<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>záznam &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/zaznam/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Wed, 10 Jun 2026 09:28:32 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>záznam &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Co přesně se děje uvnitř zapnuté myčky nádobí: Zvědavý chlapík do ní dal kameru a ukázal celý proces</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/zaznam-mycky-nadobi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 21 Dec 2022 03:06:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[procesy]]></category>
		<category><![CDATA[záznam]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=131725</guid>

					<description><![CDATA[<p>Myčka nádobí je běžnou součástí už prakticky každé kuchyně. Když slyšíte hučení a občas vrznutí, možná vás kolikrát napadne, co se uvnitř toho stroje vlastně děje.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Upřímně, jeden se často ptá, jak je možné, že to nádobí nakonec vyleze tak čisté. Civilizace pokročila tak daleko, že se prakticky všechno už dá udělat pomocí strojů. Případně umělé<strong> inteligence, které nedělá problém je řídit a synchronizovat</strong>. Ať už jde o robotické vysavače nebo programovatelné kávovary. Případně chytré osvětlení domu, které můžete řídit na dálku pomocí aplikace v&nbsp;telefonu. Jedním z&nbsp;nejužitečnějších vynálezů je nejspíš myčka nádobí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-n-kolik-st-pk-z-historie">Několik střípků z&nbsp;historie</h2>



<p>Kdo by taky chtěl mýt nádobí po tom, co si dal dobré <a href="/tag/jidlo/">jídlo</a> a chce si jen odpočinout? První mechanická myčka byla patentována ve Spojených státech v&nbsp;roce 1850. Vynalezl ji Joe Houghton, ale<strong> šlo vlastně jen o dřevěný sud</strong>. V&nbsp;něm se nádobí míchalo rukama, zatímco na něj stříkala voda. Bylo to poměrně náročné a také nespolehlivé zařízení. Nastartovalo ovšem evoluci, na konci které jsou myčky zapínané jedním tlačítkem.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/mycka-talire-ciste.jpg" alt="" class="wp-image-131736 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/mycka-talire-ciste.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/mycka-talire-ciste-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/mycka-talire-ciste-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/mycka-talire-ciste-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/mycka-talire-ciste-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Zajímalo vás ale někdy, co se vlastně děje uvnitř tohoto stroje, když tak pravidelně hučí? Jak se ty zaneřáděné talíře dostanou pak ven krásně lesklé a čisté? A jak to vypadá během procesu? Všechny <strong>tyhle otázky asi napadly mnoho lidí</strong>. Tenhle pán se ale rozhodl, že taje mycího procesu opravdu odhalí. Na YouTube kanále <em>Warped Perception</em> tak Matt Mikka ukázal všem, jak myčka nádobí pracuje, když do ní nainstaloval kameru.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-velmi-v-n-m-n-n-pokus">Velmi vážně míněný pokus</h2>



<p>Nejde přitom jen o nějakou kratochvíli, Matt tento experiment pojal poměrně vážně. Výsledek diváky rozhodně nezklamal, protože od nahrání v&nbsp;dubnu loňského roku nasbíral více jak 5 milionů shlédnutí. <em>„<strong>Pro ty, kteří jste zvědaví na vnitřek myčky</strong> nádobí a jak to vlastně funguje, je právě tohle video,“</em> napsal do popisu. <em>„V první řadě jsem byl opravdu zvědavý na to, jak se mycí prostředek rozptýlí, což jsem na žádném předchozím videu nikdy neviděl,“</em> uvedl Matt.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/mycka-nadobi-oprava.jpg" alt="" class="wp-image-131733 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/mycka-nadobi-oprava.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/mycka-nadobi-oprava-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/mycka-nadobi-oprava-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/mycka-nadobi-oprava-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/mycka-nadobi-oprava-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Ukazuje se, že myčka má systematický <a href="/tag/procesy/">proces</a>, který je rozdělen do několika fází jako úvodní cyklus, plnění, namáčení, oplach, sušení, mycí cyklus, vysokotlaké mytí a podobně. Některé se dokonce víckrát opakují. Pak už <strong>není divu, že je tohle zařízení skutečně efektivní</strong>. Je však pravda, že odolné skvrny jako starý olej nebo mastnota celkově jsou stále výzvou i pro ty nejsilnější programy. Ale ještě není všem dnům konec a evoluce stroje neskončila.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kdy-jste-vyr-stali-bez-n">Když jste vyrůstali bez ní</h2>



