kyselé zelí nemusí nadýmat. Klíč je ve správné přípravě