<p>Jeden z&nbsp;diváků videa dokonce zmínil evoluci myček na nádobí. A také důvod, proč se jim někteří lidé brání. <em>„Vyrostl jsem v&nbsp;domě, kde nebyla. Moje mamka nejspíš nevěřila, že je to tak efektivní jako ruční mytí. Dokonce jsem navštívil lidi, kteří <strong>myčku měli, ale vůbec ji nepoužili</strong>. Později jsem došel k&nbsp;závěru, že je to kulturní záležitost. Když mi táhlo na 30, konečně jsem se odstěhoval do vlastního bytu včetně nové myčky a naprosto jsem si ji zamiloval.“</em></p>



<p><em>„Ani nemám dost nádobí na to, abych ji nacpal plnou, takže mi vždycky vyleze beze skvrny. A jsem si jistý, že před 15 či 20 lety rozhodně tak efektivní nebyly.“</em> Návyk z&nbsp;<strong>dětství má na tyto preference nepochybně vliv</strong>. A stejně tak to, když se člověk setká s&nbsp;nějakou chybou přístroje, na kterou si pak vždycky vzpomene. Je však třeba mít na paměti, že technologie se vyvíjí neustále a drobný kiks by neměl odradit od usnadnění života.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="GoPro Inside a Dishwasher" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/wkJJSsmAdDY?start=2&#038;feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/zaznam-mycky-nadobi/">Co přesně se děje uvnitř zapnuté myčky nádobí: Zvědavý chlapík do ní dal kameru a ukázal celý proces</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/wkJJSsmAdDY" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/wkJJSsmAdDY" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma záznam - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/muz-mycka.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Astronomové přijímají záhadné zvuky z Marsu. Rover Perseverance poslal na Zemi několik hodin nahrávek</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/hodiny-zvuku-marsu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 03 Jun 2022 02:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[Mars]]></category>
		<category><![CDATA[záznam]]></category>
		<category><![CDATA[zvuk]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=93403</guid>

					<description><![CDATA[<p>Záznamy z vozítka na Marsu obsahují zvláštní zvuk, který se dle vědců nepodobá ničemu, co dosud poznali.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Zpráva o této studii byla představena Acoustic Society of Americe a krátce o ní <a href="https://phys.org/news/2022-05-mars-nasa-perseverance-rover-playlist.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">hovoří také</a> server Phys.org. Zvuky na povrchu Marsu zachytila sonda Perseverance pomocí dvou vysoce citlivých mikrofonů. <strong>Ty jsou instalovány na její palubě pro získávání dat</strong> o atmosféře rudé planety. První zhodnocení zvuků pak veřejnosti představil <a href="https://www.researchgate.net/profile/Baptiste-Chide" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Baptiste Chide</a> z&nbsp;Los Alamos National Laboratory. Celý záznam přitom trvá zhruba pět hodin čistého času.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-t-hodin-v-razn-ho-ticha">Pět hodin výrazného ticha</h2>



<p>Jeho vytvoření trvalo více než rok a Mars se celkově ukázal jako velmi tiché místo. Veškeré zvuky na jeho povrchu jsou asi o 20 decibelů nižší, než ty u nás na Zemi. <strong>Přirozeného šumu – tolik běžného u nás</strong> – je na rudé planetě opravdu velmi, velmi málo. Fakticky kromě hluku větru není na <a href="/tag/zaznam/">záznamu</a> zaslaného Perseverance prakticky nic. <em>„Je tam tak ticho, že jsme si nějakou dobu dokonce mysleli, že je mikrofon rozbitý,“</em> prohlásil Baptiste.</p>



<p>Teprve poté, co byl záznam velmi pečlivě analyzován specializovaným výzkumným týmem, začaly se v&nbsp;něm objevovat některé anomálie. Rozluštění zvuků například ukázalo, že <strong>vítr na Marsu je velmi proměnlivý.</strong> Zcela klidné prostředí tak dokáže doslova během jedné vteřiny narušit silný poryv. Podle badatelů se také některé zvuky nepodobají naprosto ničemu, s&nbsp;čím se do té doby setkali, a to za jakýchkoli okolností.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vysok-a-n-zk-zvukov-frekvence">Vysoké a nízké zvukové frekvence</h2>



<p>Perseverance vypočítal také rozptyl rychlosti zvuku. Získaná data tak potvrdila teorii, že vysokofrekvenční zvuky cestují na Marsu rychleji, než ty s&nbsp;nízkou frekvencí. <em>„Mars je jediné místo ve sluneční soustavě, <strong>kde se to děje ve slyšitelném rozsahu</strong>. Způsobují to jedinečné vlastnosti molekul oxidu uhličitého, které tvoří místní atmosféru,“</em> vysvětluje Baptiste Chide. Zachycené zvuky jsou také výrazně ovlivněny ročním obdobím Marsu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/zvukovy-pult-ovladac.jpg" alt="" class="wp-image-93409 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/zvukovy-pult-ovladac.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/zvukovy-pult-ovladac-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/zvukovy-pult-ovladac-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/zvukovy-pult-ovladac-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/zvukovy-pult-ovladac-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Je to dáno tím, že v&nbsp;zimě na polárních „čepicích“ namrzá oxid uhličitý a mění tak celkovou hustotu <a href="/tag/atmosfera/">atmosféry</a>. Objem prostředí se díky tomu zvýší zhruba o 20 %. Perseverance komunikuje se&nbsp;Zemí <strong>nepřímo skrze satelity umístěné na oběžné dráze</strong>. Ty patří ESA nebo NASA. Oblast přistání vozítka Perseverance pojmenovala NASA podle slavné afroamerické spisovatelky Octavie E. Butlerové, která proslula vědeckofantastickými romány.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaké pocity jste prožívali při přistání roveru na Marsu?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-science">Zdroj: <a href="https://www.science.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Science</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/hodiny-zvuku-marsu/">Astronomové přijímají záhadné zvuky z Marsu. Rover Perseverance poslal na Zemi několik hodin nahrávek</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Vědcům se poprvé podařilo pořídit záznam velmi vzácné skleněné chobotnice. Video se okamžitě stalo hitem celého internetu</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/prvni-zaznam-sklenene-chobotnice/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[David Mencl]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 30 Oct 2021 01:45:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[chobotnice]]></category>
		<category><![CDATA[výprava]]></category>
		<category><![CDATA[záznam]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=38759</guid>

					<description><![CDATA[<p>Během výpravy na vzdálenou skupinu ostrovů v Pacifiku se vědcům podařilo zachytit vzácnou skleněnou chobotnici. Opravdu je skoro průhledná, takže jméno sedí.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Záznam neuvěřitelného setkání se&nbsp;vzácným hlavonožcem ukazuje jediné viditelné části, tedy oči, optické nervy a zažívací systém. Pomocí podvodního robota, který záznam pořídil, byl natočen i vzácný žralok obrovský. <strong>Jde o starodávný druh pobývající v&nbsp;hlubokých vodách</strong>, který dosahuje délky až 12 metrů. Tým provedl velký průzkum podél pobřeží coby součást výpravy zkoumající poškození a změny v&nbsp;terénu korálů kolem ostrovů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-hlavono-ec-kter-skoro-nen-vid-t">Hlavonožec, který skoro není vidět</h2>



<p>Posádka výzkumného plavidla Falkor byla výsadkem Schmidtova oceánského institutu. Skleněnou chobotnici, tedy druh Vitreledonella richardi, spatřili během výpravy trvající 34 dní. Při ní se snažili zmapovat <strong>na 30&nbsp;000 čtverečných kilometrů oceánského dna kolem Phoenixských ostrovů.</strong> Kromě záznamu skleněné chobotnice a žraloka obrovského sebrali vědci také největší vzorek mikrokultur z&nbsp;nejhlubších vod centrálního Pacifiku. Na jednu výpravu velmi slušný výsledek.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="800" height="436" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/sklenena-chobotnice.jpg" alt="" class="wp-image-38767 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/sklenena-chobotnice.jpg 800w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/sklenena-chobotnice-320x174.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/sklenena-chobotnice-768x419.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/sklenena-chobotnice-720x392.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 800px) 100vw, 800px" /></figure></div>



<p>Kromě nových poznatků ohledně hlubin oceánu a jeho prostředí může mít výprava přínos i pro další obory. Vhled do funkcí organismů může pomoci výzkumu imunoterapie <strong>pro léčbu rakoviny, výroby léků i vakcín na různé choroby</strong>. <em>„Přínos této výpravy byl pozoruhodný,“ </em>uvedl doktor Tim Shank z&nbsp;Oceánografického institutu Woods Hole. „<em>Našli jsme změny v&nbsp;kulturách napříč hloubkami a oblastmi kolem celého Pacifiku, stejně tak na korálech.“</em></p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nov-pohled-a-p-stup">Nový pohled a přístup</h2>



<p>Právě pohled do hlubin ve více regionech a vrstvách mění náš pohled na způsob života těchto organismů. To samé platí pro jejich vzájemnou harmonii, <strong>komunikaci a udržení diversity života v&nbsp;hlubinách vod</strong>. <em>„Bylo velmi přínosné moci zdokumentovat biodiversitu neprozkoumaných podmořských území v&nbsp;amerických vodách.“ </em>Krom jiného jsme na začátku dekády výzkumu oceánu s cílem udržitelného života, což je klíčové téma.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="800" height="439" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/pacifik-koraly.jpg" alt="" class="wp-image-38764 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/pacifik-koraly.jpg 800w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/pacifik-koraly-320x176.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/pacifik-koraly-768x421.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/pacifik-koraly-720x395.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 800px) 100vw, 800px" /></figure></div>



<p>Proto je právě teď víc než kdy jindy potřeba se zamyslet nad možnostmi ochrany přírody napříč všemi oceány. Právě mapování, nasbíraná data i vzorky mikrokultur snad pomohou<strong> vytvořit plán území, která potřebují speciální ochranu</strong>. Dalším krokem je ovšem informování úřadů a dalšího managementu o této situaci. Bez jejich klíčové asistence budou tohle všechno jen sbírky dat, které čekají na konkrétní aplikaci pro záchranu terénu.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Které neobvyklé zvíře vás naposledy fascinovalo?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Glass Octopus Captured in Rare Footage By Underwater Robot" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/IJeUQohw4D8?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-metro">Zdroj: <a href="https://metro.co.uk/2021/07/09/rare-glass-octopus-captured-on-film-for-the-first-time-14899864/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Metro</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/prvni-zaznam-sklenene-chobotnice/">Vědcům se poprvé podařilo pořídit záznam velmi vzácné skleněné chobotnice. Video se okamžitě stalo hitem celého internetu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/IJeUQohw4D8" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/IJeUQohw4D8" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma záznam - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/ocean.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Nelíbí se vám váš hlas, když je ze záznamu? Nejste sami, vysvětlení je jednoduché</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/rozdil-ve-vnimani-vlastniho-hlasu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 13 Oct 2021 03:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[odlišnost]]></category>
		<category><![CDATA[záznam]]></category>
		<category><![CDATA[zvuk]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=34643</guid>

					<description><![CDATA[<p>Když tuto skutečnost zažijete poprvé, nejspíš je to šok. Takže není od věci se podrobně podívat na to, co tento fenomén způsobuje. Mechanismus to není nijak složitý.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Zvukové vjemy jsou vlnění, které zachytáváme uchem, při hodně silných zvucích cítíme také vibrace. Právě rozdílné cesty tohoto vlnění mají přímý vliv na jeho výslednou podobu. <strong>Toho také využívají tvůrci filmových efektů</strong>. Dalším fenoménem tohoto typu je například tzv. pocit akvária, tedy tlumené slyšení vzdálených zvuků. Právě vzdálenost zdroje je jedním ze způsobů, jak oklamat náš sluch.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-z-znam-kontra-promluva">Záznam kontra promluva</h2>



<p>Pokud někdo nahraje náš hlas a pak nám ho pustí, slyšíme ho zcela odlišně od vlastní promluvy. Zvukové vlny, které vycházejí z&nbsp;reproduktoru, putují vzduchem k&nbsp;našim uším. Takto slyšíme zvuk – tedy vlastní hlas –<strong> ve stejné podobě, v&nbsp;jaké ho slyší všichni kolem nás</strong>. Jenže když mluvíme sami, dochází k&nbsp;aktivaci hned dvou aparátů, které nám zvuk zprostředkovávají. Slyšíme totiž jak zevně, tak také vnitřně pomocí vibrací vlastního těla.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/mluveni-plechovka-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-34653 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>V&nbsp;první řadě zaslechneme zvuk, který vychází z&nbsp;naší pusy – způsobený vibracemi hlasivek. Tohle je také ten zvuk, který slyší normálně naše okolí. Jenže vibrace hlasivek procházejí také naší hlavou, tedy lebečními kostmi. <strong>A právě ony mají tendenci posílit nižší frekvence vibrací</strong>, takže vlastní hlas se nám zdá hlubší, než ve skutečnosti je. Proto je pro nás napoprvé obvykle šok slyšet se ze záznamu – slyšíme totiž nám naprosto cizí hlas.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-test-hlasu-bez-z-znamu">Test hlasu bez záznamu</h2>



<p>Pokud si chcete poslechnout sami sebe v „neupravené“ verzi, jsou tu dvě možnosti. Zaprvé – očividně – si můžete udělat záznam a ten si pak poslechnout. Což není problém, diktafon je dneska na každém telefonu.<strong> Nebo si zakryjte svoje levé ucho a promluvte</strong>. A neděste se toho, pokud vám ten zvuk bude připadat směšný, okolí vás takhle zná po celou dobu. Skutečnosti, že zvuk je nesen lebkou, ostatně využívají i moderní technologie.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="614" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/macbook-zaznam-1024x614.jpg" alt="" class="wp-image-34651 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Už před několika lety přišlo více výrobců s&nbsp;revolučními typy sluchátek, která nechávala zvukovod volný. Tato sportovní sluchátka byla totiž kolem ucha a dovolovala poslech právě vibracemi skrze lebku.<strong> Jejich použití tak nelikvidovalo kontakt s&nbsp;okolním světem</strong>, jako je tomu u běžného typu. Taková sluchátka byla doporučena sportovcům všeho druhu, kteří tak i přes oblíbenou hudbu slyší svoje okolí.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Vyzkoušeli jste je taky?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-brightside">Zdroj: <a href="https://brightside.me/wonder-curiosities/why-do-we-hear-our-own-voice-differently-the-real-reason-will-surprise-you-146705/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">BrightSide</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/rozdil-ve-vnimani-vlastniho-hlasu/">Nelíbí se vám váš hlas, když je ze záznamu? Nejste sami, vysvětlení je jednoduché</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>UFO je reálné, tvrdí armáda. Máme videa, kde jsou jasně zachyceny neidentifikovatelné létající objekty</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/realita-vojenskych-zaznamu-ufo/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 21 Sep 2021 03:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[UFO]]></category>
		<category><![CDATA[vláda]]></category>
		<category><![CDATA[záznam]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=29482</guid>

					<description><![CDATA[<p>Videozáznamy zachycující pohyb UFO se dnes díky internetu snadno šíří mezi lidmi. Jsou zkrátka zdrojem nekonečné fascinace.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Deník The New York Times zveřejnil v&nbsp;prosinci 2017 a květnu následujícího roku tři údajně odtajněná videa. Ta zachycovala piloty amerického námořnictva sledující neidentifikované létající objekty. Záhadné objekty se <strong>pohybovaly nadzvukovou rychlostí vysoko nad zemí</strong>. Neměly viditelná křídla, motory ani náznaky jakéhokoli jiného typu pohonu. Šlo o létající talíře, nebo opravdu pokročilé drony? Piloti neměli tušení a podle všeho to neví ani americká vláda.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nezn-m-vzdu-n-jevy">Neznámé vzdušné jevy</h2>



<p>V&nbsp;prohlášení zástupce námořních operací se uvádí, že objekty na záznamech byly „neidentifikovanými vzdušnými fenomény“. Což ovšem říká, že záznamy byly autentické a zobrazené objekty neměly na videu co dělat. <strong>Objekty, které byly zachyceny v&nbsp;omezeném vojenském cvičení</strong> během roku 2004 a 2015, nebyly dodnes jakkoli identifikovány. A samotný záznam nebyl nikdy schválen pro uveřejnění. Tři objekty neměl nikdo spatřit.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="576" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/ufo-mraky-koncept-1024x576.jpg" alt="" class="wp-image-29509 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Podle webové stránky The Black Vault (Černý kryt) byla videa nevhodně zveřejněna bývalým zaměstnancem Pentagonu. Ten podal žádost o schválení jejich sdílení s<strong>&nbsp;několika dalšími vládními agenturami v&nbsp;rámci databáze těchto jevů</strong>. Bylo mu povoleno je sdílet jen v&nbsp;rámci vládních agentur, nikdy nebyla odtajněna pro jakékoli veřejné uvolnění. Jenže co konkrétně chtělo v&nbsp;nahrávce námořnictvo utajit?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-bizarn-vzdu-n-akrobacie">Bizarní vzdušná akrobacie</h2>



<p>Možná šlo o samotné podivné chování těchto objektů. V&nbsp;jednom ze záznamů z&nbsp;roku 2004 se objekt objevil ve výšce 25 kilometrů nad zemí a pak zamířil prudce dolů směrem k&nbsp;moři. Postupně klesal, až se<strong> zarazil ve výšce zhruba 6 kilometrů nad hladinou. </strong>Zde zůstal nehybně viset. Tak to aspoň popisují The New York Times. Pak se tento objekt buď ztratil z&nbsp;radarů, nebo vystřelil přímo nahoru.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="576" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/ufo-obloha-koncept-1024x576.jpg" alt="" class="wp-image-29512 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Je třeba jasně uvést jednu věc. Nikdo totiž netvrdí, že tyto záhadné stroje musí být nutně spojeny s&nbsp;mimozemskou civilizací. Jde zkrátka „pouze“ o stroje, které není možné zařadit nikam do <strong>spektra současných možností leteckého průmyslu.</strong> Jestli vás to uklidnilo, je to jen dobře. Protože věci tohoto typu se nejspíš v&nbsp;USA dějí častěji, než si kdokoli umí představit. A jakékoli nahlédnutí pod povrch je jen pomyslnou špičkou ledovce.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Go Fast: Official USG Footage of UAP for Public Release" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/wxVRg7LLaQA?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-livescience">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/navy-ufo-videos-authentic-classified.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">LiveScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/realita-vojenskych-zaznamu-ufo/">UFO je reálné, tvrdí armáda. Máme videa, kde jsou jasně zachyceny neidentifikovatelné létající objekty</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/wxVRg7LLaQA" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/wxVRg7LLaQA" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma záznam - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/ufo.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Experti se vyjadřují ke zprávě tajných služeb ohledně UFO. Ať už se jedná o cokoli, je to mnohem větší, než si myslíme</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/vetsina-pripadu-ufo-nevysvetlena/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 29 Jul 2021 03:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[UFO]]></category>
		<category><![CDATA[vyšetřování]]></category>
		<category><![CDATA[záznam]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=18723</guid>

					<description><![CDATA[<p>Státní orgány se nedávno ponořily do problematiky UFO ve snaze najít jasnou odpověď. Jenže ze 144 případů pozorování záhadných objektů nedokáží vysvětlit 143.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Objekty na obloze trápí lidstvo celé dekády, a ty neznámé o to víc. Americký Kongres si dokonce vyžádal zprávu, kde nechal příslušnými úřady <strong>prozkoumat 144 případů UFO, které se odehrály od roku 2004</strong>. Osmdesát z&nbsp;nich bylo zaznamenáno více způsoby včetně radaru, infračervených kamer, detektorů na zbraně a další technikou a samozřejmě i přímým pozorováním člověkem. Není tedy dost dobře možné je jen tak smést ze stolu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-t-m-v-echny-p-pady-bez-e-en">Téměř všechny případy bez řešení</h2>



<p>V&nbsp;18 případech byly pozorovány například nezvyklé vzorce pohybu daného objektu včetně schopnosti zůstat naprosto bez hnutí i v&nbsp;silném větru a po svižném letu. <strong>Zkrátka vzdušné chování, které neodpovídá ničemu, co známe</strong> z&nbsp;běžného či vojenského leteckého provozu. Navzdory veškerým záznamům a údajům byly ale zpravodajské služby schopné vysvětlit jen jeden případ, kdy se skutečně jednalo o onen tradiční meteorologický balón.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="640" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/ufo01-1024x640.jpg" alt="" class="wp-image-18719 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Podle prohlášení plukovníka Johna B. Alexandra jsou tyto fenomény mimozemské. Kvůli tomu jsou naprosto mimo naše schopnosti bližšího rozboru, a to <strong>vlivem technologické pokročilosti, kterou zdaleka nedisponujeme</strong>. <em>„Ať je to cokoli, je to mnohem komplexnější, než si vůbec dokážeme představit. Nejsme ještě ani v&nbsp;bodě, kdy bychom dokázali v&nbsp;této oblasti pokládat ty správné otázky, o to méně pak můžeme očekávat jednoduché odpovědi.“</em></p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-astronomick-skepse">Astronomická skepse</h2>



<p>Seth Shostak, astronom z&nbsp;institutu SETI, je však k&nbsp;mimozemské otázce skeptický. Podotkl nicméně, že mimozemšťané by <strong>měli nevyhnutelně technologie, které jsou daleko vyspělejší</strong> než cokoli, na co jsme na Zemi zvyklí. <em>„Vesmír je třikrát starší než naše Země. To je obrovská spousta času pro další civilizace. Ty mohou být ve vývoji napřed nejen o tisíce, ale o miliardy let</em>.“ Pokud se tedy zeptáme, co taková společnost může provést, je to nejspíš mimo naši představivost.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="576" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/ufo-zaznam-1024x576.jpg" alt="" class="wp-image-18722 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Podle Shostaka budeme mít na mimozemský život větší štěstí při zkoumání vzdálených končin vesmíru než v&nbsp;naší vlastní atmosféře. <strong>Vyzývá proto k&nbsp;pohledu na blízké hvězdy v&nbsp;Mléčné dráze</strong>, u nichž existuje šance na výskyt podobné planety jako ta naše. Takových jsou v&nbsp;galaxii nejspíše miliardy. Pravděpodobnost života jinde ve vesmíru není spekulace, ale čistá matematika, která dává jasně pozitivní odpověď.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-foxnews">Zdroj: <a href="https://www.foxnews.com/us/ufo-experts-say-were-looking-in-all-the-wrong-places" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">FoxNews</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/vetsina-pripadu-ufo-nevysvetlena/">Experti se vyjadřují ke zprávě tajných služeb ohledně UFO. Ať už se jedná o cokoli, je to mnohem větší, než si myslíme</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>V USA natočili kulaté UFO, než se stihlo potopit do vody. Záznam byl zpřístupněn veřejnosti</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/v-usa-natocili-kulate-ufo/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 23 Jun 2021 03:05:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[námořnictvo]]></category>
		<category><![CDATA[UFO]]></category>
		<category><![CDATA[záznam]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=13129</guid>

					<description><![CDATA[<p>V roce 2019 bylo natočeno záhadné video, v němž vidíme na hladině vody tancovat kulatý předmět, než se potopí do oceánu.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Tento záznam samozřejmě polechtal UFO nadšence a lovce po celém světě. Aktuálně existuje o těchto záběrech velmi málo informací, Pentagon pouze potvrdil autenticitu zmíněného videa. <strong>Následně byl záznam jedním dokumentaristou zabývajícím se problematikou UFO zpřístupněn online pro další zájemce.</strong> Námořnictvo podle filmaře Jeremyho Corbella natočilo a nafotilo sférické UFO a pokročilé obojživelné plavidlo.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-koule-ve-vzduchu-a-na-vod">Koule ve vzduchu a na vodě</h2>



<p>Podle Corbellova upřesnění bylo video pořízeno před dvěma lety, tedy v&nbsp;roce 2019. Novým krokem bylo ovšem zpřístupnění pro veřejnost. <strong>Podle odhadů pochází záběry z&nbsp;USS Omaha, což je americká bitevní loď. </strong>Měly být natočeny během plavby podél pobřeží San Diega, tato skutečnost ovšem nebyla nikým potvrzena. I když jde o krátký záznam, poměrně zřetelně ukazuje kouli schopnou cestovat vzduchem i po vodě.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="2019 the US Navy filmed “SPHERICAL” shaped UFOs going into the water; here is that footage" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/bTGRK9a-oHQ?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>Tím se tento objekt stává mnohem více obojživelným než jakékoli zatím známé plavidlo, vojenské či jiné. <strong>Objekt samotný je neuvěřitelně malý, radarové záznamy ukazují pevnou kouli velikou jen asi 2 metry v&nbsp;průměru.</strong> Dosahovala nicméně úctyhodné rychlosti až 254 kilometrů za hodinu. Po jejím spatření bylo provedeno i pátrání pomocí ponorky, které ovšem na daném místě nic neodhalilo.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nic-co-by-se-objektu-rovnalo">Nic, co by se objektu rovnalo</h2>



<p>Kromě rychlosti a velikosti byla koule zajímavá schopností hladkého manévrování, kdy se na své trase zastavovala i vracela zpátky naprosto bez problémů. <strong>Aktuálně neexistuje žádné známé vozidlo, které by dokázalo delší dobu pobývat ve vzduchu a pak se bez problémů ponořit do vody a pokračovat v&nbsp;cestě.</strong> Je pravdou, že během 20. století vznikl koncept létající ponorky, se kterým se experimentovalo, ovšem nikdy nebyl uveden do provozu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="731" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/namornik-1024x731.jpg" alt="" class="wp-image-13135 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Reálné použití se setkalo se zásadními problémy v&nbsp;zásobování vzduchem a palivem, koncept se tak nikdy nedostal do dalších fází. <strong>V&nbsp;roce 2008 se Spojené státy dokonce připravovaly na zahájení kontraktů o dodávce plavidel v&nbsp;podobě létajících ponorek. </strong>Společnost Lockheed Martin ovšem plány na výrobu tohoto druhu stroje zrušila. Co se tedy týče záhadných záběrů, zachycený létající objekt dosud nebyl spolehlivě identifikován.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-iflscience">Zdroj: <a href="https://www.iflscience.com/technology/new-us-navy-footage-shows-spherical-ufo-flying-around-before-diving-into-sea/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">IFLScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/v-usa-natocili-kulate-ufo/">V USA natočili kulaté UFO, než se stihlo potopit do vody. Záznam byl zpřístupněn veřejnosti</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/bTGRK9a-oHQ" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/bTGRK9a-oHQ" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma záznam - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/ufo-e1623836785427.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
	</channel>
</rss>
